Poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

Roční předplatné je dobrovolné!

Pokud chcete poslat šek, označte ho

Satellite 1-416

Vítejte na stránkách




Přílohy Satellitu 1-416 

20. března 2025; číslo 3 (710)

 

Brutální kapitalismus bez lidské tváře

Takto označil Putinovo Rusko ruský novinář žijící v exilu Michail Zygar. Zřejmě není náhodou, že si vybral parafrázi z Pražského jara v roce 1968, kdy se jednalo o Socialismus s lidskou tváří. V rozhovoru pro PBS/CNN  byla zajímavá část, kdy vysvětloval, jak lidé blízcí Putinovi převzali krajně pravicovou (Trumpovu) agendu a postupně ji začali uplatňovat v Rusku.  Zde je, co jsem o Michailu Viktoroviči Zygarovi nalezl na Wikipedii Narodil se 31. ledna 1981, v Moskvě. Jedná se o ruského novináře a spisovatel, v letech 2010 až 2015 šéfredaktora nezávislé televizní stanice Dožď.

Zygar byl téměř deset let (2000 až 2009) válečným zpravodajem listu Kommersant. Pokrýval dění z války v Iráku a Libanonu, genocidu v Dárfúru nebo Tulipánovou revoluci v Kyrgyzstánu. V květnu 2005 byl jediným zahraničním reportérem, který podával zpravodajství o masakru v uzbeckém Andižanu. Následně se věnoval tématu ruských dodávek zbraní do Uzbekistánu. V srpnu 2005 byl v Moskvě brutálně zbit neznámými muži. V letech 2009 a 2010 pracoval jako politický redaktor a zástupce šéfredaktora ruského vydání časopisu Newsweek. V roce 2010 se stal prvním šéfredaktorem nezávislého televizního kanálu Dožď. Stanice například referovala o masových protestech proti tehdejšímu premiérovi Vladimiru Putinovi, o kterých státní televize mlčela. K jeho odchodu z vedení kanálu v roce 2015 podle některých novinářů přispěl politický tlak ze strany premiéra Dimitrije Medveděva, kterého rozlítila Zygarova kniha Všichni muži Kremlu. Kapitolu o Medveděvovi nazval Falešný princ.

V roce 2018 se Zygar připojil k Výboru pro informace a demokracii (Information and Democracy Commission), který vznikl jako projekt nevládní organizace Reportéři bez hranic. Jeho záměrem je „mobilizace všech, kteří chtějí bránit svobodný a pluralistický veřejný prostor, který je pro demokracii zásadní“. V nepřítomnosti byl odsouzen k dlouhému vězení. Postavil se proti válce na Ukrajině a žije v Berlíně. Jeho úvahy jsou v německém Der Spiegel a v amerických NY Times. V roce 2015 vydal knihu Všichni muži z Kremlu, která rozlítila Dimitrije Medvěděva a byla nejprodávanější knihou v Rusku po dobu čtyř měsíců. Podle Zygara anexe Krymu byla plánována od roku 2013. Následovala kniha Imperium musí padnout a v roce 2023 vydal Válka a trest: ruský pat při invazi na Ukrajině.

Tento měsíc Donald Trump, těsně před svým rozhovorem s Putinem vydal příkaz k zrušení rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Jelikož jsem dlouhá léta s oběma stanicemi spolupracoval, znamená to konec další éry. O jejich kvalitě těžko mohu něco říci, protože jsem je v ruštině nesledoval, ale daleko zajímavější mně připadala finančně strádající Televize Déšť, kde pracoval Michail Zygar nebo je nyní redaktorkou Jekatěrina Kotrikadze.

Svobodná Evropa (Radio Svoboda) vysílala ze svého sídla na pražském Hagiboru ve Strašnicích a český ministr zahraničí Jan Lipavský ukápl krokodýlí slzy nad ztrátou této stanice, ačkoliv o ní houby věděl, vzpomněl Ferdinanda Peroutku a Pavla Tigrida, kteří zde působili v počátcích v padesátých letech. Pak tuto tirádu předvedl i pro další zahraniční media – Euronews apod. Byla to přece česká vláda, která nechala odstranit velice výkonné vysílače, jejichž dosah byl až za Ural a to přesně 28. února 2022, tedy čtyři dny po vpádu Putina na Ukrajinu. Několikrát jsem upozorňoval na  vysílání Radio Prague International v ruském jazyce, které bylo dokonce přenášené i některými ruskými medii. (Konkrétně se jednalo o program Pražská kanalizace v 19. století a Štefánikova rozhledna na Petříně.) Dostal jsem odpověď od šéfky zahraničního vysílání paní K. S., že na slušné vysílání v ruštině nejsou peníze. A co ministr Lipavský? Vzkázal zde, že pro ruské disidenty není v Čechách místo, ať jdou bojovat jinam. Marně jsem doufal, že se situace v ruském vysílání Radio Prague International zlepší. Místo toho velice nenápadně bylo vloni na podzim toto vysílání zrušeno. A nyní ministr Lipavský pláče na nepravém hrobě a žádá, aby Radio Svoboda bylo financováno Evropskou unií.

K tomuto panoptiku se připojilo Lotyšsko, které před časem odebralo licenci právě televizní stanici Déšť, která se musela přestěhovat do Holandska, kde nemá problémy s cenzurou jako v Lotyšsku.

Nevím, kolik lidí pracuje v TV Rain (Déšť), ale pro českou vládu, která se holedbá, jak navýší rozpočet na obranu by bylo přemístění TV Déšť docela vhodnou investicí, i kdyby se na to nedostaly peníze z EU. Pokud by to znamenalo, že do Česka přijdou lidi jako Vladimír Kara-Murza, Ilja Jašin, Michail Zygar mohla by parcela na Hagiboru mít ještě smysl.

Druhá variantou je, že si již projektanti dělají zálusk na luxusní místo při stavbě nových luxusních bytovek. Vždyť Strašnice nejsou tak daleko od středu města.

Aleš Březina – Toronto

***

Když mne na přelomu roku 2023-2024 požádal Jan Mamula, abych mu poslal do evangelické ročenky Na každý den dvanáct příspěvků na biblická témata, chvíli jsem váhal a pak jsem se rozhodl, že pošlu dvanáct úvah, ale o filmech, které mne v životě zaujaly.

Dnes přináším březnový předvelikonoční příspěvek.

***

Pier Paolo Pasolini:

Evangelium svatého Matouše (1964)

Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.‘ Matouš 2, 16-18

Po vánoční idylce přichází hned v úvodu vystřízlivění. Pasolini ukazuje na tvrdo vraždění neviňátek. Něčeho podobného jsme byli svědky v nedávné minulosti a dokonce na zhruba stejném místě. Jen děti jsou možná jiné národnosti. Film přišel do českých kin poměrně brzy po jeho světové premiéře a vzbudil poměrně rozporuplné reakce a budí je ještě dnes. „Pasoliniho interpretace evangelia je velmi svérázná. Místy by se dala pochopit jako křesťansko-komunistický manifest. Jak jinak pochopit věty typu „Hovořím
vám: Bohatý těžko vejde do království nebeského. Lehčí je velbloudu projít přes oko jehly, než boháčovi vejít do Božího království.“ Pasoliniho marxistické cítění se tak projevilo i ve výkladu Písma. K tomu můžeme přičíst tradiční neorealistické přístupy, jako natáčení exteriérů, chudiny, práce s neherci.“ (csfd.cz GillEstel –  Recenze z roku 2012). Každý má jinou představu o Ježíši Kristu a proto i uvedení tohoto filmu mělo různé reakce, jak u věřících tak i u ateistů. Od lidí znalých Písma i od těch, kteří Bibli v životě neviděli. Slyšel jsem tehdy po promítání v kině jednu hezkou slečnu, jak říká. „On tam vlastně vystupuje pořád sám, ale proč je nakonec ukřižovali tři?“ Někomu vadila délka filmu (135 minut), proto v americké verzi byl zkrácen (asi na tradičních 90 minut) a černobílá verze je vybarvena. Pasolini si vzal to, co pokládal za důležité. I my si častokrát bereme z Písma, co se nám hodí a velice často nám uniká to podstatné: Vzkříšení Ježíše Krista, jeho ukřižování, jeho život a jeho kázání a to Pasolini nějak nepominul. V jeho interpretaci je evangelium drsné, nikoliv vybarvené.

***


Consulate General of the Czech Republic in Toronto in cooperation with Munk School of Global Affairs and Public Policy cordially invites you to the debate with  


Radka Denemarková: The Power of Words  

Have we learned from the 20th century?  

When: 25 March 2025 1:00 PM - 3:00 PM

Venue: Munk School of Global Affairs and Public Policy, University of Toronto, Room 108, North House, 1 Devonshire Place, Toronto, ON, M5S 3K7 

 Meet the acclaimed Czech woman of the pen Radka Denemarková and get familiar with her work that deals with deep subject matters. You get an opportunity to hear the excerpts of her two bestselling books:

Money from Hitler and Hours of Lead. 

Delve into her thoughts about the contemporary European literary scene and the power mechanisms of modern society in connection with the anniversary of the end of World War II, through a discussion moderated by prof. Robert Austin. 

"Literature has only one task: not to be afraid and not to lie. For me, literature is a part of life, for me it is the sum of all forms of courage, art, friendship and thinking that allow a person not to be a slave. The purest form of love for life." Radka Denemarková 

Radka Denemarková is a unique phenomenon on the Czech literary scene. She is considered by many to be the most important contemporary Czech author and one of the most sought-after political voices in the country. A true polymath, she has written essays, plays, screenplays, short and long novels, a double novel that can be read from both ends, and she is also an accomplished translator of German literature. She studied German and Czech literature at Charles University in Prague and received her doctorate in 1997.   

 Her works of fiction are attempts to uncover – in narrative prose marked by a distinctively poetic style – the key nodes of power in human relationships, intimate as well as political. In all her literary activities she consistently takes a stand, interweaving fiction and fact to create compelling portraits of society and deals with current issues as well as with some of the dark and suppressed sides of European history.

She rebels against all totalitarianisms and patriarchal structures and gives victims a voice. Her books have been translated into twenty languages to date.   

 She is the four-time winner of the prestigious Czech literaryprize, Magnesia Litera,  and what is particularly significant, in four different categories: the Best Prose of the Year for Money from Hitler in 2007, the Best Book in Journalism for The Story of Petr Lébl in 2008,  the Best Translation of the Year for Herta Müller´s prose Atemschaukel in 2011 and the Book of the Year 2019 for Hours of Lead. This 800-page critically acclaimed novel set in contemporary China was also awarded in Germany and Austria. The author was punished with a lifetime ban from entering China. In 2024,  Dr. Denemarková received the State Medal of Merit of the President of the Czech Republic, the Austrian Franz Kafka Prize and the European Tolerance Award.  

***

EVIDENCE NEŽÁDOUCÍCH OSOB

KOLIK LIDÍ ZAPSANÝCH PŘED 31. 12. 1989

V NÍ STÁLE ZŮSTÁVÁ?

Není tento případ důvodem pro rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana (poz. red.)

Nedávno vzbudil rozruch článek Blanky Freiwilligové „Nepochopitelný případ. Němce sebrali v Podkrkonoší uprostřed snídaně, před 40 lety totiž chtěl prchnout z NDR“.

(https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-liberecky-kraj-nepochopitelny-pripad-nemce-sebrali-v-podkrkonosi-uprostred-snidane-pred-40-lety-totiz-chtel-prchnout-z-ndr-40510664)

 V článku se mj. píše:

V hluboké totalitě se snažil utéct z Německé demokratické republiky do západního Německa přes tehdejší Československo. O jednačtyřicet let později byl při dovolené v Česku zadržen a musel zemi opustit. Jeho jméno totiž figuruje na seznamu nežádoucích osob.

Německého turistu zadrželi policisté koncem minulého týdne v Podkrkonoší, když tam přijel na pobyt se svou rodinou. Muže odvedli uprostřed snídaně z hotelové restaurace a odvezli k výslechu do Liberce. Jeho rodina zůstala na místě zaskočená.

„Paní byla překvapená, zůstala tam úplně bez prostředků, později i s dětmi odjela pro partnera do Liberce, kde ho prý po výslechu propustili s tím, že musí do 48 hodin opustit zemi. Říkala, že prý v roce 1984 utíkal z NDR přes Československo,“ popsali svědci události.

Příčinu zadržení potvrdila i mluvčí policie v Libereckém kraji Klára Jeníčková: „Muž je uveden na seznamu nežádoucích osob, a to rozhodnutím soudu v Českých Budějovicích z roku 1984. Důvod neznáme a postupovali jsme tak, jak nám ukládá zákon.“

Podrobnosti ke konkrétnímu případu nesdělilo ani Ředitelství služby cizinecké policie v Praze, potvrdilo však, že cizinec se do evidence nežádoucích osob (ENO) může dostat pouze na základě soudního rozsudku.

„Cizinecká policie je pouze orgán, který cizince označí za nežádoucí osobu, ale vždy na podkladě rozsudku. Z evidence nežádoucích osob lze cizince vyřadit po uplynutí lhůty, na kterou dostal trest vyhoštění, nebo na základě rozhodnutí soudu,“ objasnil mluvčí ředitelství Josef Urban.

Uvedl, že cizinecká policie se v minulosti ojediněle setkala s podobnými případy.

„Pokud Ředitelství služby cizinecké policie na takový případ narazí, vždy vyrozumí konkrétní soud, který následně může přehodnotit důvody, na základě kterých byl cizinec do ENO vložen. Pokud jsou k tomu objektivní důvody, má

i cizinec právo domáhat se soudního přezkumu, na základě kterého může soud rozhodnout o přehodnocení a výmazu z ENO,“ dodal Urban.

Tento příběh vyvolává otázku: Kolik lidí zapsaných do Evidence nežádoucích osob před 31. 12. 1989 v ní stále zůstává?

Ředitel Služby cizinecké policie plk. Mgr. Aleš Benedikt na tuto otázku poskytl dne 17. 3. 2025 konkrétní odpověď: K 28. 2. 2025 je jich 855.

 A ochotně přiložil i tabulku s přehledem za jednotlivé roky. (Viz níže.)

 Z tabulky je zřejmé, že nejstarší případ je z roku 1955. Jestliže by tedy nežádoucí osobě bylo tehdy 20 let, dnes by jí bylo (pokud žije) 90 let, a tak se můžeme ptát, zda i po 70 letech je natolik nebezpečná, že je třeba jí odpírat možnost vstoupit na území České republiky.

 Obdobná pochybnost vzniká i u dalších 348 cizinců, kteří se stali nežádoucími před 50-69 lety.

 V přehledu je zajímavé, že nejvíce nežádoucích sem bylo zapsáno právě v posledním sledovaném roce, tj. 1989: Je jich přesně 120.

 Uvedená statistika vede k zamyšlení: Nestálo by za to onen seznam přehodnotit?

 Mohlo by to napomoci k tomu, že nynější systém nebude „ke křivdě vytvořené nedemokratickým režimem přidávat křivdu další“. Zároveň se tak dá předejít dalším projevům „právního formalismu, ba až cynismu – zejména v kontextu snahy o odčinění křivd páchaných předchozím režimem“. +


+ Citováno z nálezů Ústavního soudu ČR ze dne 23. 4. 2015 sp. zn. I. ÚS 819/15 ve věci Rudolfa Oprendeka a ze dne 23. 10. 2007 sp. zn. I. ÚS 2366/07 ve věci Petra Šocha. Šlo o svědky Jehovovy, kteří byli za minulého režimu uvězněni kvůli odepření vojenské služby, nicméně právní zásady vyslovené v těchto nálezech mají obecné uplatnění.

---

 Evidence nežádoucích osob

(počty osob zapsaných v letech 1955-1989 a dosud v ní evidovaných – stav k 28. 2. 2025)

1955 -  1, 1956 - 3, 1957 - 5, 1958 - 3, 1959 - 13,1960 - 21,1961 - 5, 1962 - 25, 1963 - 11, 1964 - 19, 1965 - 21, 1966 - 33, 1967 - 27, 1968 - 25,1969 - 13, 1970 - 26, 1971 - 20, 1972 - 35, 1973 - 11, 1974 - 12, 1975 - 11, 1976 - 6, 1977 - 17, 1978 - 30, 1979 - 17, 1980 - 15, 1981 - 14, 1982 - 21, 1983 - 30, 1984 - 22, 1985 - 38, 1986 - 33, 1987 - 87, 1988 - 62,1989 - 120

Celkem 855

---

17. 3. 2025 zapsal: L. Müller




***

Sport

Plzeň v domácím prostředí prohrála s Laziem Řím 1:2, ačkoliv hrálo pouze o devíti hráčích. V odvetě pouze remízovala 1:1 a je z dalších bojů v EL vyřazena. V české lize si čtyři kola před koncem zajistila Slavia první místo v základní soutěži. Na Slovensku vede nadstavbu Slovan Bratislava.

***

Podrobné sportovní zpravodajství naleznete zde.

abe

***

 

Nové úřední hodiny

konzulárního úseku

v Torontu

Ke všem návštěvám konzulátu je třeba mít předem domluvenou schůzku na výhradně k tomu účelu zřízeném emailu: toronto.appointment@mzv.gov.cz. Upozorňujeme, že vzhledem k vysokému počtu žádostí může být Váš požadavek odmítnut bez sjednané a potvrzené schůzky. 

POHOTOVOSTNÍ LINKA GK TORONTO: +1 (437) 237-8058

- jen pro případy nouze pro české občany
 

Konzulární a vízový úsek (víza, pasy, ověřování listin apod.) je pro veřejnost otevřen:  

Pondělí    9 - 12
Úterý       9 - 12  a  13.30 - 15.30
Středa      9 - 12
Čtvrtek    9 - 12
 

Generální konzulát

je pro veřejnost uzavřen

ve dnech státních svátků České republiky

Nový rok - 1. ledna
Velký pátek (pohyblivý svátek)
Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
Svátek práce - 1. května
Den osvobození - 8. května
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje - 5. července
Den upálení mistra Jana Husa - 6. července
Den české státnosti - 28. září
Den vzniku samostatného československého státu - 28. října
Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopadu
Vánoční svátky - 24. - 26. prosince

***


E-mailová spojení na GK Toronto  od 18.12.2023 jsou:
obecná adresa: toronto@mzv.gov.cz 
adresa pro sjednávání konzulárních schůzek: toronto.appointment@mzv.gov.cz
vízové dotazy a schůzky: toronto.visa@mzv.gov.cz
Webová stránka je www.mzv.gov.cz/toronto

V zájmu zachování kontinuity v komunikaci však zůstaly dosavadní e-mailové adresy s doménou @mzv.cz  funkční a zajistí doručení e-mailů do nových schránek s doménou @mzv.gov.cz ještě dalších 10 let, tj. do 17. prosince 2033. 

Dohoda o kanadských

a českých penzích

Velice často se lidé ptají, jak je to se starobními důchody v České republice a v Kanadě a s jejich zdaněním.

Dohoda se nachází zde.

****

Nokturna v městě v roce 2025

Nokturna v neděli v 17:00

23. března 2025

Adam Zuckiewicz - klavír

(na snímku vlevo)

Na programu jsou:

Haydn, Chopin, Janáček,

Peterson a Tom Lopez (kanadská premiéra)

---

6. dubna 2025

Koncert se nekoná.

---

27. dubna 2025

Radka Hanáková – klavír

(na snímku vlevo)

---

26. října 2025

Zemlinského smyčcový kvartet

---

9. listopadu 2025

Ivan Ženatý – housle

Martin Kasík – klavír

---

30. listopadu 2025

Zuzana Simurdová

Mikolaj Warszynski – klavírní duo

***

For more information please contact:

Dr. Milos Krajny at 416-481-7294

mkrajn1057@rogers.com


***


Masarykův ústav

450 Scarborough Golf Club Rd.

13. dubna 2025 – neděle – 10:00-14:00

Velikonoční trhy

---

4. května 2025 – neděle – 13:00

Výroční schůze

---

21. června 2025 – sobota

Český a Slovenský den na Masaryktownu

---

13. září 2025 – sobota

Czechoctoberfest na Masaryktownu

***

 

Kalendář STUŽ zaslal

z Hradce Králové Miroslav Petr

První Nokturna roku 2025

u Svatého Václava

První Nokturna roku 2025, která připravuje dr. Miloš Krajný byla s duem Zuzana Ambrošová (klavír) a Miroslav Ambroš (housle). Mohli jsme slyšet skladby Giuseppe Tartiniho, Antonína Dvořáka, Nicolo Paganiniho, Leoše Janáčka, Josefa Suka ml. a Antonia Bazziniho.





 

Maria Gabánková: Kresba z Nokturen Miroslav Ambroš - housle