Poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné je dobrovolné!

Pokud chcete poslat šek, označte ho

Satellite 1-416

Snad se sejdeme zas

Vážení čtenáři,

dospěli jsme do 700. čísla Satellitu. Když vyšlo první zkušební číslo v roce 1991, dostal jsem dopis od jednoho krajanského pracovníka, že pro dvoje noviny zde v Torontu není prostor. Nakonec jsme to vydrželi vydávat tištěnou verzi do 3. prosince 2020, ačkoliv vydávání papírové verze narušila vážně pandemie Covidu 19, dokončili jsme ještě třicátý ročník. Bylo to celkem 600 čísel. S oblibou jsem dělal hokejové zpravodajství, ale přístup na stadion a k hráčům se kterými jsem dělal rozhovory se už neobnovil. Hokejové zpravodajství jsem dělal od roku 1982, kdy přišel do Toronta Miroslav Fryčer. V té době hrála v NHL hrstka českých a slovenských hokejistů. Po příchodu do Toronta jsem pracoval v Novém domově téměř deset let do roku 1990. O rok později jsem založil Satellite a od počátku roku 2002 jsou noviny v PDF verzi na internetu. Jak jsem oznámil minule, budu nyní vydávání utlumovat. Pokud se bude chystat nějaká událost jako filmový festival, oznámím ji. Rovněž se budu věnovat letos v létě fotbalovému Mistrovství Evropy, filmovým festivalům, divadlu a Nocturnám. Občas něco okomentuji. Jestliže dostanu nějaký článek, zveřejním jej, ale nebudeme již vycházet pravidelně každy třetí čtvrtek v měsíci. Na to již nemám sílu a chtěl bych třeba ještě zdigitalizovat Satellite od roku 1991. Stále mám nějaké plány, ale uvědomuji si, že stárnu a že vše jde pomaleji. Děkuji všem přispěvatelům, inzerentům a MZV ČR za pomoc v minulých letech. Na moje oznámení v minulém čísle jsem dostal několik pěkných reakcí. Zde zmiňuji paní Naďu Humlovou, paní Annu Navrátilovou, Rosťu Firlu a Johna Gabánka. Děkuji také své manželce Marii Gabánkové, která mně pomáhala, obzvláště s grafickou úpravou.

Ozvu se tedy během léta a uvidím, jak to tentokrát nezávazně půjde dál. Jak říkali z londýnského sportovního vysílání BBC ve slovenštině: „Ak Pán Boh dá…“ Do té doby na shledanou!

Aleš Březina

***

… A tak jsem si myslela, že opět budu psát článek o dalších etapách cestovaní světem, ale nakonec to je rozlučkový mejlík s novinami pana Březiny. Když jsem si přečetla, že už vážně pomýšlíte skončit vydávání Satellitu, slzy mi vyhrkly z očí. Vzalo mě to. Jak dlouho byly naší stálicí, že každé dva týdny vycházely v papírové podobě a později měsíčně v elektronické? Že po nich sáhneme a přečteme si co se děje v naší české komunitě? Už hodně dlouho… Pamatuji, kdy jsem je přidávala v době trvání Literacy Pragensis k balíčkům s knihami, rozšířit okruh předplatitelů, později jsem začínala i s články. Ráda jsem je psala a s velkým potěšením jsem Satellite vždy četla. Vždycky bylo co zajímavého číst. Noviny byly velmi důležitou a významnou součástí našeho života tady v Kanadě. Spojovaly nás. Věděli jsme o sobě. Vaše úvodní články byly vždy o něčem podstatném. Měli jsme přehled, kdy a kde jaký koncert, film, rady od právníka, příspěvky, ani zmínka o sportu nechyběla. Po pravdě, je mi hodně líto, že už nebudou vycházet a jsem si jista, že nejsem jen sama, kdo je bude postrádat. Je to další tečka v životě za něčím hezkým, potěšujícím, spojovacím, a že už nebudu psát ani článečky. Každý z nás ale cítíme, kdy jsme dovršili vrcholu a že dál už stoupat nechceme. Toho vrcholu jste dosáhl teď i Vy.

Díky, pane Březino, za vaší dlouholetou oddanost věnovanou vydáváním novin české komunitě, za vaši profesionalitu.

Stejně ale věřím, že si zas něco najdete a že nikdy nebudete jen tak sedět v bačkorách v křesle a luštit křížovky.

Přeji Vám pohodové dny!

Naďa Humlová – St. Catharines

***

Toronto 4. 3. 2024

V životě všechno má začátek a konec – škoda. S pěknými věcmi se neradi loučíme. Na Vaše noviny jsem se vždy těšila. Zajímavě píšete a velmi dobré články. Budou mě chybět. Moc Vám za ně děkuji. Vám přeji hodně zdraví a životní pohodu. Na Vaše noviny bude hodně čtenářů vzpomínat. Vše nejlepší! Díky!

Anna Navrátilová – Toronto

***

Velikonoce a vzpomínky na Karla Kryla

Bylo to na Velký Pátek 1. dubna 1988 a Karel Kryl měl mít koncert na Masaryktownu. Byl z toho trochu rozpačitý, protože jeho repertoár nebyl pouze z vážných věcí, ale i z těch veselých a tak nějak nevěděl, co s tím a už vůbec byl proti tomu, abychom tam přišli s televizní kamerou a koncert natáčeli. Nakonec se nechal přemluvit a rozdělil koncert do dvou částí: první velkopáteční, kde se věnoval biblickým tématům a věcem zcela vážným, druhá část pak byla věnována Velikonocím, kdy se oslavuje radostná událost Vzkříšení Ježíše Krista. Nakonec i na ty kamery se nechal umluvit, pod podmínkou, že nebudou vadit divákům a další překvapení bylo, že oznámil ještě jeden koncert na květen. Koncert, z jehož výnosu Karel Kryl věnoval část Klubu K-231, tedy byl zachycen a spolu s dalším koncertem, který se konal v květnu 1988 rovněž na Masaryktownu byl odvysílán společností Maclean Hunter v západním Torontu v červenci a srpna. Střih tehdy udělala Karla Hartlová.

Milo Kubík

režisérky Krystyny Krauze.

Zároveň zde bude odhalení portrétu Karla Kryla, malovaného Marií Gabánkovou v Kanadě v roce 1984. Vernisáž se koná rovněž u příležitosti 40. výročí vzniku portrétu. Portrét nebyl nikdy v ČR vystaven!

Týden pro Kryla bude ukončen koncertem Davida Uličníka v pátek 12. dubna 2024 od 19 hodin.

Karel Kryl u Pepa v Bistře

***

Tři krylovské perličky z kriminálu

První z věznice z Borů -  Richard Rýznar

V roce 1977 Richard na nějaké diskotéce v Pardubicích pustil z magnetofonového pásku písničky Karla Kryla. Jestli se jednalo o nahrávku Krylovy desky vydanou v Pantonu nebo o zahraniční nahrávku ze Šafránu nevím. Skutečností je, že na diskotéce byl někdo, kdo ho udal a Richard skončil ve vyšetřovací vazbě. Hlavním předmětem vyšetřování bylo, odkud má magnetofonový pásek. Richard statečně tvrdil, že pásek dostal od neznámého pána na nádraží. Zkrátka neprozradil jméno neznámého pána a tak dostal osmnáct měsíců nepodmínečně. Dodnes mne mrzí, že jsem tento příběh Karlovi neřekl a ani nevím, jestli byl po osmdesátém devátém Richard na některém Krylově koncertě. Zasloužil by si to.

***

Druhá perlička z Borů -Můj přítel Rom Jeřábek

Když byl některý vězeň neposlušný dostal kázeňský trest. Většinou to byl pobyt na zvláštním oddělení s maximální délkou třiceti dnů s výjezdem. To znamenalo, že byl na „díře“, ale chodil pracovat, takže za vězeňský pobyt nemusel platit, jako v hotelu. Měl normální stravu a možnost číst denní tisk, pokud ho měl k dispozici.

Když byl ještě více neposlušný dostal pobyt na zvláštním oddělení, ale bez výjezdu. To znamenalo bez cigaret s poloviční stravou. Jednou si odsouzený Hanuš stěžoval, že je tam hrozná nuda a že z nudy začal počítat kolínka v ešusu, která měl k obědu a napočítal jich šedesát osm. Maximální trest byl třicet dnů ostrých.

K nejpřísnějším trestům patřila samovazba, poloviční strava, maximálně patnáct dnů. A v samovazbě skončil můj přítel Jeřábek (bohužel křestní jméno si nepamatuji). A jelikož i zde byla nuda, začal Jeřábek zpívat na celou věznici. Jednou z písní v jeho repertoáru bylo Krylovo Veličenstvo Kat. V tom do jeho cely vletěl aktivní bachař, který měl přezdívku Motorák, protože dokázal dokonale slídit. Okamžitě na Jeřábka podal trestní oznámení pro pobuřování. Vězeň Jeřábek se však bránil, jak mohl pobuřovat, když byl na samotce. Tato obhajoba mu nestačila, tak přišel s jinou teorií: „Pan nadstrážmistr si to spletl. Já jsem nezpíval Veličenstvo Kat od Karla Kryla, ale od Karla Kahovce Poprava blond holky.“ A to je přece písnička povolená a nadstrážmistr s přezdívkou Motorák obžalobu stáhl.

***

Třetí příběh z Pankráce – Neznámý dezertér

Stalo se že do vojenské cely, přišel ne příliš bystrý chlapec, který měl ne zrovna nejlepší nápad: Při vojenském cvičení vzal návod, jak se obsluhuje tank sovětské výroby a takto intelektuálně vybaven se rozhodl odejít na Západ, kde chtěl tento katalog zpeněžit. Jenže na Západ byla cesta dlouhá a on nachladl a onemocněl. Zaskočil tedy k doktorovi, který ho nahlásil příslušný úřadům. A nešťastník byl obžalován ze špionáže, takže mu hrozilo dvanáct let vězení. Prokurátor mu vzhledem ke znaleckému posudku (snížený koeficient inteligence) navrhoval poloviční, byť přesto vysokou sazbu šest let. Při nějaké eskortě se však tento nešťastný zběh dověděl, že ve Svobodné Evropě pracuje nějaký Kryl a že mu napíše dopis, a ten Kryl pro něj udělá kampaň a oni ho budou muset propustit. Jenže ani tato akce nevyšla… Ono totiž nebylo jednoduché propašovat dopis z kriminálu do Svobodné Evropy… A kde tento nešťastník skončil nevím.

Když jsem to vyprávěl Karlovi, zcela vážně řekl: „Ale já bych pro něj tu kampaň rozjel!“ Kryl se dokázal solidarizovat se všemi poníženými, bez rozdílu IQ.

Příběhy, které svědčí o tom, jak se tehdy zpěváka Kryla báli i když byl za kopečkama a také jak Karel Kryl byl symbolem i pro lidi doma.

Přeji, aby letošní Velikonoce znamenaly naději pro všechny, kteří trpí pro spravedlnost!

Aleš Březina

***

Ruské presidentské volby

Před časem na Torontském mezinárodním filmovém festivalu byl film Sergeje Ložnicy Státní pohřeb. Když umřel Josef Visarionovič Stalin 5. března 1953, konal se snad největší státní pohřeb. Nejpřednější sovětští filmaři měli udělat dokument o této události. Film však spatřil světlo až v roce 2019. Vladimír Putin se pokouší resuscitovat Stalinovu mrtvolu. Jedním z takových oživení měly být letošní prezidentské volby. Ložnicův film je neuvěřitelně nudný, ale poučný. Zrovna tak výsledek letošních voleb byl předvídatelný. Podle očekávání zvítězil Stalinův  následovník Vladimír Vladimírovič a stane se zřejmě nejdéle vládnoucím ruským panovníkem. Prezidentským volbám předcházela změna ústavy, zatýkání oponentů a smrt Alexeje Navalného.

V sedmdesátých letech jsem jel jako český stopař v Rumunsku a vzal mne český autobus. S řidičem jsme si rozuměli, byli jsme proti režimu a zmínil jsem, že náš postoj je třeba vyjádřit také tím, že nejdeme k volbám. Jako když píchnu do vosího hnízda. Řidič se rozlítil spravedlivým hněvem: „Ti, co nejdou k volbám, jsou ti nejhorší, protože dokazují, že jsou u nás svobodné volby. Kdyby jich nebylo, volby by dopadly na 100% a celý svět by viděl, že u nás není svoboda.“ V této otázce jsme se nedohodli. Při volbách 22. a 23. října 1976 volilo kandidáty Národní fronty  99,7 %. Nedá se říci, kolik z těch lidí mělo podobný názor jako řidič autobusu. Byl to hodný člověk, ale nikdo nevěřil, že by se to mohlo u nás změnit. Většina z voličů tam šla, na kandidátku se nepodívala a provokativně to tam hodila. Někteří na volebních lístkách škrtali, proto výsledky byly velice často přes 99,9 %. Přesto se to po třinácti letech změnilo. Nepamatuji se, že by někdo byl za neúčast u voleb perzekuován. Já jsem měl sice v posudku k soudu poznámku: Má záporný poměr k socialismu, jelikož se nezúčastnil posledních voleb. Namítl jsem u soudu, že Ústava zaručuje svobodné volby. A hle věta o neúčasti na volbách v rozsudku nefigurovala.

Nyní se Češi dívají skrz prsty na statečné lidi, kteří přes zastrašování se zúčastnili pohřbu Alexeje Navalného. Slyšíme poznámky, že to je jen jako kapka v moři, když v obrovské Moskvě přijde několik tisíc lidí rozloučit se statečným člověkem. Vzpomněl jsem si na pohřeb profesora Patočky. Tehdy přes podobné zastrašování přišlo na břevnovský hřbitov tisíc lidí. Nad hřbitovem kroužil vrtulník. Plochodrážní závodníci Rudé hvězdy túrovali své motocykly. StB filmovala účastníky pohřbu. Dokonce i jedny exilové noviny napsaly, že se jednalo o přehnaný popis události. Nikdo neviděl šanci na změnu. Možná ani účastníci pohřbu, dělali to hlavně kvůli svému svědomí. Jak řekl Andrej Sacharov byla to otázka mravní.

Západní média v komentářích odepsala naději na změnu. Jako přes kopírák můžeme slyšet: Ruská opozice je buď ve vězení nebo v exilu a pak můžeme slyšet výsledek voleb. Oficiálně se uvádí  87,32 % voličů hlasovalo pro Putina.

V zahraničí například v Berlíně Putin rozhodně nezvítězil. Tyhle výsledky se nedovíme. Rozhlasové a televizní stanice papouškují údaj, že téměř devět z deseti Rusů volilo Putina.

Jenže výsledek je poněkud jiný pro Putina hlasovalo 74 640 565 voličů. Celkově mělo volit 114 212 734 ruských občanů. To znamená, že ho volilo pouze 65,35 %. Je to stále nadpoloviční většina, ale při teroru, který vládne v putinovském Rusku je to nadějné číslo, ale tohle číslo, jak Putinovi, tak politologům na Západě nevyhovuje. Podobně jako některým lidem na Západě vadila Charta 77. A opět torontské noviny Naše hlasy měly palcový titulek: Již ani slovo o komunistických chartistech!

Výsledek prezidentských voleb v Rusku je rozhodně lepší než výsledek v Československu v roce 1976. A tehdy by na změny u nás nevsadil nikdo ani zlámanou grešli. Zapomíná se na to, že účast na pohřbu Navalného, či nevolit Putina není ani tak otázka politické změny, jako otázka vlastního svědomí.

***

Hořící pochodně

Aleš Březina – březen 2024

***

Vladislav Dudák Velká Praha

Určitě všichni, co jsme bývali školou povinní, víme o věštecké schopnosti kněžny Libuše, které znělo asi takto: „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkati!“ Jako pověst, či legenda to nemá chybu, důkazy se k uvedenému tvrzení nikdy nenašly, totéž platí o existenci kněžny Libuše. František Palacký si z neexistence důkazů dělal těžkou hlavu, Alois Jirásek ve svých „Starých pověstech českých“ se s chybějícími důkazy netrápil vůbec.

Budeme-li si povídat o Praze a jejím rozvoji, nelze opomenout dobu vlády Karla IV., který Prahu posunul na nejpřednější město v celé dnešní Evropě, prakticky z ní vytvářel reprezentační sídlo. To, co vzniklo za jeho vlády je neuvěřitelné, bouřlivý stavební rozvoj jeho vládu trvale doprovázel. Karel IV. dobudoval Pražský Hrad, katedrálu sv. Víta, postavil kamenný most přes Vltavu, založil urbanisticky dokonalé Nové Město pražské, založil první univerzitu severně od Alp, nechal vyrobit Svatou korunovační korunu a to vše v poměrně krátké době.

Myšlenka vzniku Velké Prahy byla známá již od sedmdesátých let 19. století, kdy v Evropě docházelo k budování měst s dokonalou infrastrukturou, měst s novými urbanistickými prvky, měst otevřených světu. Také město Praha do uvedené podoby spěchalo, celé to mělo však svá specifika a do první světové války se nic nedělo. Hlavním momentem pak bylo to, že příměstské části odmítaly se k Praze připojit z obavy o ztrátu své politické samostatnosti, především to byly Královské Vinohrady, Žižkov, Karlín a Smíchov. Byl zde i problém různé výše potravní daně a daní činžovních. Přesto už v listopadu 1918 předložilo město Praha Národnímu výboru svůj návrh na Velkou Prahu. Od této doby jednání a předkládaní návrhů se stalo jedním z hlavních politických úkolů. Z hlavních zakladatelů Velké Prahy jmenuji T. G. Masaryka, JUDr. Přemysla Šámala, JUDr. Karla Baxu a PhDr. Petra Zenkla. Přesto, že ne vždy byla jejich koncepce jednotná, směřovalo vše k vytvoření Velké Prahy. Pokusy zákonodárné byly již od roku 1918 a tři zákony vzniklé roku 1920 potvrdily připojení 37 příměstských částí k původnímu městu, přesto různé spory pokračovaly a teprve 1. leden 1922 je možný považovat za vznik Velké Prahy. K původním 242 tisícům Pražanů přibyli další, takže Velká Praha představovala 960 tisíc obyvatel. Legislativním ustanovením Velké Prahy práce nekončily, právě naopak. Intenzivně se začalo pracovat na návrhu nového znaku Velké Prahy – ten se zrodil až roku 1925. Těžké diskuze a problémy se týkaly i dalších předmětů tvořících symboly města. K tomu celému uvedu jen jednu zvláštnost. Primátor používal historický řetěz, primátor JUDr. Karel Baxa , který si na žádné ceremonie nepotrpěl, používal nějakou dobu náhradu a sice řetěz starostenský z jehož jedné medaile byl vybroušen portrét císaře, aby se nepřipomínala monarchie.

A hned začaly další starosti a těmi bylo naprosto živelné pojmenování veřejných prostranství, ulic, monumentů. Z budov a veřejných prostranství zmizelo vše, co připomínalo monarchii i včetně pojmenování, nahradila je pojmenování republikánská a vlastenecká. Františkovo nábřeží se stalo Masarykovým, most císaře Františka, Mostem Llegií, Alžbětina třída třídou Revoluční a bylo toho mnohem víc. Ukázalo se, že každá z obcí připojovaných k Praze měla svoji ulici Husovu, Havlíčkovu, Komenského a další. V zájmu hladkého fungování města bylo třeba mnohonásobné a stejné označování odstranit. Bylo to nesmírně složité a ustanovená názvoslovná komise bez dostatečných pravomocí, nebyla schopná uvedený problém vyřešit a náprava se řešila nesmírně dlouhou dobu. Se stejným problémem se Praha setkala i později, v roce 1968, kdy bylo připojeno dalších dvacet obcí a v roce 1974 po připojení třiceti. V uvedených případech už státní orgány postupovaly mnohem razantněji, poučené z prvního případu sjednocování. V současné Praze jsou nejfrekventovanější jména v označení Jan Hus /39/, Karel Havlíček Borovský /39/, Jan Žižka /38/, Jan Amos Komenský /32/, Bedřich Smetana /32/, František Palacký /27/, Miroslav Tyrš /26/, Alois Jirásek /25/, Jan Neruda /24/, Antonín Dvořák /18/, Jaroslav Vrchlický /16/, Karel Jaromír Erben /14/ Božena Němcová /20/. Ve výčtu je pouze jediná žena, teprve později přibyla kněžna Libuše a Karolina Světlá. Z výčtu si lze udělat i další závěry, to nechávám na čtenáři.

Nepatrně se vrátím ještě k těm, kteří Velkou Prahu osudově a po celý svůj život řešili. JUDr. Přemysl Šámal, působil devatenáct roků jako kancléř v Masarykově a Benešově vládě, řídil většinu zasedání komise pro Velkou Prahu a rozvoj Prahy účinně podporoval. Po nacistické okupaci se postavil do čela ilegální odbojové organizace Politické ústředí. Na rozdíl od jiných neodešel do ciziny, uchýlil se do sanatoria na Dobříši. Později byl gestapem zatčen a zemřel v berlínské věznici Moabit.

JUDr. Karel Baxa, kterému po právu náleží označení „tvůrce Velké Prahy“ byl prvním a nejdéle úřadujícím primátorem Prahy, ve funkci primátora byl více než třináct roků, téměř tři funkční období. V politice působil konzervativně, přesto velmi aktivně prosazoval sport a sám byl značně ve sportu činný. Cvičil v Sokole, věnoval se turistice, lyžování, byl členem Yacht klubu a byl držitelem řidičského oprávnění. V roce 1937 na své funkce abdikoval a novým primátorem se stal PhDr. Petr Zenkl. Ten chtěl hlavně dovršit sociální programy a otázky bytové politiky, byl však nucen tuto cestu opustit a věnovat se bezpečnostním a protiválečným programům a obraně Prahy proti Němcům. První den druhé světové války byl zatčen a postupně přemístěn do koncentračních táborů, prvně Dachau a pak Buchenwald, kde se dožil osvobození. V dubnu 1945 byl v nepřítomnosti zvolen předsedou obnovené národně socialistické strany a po svém návratu do Prahy, byl zvolen na základě dohody stran Národní fronty primátorem a nahradil komunistického primátora Václava Vacka. Primátorství pro Petra Zenkla skončilo nástupem KSČ. Zenkl emigroval do USA, kde se stal spoluzakladatelem a předsedou Rady svobodného Československa a až do své smrti v ní velmi aktivně pracoval.

Všichni, kteří se na vytvoření Velké Prahy podíleli, měli v sobě neuvěřitelnou pracovitost, vytrvalost, mravní principy a víru v lepší budoucnost. Trvale si zaslouží, být připomínáni.

V době mezi dvěma světovými válkami se zvládlo nebývalé množství práce spojené s vybudováním města s infrastrukturou, která klidně snesla porovnání s předními evropskými městy. Pro Velkou Prahu se vyřešila městská doprava, elektrifikace, plynofikace, kanalizace, pitná voda a další. Bylo to zcela neskutečné, co se všechno za relativně krátkou dobu podařilo. Dnes by vůbec něco takového nebylo možné.

K uvedeným skutečnostem několik stručných poznámek. Z pražských ulic zmizely ruční vozíky, koňské povozy a dopravu začaly představovat automobily, tramvaje, autobusy, někde trolejbusy. Jízdní řády byly provedené promyšleně a dobře fungovaly. Nová doprava s sebou samozřejmě nesla ucpané ulice, nedostatek míst pro parkování a větší počet nehod. Pražské ulice se v meziválečném údobí zrekonstruovaly, vznikl žluto-červený nátěr pro zastávky a také pro kandelábry. Silnice už měly světelné patníky a vyznačená místa pro přecházení. První ručně řízený semafor byl u Masarykova nádraží. Automaticky řízený u Václavského náměstí. Od roku 1910 se ulice začaly uklízet a vznikly první odpadkové koše.

Rozvoj elektrifikace doložil na statistice z období Velké Prahy. „Kryštof Drnek v publikaci „Velká Praha, drobnohledy“, a shrnuje ji takto: roku 1921 se v Praze nacházelo 166 561 bytů, z nichž 62% nemělo elektrické ani plynové osvětlení. Již v roce 1930 tomu bylo jinak a z obydlených bytů klesl počet neosvětlených na čtvrtinu (56 366 bytů) z toho celých 73,14% (165 869) bylo osvětleno elektřinou, zbytek plynem.“

Rozvoj plynárenství byl obrovský. Soukromé plynárny vznikaly jedna po druhé. Mohl se jimi pochlubit Karlín, Smíchov, Libeň, Žižkov, Holešovice a nakonec Michle s velkokapacitní a technologicky dokonalou moderní plynárnou.

Vedení Velké Prahy si také dobře uvědomovalo, že voda je klenotem města a to co do ušlechtilosti tak potřeby. Vedení začalo promyšleně s budováním vodáren. Rozvod vody měl velkou tradici už od dávných dob. Z renesanční doby mělo město čtyři kamenné vltavské vodárny, ty ale potřebám Velké Prahy nestačily, i když postupně došlo k jejich rekonstrukci. Existovala vodárna Podolí. ale kolem této vodárny mnoho roků panovaly majetkové spory a vodu do Velké Prahy prakticky nedodávala. Až v roce 1902 byl konečně vydán návrh zásobovat Prahu a okolí vodou z Jizery, jímanou v Káraném. Kapacita vody z Káraného byla několikrát zvýšena, v roce 1919 vzniklo 26 nových studní a v roce 1941 dalších 41. V letech 1924-29 byla vybudována nová, naprosto funkční vodárna v Podolí, dokonalé architektonické dílo architekta A. Engela. V roce 1963 ke káranské vodě přibyla voda z Želivky.

Rozsah článku nedává prostor pro popis s budováním kanalizačních stok a čističky. V období Velké Prahy bylo vybudováno 135 km nových stok. Technickou, ale i architektonickou dokonalostí byla čistírna odpadních vod v Praze Bubenči, postavená v dokonalé preciznosti.

Před nějakou dobou jsem sledovala v televizi zajímavý krimi seriál, který se odehrával ve Velké Praze. Některé věci jsem tehdy nechápala, třeba, že vrchní policejní rada nechtěl přijmout tuto funkci ve Velké Praze a opustit vnitřní, již dokonale vybavené město – pak ještě měl seriál jednu úsměvnou maličkost, že pan vrchní policejní rada měl vždy ve své pracovní aktovce kartáč na vyčištění bot. Také krimi motivy měly jednoznačně venkovský charakter. Když jsem se později blíže seznámila s charakteristikou Velké Prahy, celý seriál jsem lépe pochopila. Boty si elegantní pan rada musel čistit, neb v připojených obcích nebyly žádné dlážděné silnice ale jen prašné a zabahněné neudržované silnice a ulice. Samozřejmě, že k Velké Praze lze napsat i další zajímavosti, třeba o potrubní poště, o bydlení boháčů, o dělnických koloniích,o tehdejších továrnách. Tak, třeba někdy jindy.

Jana Fafejtová - Praha

Pramen: Vladislav Dudák a kolektiv – Velká Praha Drobnovhledy zvídavýma očima ke 100. Výročí jejího založení - 2022

***

Březnové vydání Nového domova zde

***

Sport

Ve fotbale se Slavia přiblížila Spartě a rozdíl je již pouze jeden bod V Evropské lize Sparta byla vyřazena Liverpoolem celkovým skórem 1:11, Slavia dostala v souboji s AC Milan dvě červené karty a prohrálav Milaně 2:4 v Edenu 1:3. Jediná Plzeň postoupila dál po penaltovém rozstřelu se Servette Ženeva a bude hrát s italskou Florentinou.

V hokeji probíhá nyní play-offs.

Podrobnosti: fotbal.zpravy.ca  nebo hokej.zpravy.ca

***

Úmrtí

Brian Mulroney

20. 3. 1939 – 29. 2. 2024

V řadě nekrologů, které se objevily v novinách chybí dvě zmínky. Byl premiérem v letech 1984-1993. V té době kanadské velvyslanectví v Praze mělo zřejmě nejvýznamnější kontakty s českými disidenty. Nejen, že se zasazovalo za lidská práva v Československu, kanadští diplomaté bedlivě monitorovali situaci u nás. Brian Mulroney bedlivě sledoval situaci za železnou oporou.

Mulroney jako muž spravedlivý se na žádost matky nespravedlivě odsouzeného Davida Milgaarda Joyce zastal a nechal federální ministryni spravedlnosti Kim Campbell celou záležitost projednat, což narazilo na odpor provinční vlády v Sakatchewanu. Přesto byl Milgaard propuštěn z vězení 16. dubna 1992. Teprve o pět let později DNA provedené ve Velké Británii určil, že skutečným pachatelem byl Larry Earl Fisher, který měl na svědomí řadu kriminálních činů a byl později odsouzen na doživotí.

abe

***

Pavel Zajíček

15. 4. 1951 – 5. 3.2024

***

Frederik Sirotek

13. 11. 1929 – 3. 3. 2024

Oznámení zaslal Marcel Lacasse

***

Na dotazy čtenářů odpovídá český

právník Jaroslav Horký

Zjistila jsem, že pozemky – zemědělskou půdu, které vlastním v České republice, někdo neoprávněně užívá. Jak se proti tomu mohu bránit? Mohu vymáhat nějaké finanční plnění za její užívání?

V tomto případě bude dobré obrátit případně st na městský úřad, či obecní úřad. Tento by Vám měl sdělit kdo vaše pozemky užívá. Většinou má o tom přehled. Následně s danou (jinou) společností uzavřít pachtovní smlouvu na základě které Vám bude pachtýřem vypláceno pachtovné.

Doporučuji Vám oslovit odborníka, který Vám s celou záležitostí v místě pomůže.

Moje manželka vlastnila na území České republiky nemovitosti. Jsem jejím jediným možným dědicem. V současnosti probíhá dědické řízení. Bylo mi nabídnuto prodat pozůstalost v Čechách třetí osobě, a to třeba již v průběhu dědického řízení. Je to možné?  

Ano, pozůstalost je možné zcizit již v průběhu dědického řízení, a to smlouvou o zcizení pozůstalosti, která musí být provedena notářským zápisem. Jedná se ale o velmi specifický institut, který zatím není v České republice velmi užívaný. Doporučuji Vám tedy oslovit odborníka, advokáta či notáře, který již s tímto institutem má zkušenosti a bude schopen Vám opravdu odborně pomoci. Zároveň Vám posoudí ve spolupráci s odborníky reálnou tržní cenu dědictví. V mnoha případech je totiž cena deklarována v dědickém řízení odtržena od reálné tržní ceny.

Když jsem nedávno náhodou kontroloval katastr nemovitostí, zjistil jsem, že u pozemku, který vlastním, je poznamenané probíhající řízení, o kterém nic nevím a ani jsem o něm nebyl vyrozuměn. Jak mám postupovat? Co se za takovým řízením může skrývat?

V katastru nemovitostí je vždy dobré mít zapsanou adresu, na které jsem k zastihnutí, jelikož katastr nemovitostí obesílá a informuje vlastníky nemovitostí o probíhajících řízeních, která se týkají jejich nemovitostí, zejména pak o převodu vlastnického práva k nemovitosti.

Je možné pomocí čísla jednacího z katastru nemovitostí zjistit, o jaké řízení se jedná. Doporučuji nejprve zavolat na příslušná katastrální úřad a to osobně, popřípadě prostřednictvím Vašeho právního zástupce. Pokud byste informaci nerozuměli nebo pokud by někdo skutečně nakládal s nemovitostí bez Vašeho vědomí, je vždy vhodné obrátit se na advokáta, který se specializuje na problematiku nemovitostí a který Vám celou věc prověří a poradí nejvhodnější postup v dané věci.

Chtěl bych odkoupit od města id. 1/2 pozemku, který máme ve spoluvlastnictví. Jak mohu postupovat?

V tomto případě lze městský úřad oslovit zda by Vám id. ½ pozemku neodprodal a učinit nabídku nejlépe ve výši tržní ceny v daném místě a čase, která může být podložena znalecký posudkem. Obec má pak dle zákona o majetku obcí daný postup, kterým se musí řídit a pokud odmítne id. ½ pozemku prodat, není možné ji k tomu nutit. V případě, že byste ale dále nechtěli setrvávat v takovém spoluvlastnictví, lze podat žalobu k soudu, na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Během soudního řízení by pak bylo toto spoluvlastnictví vypořádáno.

***

Připravované akce

Radim Zenkl z Kalifornie

24. března 2024  v 17 hodin

v kostele sv. Václava

Chtěli bychom též upozornit

na Rok české operní hudby

***

Czech that film 2024

26. 3. - 27. 3. 2024

Alliance Francaise, 24 Spadina Rd., Toronto

Všechny filmy mají anglické titulky

Vstupné dobrovolné

26. 3. 2024 v 17:30

Tonda, Slávka a kouzelné světlo

(Tony, Sheily and Magic Light)

Animovaný česko-slovensko-maďarský film byl uveden do českých kin v listopadu minulého roku. Je podle scénáře Jany Šrámkové od režiséra Filipa Pošívače. Jedenáctiletý Tonda má jedinečnou vlastnost - od narození svítí. Jeho možná až přespříliš starostliví rodiče se ho snaží držet doma, aby jej ochránili před vnějším světem. To se změní ve chvíli, kdy se před vánočními svátky do jednoho ze sousedních bytů nastěhuje Slávka, tajemná dívka, která mu obrátí svět naruby. Tonda v ní získává první opravdovou kamarádku, před kterou může odhalit fantazijní svět ve svém polštářovém bunkru. Slávka zase Tondovi ukáže zázračnou baterku. Ta svým světlem dokáže z obyčejných věcí vytvářet úžasné obrázky a kouzelné světy, které vidí pouze oni. Tím začíná jejich dobrodružné pátrání po původu záhadných chomáčků tmy, které vysávají z jejich domu sluneční světlo. Tonda, Slávka a kouzelné světlo je film o tom, jaké je to být jiný, příběhem o přátelství a fantazii, o světle a tmě. Kritika se shodla na vynikající animaci (čsfd)

***

26. 3. 2024

Úsvit

(We Have Never Been Modern)

***

27. 3. 2024

Vynález zkázy

(Invention for Destruction)

***

27. 3. 2024 – 20:30

Přišla v noci

(She Came at Night)

Oceněno za režii, jako nejlepší film a hereckou roli.

***

Velikonoční bohoslužby

Kostel sv. Václava

496 Gladstone Ave., Toronto

Kostel sv. Pavla

29. březen  - Velký Pátek

31. březen - Velikonoční neděle

Bohoslužby s Večeří Páně

***

2. dubna 2024

Rád bych Vás pozval na výstavu obrazů "Vnitřní geometrie" v Praze, kterou připravujeme společně

s kurátorkou Reny Mužíkovou.

Výstava bude v kavárně Art-n-coffee a ve funkcioalistické Pasáži českého designu to je v ulici Na příkopě

naproti Prašné bráně.

Vernisáž se uskuteční

v úterý 2. dubna v 18 hodin. Výstava je přístupná každý den až do konce dubna.

Vystaveno bude 10 obrazů velikosti

kolem jednoho metru.

Těším se na Vás! 

S pozdravem Jiří Tomíška

Jiří Tomiška / Vnitřní geometrie

Jiří Tomiška žije a pracuje v kanadském Torontu. Cyklus, „Vnitřní geometrie“, je jeho první samostatnou výstavou v Praze. Navzdory zdánlivé disparitě mezi každodenním životem Tomiškových postav a tajemnou říší „vnitřní” geometrie, jeho práce tyto dva světy bezproblémově propojuje.

Tomiškovo umění, inspirované dualitní povahou informace jako takové, jak ji například popsal kognitivní vědec David John Chalmers, zkoumá tuto fascinující a podivnou dichotomii: objektivní, fyzikální skutečnost podřízenou konvenční fyzice, kontrastující se subjektivní, lidskou zkušeností, zpřístupněnou prostřednictvím komunikace a umění.

Tomiškova pronikavá analytická schopnost nás zve na dobrodružný výlet, který dokonale odhaluje onen úžasný symbiotický vztah mezi rigidním, bezcitným vesmírem a pružným, vše pohlcujícím a zahrnujícím lidským světem. Dává nám zde možnost zpytovat tento poutavý vír tance matematické přesnosti a imaginativní lidské mysli, formované kognicí a interakcí.

Matematik Jordan Stuart Ellenberg tvrdí, že skryté zákony geometrie všudypřítomně ovlivňují každý aspekt našeho bytí: informace, biologii, strategii, sociální ekonomiku nebo dokonce dynamiku demokracie. Geometrii považuje nejen za odvětví matematiky, ale i za způsob myšlení, a dokonce za formu čestnosti. 

Tomiškovo umění odhaluje tajemství těchto dvou stránek světa, stránky vědecky přesné a stránky subjektivní, emocionální. Prezentuje obyčejné neobyčejným způsobem a zve nás, abychom se pokusili i my tuhle dualitu opatrně přivinout k srdci.

Lumír Hladík, Toronto - 10. února 2024

***

Karel Kryl

12. dubna 1944 - 3. března 1994

a zároveň uplyne 30 let od jeho úmrtí.

Shodou okolností také uplyne 40 let od vzniku portrétu z roku 1984, který namalovala Maria Gabánková.

Portrét (olej na plátně) by měl být představen veřejnosti při vernisáži

8. dubna 2024

16. dubna 2024

Karel Dalík - 101

Blahopřejeme k jeho narozeninám, které oslaví právě 16. dubna 2024.

***

19. dubna 2024

Nová vize

Den bez zasmání,

je den promarněný

Cestováním po světě anebo také při jiných příležitostech jsem si vždycky chtěla něco vzít sebou na památku. Ať to byla trička, art, někdy jen kousek kamene, vždycky nějaká maličkost, která pak našla domov u mne.

Přeji vám to z celého srdce.

Naďa Humlová

Únor 2023

***

Nové úřední hodiny

konzulárního úseku

v Torontu

Ke všem návštěvám konzulátu je třeba mít předem domluvenou schůzku na výhradně k tomu účelu zřízeném emailu: toronto.appointment@mzv.gov.cz. Upozorňujeme, že vzhledem k vysokému počtu žádostí může být Váš požadavek odmítnut bez sjednané a potvrzené schůzky. 

POHOTOVOSTNÍ LINKA GK TORONTO: +1 (437) 237-8058

- jen pro případy nouze pro české občany
 

Konzulární a vízový úsek (víza, pasy, ověřování listin apod.) je pro veřejnost otevřen:  

Pondělí    9 - 12
Úterý       9 - 12  a  13.30 - 15.30
Středa      9 - 12
Čtvrtek    9 - 12
 

Generální konzulát

je pro veřejnost uzavřen

ve dnech státních svátků České republiky

Nový rok - 1. ledna
Velký pátek (pohyblivý svátek)
Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
Svátek práce - 1. května
Den osvobození - 8. května
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje - 5. července
Den upálení mistra Jana Husa - 6. července
Den české státnosti - 28. září
Den vzniku samostatného československého státu - 28. října
Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopadu
Vánoční svátky - 24. - 26. prosince

***

E-mailová spojení na GK Toronto  od 18.12.2023 jsou:
obecná adresa: toronto@mzv.gov.cz 
adresa pro sjednávání konzulárních schůzek: toronto.appointment@mzv.gov.cz
vízové dotazy a schůzky: toronto.visa@mzv.gov.cz
Webová stránka je www.mzv.gov.cz/toronto

V zájmu zachování kontinuity v komunikaci však zůstaly dosavadní e-mailové adresy s doménou @mzv.cz  funkční a zajistí doručení e-mailů do nových schránek s doménou @mzv.gov.cz ještě dalších 10 let, tj. do 17. prosince 2033. 

Dohoda o kanadských

a českých penzích

Velice často se lidé ptají, jak je to se starobními důchody v České republice a v Kanadě a s jejich zdaněním.

Dohoda se nachází zde.

****

Archiv od roku 2003

Archiv PDF

Galerie Marie Gabánkové

Dárci na tiskový fond

Archiv letošního ročníku

Březen 2024

Únor 2024

Leden 2024

Archiv loňského ročníku

Prosinec 2023

Listopad 2023

Říjen 2023

Září 2023

Červen 2023

Květen 2023

Duben 2023

Březen 2023

Únor 2023

Leden 2023

Archiv ročníku 2022

Leden 2022

Únor 2022

Zvláštní vydání 2. 3. 2022

Zvláštní vydání 4. 3. 2022

Zvlášní vydání 8. 3. 2022

Březen 2022

Duben 2022

Květen 2022

Červen 2022

Červen 2022 Karel Foustka Balkán

Červenec 2022

Srpen 2022

Září 2022

Říjen 2022

Listopad 2022

Prosinec 2022