2020-04-15

Pozor nová poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné v Kanadě je

12 kanadských dolarů!

V ostatních zemích 15 dolarů!

V České republice 200 Kč

Na Slovensku a jinde v Evropě 10 eur

Uprostřed týdne

Nedávno jsem dostal dotaz, komu jsou vlastně moje deníky určené a proč je vlastně dělám. Je to otázka zcela legitimní. Nevím, jestli se do Česka ještě někdy vypravíme, i když Air Canada nabízí na červen a červenec letenky za 1100 kanadských dolarů a u KLM jsou pouze o sto dolarů dražší. Zvláštní opatření se pomalu uvolňují, ale velmi pomalu a my nevíme, co to s námi udělá. Někteří lékaři předpokládají, že tato situace bude trvat již jen pár týdnů, jiní tvrdí, že do roku 2022, takže své situaci v České republiky nemohu hodnotit podle své osobní zkušenosti, ale jen podle rozhlasu, televize a podle toho, že hovořím se svými přáteli. Při loňském tříměsíčním pobytu jsme si uvědomovali, jak málo se toho u nás doma ví o tom, co se děje ve Spojených státech a v Kanadě a že jsou to zprávy většinou přefiltrované. Důvodů je několik. Ani my, když jsme v Čechách nesledujeme kanadské noviny, ačkoliv je máme předplacené na internetu, nevíme pořádně ani jaké je počasí v Torontu. Určité věci nás nerozčilují ani nezajímají. Pamatuji se, jak jsme si říkali, kdykoliv jsme jeli do Evropy, že jakmile sedneme do letadla, život se začíná zpomalovat, nastává pohoda. Jenže totéž jsem pak slyšel od lidí z Evropy, když přijeli do Toronta: V lidech je zde jakási pohoda, nikdo nikam nespěchá.

Před časem jsem v Čechách slyšel vyprávět starší paní, která měla dceru ve Švédsku. Vyprávěla, kolik toho stačila během své návštěvy. Zkrátka nádhera. Každý den bylo, co dělat. Pro nás, co žijeme v Torontu, je zase pohoda v Praze.

Člověk má tendenci nebrat vážně problémy někde jinde. Jeden můj známý, který se hodně angažoval v otázce lidských práv mě řekl, že členky skupiny Pussy Riot nevěděly při svém vystoupení v Katedrále Krista Spasitele, o co se jedná. Ujistil jsem ho, že to velice dobře věděly a že se jedná o žurnalistku, programátorku a filosofku. Ovšem, kdybych neviděl britsko-ruský dokument o procesu s nimi, byl bych možná stejně pobouřen jako Kardinál Dominik Duka nebo prezident Miloš Zeman.

A teď se dostávám k tomu, proč píši třeba o Donaldu Trumpovi. Možná jsem masochista, ale sleduji tiskové konference, které jsou neuvěřitelně nudné. Americký prezident se chválí a pokud dojde k tomu, že je usvědčen ze lži, svede vinu na někoho jiného. Někdy je to silné sousto i pro Spojené státy. V pondělí třeba prohlásil, že má ve Spojených státech absolutní moc… Když mu několik guvernérů včele s velice statečným politikem, spisovatelem a právníkem guvernérem státu New York Andrew Cuomem vypovědělo poslušnost, rychle otočil a jako v pohádce o převozníkovi strčil veslo do ruky guvernérům jednotlivých států. Vše je na jejich zodpovědnosti. O tom se však nikdo nebo téměř

nikdo v Česku nedoví. V příštím okamžiku hodil neschopnost na Světovou zdravotní organizaci, že včas před pandemii nevarovala a zarazil, na určitou dobu její finanční podporu, ačkoliv jsme celý únor mohli sledovat tiskové konference jejího předsedy Tedrose Adhanomena Ghebreyesusa o blížící se pandemii, kterou přenášely stanice BBC, Euronews, ale i kanadská CTV. Slyšeli to snad všichni kromě amerického prezidenta. Místo toho se Donald Trump hrozícímu nebezpečí jen vysmíval.

Pochopitelně, že na zastavení pomoci Mezinárodní zdravotní organizaci doplatí nejchudší země. Co má tato organizace za úkol? Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) je agenturou patřící pod systém Organizace spojených národů. Byla založena v roce 1946. Česká republika se stala členem v roce 1993 jako jeden z nástupnických států Československa, které bylo zakládajícím členem. Hlavními směry činnosti WHO je formulace zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb členských států, odborná pomoc při vypracování národních zdravotnických strategií, sledování indikátorů zdravotního stavu populace a ukazatelů hodnotících zdravotnické systémy jednotlivých států, rozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí a řízení zdravotní péče.

Hlavní oblasti aktivit WHO: Podpora zdraví, podpora zdravotní bezpečnosti, upevňování zdravotnických systémů, využití poznatků z výzkumu při formulování strategií, posilování spolupráce, zlepšení implementace rozhodnutí. Těžko říci, do jaké míry toto rozhodnutí bude likvidační, ale je to rozhodnutí, které svým způsobem ovlivní i boj s epidemií v ČR. V hlavních zprávách Radiožurnálu v 18 hodin se tato zpráva objevila jaksi oklikou: „Finská předsedkyně vlády Sanna Mirella Marin uvolnila značnou sumu pro světovou zdravotní organizaci, které pozastavil podporu Donald Trump.“ V následující publicistice se o celé záležitosti zmínil i zpravodaj Jan Kaliba, jenže skutečný důvod pozastavení pomoci jaksi posluchačům unikl. - Před volbami to může pomoci Donaldu Trumpovi, ale také nemusí. A zde je tedy odpověď: Denní Satellite tedy supluje veřejnoprávní média. Bohužel.

***

Zemřel Zdeněk Jičínský

26. února 1929 Ostřešany – 9. dubna 2020[

Byl českým právníkem, politikem a publicistou, autorem řady odborných knih, statí a učebnic,

do nástupu normalizace člen KSČ, po federalizaci Československa krátce poslanec Federálního shromáždění a České národní rady, pak disident a signatář Charty 77, po sametové revoluci člen Občanského fóra, Občanského hnutí a pak ČSSD, poslanec Federálního shromáždění a Poslanecké sněmovny. Od roku 1996 do roku 2010 byl s výjimkou roční přestávky v letech 2002–2003 poslancem Poslanecké sněmovny PČR. Ve funkčním období 2002–2006 získal mandát až 26. července 2003 jako náhradník v kraji Vysočina, poté co tento mandát složil poslanec Jaroslav Tvrdík. Byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a předsedou Stálé komise pro otázky Ústavy ČR. Ač byl nejstarším poslancem, patřil k těm nejaktivnějším. Věnoval se zejména ústavněprávním problémům, byl znám mj. kritikou Senátu, příležitostně některých rozhodnutí Ústavního soudu, zákonů usilujících o vyrovnání s minulostí (lustrační zákony, zákon o zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů apod.) a prosazováním prvků přímé demokracie. Ve volbách roku 2010 již ze zdravotních důvodů nekandidoval. (wiki)

Aleš Březina

Foto: Andrew Cuomo (CNN), Zdeněk Jičínský (wiki)

***

April 15, 2020 at 3:49 PM

***

Předchozí vydání denního Satellitu

Duben