CSSK

Zpravy CSSK

IZprava z Tydne zahranicnich Cechu
Rad bych Vas informoval o prubehu a vysledku jiz 3. konference Tydne zahranicnich Cechu, konane ve dnech 28. zari - 4. rijna 2003 v Praze za ucasti na 300 ucastniku z asi 36 zemi. Z Kanady tam bylo devet ucastniku, vcetne zastupcu vyboru z Calgary, Winnipegu, Montrealu, Toronta a Ottawy. Bylo skutecne potesujici slyset hovorit plynnou cestinou ucastniky napr. z Rumunska, Chorvatska, Ukrajiny nebo ze Syrie, Egypta, Uruguaye, jak se v podstate ztotoznuji s problemy, ktere jsou pro nas spolecnym jmenovatelem, i kdyz mnohdy maji sve specificke potize.
Konference byla zahajena v nedeli 28. zari v prazskem Karolinu seznamovacim vecerem, pokracovala v pondeli 29. zari slavnostnim zahajenim ve velke aule Karolina uvodnim projevem rektora univerzity Karlovy Ivana Wilhelma na tema "Ceske vysoke skoly v Evropske unii" a Jana Krulise - Randy ze Svycarska na tema "Vyznam Cechu v zahranici pro nasi soucasnost". Zdravice pronesl predseda Senatu, nekolik ministru i predseda ODS. V prubehu konference Tyden zahranicnich Cechu pak navstivil jednani ministersky predseda Vladimir Spidla, ministr zahranicnich veci Cyril Svoboda, nekteri poslanci, senatori a vysoci statni urednici ruznych ministerstev. Velmi obsazna a casove narocna pracovni cast konference probehla od pondeli 29. zari do soboty 4. rijna. V sobotu 4. rijna vecer byla pak zaverecna slavnostni recepce ve Valdstejnskem palaci.
V pracovni casti konference se uskutecnila sympozia a ucastnici pracovali v ruznych odbornych sekcich. Probehla sympozia "Exil sam o sobe" a "Pritomnost a budoucnost ceskych komunit v zahranici". Sekce legislativni, politicka a ekonomicka diskutovala tematicke okruhy obcanstvi, volebniho prava, restitucniho prava, krajanskeho zakona a spoluprace ceskych krajanskych organizaci v zahranici s urady a organizacemi v CR. Dalsi diskuse probehly v sekci kulturni, sekci zdravotni, sekci skolske, vychovne a vzdelavaci a v sekci socialni. Soucasti konference byla vystava Cesti architekti v zahranici, filmova prehlidka Ceska filmova tvorba v zahranici, vystava Cesi v Americe (za ucasti americkeho velvyslance Craig Stapletona), Ceske dejiny v dokumentech (navsteva Statniho ustredniho archivu v Praze). Behem konference bylo take udeleno deseti vyznamnym zenam oceneni "Vyznamna ceska zena ve svete 2003", v Senatu CR.
Vysledkem konference bylo schvaleni sesti rezoluci. Rezoluce jsou adresovany Parlamentu a vlade CR a budou ukolem a pracovni naplni techto instituci. Nelze si delat prilis optimisticke predstavy, nicmene samotna skutecnost schvaleni techto rezoluci takto reprezentativnim vyberem krajanu je do znacne miry zavazujici, jak pro ceske politiky, tak i pro nas jako predstavitele organizaci, abychom pri plneni techto rezoluci aktivne spolupracovali.
Mimo ramec konference bych Vas rad informoval o tom, ze jsem se setkal s byvalym velvyslancem v Kanade Stanislavem Chylkem, ktery Vas vsechny pozdravuje, protoze na svuj pobyt zde velmi dobre vzpomina. Jak mozna vite, vec, ktera mu lezela na srdci je moralni devastace ceskeho charakteru, zejmena obavy o mlade lidi. Je clenem vyboru obcanskeho sdruzeni Eticke Forum, ktere se snazi pusobit osvetove na vsech urovnich v Ceske republice, nejen ve skolach, kde se prosazuje vyuka etiky, ale i v pracovnim zivote v podnicich a obcich. Trochu podrobneji jsem o planech a pripadne spolupraci mluvil take s mistopredsedou Etickeho Fora panem Jirim Dejnarem. Take jsem byl pozadan o vypomoc s vyukou anglictiny a francouzstiny prostrednictvim mladych lidi na soukromych gymnaziich. Rovnez tak jsem mluvil o pripadne navsteve Kanady popularniho a permanentne beznadejne vyprodaneho Dejvickeho divadla. V Praze jsem se setkal s kanadskym velvyslancem Brucem Jutzim, s kterym jsem predevsim mluvil o pripadnem zruseni vizove povinnosti.
Milos Suchma
predseda CSSK
***

Na okraj
Miroslav Pouzar 75
Pred dvema tydny jeho torontsti pratele oslavili v restauraci Praha na Masaryktownu 75 roku Miroslava Pouzara, slanskeho rodaka, ktery do Kanady priplul s celou radou jinych na lodi General Leroy Eltinge v dubnu 1949. V Torontu tento absolvent slanske Obchodni akademie zacal jako ucetni pro nekolik mensich podniku, vcetne jedne pekarny. Vetsina zakazniku byli Italove. Jeji dva majitele a Miroslav Pouzar se po case stali partnery a spolecne vybudovali jednu z nejuspesnejsich pekaren v Torontu, ktera dodavala sve vyrobky podnikum jako Swiss Chalet, CARA Operation, prednim hotelum Skyline, Bristol Place, Constellation, Royal York atd. Jejich podnik zamestnaval 155 zamestnancu a rocni prijem presahl castku sedmi milionu rocne. Majitele se blizili veku, kdy se odchazi do penze a podnik prodali spolecnosti Corporate Foods, take zname pod jmenem Dempster's. Dnes pekarnu vlastni Canada Bread.
Vedle velmi uspesneho podnikani byl Pouzar dlouha leta clenem uverove komise Ceskoslovenske Kampelicky a posledni leta pracuje v Sokole. Do dalsich let mu prejeme hodne zdravi a spokojenosti.
***
Odesel ucitel Vaclav Hanka
Jsou jmena, ktera jsou nejak zasnoubena s povolanim jejich nositele. Pri vysloveni jmena Vaclava Hanky jsem si vzdycky automaticky pridal "ucitel". Vaclav Hanka jim byl telem i dusi. Asi to zdedil po mamince, ktera byla rovnez ucitelkou.
Narodil se a nase komunita je rozdelena na dva tabory: jeden tvrdi, ze se narodil 16. cervence 1918 (a udajne v ten den sve narozeniny oslavoval) a ta druha, ze se sice narodil v roce 1918, ale az 16. rijna. Do Toronta prisel v roce 1951 a za informace o jeho zivote v Kanade vdecim manzelum Tmejovym, kteri s nim, s Gregorovymi a Patavovymi vlastnili turisticke stredisko.
V Torontu zacal jako uklizec bytu, pak se vratil do skoly, aby se mohl vratit k svemu zamestnani (doma byl ucitelem). V petapadesatem roce zacal ucit, nejdrive v "public school" a pozdeji na katolicke skole Sv. Tomase Aquinskeho, kde skoncil jako zastupce reditele.
Tim se zivil. Ale to byla jen cast jeho zivota. Ta dalsi patrila nasi komunite. Ucil deti ve skole Masarykova ustavu, nacvicoval s nimi besidky, ucil je rybarit, vedl tabory na Masaryktownu, hral divadlo se souborem Masarykova domu.
Rad rybaril, varil (i svestkove knedliky a cmundu) a take rad zpival, hlavne Haslerovy pisnicky a z nich nejcasteji 'Na starych zameckych schodech'. Zil skromne jeho rodina pozemskymi statky neoplyvala - a co usetril na sobe, casto rozdal.
Mel smysl pro humor, casto si vzpomnel na prihodu, ktera se mozna stala a spis si ji nekdo vymyslil: Pani pracuje na poli, kolem jde soused a vola 'Pomahej Pan Buh' a zena mu odpovida:' Pan Buh pomaha, ale lidi jsou lini.'
Ucitel Hanka bylo v nem neco z vlasteneckych ucitelu narodniho obrozeni svoji hrivnu nepromarnil.
Josef Cermak
***
Oslavy 28. rijna
Nejedno oko nezustalo suche, kdyz architekt zaniku Ceskoslovenska, soucasny prezident Vaclav Klaus dojemne mluvil o vzniku Ceskoslovenske republiky pred 85 lety. To jeho protejsek, slovensky prezident to vzal zase po svem a pro jistotu v tento den zustal doma a projevum se pro jistotu vyhnul. A tak se zda, ze nejblize k odkazu byvaleho statu byli oba predsedove vlad, Vladimir Spidla a Mikulas Dzurinda, kteri se sesli v Bratislave na brehu Dunaje u pomniku, ktery pripomina tento historicky den. Bylo dobre, ze se tak stalo prave v Bratislave, protoze tendence vytlacit Slovensko jaksi ze spolecne historie neni zanedbatelna.
Projevilo se to i na tradicnich oslavach v Torontu, kde byli zastoupeni cesti diplomate, ale slovensti chybeli a kde prevazovala ceska narodnost a cesky program. Po pravde receno, vetsinou nevime, co s Ceskoslovenskem jako s historickym pojmem delat. V Toronte jsme toto vyroci oslavili v kostele svateho Vaclava. Vystoupily zde deti z Masarykovy skoly, herec Noveho divadla Bohous Maca, ktery recitoval basne Viktora Dyka a Josefa Cermaka. Kratky projev mel i generalni konzul z Montrealu inzenyr Jiri Parkmann, ktery dostal na pamatku i symbolicky darek od predsedkyne torontske odbocky Radmily Locherove a to americke znamky s TGM z roku 1960. Pozdravny dopis dostalo CSSK i od ceskeho velvyslance inzenyra Vladimira Kotzyho a vudce opozice Steve Harpera. Prijemnym zpestrenim byla hudebni vystoupeni Ceskoslovenskeho baptistickeho sboru, deti z Masarykovy skoly, fletnistky Zuzany Zacharove a zpev Josefiny Tiche.
abe
***

CSSK

CSSK- Edmonton