Pri hodine poctu si zpival, a to nahlas
V hlavni roli Premysl Kubista
Zacatkem ledna do Toronta pricestoval Premysl Kubista
scenarista, herec, dramaturg, reziser a konferencier v jedne osobe
- ale ze vseho predevsim pevec, aby se nam jako hostujici umelec
predstavil v hudebni inscenaci Jaroslava Somese a Mirka
Jarose Ja, Georg Friedrich Handel, kterou ve svetove premiere
uvidime v patek 10. ledna o 20. hodine v Joseph Workman Auditoriu
v Toronte.
Nikdy predtim jsem se s timto umelcem nesetkala osobne. Mela jsem
vsak moznost s nim udelat rozhovor na dalku prostrednictvim emailu,
jez neobsahovaly jenom text, ale take umelcovy fotografie: Premysl
Kubista jako civil, jako umelec v baroknim kostymu, jako Svejk
V prubehu toho dopisovani se mi natolik priblizil, ze jsem nabyla
(sugestivniho) dojmu, ze jej znam vlastne davno. Prozivam jeho
vitalitu, s niz se ztotoznuji. Znam takovych lidi celou radu.
Lidi, kterym to neda a museji proste porad neco vymyslet a hledat
a tvorit.
Premysl Kubista, ktereho v den svetove premiery pozname predevsim
jako herce, se svou vsestrannosti doma zaradil mezi ty umelce,
jejichz tvar s potesenim uvidime stejne tak na scene operety
jako na improvizovane scene historickych slavnosti ceskych hradu
a zamku, pro ktere tvori programy..
Odkud se v nem vzala touha zpivat a hrat divadlo, sam presne nevi.
Po rodicich talent nezdedil, " protoze tatinek byl vedec
a maminka konstrukterka," rika, a pritom dodava," ze
by to mohlo byt po babicce, ktera za mlada byvala vasnivou
ochotnici a krasne i zpivala" Urcite to ale byla touha velice
silna, ze ji tenkrate neprekazila ani poznamka v zakovske knizce
z prvni tridy: Pri hodine poctu si zpiva, a to nahlas. Zadam rodice
o napravu. "Naprava uspesna nebyla, protoze uz v deviti letech
jsem zpival titulni roli v televizni inscenaci opery Benjamina
Brittena Kominicek," vzpomina s humorem umelec.
Jenze, jak uz to byva, take Premkuv vysoky zarivy koloraturni
sopran za par let odnesla puberta a zpevak podlehl kouzlu petistrunneho
bendza a country music. V osmnacti byl vlasti povolan do Armadniho
umeleckeho souboru, o kterem se dodnes vyjadruje jednoznacne:
"Pro me melo obdobi v souboru zasadni vyznam. AUS me privedl
zpet do luna vazne hudby a k divadlu, u cehoz jsem zustal. A pak
jsem se tam setkal s vynikajicimi muzikanty, jakymi jsou klavirni
virtuoz a nynejsi reditel Ceske filharmonie Ivan Klansky, nynejsi
reditel Ceske filharmonie Vasek Riedlbauch nebo take bajecny herec
a komik Jirka Labus a dalsi. A prave oni vyrazne ovlivnili
muj dalsi zivot. Skoda, ze AUS uz neexistuje, pro mlade zacinajici
umelce to byla dobra skola. Nu a pak nasledovala Statni konzervator
v Praze, predsin to opravdoveho zivota a s nim i prvni prilezitosti,
"kdy jsem si musel ujasnit, jake divadlo bych po studiich
chtel delat: v opere mne vadilo, ze se nehraje divadlo, a v cinohre
ze se nezpiva. A tak jsem zvolil jakysi kompromis - operetu,
kde musi byt clovek dobry herec i pevec."
Premysl Kubista, na jehoz konte se behem sedmnacti let seslo
na 68 roli od tech vaznych pres milovnicke az po ty komicke
-, ktere se nasbiraly za dobu pusobeni jako solista jednak v operete
Narodniho divadla v Brne a v operete Divadla J. K. Tyla v Plzni,
a jednak v pusobeni v c.k. Divadle Pluto. "Mezi nami, prave
ty komicke mam nejradeji," sdeluje pevec a namatkou vyjmenovava
ty, ktere v jeho zivote zanechaly stopy nejhlubsi: titulni
role v Offenbachove Orfeus v podsveti, Bola i Popiela v
Polske krvi, Loriota v Mamzelle Nitouche, ale take
nestastneho Spinu ve Filosofske historii, skladatele Schuberta
v Domu u tri devcatek, Papacodu v Noci v Benatkach,
Monostata v Kouzelne fletne a konecne i Josefa Svejka v
inscenaci Svejkyjady, atd."
Samozrejme ze by nektere role dnes zahral a zazpival treba i jinak.
Ale, jak sam zduraznuje," tenkrat je tenkrat, s tim se uz
neda nic delat," davaje tak ve znamost velice strizlivy postoj
k vecem minulym pan Kubista, ktery se zarazuje i tim, ze ze srdce
uprimne nema rad pokrytectvi, aroganci a nadute hlupactvi, mezi
me oblibence.
Mozna i ve vas probudil jistou zvedavost, kdyz ve vyjmenovanych
rolich byla i postava Svejka. "Po 12 letech jsem odesel na
volnou nohu a mam svou umeleckou agenturu Orfeus. Pojmenoval
jsem ji podle sve prvni role, kterou jsem v Divadle J.
K.Tyla Plzen hral. Nyni hostuji na nejruznejsich scenach,
ale mou domovskou scenou je Kabaretni a santanove c. k. Divadlo
PLUTO v Plzni, prezdivane Divadlo legrace, humoru a srandy,
ktere jsme pred ctyrmi lety zalozili se svymi kolegy z Divadla
J.K.Tyla Plzen, a ktere mame po celou tu dobu naprosto vyprodane.
Hlavnimi hereckymi protagonisty jsou Pavel Kikincuk (nyni take
herec v Cinohernim klubu Praha), jeho zena Jindriska, moje zena
Jitka a ja. Ostatni herce a hudebniky si na jednotlive hry najimame.
Uvadime obzvlaste vesele komedie prospikovane skrznaskrz pisnickami.
Svejkyjady jsou prave z teto provenience. V nasem dining theatre
hraji herci nejen na jevisti, ale i mezi divaky, kteri si
pohodlne sedi u stolu, pojidaji ruzne pochutiny a popijeji vesele
popitiny. Je velmi prijemne si vecer zahrat docela nekoho uplne
jineho a v jinych satech. Je to jedine divadlo sveho druhu v cele
republice."
Naprosto odlisne zanry, coz? "Ovsem jedno maji spolecne,"
objasnuje Premysl Kubista: "Nejenze kazdou akci nebo koncert
vymyslim, udelam dramaturgii, reziruji a zaroven provazim
i slovem, ale v cele te umelecke aktivite spojuji opet herectvi,
muziku a zpev. Konec koncu diky tomu jsem Mirka Jarose - spoluautora
hudebni inscenace Ja, Georg Friedrich Handel (v niz mam
spise poslani herecke nezli pevecke), inspiroval - alespon to
tvrdi -, k napsani tohoto dila, ktere spolecne s reziserkou
pani Hamvasovou nyni davame dohromady. "
Zdalo by se, ze pro jednoho cloveka je te prace az nad hlavu.
Ale prece jen, i kdyz ma pan Kubista to stesti, ze jej zivi to,
co ho bavi, nalezne si prostor i pro konicka z uplne jineho soudku.
"Predevsim me bavi historie a heraldika, zkratka vse, co
zavani dejepisem. Holduji divoke vode a sjizdeni dravych rek na
single kanoi. A jsem vasnivy nimrod neboli lovec. Neznam lepsi
relaxaci, nez byt sam v noci v lese s flintou pres rameno a daleko
od zare divadelnich reflektoru. Vzdyt prave s Mirou Jarosem nas
spojuje nejen pratelstvi z Divadla J. K. Tyla v Plzni, ale
take myslivost. Mimochodem, v Plzni jsme spolu skladali i myslivecke
zkousky.
Nemyslete si vsak, ze se dvema detmi to maji Kubistovi doma jednoduche.
Nikdo jim s jejich vychovou nemuze pomoci, nebot nejblizsi pribuzni
jsou nejmene stovku kilometru daleko. Nicmene o temer patnact
let mladsi manzelka Jitka je ze stejne branze, takze s pochopenim
se o povinnosti vzajemne rozdeli, a kdyz se programy prekryvaji,
zaplati si hlidani. Ovsem, nemusite ani hadat, zda uz nenasel
pro deti nejakou tu roli. Samozrejme ze nasel, a jak sam tvrdi,
dcerky se jich ujaly velice rady.
Vzhledem k tomu, ze pan Kubista se zenenim moc nepospichal (bylo
mu 36), mohl s muzikou projezdit krizem krazem Italii, Francii,
byl v Moskve, nekolikrat koncertoval v Rakousku, casto hraje v
Nemecku. A jak sam konstatuje, v soucasnych velkych zmenach ceska
vazna hudba na rozdil od Ceske republiky nikdy Evropu neopustila.
"Kdykoliv jsem byl v zahranici - at to bylo s konzervatori
nebo pozdeji se Symfonickym orchestrem FOK Praha ci s Ceskou filharmonii
- vsude jsme sklizeli nadseni a obdiv. Alespon jednim prstickem
zustali Cesi v zapadni Evrope."
Do Kanady se Premysl Kubista uprimne tesi. Kvuli prirode je mnohem
radeji, ze prisla jako moznost prave Kanada a ne treba USA: "Neni
to bajecne? Alespon doufam, ze se dostanu nekam kousek za mesto
do prirody. V Toronte se tesim predevsim na divadlo, na
lidi - jsem dychtivy poznat tamejsi zpusob zivota, a na torontskou
architekturu."
Rozhovor na dalku se dela obtizne. Neznate cloveka, nevidite mu
do oci ani do tvare, abyste podle jeho reakci pochopili
jeho vnitrni zalozeni. Ovsem Premysl Kubista, alespon podle odpovedi
s uprimnou a svym zpusobem osvobozujici davkou moudreho humoru
(tvrdi mj., ze docela dobre se muze obejit bez hrebenu ve
skutecnosti se uz nemuze pochlubit bohatou hrivou, - ze si s novou
technikou rozumi, ale ona ze nerozumi jemu, - ze nejblizsi mu
je ono masarykovske nebat se a nekrast, ze ma rad teple barvy
nejvice modrou, ale i hnedou, zlutou a cervenou barvy
podzimu, ktery miluje pro svou nostalgii, a casopis Myslivost, -
ze nevidi zadne rozdily mezi nedavnou minulosti a dneskem, protoze
vzdy zalezi na talentu, pili a na stesti), bude bezesporu patrit
mezi ty hosty "ceske sceny" v Toronte, na ktere
se bude velice dobre a rado vzpominat. Ne jen pro jeho hudebni
a herecky cit, ale i pro jeho zivotni nadhled, v nemz se zraci
i nedavna zkusenost z tisicitele vody.
Takze, pane Premysle Kubisto alias mistre Handle, zajiste jste
s sebou privezl dobrou naladu a handlovskou peveckou koloraturu,
moc se na ni uz tesime.
Vera Kohoutova - Brampton