2020-05-15

V Kanadě máme před dlouhým víkendem. Vlastně se tady každý měsíc něco slaví. V lednu je to Nový rok, v únoru Den rodiny, v březnu nebo dubnu jsou Velikonoce, v květnu má narozeniny královna… Jenže

Alžběta II: se narodila 21. dubna 1926 ve 2:40 greenwichského času jako nejstarší dcera prince Alberta (později krále Jiřího VI.) a jeho ženy Elizabeth. Na svět přišla císařským řezem. Pokřtěna byla v soukromé kapli Buckinghamského paláce yorským arcibiskupem Cosmo Gordon Langem 29. května 1926 jako Alžběta (Elizabeth) po své matce, Alexandra po Alexandře Dánské, matce jejího dědečka krále Jiřího V., která zemřela šest měsíců před křtem, a Marie (Mary) po Marii z Tecku, babičce z otcovy strany.

Takže se vlastně slaví narozeniny královny Viktorie, ta se narodila skutečně v květnu, ale 24. května 1819 v Kensingtonském paláci. V době jejího narození vládl ještě (nominálně) její děd král Jiří III., ale jeho tři

starší synové Jiří, Frederik a Vilém neměli žádné žijící legitimní potomky. Viktorie, jako jediné legitimní dítě králova čtvrtého syna Eduarda, vévody z Kentu, se stala dědičkou koruny (korunní princeznou) po smrti svého strýce krále Jiřího IV. roku 1830 a nástupu jeho bratra Viléma IV. K její korunovaci došlo 28. června 1839 a vládla do 22. ledna 1901. Záhy se vynořily názory o tom, že biologickým otcem malé Viktorie není princ Eduard, ale John Conroy, tajemník a finanční správce Viktoriiny matky; spekulace se objevovaly během celé doby Viktoriina panování. Zkoumání problému jak z historického, tak přírodovědného hlediska nepřineslo ani v současnosti uspokojivé potvrzení a jakékoli závěry jsou stále v rovině spekulací. (wiki)

U královny Alžběty II. nejsou pochybnosti o jejím původu. Podobně jako Alžběta II. čelí nyní krizi při současné epidemii. Královna Viktorie měla bramborovou krizi, když se roku 1845 neurodily v Irsku brambory a následující čtyři roky si vyžádaly život jednoho milionu lidí a milony Irů emigrovaly za moře.

Britská královna Alžběta II. panuje již 68 let a v 94 letech se těší dobrému zdraví. Její matka Elizabeth Bowes-Lyonská se dožila bez čtyř měsíců 102 let. Královna Alžběta II. dostala dobré vzdělání a hovoří dokonale francouzsky. Náboženské otázky s ní probíral osobně arcibiskup canterburský. Alžběta zřejmě poprvé potkala svého budoucího manžela, Philipa, prince řeckého a dánského, v období mezi lety 1934 až 1937. Po setkání ve škole královského námořnictva v Dartmouthu v červnu 1939 se do něho zamilovala a oba si začali posílat dopisy.

Roku 1945 doprovázela své rodiče na cestě po Commonwealthu, na které pro ni byl připravován oddělený program, například slavnostní přehlídka kanadských pilotek. V únoru 1945 (v necelých 19 letech) se připojila k ženskému pomocnému sboru jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky. V současnosti je jediným žijícím panovníkem, který v době druhé světové války sloužil v uniformě.

Korunní princezna Alžběta se dne 20. listopadu 1947 provdala za svého vzdáleného příbuzného, prapravnuka královny Viktorie, prince Philipa. Její manžel se vzdal svých řeckých a dánských šlechtických titulů a krátce po svatbě obdržel hodnost královského prince a vévody z Edinburghu.

Dne 14. listopadu 1948 se jim narodil syn Charles, princ z Walesu. Charles nedávno onemocněl virem COVID – 19, ale uzdravil se. Dalšími potomky jsou Anne Mountbatten-Windsor, Andrew, vévoda z Yorku a Edward, hrabě z Wessexu.

Jak již jsem napsal, je v Kanadě v pondělí 18. května státní svátek, tak se ozvu se svým deníkem až v úterý 19. května a těm, kteří jsou v této zemi přeji hezké svátky, v Čechách a na Slovensku alespoň pěkný bezvirový víkend.

Aleš Březina

***

Přikládám zprávu, kterou nám poslal advokát Lubomír Müller o tom, že prostí lidé občas změní dějiny. Tak jako neznámý fotbalista soudně změnil počet cizinců, kteří startovali v jednotlivých klubech, tak Ladislav Koreň změnil nahlížení soudů na odpěrače vojenské služby.

***

NENÁPADNÝ VÝCHODNIAR, KTERÝ ROZBOUŘIL ČESKOU JUSTICI

V sobotu 9. 5 2020 zemřel ve věku nedožitých 81 let Ladislav Koreň z Vysoké nad Uhom (okres Michalovce). Pamětníci si vzpomenou, jak na přelomu tisíciletí tento mírný, nenápadný a laskavý důchodce rozbouřil českou justici.

Vše začalo v roce 1959, kdy tehdy dvacetiletý Koreň pro své náboženské vyznání svědka Jehovova odepřel vojenskou službu, za což ho Vojenský obvodový soud v Pardubicích poslal na 10 měsíců do vězení.

Dne 20. 12. 1992 požádal Koreň o soudní rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb., ale jeho žádost byla zamítnuta jako opožděně podaná. (Ve skutečnosti však byla podána včas, což se ale prokázalo až v roce 2014, když Nejvyšší soud vysvětlil, jak se mají správně počítat lhůty pro podání návrhu.)

Koreň se poté snažil dosáhnout zrušení rozsudku cestou stížnosti pro porušení zákona, ale vedoucí prokurátor hlavní vojenské prokuratury mjr. JUDr. Jaroslav Fenyk (dnes soudce Ústavního soudu ČR) jeho podnět 5. 10. 1993 odmítl s tím, že „uložený trest sice byl přísný, avšak nelze jej považovat za zřejmě nepřiměřený“.

Koreň proto požádal o povolení obnovy řízení. Soud však 10. 3. 1994 návrh zamítl s tím, že „nápravu křivd v daném případě nelze provést formou obnovy tr. řízení, ale v úvahu by přicházela stížnost pro porušení zákona“. (Což byl postup, který mjr. JUDr. Fenyk odmítl.)

Koreň proto požádal o přezkum podle zákona o protiprávnosti komunistického režimu. I tento návrh byl zamítnut, a to dne 28. 11. 1994 s vysvětlením, že je třeba postupovat podle zákona č. 119/1990 Sb. (Tento návrh byl ale odmítnut již dříve.)

Mezitím ovšem byly zrušeny vojenské prokuratury, a tak Koreň podal podnět ke stížnosti pro porušení zákona znovu. A tehdejší ministryně spravedlnosti JUDr. Vlasta Parkanová podnětu vyhověla a stížnost v Koreňův prospěch podala.

Nejvyšší soud ČR však její stížnost dne 22. 7. 1997 zamítl s tím, že trest byl uložen důvodně, protože Koreň „odmítl splnit svoji povinnost vyplývající ze zákona“ a nemůže se dovolávat Listiny základních práv a svobod, která se stala součástí ústavního pořádku až v 1. 1. 1993.

Koreň se však nevzdal a podal proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ústavní stížnost. A Ústavní soud ČR dne 7. 10. 1998 vydal přelomový nález, podle něhož občané měli právo na odepření vojenské služby i před rokem 1990, a to na základě čl. 18 Všeobecné deklarace lidských práv.

Nejvyšší soud ČR nato 4. 3. 1999 Koreně zprostil obžaloby, ale nález vyvolal mezi některými soudci Nejvyššího soudu ČR velkou nevoli, takže se tam v té době vytvořily dvě frakce: Jedna, která soudila podle Koreňova nálezu, a druhá, která nález neuznávala, a obdobné stížnosti pro porušení zákona zamítala.

Spor se nakonec dramaticky vyhrotil 17. 10. 2002 v kauze Vladimíra Waise, kdy velký senát Nejvyššího soudu ČR poměrem hlasů 5:4 rozhodl, že právo na odepření vojenské služby tehdy neexistovalo. Toto rozhodnutí ale bylo zrušeno 26. 3. 2003 plenárním nálezem Ústavního soudu ČR, který prohlásil, že nejde jen o svobodu náboženství, ale že zde existuje ještě vyšší právo – právo jednat v souladu se svým svědomím. A tak Koreňův nález dostal ještě další rozměr, který platí až dodnes.

Ladislav Koreň po sobě zanechal nejen svou milovanou manželku Irenku, ale také příklad pokorné křesťanské vytrvalosti a trvalý odkaz, z něhož mají užitek všichni, kdo ctí právo na svobodu svědomí a náboženského vyznání.

(Další informace viz nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 285/97 a sp. zn. Pl. ÚS 42/02 a rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Tz 144/98 a č.j. 6 Tz 49/2014-25.)

---

Výňatek z knihy „Bitvy beze zbraní 1990-2000“, 9. kapitola: Občan měl právo na odepření vojenské služby i před rokem 1990

Poznámka: Případ vede ještě k jednomu zamyšlení. Komu byl vlastně Koreň zavázán vojenskou službou?

Uvažme několik možných odpovědí a případné námitky proti nim.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro zemi svých praotců.

Země jeho praotců bylo Rakousko-Uhersko, a to přestalo existovat zhruba dvacet let před tím, než se narodil.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro zemi, v níž byl zplozen.

Ladislav Koreň byl zplozen za masarykovské Československé republiky. Jenže dříve, než opustil mateřské lůno, tato republika ztratila svoji samostatnost a tím i armádu.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro zemi, v níž se narodil.

Ladislav Koreň se narodil do fašistického Slovenského štátu. Podporovat se zbraní v ruce fašismus se považuje za zločin proti lidskosti.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro zemi, v níž žil, když dosáhl braneckého věku.

To bylo tzv. lidově-demokratické Československo. Platný zákon o období nesvobody označuje tehdejší režim za zločinný. Od nikoho nelze žádat, aby takový režim vojensky podporoval.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro tuto zemi, jakmile se zbavila totalitního systému.

Československo se zbavilo totalitního systému v listopadu 1989, ale Ladislav Koreň pro něj nemůže vykonat vojenskou službu, protože 1. ledna 1993 Československo zmizelo z mapy světa.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro Českou republiku, protože ta je nástupnickým státem Československa.

Pro Českou republiku je Ladislav Koreň cizinec, a proto zde nemůže být k vojenské službě povolán.

Je povinen vykonat vojenskou službu pro Slovenskou republiku, protože má nyní slovenskou státní příslušnost.

Slovenská republika o jeho vojenskou službu nemá zájem, protože je to už STAREJ KOREŇ.

***

A ještě několik oznámení

z českého velvyslanectví v Ottawě:

Vážení přátelé, milí krajané, milovníci krásné hudby a zajímavé filmové tvorby, rádi bychom Vás tímto pozvali na již zahájený 75. ročník Festivalu Pražské jaro, který rovněž letos probíhá, vzhledem k výjimečné situaci, online. Česká centra spolu s ambasádami koncerty přenášejí na svých sociálních sítích. Máte tedy všichni jedinečnou možnost přenést se virtuálně do pražského hudebního prostředí a poslechnout si hudbu vybranou pro tento nejstarší hudební festival klasické hudby v České republice.

Festival byl již tradičně zahájen 12. května, v den úmrtí našeho významného skladatele Bedřicha Smetany, hudebním cyklem "Má vlast" (https://youtu.be/YhSb09zHIfs).

Sérii koncertů si můžete poslechnout online od 15. května 2020.

Prosím, podívejte se na naše webové stránky a vyberte si koncerty, které Vás zaujmou:

www.mzv.cz/ottawa

Zde je odkaz s přehledem koncertů:

https://www.mzv.cz/ottawa/cz/kultura_a_prezentace/festival_prazske_jaro_u_vas_doma.html

Více informací o jednotlivých koncertech můžete najít i na webové stránce festivalu

https://festival.cz/program/.

***

Czech That Film Festival ONLINE

Vážení přátelé,

rádi bychom Vás pozvali ke sledování českých filmů promítaných v rámci úspěšného filmového festivalu Czech That Film, který pokračuje i letos v poněkud pozměněné podobě. Filmy můžete zhlédnout online za menší poplatek.

Pokud máte zájem se na filmy podívat z pohodlí Vašeho domova, níže najdete informaci, která je také zveřejněna v češtině na našich oficiálních webových stránkách www.mzv.cz/ottawa spolu s programem a anotací k jednotlivým filmům.

Přejeme Vám všem příjemný zážitek!

V týdnu od 11. do 17. května 2020

můžete vidět

THE CAGE * KLEC

Directed by Jiří Strach, 2019, 87 min.
“Jiřina Bohdalová and Kryštof Hádek star in this unpredictable psychological thriller as two people who end up imprisoned in a ground-floor flat.” ~Jan Škoda, Karlovy Vary International Film Festival.

Eighty-year-old, widowed

-pensioner Květa Galová (Jiřina Bohdalová) lives alone in a first floor flat. She learns that her parish priest will be transferred to another church to her great disappointment. Just when it seems no one needs her anymore, she meets a mysterious young man (Kryštof Hádek) who claims to be her distant relative. She soon realizes her mistake after welcoming him into her home. Trapped in her own apartment, can she outwit this stranger before it is too late, or will she remain his captive in a cage?

The film was, among others, screened at the renowned Karlovy Vary International Film Festival.

***

Oznámení:

Akuna (Mississauga)

přijme recepční

tel: 416/727-8161