Navrat na hlavni stranu

Zpravy CSSK
Crta skoro vanocni

Z urciteho uhlu pohled na svet neni zvlast radostny. V Habesi 14 milionum lidi hrozi hladoveni, AIDS vylidnuje pulku Afriky a hrozi epidemii. V Cine, Indii a vychodni Evrope, povodne zaplavuji mesta a nici poklady minulosti, ledova pokryvka na severnim polu kazdy rok ztraci tisice ctverecnich kilometru, teror obchazi kolem nas a nikdo nevime, kdo bude zitrejsi obeti. Jsme odsouzeni k zaniku v kosmicke hre nezmenitelnych mechanickych zakonu v stale se opakujicim nietzscheovskem rytmu, v nemz neni Buh a "vina" a "odpousteni" jsou vymyslem a zbrani slabych? Ma nase ustvane plahoceni, ma nase existence v desive prazdnem vesmiru vubec nejaky smysl?
V jednom z nejvyznamnejsi cyklu prednasek, takzv. Massey Lectures, se touto otazkou neprimo zabyvala historicka a filosofka Margaret Visser. V cyklu, nazvanem "Beyond fate" proti filosofii marnosti a fatalismu recke a rimske civilizace a nietzscheovske filosofii moderniho fatalismu, postavila krestansky koncept viny, odpusteni a transcendentalni svobody od dusiveho obeti nezmenitelne osudovosti; proti filosofii osudu, ktera nezna bremeno zodpovednosti a tim popira koncept viny a odpousteni, postulovala daleko obtiznejsi krestanskou filosofii odpousteni a osobni zodpovednosti. Svoboda v pojeti dr. Visserove zacina vasni prekonat to, co je a snit o tom, co by mohlo a melo byt. Krestanstvi, v jejim pojeti, osvobodilo cloveka od jeho osudu.
Ale, smim-li pouzit vyroku velkeho Goetheho, teorie je sediva a zeleny je jenom zlaty strom zivota. Detsky usmev prosvetli nejtemnejsi obzor, pohlazeni zazehna tragickou vizi zivota. Blizkost drahych lidi nebo i milovanych predmetu (napada mi, i kdyz mozna ne uplne presne, Wolkeruv vers: "Miluji veci, mlcenlive soudruhy, ponevadz lide zachazeji s nimi jako by nezily a ony zatim ziji a miluji svet a tolik by si chtely s nekym porozpravet." Naplni vesmir milosrdnou nehou. I po nejvetsich tragediich, zivot vytryskne novou nadeji. Na konci Capkovy hry R.U.R. zustane jen jedna dvojice a v ni zivot vykvete do nove krasy.
Srdce se da, alespon na okamzik, ukonejsit. S dusi je to horsi. Ne vsem byl dan dar viry. Ale vsichni hledame zaklinadlo, ktere zodpovi snad jedinou otazku, na ktere zalezi: Ma nase existence nejaky smysl? A o vanocich toto zaklinadlo hledame snad jeste usilovneji nez kdy jindy. Zdenek Mahler ve svem "Spiritualu bileho muze aneb Dvorak v Americe" pusobive ztvarnil jednu epizodu z Dvorakova zivota. Prvni dve dcery manzelu Dvorakovych zemrely brzy po narozeni a v den oslav Dvorakovych 35. narozenin se jejich syn napil mleka z krajace, do ktereho spadla skatulka zapalek, fosfor se rozpustil a chlapec v prudkych krecich zemrel. Zoufala matka, v Mahlerove liceni, poprela Boha: "Buh neni - nebesa jsou prazdna..." A Dvorak? Nechme mluvit Mahlera: "Padl na kolena pod klenbou katedraly, ruce krecovite sepjaty ­ nesnesitelny zal v nem zdvihl tahly sten, z nehoz se odvinula litanie, tony lamenta, hudebni plankt ­ zmatene sahl po modlitbickach rozlozenych po kostelni lavici, na cisty okraj pocal zapisovat vnuknuti, notove uryvky ­ v klece se jal skladat Stabat Mater" Skladbu, ktera mu zajistila nesmrtelnost.
Ne vsem je dan dar viry. Ale myslim si, ze hvezda nad Betlemem je hvezdou nadeje pro ty, kteri uverili i pro ty, kteri hledaji
***
Zprava o sbirce pro postizene povodnemi
Sponzory sbirky byly Ceske a Slovenske sdruzeni v Kanade a Masarykuv ustav. Sbirka byla koordinovana ustredni kancelari Sdruzeni. K dnesnimu dni se seslo pres devadesat tisic dolaru. O uspech sbirky se zaslouzilo mnoho lidi a nekolik organizaci. Vedle sponzoru to byl Novy domov s sefredaktorkou Verou Rollerovou a Satellite s Alesem Brezinou, ktere a (kteri) akci v kazdem cisle vyrazne podporovaly, cestny konzul Lanny Rosicky provedl pruzkum poskozenych objektu a charitativnich organizaci, Radio Bohemia s pani Truhlarovou (stanice vysilala pravidelne hlaseni a pohovory s predsedou Sdruzeni}, mistopredseda Masarykova domu a majitel firmy Trans-Com, Jerry Formanek, Ceska centrala cestovniho ruchu s pani Sebkovou (centrala pouzila prilezitosti k propagaci Ceske republiky a ziskala i nekolik prispevku (o jeden z vetsich se zvlast zaslouzila dobrovolna pracovnice Kveta Trianova).
Hlavni bremeno pochopitelne nesla ustredni kancelar Sdruzeni, kam vsecky dary prichazely, byly zaznamenany a ulozeny na konto otevrene v Kampelicce. Tuto praci vykonavala hlavne vykonna reditelka Sdruzeni, Anicka Otypkova a v jeji nepritomnosti se stridali generalni tajemnice Radmila Locherova a pokladnik Jan Waldauf. Krajanskemu tisku byl pravidelne zasilan jmenny seznam darcu a castka daru. Nelze zde zapomenout ani na dalsi akce jako koncert Mala domu II na Masaryktownu.
Mnoho pozornosti bylo venovano vyberu objektu, na ktere by vybrane penize mely byt poslany, a organizace schopne vydat potvrzenky pro danove ucely. Rada funkcionaru odbocek zaslala navrhy, vcetne Milose Zacha z Vancouveru, Vladimira Bubaka z Kitcheneru, Evy Sailerove z Winnipegu, Aleny Valdstynove z Montrealu, ale cenne navrhy prisly take od Lanny Rosickeho, Jerry Formanka a clenu vyboru Sdruzeni, Blanky Rohnove, Jana Waldaufa, Jana Sammera, Nadi Humlove a manzelu Tretinovych. Mimoradny dik patri Radmile Locherove, ktera sve cesty do Ceske republiky pouzila k ohodnoceni nekterych navrzenych projektu a organizaci, pres ktere by penize mohly byt s nejmensimi srazkami poslany a ktere by zarucovaly solidnost. Na schuzi Ustredniho vyboru Sdruzeni dne 23. listopadu, ktere se zucastnil Jerry Formanek bylo schvaleno, aby pro prevod penez byla pouzita kanadska organizace specializujici se na povodne a prirodni pohromy, ADRA (kterou mimochodem navrhli Lanny Rosicky a Ales Brezina) a aby penize byly pouzity pro opravy venkovskych skol. Jedna z nich odpovedela, ze jsou vdecni a dojati, ze si na ne krajane z takove dalky vzpomneli, ale ze uz na opravy maji dostatek penez. Bude tedy cela castka poslana na znovu vybudovani jedne skoly a mozna na vystavbu domovu pro lidi, kteri domovy ztratili. Kancelar bude spolupracovat s organizaci ADRA na vcasnem rozeslani potvrzenek pro danove ucely.
Vsem jmenovanym patri dik, ale nejvic ovsem darcum, tem nekolika stovkam krajanu, kteri na sbirku prispeli. Kazdy vime, jak snadne je chovat se tak, jako by se nas to netykalo, at da a udela zas nekdo jiny. Za sebe, za kancelar a za vsechny, kteri na teto akci pracovali, vsem darcum vzdavam uprimny dik.
***
Kdo ma nejlepsi skoly?
Snad ode vsech krajanu jsem vzdycky slysel, jak hrozne jsou kanadske skoly (mluvime o obecnych a strednich skolach) a jak vynikajici jsou ceske a slovenske skoly. Pred tydnem otevru noviny a ctu vysledek mezinarodni studie, sponzorovane Spojenymi narody, o kvalite skolstvi ve 24 statech a nemohl jsem verit svym ocim. Ucelem studie bylo zjistit kolik procent 14 a 15 letych studentu skorovalo ve cteni, matematice a vede pod mezinarodni nivelizacni znackou. Kanada se umistnila na ctvrtem miste (za Jizni Koreji, Japonskem a Finskem), Ceska republika na desatem. Spojene staty skoncily na 18. miste, Nemecko na 19. Posledni bylo Portugalsko.
***
J. Chretien gratuluje Ludmile Dvorakove
Kanadsky ministersky predseda poslal na zadost kancelare Sdruzeni pani Ludmile Dvorakove blahoprani k jejim stym narozeninam. Na ceste je rovnez blahoprani od kralovny Alzbety II.
***
Vecer koled v Ceskoslovenskem baptistickem kostele
Jako kazdorocne i letos se sesla pekna hrstka lidi v Ceskoslovenskem baptistickem kostele na tradicni vecer vanocnich koled. Bohaty program, ktery prekvapive rychle ubehl, byl vyborne pripraven (jenom predavani mikrofonu ruznym skupinkam ucinkujicim vyzadovalo od vedoucich skoro vojenskou preciznost).
Ale vecer patril detem. Jednak proto, ze zpivaly tak krasnou cestinou ci slovenstinou, ale take proto, ze zpivaly s tak bujarym nadsenim. Nektere zpivaly tak falesne, ze se skoro vyrovnaly mne. Porad jsem spekuloval, ktere z tech devcat (slo vetsinou o divci hlasy) melo nejpronikavejsi hlas a zpivalo nejfalesneji. Nejdriv jsem podezrival peknou baculatou holcicku v cervenych sateckach, ale i kdyz zpivala krasne falesne, koruna patrila te nejmensi. A ta kdyz do zpevu vlozila cele sve srdce (a cele telo) a mikrofon mela skoro v ustech, takze jeji hlas chvilemi znel jako rozladena trubka, ta musela byt slyset az na ulici, vetsina z nas mela v ocich slzy. Ne, ze by nam bylo do place byl to radostny uplakany smich. Krasne zahajeni svatku lasky, narozeni Jezise.
***
Pavel Barta a Ales Brezina spoluautory knihy knihy King of Ice
Kniha je vlastne encyklopedii o vyvoji hokeje v Kanade i v Evrope. Jsou v ni mimo jine i pribehy prvnich Evropanu, kteri pusobili v NHL, vcetne Petra Stastneho a Miroslava Frycera. Take pribehy hracu, kteri hrali hlavne v Evrope Pepika Malecka, Jaroslava Drobneho a jinych. Na knizce se podilelo patnact autoru - vcetne Pavla Barty a Alese Breziny, jimz s preklady pomahala Barbora Sheriffova. Texty zpracovavalo sedm redaktoru ma pres tisic stran a je opatrena CD-Romem. Prvnich deset tisic vytisku bylo okamzite rozebrano. King of Ice vydala NDE Canada Corporation. 15-30 Werheim Court, Richmond Hill On.
***
Vlasta Troblova - 90
V zari 1951 vzrusila svet elektrizujici zprava o skupine 31 ceskoslovenskych obcanu, kteri znarodnili komunisticky rychlik Ash Express a unesli ho do ciziny. Oni ho vlastne znarodnili jen tri muzi - Karel Truska, Jaroslav Konvalinka a Vaclav Trobl - ti ostatni s vyjimkou studenta Karla Rumla - o konecne destinaci vlaku, ktery byl zapadnimi medii prejmenovan na Freedom Train (vlak svobody) nemeli poneti. Tehdy byla tato akce oznacovana za jeden z nejvelkolepejsich uteku z tyranie v moderni historii a Vaclav Trobl (pred komunistickym pucem zastupce policejniho inspektora v Praze) byl popisovan jako hrdina - byl to on, kdo dal prikaz k prejezdu hranic. Z onech 31, kteri zvolili svobodu, jedenact se usadilo v Kanade, mezi nimi prave Vaclav Trobl, jeho pani Vlasta, jejich syn Zdenek a student Karel Ruml, ktery jediny mluvil anglicky a pro skupinu tlumocil. (Mezi ostatnimi jedenacti, kteri 26. rijna 1951 prijeli do Ajaxu v Ontariu byli Ladislav Divis s pani Lucretii, Jaroslav Bures, Vaclava Kiselevska, Otto Ocenasek, Frantiska Bublikova a Vojtech Repiscak). Letos 29. rijna Vlasta Troblova oslavila sve narozeniny. Zila dobry a statecny zivot. Slysel jsem o ni jen to nejlepsi od lidi, pro ktere pracovala. V rodine Gizelle a Alexe Kernerovych vypomahala 23 let a byla povazovana za clena rodiny. Je vernou clenkou farnosti sv. Vaclava v Torontu a torontske jednoty Sokol. Vidite ji skoro na vsech podnicich. Naposledy jsem ji obdivoval pri ulozeni popelu Zdenka Malera. Sla vzprimene, jak se na Sokolku slusi a elegantne si vyslapovala. Slysel jsem, ze pouziva hul, ale jestlize ano, tak asi jen pro paradu. Prejeme ji spokojenost a pevne zdravi. Take vydrz, protoze do stovky uz ji chybi jen necelych deset let.

***
Umrti
Za Zdenkem Malerem

Slovensky luteransky kostol sv. Pavla v Torontu ztratil vzacneho farnika a my vsichni pritele, ktery nikdy nezklamal. Zdenek Maler se narodil 25. prosince 1921 ve Svetle nad Sazavou, kde jeho otec vlastnil elektrotechnicky zavod a Zdenek mel v budoucnosti zavod prevzit. Prisel Hitler a Zdenek skoncil v Terezine. Diky svemu remeslu valku prezil obstojne ­ v Terezine pracoval jako udrzbar. Tam se take setkal se svou budouci pani Marianou. Po valce si vybudoval vlastni firmu, ale prisli komuniste a firmu znarodnili. Zdenek uprchl a emigroval do Kanady. Ponevadz byl sikovny a pracovity, s pomoci sve pani, ktera vedla administrativu, si vybudoval velmi uspesny elektrotechnicky zavod v Kanade. Po smrti manzelky, kterou dlouho tezce nesl, si pomalu vytvarel novy zivot. V poslednim roce stravil hodne casu v Cechach a tam ho take pred nekolika mesici ranila mrtvice. Zacatkem listopadu se zdalo, ze se zlepsil natolik, aby ho jeho syn mohl prevezt do Kanady. Ale padl do bezvedomi, z ktereho se uz neprobral. Zemrel v Praze 15. listopadu 2002.
Zdenek Maler patril, jak to kouzelne napsal Josef Hora, mezi "pokorne a vzdorne deti bozi". Byl neuveritelne dobry a laskavy (mimo jine pravidelne vozil sve zname do kostela a na spolecenske podniky), ale nikomu nedovolil, aby prekrocil caru slusnosti.
Zustava po nem prazdne misto, ktere nebude snadne zaplnit. Jeho synovi, Dr. Malerovi, vyslovujeme uprimnou soustrast.
***

Za Frantiskem Surovcem
Frantisek (Frank) Surovec se narodil 9. ledna 1921 ve Vrbeticich, vyucil se holicem, hral v mistni kapele a jeho zivot probihal celkem pokojne az do komunistickeho puce. Po puci uprchl a v dubnu 1949 prijel lodi, s niz prijela pekna skupina dalsich ceskoslovenskych uprchliku, do Kanady, kde si v Toronte po case otevrel holicsky zavod. V roce 1975 se v Irsku ozenil s Margaretou. V zari 1986 ho ranila mrtvice, z ktere se nikdy uplne nevzpamatoval, i kdyz se svou pani dost casto navstevoval krajanske podniky. V rijnu letosniho roku stravil nekolik tydnu v nemocnici a zacatkem listopadu byl prevezen do Providence Centre, kde koncem mesice zemrel. Zadusni mse byla slouzena 15. listopadu v kostele Sv. Anselma, pri ktere asistoval Rev. Libor Svorcik. Rakev zesnuleho nesli jeho kamaradi z lodi, s kterou vsichni prijeli do Kanady.
***
Za Janem Kustkou
Politicky vezen Jan Kustka patril k lidem, o jejichz velike praci se mnoho nevi. Byl to on, kdo ma nejvetsi zasluhy o vystavbu Harmony A a Harmony B a udelal kus prace i na Masaryktownu. Jen ti, kteri meli s podobnymi podniky neco spolecneho, jako treba Pavel Kral, dovedou ocenit Kustkuv prinos nasi komunite. Osobne skromny a mily clovek, ktery prosel zivotem nenapadne a zanechal za sebou stopu, ktera ho dlouho prezije. Jeho rodine vyslovujeme soustrast.
Josef Cermak
***

CSSK- ustredi

CSSK - Montreal

CSSK - Calgary

Zpravy CSSK z 10.ledna 2002

Zpravy CSSK z 7. unora 2002

Zpravy CSSK z 21. unaora 2002

Zpravy CSSK ze 7. brezna 2002

Zpravy CSSK z 21,brezna 2002

Zpravy CSSK z 28. brezna 2002

Zpravy CSSK z 11. dubna 2002

Zpravy CSSK z 25. dubna 2002

Zpravy CSSK z 16. kvetna 2002

Zpravy CSSK z 30. kvetna 2002

Zpravy CSSK z 11. cervna 2002

Zpravy CSSK z 25. cervna 2002

Zpravy CSSK z 11. cervence 2002

Zpravy CSSK z 1. srpna 2002

Zpravy CSSK z 22. srpna 2002

Zpravy CSSK z 5. zari 2002

Zpravy CSSK z 19. zari 2002

Zpravy CSSK z 3.rijna 2002

Zpravy CSSK z 17.rijna 2002

Zpravy CSSK z 31.rijna 2002

Zpravy CSSK z 14.listopadu 2002

Zpravy CSSK z 28.listopadu 2002

 

Navrat na hlavni stranu