Zpravy CSSK
Crta skoro vanocni
Z urciteho uhlu pohled na svet neni zvlast radostny. V Habesi
14 milionum lidi hrozi hladoveni, AIDS vylidnuje pulku Afriky
a hrozi epidemii. V Cine, Indii a vychodni Evrope, povodne zaplavuji
mesta a nici poklady minulosti, ledova pokryvka na severnim polu
kazdy rok ztraci tisice ctverecnich kilometru, teror obchazi kolem
nas a nikdo nevime, kdo bude zitrejsi obeti. Jsme odsouzeni k
zaniku v kosmicke hre nezmenitelnych mechanickych zakonu v stale
se opakujicim nietzscheovskem rytmu, v nemz neni Buh a "vina"
a "odpousteni" jsou vymyslem a zbrani slabych? Ma nase
ustvane plahoceni, ma nase existence v desive prazdnem vesmiru
vubec nejaky smysl?
V jednom z nejvyznamnejsi cyklu prednasek, takzv. Massey Lectures,
se touto otazkou neprimo zabyvala historicka a filosofka Margaret
Visser. V cyklu, nazvanem "Beyond fate" proti filosofii
marnosti a fatalismu recke a rimske civilizace a nietzscheovske
filosofii moderniho fatalismu, postavila krestansky koncept viny,
odpusteni a transcendentalni svobody od dusiveho obeti nezmenitelne
osudovosti; proti filosofii osudu, ktera nezna bremeno zodpovednosti
a tim popira koncept viny a odpousteni, postulovala daleko obtiznejsi
krestanskou filosofii odpousteni a osobni zodpovednosti. Svoboda
v pojeti dr. Visserove zacina vasni prekonat to, co je a snit
o tom, co by mohlo a melo byt. Krestanstvi, v jejim pojeti, osvobodilo
cloveka od jeho osudu.
Ale, smim-li pouzit vyroku velkeho Goetheho, teorie je sediva
a zeleny je jenom zlaty strom zivota. Detsky usmev prosvetli nejtemnejsi
obzor, pohlazeni zazehna tragickou vizi zivota. Blizkost drahych
lidi nebo i milovanych predmetu (napada mi, i kdyz mozna ne uplne
presne, Wolkeruv vers: "Miluji veci, mlcenlive soudruhy,
ponevadz lide zachazeji s nimi jako by nezily a ony zatim ziji
a miluji svet a tolik by si chtely s nekym porozpravet."
Naplni vesmir milosrdnou nehou. I po nejvetsich tragediich, zivot
vytryskne novou nadeji. Na konci Capkovy hry R.U.R. zustane jen
jedna dvojice a v ni zivot vykvete do nove krasy.
Srdce se da, alespon na okamzik, ukonejsit. S dusi je to horsi.
Ne vsem byl dan dar viry. Ale vsichni hledame zaklinadlo, ktere
zodpovi snad jedinou otazku, na ktere zalezi: Ma nase existence
nejaky smysl? A o vanocich toto zaklinadlo hledame snad jeste
usilovneji nez kdy jindy. Zdenek Mahler ve svem "Spiritualu
bileho muze aneb Dvorak v Americe" pusobive ztvarnil jednu
epizodu z Dvorakova zivota. Prvni dve dcery manzelu Dvorakovych
zemrely brzy po narozeni a v den oslav Dvorakovych 35. narozenin
se jejich syn napil mleka z krajace, do ktereho spadla skatulka
zapalek, fosfor se rozpustil a chlapec v prudkych krecich zemrel.
Zoufala matka, v Mahlerove liceni, poprela Boha: "Buh neni
- nebesa jsou prazdna..." A Dvorak? Nechme mluvit Mahlera:
"Padl na kolena pod klenbou katedraly, ruce krecovite sepjaty
nesnesitelny zal v nem zdvihl tahly sten, z nehoz se odvinula
litanie, tony lamenta, hudebni plankt zmatene sahl po modlitbickach
rozlozenych po kostelni lavici, na cisty okraj pocal zapisovat
vnuknuti, notove uryvky v klece se jal skladat Stabat
Mater" Skladbu, ktera mu zajistila nesmrtelnost.
Ne vsem je dan dar viry. Ale myslim si, ze hvezda nad Betlemem
je hvezdou nadeje pro ty, kteri uverili i pro ty, kteri hledaji
***
Zprava o sbirce pro postizene povodnemi
Sponzory sbirky byly Ceske a Slovenske sdruzeni v Kanade a Masarykuv
ustav. Sbirka byla koordinovana ustredni kancelari Sdruzeni. K
dnesnimu dni se seslo pres devadesat tisic dolaru. O uspech sbirky
se zaslouzilo mnoho lidi a nekolik organizaci. Vedle sponzoru
to byl Novy domov s sefredaktorkou Verou Rollerovou a Satellite
s Alesem Brezinou, ktere a (kteri) akci v kazdem cisle vyrazne
podporovaly, cestny konzul Lanny Rosicky provedl pruzkum poskozenych
objektu a charitativnich organizaci, Radio Bohemia s pani
Truhlarovou (stanice vysilala pravidelne hlaseni a pohovory s
predsedou Sdruzeni}, mistopredseda Masarykova domu a majitel firmy
Trans-Com, Jerry Formanek, Ceska centrala cestovniho ruchu s pani
Sebkovou (centrala pouzila prilezitosti k propagaci Ceske republiky
a ziskala i nekolik prispevku (o jeden z vetsich se zvlast zaslouzila
dobrovolna pracovnice Kveta Trianova).
Hlavni bremeno pochopitelne nesla ustredni kancelar Sdruzeni,
kam vsecky dary prichazely, byly zaznamenany a ulozeny na konto
otevrene v Kampelicce. Tuto praci vykonavala hlavne vykonna reditelka
Sdruzeni, Anicka Otypkova a v jeji nepritomnosti se stridali generalni
tajemnice Radmila Locherova a pokladnik Jan Waldauf. Krajanskemu
tisku byl pravidelne zasilan jmenny seznam darcu a castka daru.
Nelze zde zapomenout ani na dalsi akce jako koncert Mala domu
II na Masaryktownu.
Mnoho pozornosti bylo venovano vyberu objektu, na ktere by vybrane
penize mely byt poslany, a organizace schopne vydat potvrzenky
pro danove ucely. Rada funkcionaru odbocek zaslala navrhy, vcetne
Milose Zacha z Vancouveru, Vladimira Bubaka z Kitcheneru, Evy
Sailerove z Winnipegu, Aleny Valdstynove z Montrealu, ale cenne
navrhy prisly take od Lanny Rosickeho, Jerry Formanka a clenu
vyboru Sdruzeni, Blanky Rohnove, Jana Waldaufa, Jana Sammera,
Nadi Humlove a manzelu Tretinovych. Mimoradny dik patri Radmile
Locherove, ktera sve cesty do Ceske republiky pouzila k ohodnoceni
nekterych navrzenych projektu a organizaci, pres ktere by penize
mohly byt s nejmensimi srazkami poslany a ktere by zarucovaly
solidnost. Na schuzi Ustredniho vyboru Sdruzeni dne 23. listopadu,
ktere se zucastnil Jerry Formanek bylo schvaleno, aby pro prevod
penez byla pouzita kanadska organizace specializujici se na povodne
a prirodni pohromy, ADRA (kterou mimochodem navrhli Lanny Rosicky
a Ales Brezina) a aby penize byly pouzity pro opravy venkovskych
skol. Jedna z nich odpovedela, ze jsou vdecni a dojati, ze si
na ne krajane z takove dalky vzpomneli, ale ze uz na opravy maji
dostatek penez. Bude tedy cela castka poslana na znovu vybudovani
jedne skoly a mozna na vystavbu domovu pro lidi, kteri domovy
ztratili. Kancelar bude spolupracovat s organizaci ADRA na vcasnem
rozeslani potvrzenek pro danove ucely.
Vsem jmenovanym patri dik, ale nejvic ovsem darcum, tem nekolika
stovkam krajanu, kteri na sbirku prispeli. Kazdy vime, jak snadne
je chovat se tak, jako by se nas to netykalo, at da a udela zas
nekdo jiny. Za sebe, za kancelar a za vsechny, kteri na teto akci
pracovali, vsem darcum vzdavam uprimny dik.
***
Kdo ma nejlepsi skoly?
Snad ode vsech krajanu jsem vzdycky slysel, jak hrozne jsou kanadske
skoly (mluvime o obecnych a strednich skolach) a jak vynikajici
jsou ceske a slovenske skoly. Pred tydnem otevru noviny a ctu
vysledek mezinarodni studie, sponzorovane Spojenymi narody, o
kvalite skolstvi ve 24 statech a nemohl jsem verit svym ocim.
Ucelem studie bylo zjistit kolik procent 14 a 15 letych studentu
skorovalo ve cteni, matematice a vede pod mezinarodni nivelizacni
znackou. Kanada se umistnila na ctvrtem miste (za Jizni Koreji,
Japonskem a Finskem), Ceska republika na desatem. Spojene staty
skoncily na 18. miste, Nemecko na 19. Posledni bylo Portugalsko.
***
J. Chretien gratuluje Ludmile Dvorakove
Kanadsky ministersky predseda poslal na zadost kancelare Sdruzeni
pani Ludmile Dvorakove blahoprani k jejim stym narozeninam. Na
ceste je rovnez blahoprani od kralovny Alzbety II.
***
Vecer koled v Ceskoslovenskem baptistickem
kostele
Jako kazdorocne i letos se sesla pekna hrstka lidi v Ceskoslovenskem
baptistickem kostele na tradicni vecer vanocnich koled. Bohaty
program, ktery prekvapive rychle ubehl, byl vyborne pripraven
(jenom predavani mikrofonu ruznym skupinkam ucinkujicim vyzadovalo
od vedoucich skoro vojenskou preciznost).
Ale vecer patril detem. Jednak proto, ze zpivaly tak krasnou cestinou
ci slovenstinou, ale take proto, ze zpivaly s tak bujarym nadsenim.
Nektere zpivaly tak falesne, ze se skoro vyrovnaly mne. Porad
jsem spekuloval, ktere z tech devcat (slo vetsinou o divci hlasy)
melo nejpronikavejsi hlas a zpivalo nejfalesneji. Nejdriv jsem
podezrival peknou baculatou holcicku v cervenych sateckach, ale
i kdyz zpivala krasne falesne, koruna patrila te nejmensi. A ta
kdyz do zpevu vlozila cele sve srdce (a cele telo) a mikrofon
mela skoro v ustech, takze jeji hlas chvilemi znel jako rozladena
trubka, ta musela byt slyset az na ulici, vetsina z nas mela v
ocich slzy. Ne, ze by nam bylo do place byl to radostny uplakany
smich. Krasne zahajeni svatku lasky, narozeni Jezise.
***
Pavel Barta a Ales Brezina spoluautory
knihy knihy King of Ice
Kniha je vlastne encyklopedii o vyvoji hokeje v Kanade i v Evrope.
Jsou v ni mimo jine i pribehy prvnich Evropanu, kteri pusobili
v NHL, vcetne Petra Stastneho a Miroslava Frycera. Take pribehy
hracu, kteri hrali hlavne v Evrope Pepika Malecka, Jaroslava Drobneho
a jinych. Na knizce se podilelo patnact autoru - vcetne Pavla
Barty a Alese Breziny, jimz s preklady pomahala Barbora Sheriffova.
Texty zpracovavalo sedm redaktoru ma pres tisic stran a je opatrena
CD-Romem. Prvnich deset tisic vytisku bylo okamzite rozebrano.
King of Ice vydala NDE Canada Corporation. 15-30 Werheim
Court, Richmond Hill On.
***
Vlasta Troblova - 90
V zari 1951 vzrusila svet elektrizujici zprava o skupine 31 ceskoslovenskych
obcanu, kteri znarodnili komunisticky rychlik Ash Express
a unesli ho do ciziny. Oni ho vlastne znarodnili jen
tri muzi - Karel Truska, Jaroslav Konvalinka a Vaclav Trobl -
ti ostatni s vyjimkou studenta Karla Rumla - o konecne destinaci
vlaku, ktery byl zapadnimi medii prejmenovan na Freedom Train
(vlak svobody) nemeli poneti. Tehdy byla tato akce oznacovana
za jeden z nejvelkolepejsich uteku z tyranie v moderni historii
a Vaclav Trobl (pred komunistickym pucem zastupce policejniho
inspektora v Praze) byl popisovan jako hrdina - byl to on, kdo
dal prikaz k prejezdu hranic. Z onech 31, kteri zvolili svobodu,
jedenact se usadilo v Kanade, mezi nimi prave Vaclav Trobl, jeho
pani Vlasta, jejich syn Zdenek a student Karel Ruml, ktery jediny
mluvil anglicky a pro skupinu tlumocil. (Mezi ostatnimi jedenacti,
kteri 26. rijna 1951 prijeli do Ajaxu v Ontariu byli Ladislav
Divis s pani Lucretii, Jaroslav Bures, Vaclava Kiselevska, Otto
Ocenasek, Frantiska Bublikova a Vojtech Repiscak). Letos 29.
rijna Vlasta Troblova oslavila sve narozeniny. Zila dobry a statecny
zivot. Slysel jsem o ni jen to nejlepsi od lidi, pro ktere pracovala.
V rodine Gizelle a Alexe Kernerovych vypomahala 23 let a byla
povazovana za clena rodiny. Je vernou clenkou farnosti sv. Vaclava
v Torontu a torontske jednoty Sokol. Vidite ji skoro na vsech
podnicich. Naposledy jsem ji obdivoval pri ulozeni popelu Zdenka
Malera. Sla vzprimene, jak se na Sokolku slusi a elegantne si
vyslapovala. Slysel jsem, ze pouziva hul, ale jestlize ano, tak
asi jen pro paradu. Prejeme ji spokojenost a pevne zdravi. Take
vydrz, protoze do stovky uz ji chybi jen necelych deset let.
***
Umrti
Za Zdenkem Malerem
Slovensky luteransky kostol sv. Pavla v Torontu ztratil vzacneho
farnika a my vsichni pritele, ktery nikdy nezklamal. Zdenek Maler
se narodil 25. prosince 1921 ve Svetle nad Sazavou, kde jeho otec
vlastnil elektrotechnicky zavod a Zdenek mel v budoucnosti zavod
prevzit. Prisel Hitler a Zdenek skoncil v Terezine. Diky svemu
remeslu valku prezil obstojne v Terezine pracoval jako udrzbar.
Tam se take setkal se svou budouci pani Marianou. Po valce si
vybudoval vlastni firmu, ale prisli komuniste a firmu znarodnili.
Zdenek uprchl a emigroval do Kanady. Ponevadz byl sikovny a pracovity,
s pomoci sve pani, ktera vedla administrativu, si vybudoval velmi
uspesny elektrotechnicky zavod v Kanade. Po smrti manzelky, kterou
dlouho tezce nesl, si pomalu vytvarel novy zivot. V poslednim
roce stravil hodne casu v Cechach a tam ho take pred nekolika
mesici ranila mrtvice. Zacatkem listopadu se zdalo, ze se zlepsil
natolik, aby ho jeho syn mohl prevezt do Kanady. Ale padl do bezvedomi,
z ktereho se uz neprobral. Zemrel v Praze 15. listopadu 2002.
Zdenek Maler patril, jak to kouzelne napsal Josef Hora, mezi "pokorne
a vzdorne deti bozi". Byl neuveritelne dobry a laskavy (mimo
jine pravidelne vozil sve zname do kostela a na spolecenske podniky),
ale nikomu nedovolil, aby prekrocil caru slusnosti.
Zustava po nem prazdne misto, ktere nebude snadne zaplnit. Jeho
synovi, Dr. Malerovi, vyslovujeme uprimnou soustrast.
***
Za Frantiskem Surovcem
Frantisek (Frank) Surovec se narodil 9. ledna 1921 ve Vrbeticich,
vyucil se holicem, hral v mistni kapele a jeho zivot probihal
celkem pokojne az do komunistickeho puce. Po puci uprchl a v dubnu
1949 prijel lodi, s niz prijela pekna skupina dalsich ceskoslovenskych
uprchliku, do Kanady, kde si v Toronte po case otevrel holicsky
zavod. V roce 1975 se v Irsku ozenil s Margaretou. V zari 1986
ho ranila mrtvice, z ktere se nikdy uplne nevzpamatoval, i kdyz
se svou pani dost casto navstevoval krajanske podniky. V rijnu
letosniho roku stravil nekolik tydnu v nemocnici a zacatkem listopadu
byl prevezen do Providence Centre, kde koncem mesice zemrel. Zadusni
mse byla slouzena 15. listopadu v kostele Sv. Anselma, pri ktere
asistoval Rev. Libor Svorcik. Rakev zesnuleho nesli jeho kamaradi
z lodi, s kterou vsichni prijeli do Kanady.
***
Za Janem Kustkou
Politicky vezen Jan Kustka patril k lidem, o jejichz velike praci
se mnoho nevi. Byl to on, kdo ma nejvetsi zasluhy o vystavbu Harmony
A a Harmony B a udelal kus prace i na Masaryktownu. Jen ti, kteri
meli s podobnymi podniky neco spolecneho, jako treba Pavel Kral,
dovedou ocenit Kustkuv prinos nasi komunite. Osobne skromny a
mily clovek, ktery prosel zivotem nenapadne a zanechal za sebou
stopu, ktera ho dlouho prezije. Jeho rodine vyslovujeme soustrast.
Josef Cermak
***
CSSK-
ustredi
Zpravy CSSK z 11. cervence 2002
Zpravy CSSK z 14.listopadu 2002
Zpravy CSSK z 28.listopadu 2002