Navrat na hlavni stranu

Kdo je kdo v Bretislavovi a Jitce?
Kousek historie i soucasnosti
Bretislav a Jitka aneb Jak se dela mapa Evropy je inscenace v dramaturgii a rezii Brigity Hamvasove hrava, vtipna a jeji dej vychazi z legendy o historickem postaveni silnych rodu z ranneho stredoveku. Cela stoleti nabirala legenda o zamilovane dvojici, kterou zpracoval po svem Miloslav Svandrlik (a ilustroval Jiri Winter Neprakta) ve sve knize Nemravna divka na vdavani, romanticke prvky v povedomi ceskeho naroda.
Mozna ze nebude ke skode rici si o nekterych postavach humorneho apokryfu malinko vice, nez muze samotna hra nabidnout.
Zalistujme si jen kratce v historii. Zdroju mame hned nekolik: predevsim Kosmova kronika, o kterou se take opiral ve svem dile Dejiny narodu ceskeho i Frantisek Palacky (vydani z r. 1968), shrnuti nejnovejsiho data badani v Toulkach ceskou minulosti Petra Hory (treti upravene vydani 1995) a v edici Odkaz publikaci Panovnici ceskych zemi Petra Corneje a spol. ( z roku 1992). Prestoze jsem "nahledla" do vsech, nejblizsi (prirozene) mi bylo podani v Toulkach. Zacneme hned od zacatku:
Povest o vzplanuti pristiho ceskeho vladce Oldricha k mlade (vdane?) selce, jejiz jmeno by dnes asi znelo Bozena Kresinova, se snad udala takto: asi roku 1004, v prvnim roce vlady slabosskeho Jaromira, lovil jeho mladsi bratr Oldrich na Lounsku. U studanky (jmenuje se dodnes Bozenina), tam, kde Peruc (stoji vychodne od Loun nedaleko reky Ohre) jeste zrejme ani nestala, spatril spanilou pradlenu. Krasa Bozeny Oldrichovi ucarovala. Sam byl zenat, ona (patrne!) vdana, ale to tenkrat neznamenalo zadnou velkou prekazku. A tak mladici s pleti belejsi nez labut, lesklejsi nez slonova kost ­ pravi Kosmas ­ odvezl. Brzy se narodil od sudicek vsemi ctnostmi podarovany synek Bretislav. A bylo na case! Vzdyt nebyt Bozeny, premyslovsky rod vyhynul po meci.
Bretislavovo detstvi a jinosstvi se krylo se smutnou dobou, kdy v Cechach vladli nejprve Jaromir (do r. 1012, starsi Oldrichuv bratr, ktery byl jednim z Vrsovcu zavrazden r. 1035), pote Bretislavuv otec Oldrich do r. 1034, kdy necekane zemrel a vladu prevzal sam Bretislav I., ktery byl do te doby udelnym knizetem na Morave a sidlil na starobylem hrade Olomouci. Bretislav I., desaty v posloupnosti historickych Premyslovcu, knize, ktereho Kosmas zahrnul mnoha obdivnymi prezdivkami, mezi nimi i dodnes zivou "novy ci cesky Achilles". Byl politikem, jenz se celkem uspesne pokusil vratit knizeci moci lesk a zemi spravnou roli v evropskem deni. Narodil se snad r. 1005, v dobach hlubokeho upadku premyslovskeho statu, vladl pres dvacet roku v letech 1034-1055. Za jeho zivota vzrostlo premyslovske panstvi o Moravu. Bretislav byl sveho casu poslednim Premyslovcem v muzske linii.
Jitka? Byla patnactileta krasavice, nemecka slechticna z krve nordgavskych hrabat. Pred casem, jak bylo obvykle, se ocitla v rodinnem klastere na vychovani. Schweinfurt cili Svinibrod lezi na rece Mohanu v Bavorsku. A tam ji patrne r. 1030 spatruje statny Bretislav. Zamilovava se po usi a na prvni pohled. Je sam bohaty a urozene krve, mohl by se uchazet o divcinu ruku bez problemu, on vsak voli radeji rytirske gesto ­ posazuje schovanku "na kun", mecem presekava ochranny retez a divku unasi. Kdo neveri faktem ale je, ze se mu Jitka stala milujici celozivotni partnerkou a ze mu povila snad sedm deti, z toho pet synu: Spytihneva, Vratislava, Konrada, Otu, Jaromira, coz pozdeji melo za nasledek temer zhrouceni premyslovskeho trunu, kolik uchazecu se na nej snazilo posadit.
A jeste jedna zajimava postavicka z cele te skaly romantickych a bourlivych - Prkos - pani Hamvasova se priklonila k puvodnimu ­ z Kosmova vypraveni ­ Prkvos, spravce hradu Bilina: Toho potkala za zradu druhe casti ceske armady v boji proti Sasum kruta odplata ­ cesky knize Prkvosovi nejprve nechal usekat udy a pote jej utopit v rece Biline. Neobycejna krutost je priznacna pro toto obdobi.
A tak si jen pro uplnost rekneme, ze ceska rane stredoveka historie nabizi hned tri romanticka a pro budoucnost zeme soucasne i osudova setkani mileneckych a posleze i vladcovskych dvojic. Tou nejstarsi je pramati Libuse, ktera si vybrala za muze Premysla Orace ze Stadic, zakladatele rodu Premyslovcu.
"Mozna nekoho prekvapi, ze rozeny Prazak Miloslav Svandrlik (10.8.1932) puvodne zamyslel stat na prknech, jenz znamenaji svet. Zahajil (ale nedokoncil) totiz studia na DAMU v Praze, obor herectvi a rezie. Pak si to zrejme rozmyslel a nalezl smysl sveho konani v psani knizek. Na svem konte ma na sedesat titulu, vetsinou humoristickych. O jeho prace mely zajem magaziny stejne jako casopisy, televize i rozhlas. Nikdy se neangazoval do zadne strany. Je nositelem Haskovy ceny z roku 1960 a o tricet let pozdeji Ceny za cesky bestseller. Nemusite ani dlouho hadat, o jaky titul se jednalo - nejuspesnejsi knihou jsou Cerni baroni se svoji titulni postavou Kefalinem, ktery se objevuje i v dalsich volnych pokracovanich. "Baroni" byli zfilmovani reziserem Zdenkem Sirovym, a zdramatizovani hned nekolikrat ­ V. Venclikem pro Divadlo ABC,, M. Fialou z Olomouce a J. Bauerem v Plzni. Pripomenme si jeste napr. Predvojenske lasky cerneho barona, Jeste mame co jsme chteli, Porucime vetru, desti; humorne: Krvavy Bill, Doktor od jezera hrochu; horory: Draculuv svagr aj. Jen na okraj - trinactidilny cesky televizni serial Nemocnice na kraji mesta po dvaceti letech vystridal jedenactidilny serial natoceny v Brne reziserem Jurajem Herzem na zaklade Svandrlikovych knih s baronovskou tematikou. (Pry se v nem neopakuje jedina scena a neni obsazen jediny herec stejnou roli jako ve filmove verzi Cerni baroni. To uz je jina kapitola.)
Zivotnim kredem krale humoru je "Co nemozno zmeniti, je nutno snaseti". A kdybyste chteli Mistra humoristickeho pera potesit, pak by to mel byt originalni zvonecek. Je totiz zvoncu vasnivym sberatelem.
Jiri Winter Neprakta (12.7.1924), rovnez rozeny Prazak, vystudoval Statni grafickou skolu v Praze, obor malirstvi. Pamatuje a zazil mnohe, dokonce byl i v roce 1944-45 veznen za odboj. Je nositelem cele rady mezinarodnich soutezi, prvnim ocenenim byla Haskova cena v roce 1961 a tim poslednim ocenenim z roku 2001 byl zapis do Guinessovy knihy rekordu za svych 35 000 uverejnenych ilustraci. Nesmime opominout, ze stal u zrodu humoristickeho oblibeneho tydeniku Dikobraz, na jehoz vzkriseni spolecne s panem Svandrlikem dnes pracuje. Pod pseudonymem Neprakta jej zname od roku 1948. Vedle nadhernych vytvarne jednoduchych a v jasnych barvach s cernou konturou vyvedenych ilustracich jsme se s jeho pracemi mohli setkat ve 200 titulech knih, ktere ilustroval, v plakatove tvorbe, pohlednicove i kalendarove. Ma za sebou nespocetne mnozstvi samostatnych vystav nejen v Praze, ale i v zahranici. Pozor, obdivovatele nepraktovskeho kresleneho humoru, k jeho 80. narozeninach je pripravovana velka knizni publikace. A ze si kral kresleneho humoru potrpi na cerny humor za kazdych okolnosti, dokazuje i jeho zivotni kredo "Nevazte si zivota, stejne z neho nevyvaznete zivi", neni co dodat.
Snad uz jen verit, ze prace petatriceticlenneho kolektivu hercu, techniku a vytvarniku pod vedenim reziserky Noveho divadla Brigity Hamvasove prinese divakum naplneni jejich predstav o humoru, pohode a peknem kulturnim zazitku.
Rezervace je nutna na tel.: pres den 416/363-7686, vecer: 416/463-3182.
Text a foto: Vera Kohoutova


Jezinky bezinky pod rezijnim vedenim Maji Breinerove

Magie okamziku s J. Hlavacovou a P. Kostkou

Milostne dopisy (pred predstavenim)

Handel zavrsil dny svatecni

Pri hodine poctu si zpival, a to nahlas

Tri v tom (fotoreportaz a recenze)

Vecer s vuni hermanku

Tri v tom

Divadlo to je velke konani

Stara dobra kapela

Fotogalerie

Na scene jich bylo trinact

Bretislav a Jitka

Historicke pozadi Bretislava a Jitky

 

 

 

Navrat na hlavni stranu