Vítejte na stránkách

Satellite 1-416 

Pozor nová poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné v Kanadě je

12 kanadských dolarů!

V ostatních zemích 15 dolarů!

V České republice 200 Kč

Na Slovensku a jinde v Evropě 10 eur

Dnes krátce před polednem vzdal boj o prezidentský úřad senátor Bernie Sanders. Znamená to, že pokud se nic nestane, do voleb v listopadu půjdou proti sobě Joe Byden a Donald Trump. Ironií je, že Bernie postavil svoji kampaň na podpoře zdravotnictví, které je nyní ve velkých problémech. Ačkoliv byl nejstarší, měl podporu mladých voličů. Nechci diskutovat o jeho přehmatech, z nich jako dost značný považuji jeho pochvalu Castrově Kubě za vzdělávací systém. Podle některých politologů měl větší šanci porazit Donalda Trumpa než Joe Biden. Otázkou je, jestli se bývalý viceprezident dopustí stejné chyby jako Hillary Clintonová, která ignorovala Sandersovy příznivce, což se jí vymstilo v konečném hodnocení.

Také jsem dostal dotaz, komu jsou tyto mé deníky určené. Jsem za něj rád, protože mne nutí k reflexi a zamyšlení. Pokusím se na všechny dotazy odpovědět někdy příště. Snažím se sledovat, jak česká média, tak Deutsche Welle, BBC, CNN, kanadské televizní stanice CBC a CTV. Myslím si, že je velmi důležité určité věci vidět v přímém přenosu. Je nutné ohmatat si, jak někde bojují za pravdu, za demokracii, za svobodu. Obávám se, že lidé v Čechách, pak podceňují a obzvláště v této době nebezpečí ztráty svobody, nebezpečí ztráty respektování svědomí druhého, nebezpečí ztráty lidských práv. Tiskové konference Donalda Trumpa jsem ze začátku považoval jako ztrátu času. Nyní jsem si však uvědomil, jak by bylo dobré, kdyby je mohli sledovat diváci v ČR. Místo toho však dostávají výběr, který je pro diváka přijatelný a neuvědomují si, že nádoby jsou propojené. Pokud zmizí svoboda v Americe, bude to  znamenat ztrátu svobody i v Evropě.

Nyní přinášíme poslední část besedy FOKUS Václava Moravce. Ve studiu jsou přítomni ekonom Tomáš Sedláček, psycholog Jiří Šípek a datový analytik František Vrabel. Beseda se konala v pražském centru současného umění DOX 31. března 2020.

***

Otázka od studentky z Opavy: Kdy nám informace pomáhají a kdy nám škodí a kde je hranice mezi tím?

JŠ: Nejhorší strach je ten, který nemá jméno a se kterým nemohu nic dělat. Je nutné ho pojmenovávání. Nebát se toho, že cítím strach. Jako se nebojíme říci, že máme radost. Ono se to stane partnerem a my s tím můžeme diskutovat. Zůstává otázkou, co s tím. Když se na mne nahrne množství informačních diblíků, kteří mne roztřesou, které nejsem schopný zvládnout, pak navrhuji zvládnout sebe sama. V tom hromobití udržet sebe sama. Strach je něco jako krunýř, sváže nás to a my potřebujeme něco jako pohyb. Jet na kole, udělat 7000 kroků. Pokud žiju v bytě, měnit nábytek. Stoličky, stůl, přerovnat knížky. Všechno, co mám v bytě, to jsem já. Očistit to, přerovnat to. Pak se podívat sám na sebe a možná zjistíme, že to bylo před tím lepší, ale je důležitá dynamika přerovnání a návratu. Zjistit, že je to o mně a o mém vnitřním pohybu. Je to o vnitřní rezonanci. Potřebuji se cítit. Potřebuji tělo, potřebuji pohyb. Stejně jako myšlení jsou také důležité emoce. Myšlení a emoce nejsou oddělené a je nutné to propojit s pohybem. Nemusím skákat dva a půl metrů do výšky. Prostě se třeba zvednout z té židle a přemýšlet.

VM: Měly by sociální sítě podniknout něco proto, aby se dezinformace tak snadno nešířily. Změnila se situace k lepšímu?

FV: Bohužel se tato situace nezlepšila k lepšímu. Pokud ano, tak je to pouze pomyslný chloupek. Sociální sítě jsou založeny na principu, aby nám kradly pozornost, abychom se soustředili na to, co nám předkládají. Protože mají dobře přečtenou sociální mysl, koneckonců zaměstnávají spoustu psychologů a odborníků, tak předkládají ten obsah, který jejich názoru nejlépe vyhovuje a má největší emoční náboj. Bez ohledu na to, jestli má příslušná informace cenu nebo nikoliv. Facebook nám třeba předloží zprávu z ekonomie, od někoho, kdo tomu vůbec nerozumí jako hodnotnější než od někoho, kdo má za ekonomii Nobelovu cenu, což je obrovský problém.

VM: Jaké dezinformace s touto krizí jsou nejčastější?

FV: Je jich několik a hlavní hráči jsou Rusko a Čína. První je, že osočují vládu, že přijímá opatření a podporuje paniku, další je nespokojenost s Evropskou unií, že nedělá dostatek nebo že migrace podporuje rozšiřování viru COVID-19, s tím souvisí tradiční protiamerický narativ, že jsou to američtí vojáci, kteří rozšiřují vir, nejrozšířenější je, že COVID-19, je biologická zbraň, která unikla z amerických laboratoří. Tuto informaci přinesl jako první ruský zdroj, který patří ruskému ministerstvu obrany. Jmenuje se TV-Zvezda.

VM: Je tento počet dezinformací větší?

FV: Nikoliv, k mému překvapení, ale mění se struktura právě k těm narativům, které se váží na tento vir. Dalším nebezpečím je líčení Číny jako humanitární velmoci, která zachrání Evropu a také Českou republiku. Bohužel zde musím konstatovat, že někteří členové vlády tomuto nahrávají a v této smutné hře hraje významnou úlohu i naše hlava státu, prezident Zeman.

Dotaz z Litvínova: Jak se projeví zhýčkanost lidí z nedávné prosperity, v době krize…

TS: Nikde ani v Bibli není napsáno ani v jakékoliv ekonomické poučce není, že budeme neustále růst. Nyní se tvrdí, že pokud se dnes ekonomicky propadneme, o to vyšší bude náš ekonomický růst příští rok. To jenom ukazuje, jak je to hloupá statistika na měření spokojenosti obyvatelstva. HDP měří ekonomickou aktivitu. Možná si konečně začneme vážit globalizace. Někdo mi kdysi namítl, že to nemyslím vážně. Odpověděl jsem mu: „Rozhlédněte se po té místnosti, v které jste a odmyslete si všechny věci, které nepocházejí z České republiky, odmyslete si všechny věci, které nepocházejí z vašeho města. Otázkou je, jestli by tam něco zůstalo.

Najednou v Praze začali chybět turisti. Praha je najednou zbytečně krásná. Najednou ale nemá, kdo obdivovat její krásy. Moje rada pro studenty je, aby se zamysleli nad tím, jak strukturovat ekonomiku bez růstu. S tím růstem jde všechno lépe. S růstem se vše lépe splácí, ten koláč roste, není zapotřebí se hádat, dělení není tak přísné. Filosoficky řečeno, zastavit čas, což se teď děje v bankovnictví, když se mrazí půjčky. Projevuje se to i v tom, že vlády mají nezaměstnance, ale nechtějí je propouštět. Panika by mohla mít mnohem horší dopad než ta nemoc samotná. Nikdo nechce, aby nám zkrachovaly všechny restaurace.

VM: Musíme končit a doufejme, že se do těchto prostor brzy vrátíme.

Pokusil jsem se přepsat besedu, pokud možno nejpřesněji. Pokud jsou zde některé nepřesnosti, předem se  omlouvám.

Aleš Březina

April 8, 2020 at 4:33 PM


***

A ještě dvě smutné zprávy: V Praze zemřel historik na nemoc způsobenou virem COVID -19 Jan Křen (22. srpna 1930, Praha – 7. dubna 2020 tamtéž) byl českým historikem se specializací na česko-německé vztahy, vysokoškolský pedagog a jeden z představitelů disentu v době normalizace.

***

Jiří Gruntorád poslal toto oznámení

ve čtvrtek 2. dubna 2020 nás opustil přítel, vzácný člověk, Gabriel Gössel.  Více se o něm můžete dozvědět zde:

https://www.divadelni-noviny.cz/zemrel-gabriel-gossel

Gabriel nám bude chybět, je mi po něm smutno už teď, a jeho žena Eva vzkazuje: Vzpomeňte na něj se sklenkou vína, Gabriel by to určitě přivítal. Soustrast jí můžete vyjádřit zde: goessel@volny.cz

S pěkným pozdravem buďte zdrávi na těle i na duchu!

Jiří Gruntorád, posel nedobrých zpráv
P.S. Za zprávu vděčím Tomáši Vrbovi

***




Předchozí vydání denního Satellitu

Duben

1. dubna 2020

2. dubna 2020

3. dubna 2020

6. dubna 2020

7. dubna 2020

8. dubna 2020


Březen

24. března 2020

25. března 2020

26. března 2020

27. března 2020

30. března 2020

31. března 2020


Vítejte na stránkách

Deníku Satellite 1-416 

8. dubna 2020

Jak vyjdeme v tištěné formě v roce 2020

2 -  18. 6. 2020

letní číslo

# 3 - 24. 9. 2020

podzimní číslo

# 4 - 3. 12. 2020

zimní vánoční číslo

Ekonom Tomáš Sedláček