Divadlo, to je jedno velke
konani
Dramaturgyne a reziserka Brigita Hamvasova patri k tomu typu tvorivych
lidi, kteri chteji porad neco vyjimecneho, noveho. Snad prave
tady je mozne nalezt odpoved na otazku, proc sveho casu zvolila
pantomimickou etudu Harlekyn (vzpominate si?) na Ceskoslovenskem
dnu na Masaryktownu, bylo to zhruba pred peti lety - a ne treba
pasmo poezie. K poezii se take dostala, a znovu k te mene tradicni
forme divadla poezie. Drazdilo ji pomysleni "udelat"
Villona, toho vyzyvaveho a draveho basnika, jemuz v jeho nezralych
letech lezel jiz zivot u nohou. A skutecne jej udelala se vsim
vsudy od organizace pres vyber hudby, navrh i realizaci
sceny, rezijni praci konce.
Nyni se pustila do hry motivovane italskou komedii dell'arte.
Tezka vec. Tim spise, ze se jedna o cire divadelnictvi, o divadelni
ohnostroj, jak tento druh komedie sama nazvala.
Ke spolupraci oslovila jednak zkusene herce a jednak ty, kteri
nikdy predtim na scene nestali. Do Harlekyna tehdy pozvala
na jevisti nikdy nestojici Pavlinku Wawrzykovou, Dusana Encingera,
Petra Hamvase a nakonec i sveho muze Laciho. Ve Villonovi hrali
vedle zkusenych hercu (Ivan Razl, Jirka Benda a Zdenka Novotna)
i nezkuseni (Romana Hrdlickova a Viktor Matejkovic oba se
o scenu tenkrat v roce 2000 jen "smrncli", bylo to v
Cochtanovi Pavla Krale).
Nu a do tretice tu mame pripravovanou komedii Tri v tom.
Hra velice slozita, i kdyz na prvni pohled vypada naprosto jednoduse.
Vyzaduje od herce nejen dobry hlas a prirozeny (v nasem pripade)
smysl pro komedialnost gesta. Ne ze by toho nebylo zapotrebi v
jinych hrach, ale v tomto pripade co postava, to typ. Herci budou
hrat nektere repliky i v maskach, ktere zcasti prekryji jejich
obliceje, takze divak nebude mit onen prirozeny kontakt s jejich
ocima. Nebude moci z jejich mimiky vycist, co citi. Takze vsechno
to citove hnuti musi byt vyjadreno pohybem, dobre volenou intonaci
a rytmem reci. A aby ani to nebylo tak jednoduche, pohyb, pokud
bude udelan jenom napul, dobre nevyzni, nebot jej pohlti plast,
do ktereho jsou nektere postavy odeny. Nakonec si kazdy z nas
muze overit, jak se v masce dycha, muze zkusit v ni mluvit, artikulovat,
a pokusit se dobre videt.
A ani tady Brigita nevahala oslovit nezname tvare. Predstavi se
nam tak naprosto novi herci Petr Smetana, Martin Dancovsky a Pavel
Christof, jen o neco zkusenejsi Viktor Matejkovic a Romana Hrdlickova,
zkusene herecky a herci Lenky Kimlova a Novakova, Petrove Kohout
a Hamvas, a ostrileni cinovnici Jirkove Benda a Skoda. Pro uplnost
musim uvest jeste postavy v karnevalovem reji Hanku Svandovou
a nektere z hereckych deti. Ve hre bude reprodukovana i ziva hudba
a predstavi se nam Milan Brunner a Jaromir Jarosil (ktereho jsme
videli a slyseli ve hre Zdaleka ne tak oskliva, jak se zprvu zdalo).
S jakymi pocity se roli novackove ujali?
V Kanade je Martin Dancovsky teprve rok. Prijemny komunikativni
mlady muz. "Doma jsem delal rozhlas, psal do novin, daboval.
Ale nikdy jsem nehral divadlo. Naprosto mi chybeji zkusenosti
s pohybem na scene," priznava bezelstne. "Puvodne jsem
si myslel, ze me Brigita bude potrebovat jako sveho asistenta,
pozdeji me prekvapila nabidkou role Ubalda," dokresluje situaci
v bravurni cestine, ac rodily Slovak. "Velice jsem si toho
povazoval a zacal jsem na roli pracovat. Vyzkousel jsem ruzne
jeji polohy, az jsem se ji po nejakem case prestal bat,"
s usmevem dodal. Takze nemas strach? "Ovsem ze mam. Hlavne
z toho, ze mi pri premiere "vysumi" text" Vida,
trema, tou je postizen snad kazdy herec. Ale ta pry je znakem
odpovedneho pristupu.
Podium neni pro Pavla Christofa az tak neznama vec. Pohybuje se
po nem sem tam snad od sedesateho osmeho, kdy do Kanady pricestoval.
Vystupuje jako kouzelnik, jako iluzionista. "Moje prsty klamou
oko divaka, jestli to tak chces rict, protoze jim porad predvadim
neco, co uz vlastne neni," vypravi s humorem o vlastni dovednosti.
"Ovsem na scene jsem jako herec nikdy nestal. To je pravda.
A jestli si myslim, ze je to jine? Urcite je, ale tu zkusenost
ziskam az na ni prijde cas. Nakonec co, nehraji tam sam, je to
komedie da se improvizovat. Ale snazit se budu, opravdu,
at se divaci pobavi. Kdyz ta nabidka prisla, byl jsem prekvapeny
a chvili jsem o ni premyslel. Nakonec jsem tu trojroli vzal,"
optimisticky dodal trakar, ktery je vetsinu noci na cestach. Pavel
ztelesni doktora, jednoho ze tri zaklinacu a porodni babu.
V roli Ottavia se predstavi Viktor Matejkovic, ktery sice neni
zas tak uplny novacek, nicmene toho zatim moc nenahral. V soucasne
dobe dokoncuje high school a vydelava si na zivobyti na stavbe.
Ma tedy co delat, ten snad o neco mene nez dvacetilety mlady muz,
ktery se od doby, kdy jsem ho videla naposledy, vytahl o dobrych
deset cisel. "Kdyz me Brigita oslovila, byl jsem stastny.
Prvni, co me napadlo, jestli to zvladnu, abych nezklamal divaky
- vzdyt to hraji pro jejich poteseni chtel bych, aby z divadla
meli dobry zazitek. A v divadle bych chtel pusobit i v budoucnu",
skromne dodal vzdycky malomluvny hubeny cahoun. Snad se na tech
nekolika rolich prece jen otukal a dostal ze sebe alespon trochu
te plachosti. Ovsem snaha se mu uprit nikdy nedala.
Nu, uvidime, prkna, jez znamenaji svet, delaji s lidmi opravdove
divy. Cesky herec Milos Kopecky tvrdil, ze herectvi se naucit
neda. Asi opravdu neda. Ale touha sahnout si anebo se alespon
priblizit k rozevlatym satum jeho Muzy se take ovladnout neda.
To vnitrni nutkani a neklid jsou tak mocne, ze je muze utisit
pouze konani samotne. Nemam pravdu?
Takze uz jen to "Zlom vaz! ci Breptej, potvoro!" tady
chybeji, aby to vyslo uz na premiere.
Vera Kohoutova
***
