Vítejte na stránkách

Satellite 1-416 

Pozor nová poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné v Kanadě je

12 kanadských dolarů!

V ostatních zemích 15 dolarů!

V České republice 200 Kč

Na Slovensku a jinde v Evropě 10 eur

Potěšitelná zpráva přišla dnes ze Slovenska, které má díky včasným opatřením vlády relativně nízký výskyt onemocnění způsobené virem COVID 19. Podle Radiožurnálu slovenští vědci z firmy ESET vyvinuli nový způsob testování na současné pandemické onemocnění. Z webové stránky firmy jsme proto vybrali sdělení o jaký projekt se jedná: Vedci zo slovenských spoločností MultiplexDX, Lambda Life a ProScience Tech spojili sily s virológmi z Biomedicínskeho centra Slovenskej akadémie vied (BMC SAV) a zostavili sadu reagencií podľa protokolu Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) pre spoľahlivú detekciu vírusu SARS-CoV-2. V prvej fáze plánujú vyrobiť a dať k dispozícii 100-tisíc PCR testov. Nadácia ESET podporila vývoj testu a financuje prvých 100-tisíc kusov, ktoré budú ponúknuté ako dar Slovenskej republike.

Kľúčové komponenty boli vyvinuté a vyrobené firmou MultiplexDX, ktorá sa venuje vývoju a výrobe inovatívnych reagencii pre rôzne metódy molekulárnej diagnostiky. V súčasnosti prebieha validácia slovenského PCR testu v spolupráci s tímom vedcov z BMC SAV. Predbežné výsledky ukazujú nielen funkčnosť, ale aj dobrú citlivosť nového testu, porovnateľnú s aktuálne používanou diagnostikou. „Znamená to, že náš test je spoľahlivý a presný a vie pomôcť pri diagnostike pacientov v ranom štádiu ochorenia. Kľúčové komponenty pre 100 000 PCR testov vieme vyrobiť v priebehu dvoch týždňov,“ vysvetľuje Pavol Čekan, zakladateľ spoločnosti MultiplexDX.

Je vidět, že na Slovensku si váží zřejmě více práce domácích firem a domácích odborníků než v České republice. Zdrcující dokument přinesla v pondělí večer Česká televize v 21:55 v pořadu Reportéři ČT. Co všechno zakrývá čínská roušková diplomacie. Dověděli jsme se, že nejen zde v Torontu, ale i v České republice čínští občané zkupovali v lednu roušky a zdravotní materiál na pokyn čínského velvyslanectví. Tento materiál šel letecky do Číny a nyní je nakupován z Číny zpět. Čínská letadla vítají čeští představitelé na letišti, zatímco nabídky českých firem jsou ignorovány.

Pořad je možné shlédnout na této webové stránce:


https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/220452801240014/


Nelze nepřipomenout, že i včera pokračoval Donald Trump svou dlouhotrvající tiskovkou, kterou mění v předvolební kampaň. Tomáš Halík, kdysi s humorem řekl: „Můžete se mne zeptat na cokoliv, já na co budu chtít odpovím.“ Tiskovky s Donaldem Trumpem jdou trochu dál. Novináři se nemohou zeptat na cokoliv, ale mohou položit jen otázky, jak řekl americký prezident, na které je možné pozitivně odpovědět.

***

Zde je další část z pořadu České televize Fokus Václava Moravce. V této části odpovídají ekonom Tomáš Sedláček, psycholog Jiří Šípek a datový analytik František Vrabel. Beseda se konala v pražském centru současného umění DOX 31. března 2020.

Tato  část se jmenovala Nebát se myslet:

VM: Na co bychom v rámci této krize měli myslet?

JŠ: Nebát se myslet je takový protimluv, protože myslet je nám zcela přirozené a myslíme, i když nechceme na vědomé i podvědomé úrovni. Já bych to trochu pozměnil. Ne, nebát se myslet, ale nebát se třeba domýšlet. Domýšlet to bolí, protože se můžeme domyslet do situací, kdy nevíme nebo kdy nemáme řešení. Spíše bych to definoval jako nebát se tázat. Připomněl bych slavnou českou filosofku Jaroslavu Peškovou, která říkala: To je to největší umění – umět se zeptat. Klást zcela konkrétní otázky. Třeba taková otázka, jak si rozmístíme nábytek nebo co zasadíme na zahradě, kam pojedeme na dovolenou… Něco, co má řešení, co mně zabere spoustu energie, ale co mne posune a co mne donutí, že myslím.

VM: Umění domýšlet si, to je to, co bychom měli prohlubovat…

JŠ: Nebát se toho, protože mohu zjistit, že nevím. Protože objevím něco, co jsem nechtěl.

VM: Není to problém v době informačního přehlcení?

FV: Počet informací teď již neroste, dosáhl určitého bodu, ale roste počet informací, které se týkají zdravotních otázek, pandemie a ekonomických otázek, které na to navazují. Například počet zpráv, které se týkají zdraví vzrostl čtyřikrát.

VM: A co se týče ekonomiky?

TS: To se těžko domýšlí. Věda se snaží dostat, co nejdále to jde. Jednou mi jeden mořeplavec při potápění řekl: „Musíš jít tak daleko, jak to jenom  jde.“ Já jsem si z toho udělal celoživotní poučku. Před chvíli jsme tady diskutovali o tom, jak se nebát nemoci. Naše kultura se spíš bojí moci než nemoci. Největší hrůza války není, že bychom byli mezi těmi oběťmi, ale největší strach je, že bychom byli mezi vykonavateli. Opak toho nebát se myslet by bylo nebát se nemyslet a o to velice často jde ve východních filosofiích. Teď máme hodně příležitostí k tomu nemyslet. Zastavit myšlení, suspendovat ho. Jsme v situaci, kterou žádná ekonomika neprošlo. My ekonomové jsme trénováni, jak povzbuzovat ekonomiku, aby lidi víc makali, nízké úrokové sazby. Teď zadání je úplně naopak. Tak v době, kdy nemůžeme posilovat ekonomiku, tak posilujme mysl.

FV: Některé technologie a sociální sítě snižují pozornost a lidé stále méně přemýšlejí. To je velké nebezpečí, které zde existuje. Vytváří se zde předpoklad, že někdo v obrovském měřítku bude manipulovat veřejné mínění.

JŠ: Konsistentní - disciplinované myšlení se vyznačuje logikou, důkazy, strukturou, jak se může myslet. Nikoliv pověrami nebo informacemi, které nejsou ověřené. To, co nám chybí je disciplinované myšlení a to nás může chránit.

Studentka z Jičína: Co udělat, abychom nebyli zahlceni informacemi?

: Za touto otázkou cítím strach. Jedinou odpovědí je, vzít strach za partnera.  Vlastně s ním mluvit. Tedy uznávat ho, mluvit s ním. Chybou je tvrdit, že nemám strach a při tom skutečností je, že mne drtí. Takže pojmenovat ho, mluvit s ním, protože řeč je zázrak. Řeč má gramatiku, má strukturu, která pročesává myšlení. Když tedy něco dotáhnu do oblasti řeči, tak vlastně třídím. Tohohle se bojím hodně, tohohle méně, tohohle ještě méně…, tak přestávám být objektem toho strachu. Pak já jsem ten, který také diriguje. Tím neříkám, že se přestanu bát, ale jsem partnerem.

FV: To množství informací je zapotřebí hodit za hlavu a žít normálně, pomáhat lidem, kteří to potřebují.

VM: Jak tedy zprávy filtrovat?

FV: Jsem ve výhodě, že za mne to dělají stovky serverů a na mne vykouknou jenom ty zprávy, které jsou důležité a mají informační hodnotu. Radou je: být nezahltit se těmi informacemi. Věnovat tomu jenom určitý malý čas. Snažit se o to, abych nedostával zprávy pouze z jedné strany a z jednoho zdroje. Ze tří, ze čtyř, pěti, ale ne z dvaceti, třiceti. Vyhýbat se zdrojům, které mají bombastické titulky a které se snaží vzbudit v čtenářích strach, protože to je ta nejstarší emoce. Strach je to, co zvyšuje sledovanost.

TS: Moje učitelka v Dánsku říkala, že nemáme číst knihu otevřenou k sobě, ale od sebe – hřbetem k sobě. To znamená přečíst něco a zamyslet se nad tím. Přestože jsem velkým konzumentem zpráv, tak teď si dávám dva patnáctiminutové bloky denně a nechci si nenechat tu karanténu protéct prsty. Ta se již nebude opakovat. Je to sen mnoha filosofů, protože i Komenský tvrdil, že kvaltování jen pro hovada dobré jest.

VM: My jsme ale na to zvyklí a teď si s tím nedovedeme poradit, protože nekvaltujeme…

TS: Je to teď vidět na ulicích, jak tramvaje jedou dál, ale nikdo v nich už není. Pro myslícího člověka je to něco neskutečně zajímavého. Vykolejení teď není do neklidu, ale do klidu.

FV: Ale spousta lidí teď není v klidu, to jsou lékaři, politici. Lidi, kteří musejí dělat rozhodnutí. Odpovědnost, která je s tím spojená je vyčerpávající.

TS: Této části společnosti se omlouvám, ale pro většinu společnosti je to vykolejení spíš do klidu.

Zde bychom přerušili tuto besedu, kterou bychom chtěli dokončit zítra.

Aleš Březina

April 7, 2020 at 3:40 PM

***



Předchozí vydání denního Satellitu

Duben

1. dubna 2020

2. dubna 2020

3. dubna 2020

6. dubna 2020

7. dubna 2020


Březen

24. března 2020

25. března 2020

26. března 2020

27. března 2020

30. března 2020

31. března 2020


 

Vítejte na stránkách

Deníku Satellite 1-416 

7. dubna 2020

Jak vyjdeme v tištěné formě v roce 2020

2 -  18. 6. 2020

letní číslo

# 3 - 24. 9. 2020

podzimní číslo

# 4 - 3. 12. 2020

zimní vánoční číslo

Vladimír Kabelík: Over the Darkest Nights

Krátce po invazi v 68’ roce jsem vyfotil tenhle snímek. Dnes opět nabývá vyznamu…