2025-04-14

Poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

Roční předplatné je dobrovolné!

Pokud chcete poslat šek, označte ho

Satellite 1-416

Zemřel papež František

(17. 12 1936 Buenos Aires, Argentina – 21. 4 2025 Vatikán)

Jestliže jsem před Velikonocemi popřál čtenářům, aby byly Veselé, protože Velkým Pátkem vše nekončí a následuje den Vzkříšení – Velikonoční neděle. Přece jen se vloudil smutek na Velikonoční pondělí, kdy ráno zemřel papež František, jedna z mála osobností v současném světě, která hájila základní lidské hodnoty: Zastával se lidí na okraji společnosti, těch, kteří jsou chudí, lidí, kteří jsou sužováni válkou, přestože měl možnost žít v přepychu, žil skromně. Byl vzdělaný, měl rád klasickou literaturu, jeho nejoblíbenějším

filmem byla Babetina hostina, jako jeden z mála státníků, vystupoval proti řešení politických konfliktů silou. Řešením současné situace na Ukrajině „není více zbraní, více sankcí, více politických a vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí světu, ne cenění zubů“. Aktuální dění na Ukrajině označil za výsledek staré logiky moci, která dominuje tzv. geopolitice. Hlavním problémem bylo dle Františka to, že politici vládnou světu, jako by šlo o šachovnici. Mocní plánují své kroky s cílem rozšířit svou vládu na úkor ostatních. František odsoudil útok Hamásu na Izrael dne 7. října 2023. Kritizoval také izraelské vojenské operace v pásmu Gazy během války Izraele s Hamásem a prohlásil, že „teror by neměl ospravedlňovat teror“. Odsoudil zabití dvou palestinských křesťanských žen izraelským sniperem v Gaze a nazval to „terorismem“. V průběhu války František volal po okamžitém příměří, propuštění všech rukojmích, a dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Vyučoval literaturu, psychologii, filosofii a teologie.

František (latinsky Franciscus), vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio byl 266. papež katolické církve, římský biskup a suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve 13. března 2013. Stal se prvním papežem pocházejícím z amerického kontinentu a prvním z Tovaryšstva Ježíšova (Ignácovy řehole čili jezuitů). Šlo rovněž o prvního papeže narozeného mimo Evropu od 8. století, časů papeže svatého Řehoře III., který pocházel ze Sýrie. Středoškolským vzděláním byl chemik. Ve 21 letech vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, na jehož fakultách studoval filosofii, teologii a sociální vědy, vyučoval a získal titul profesora teologie. Mezitím v letech 1973 až 1979 působil jako jezuitský provinciál v Argentině. Od roku 1998 až do svého zvolení papežem byl arcibiskupem Buenos Aires a argentinským primasem a od roku 2001 kardinálem.

Jeho biskupským i papežským heslem bylo Miserando atque eligendo (česky Pohlédl na něj s milosrdenstvím a vyvolil si jej). Na stránkách arcibiskupství volbu svého hesla spojoval s evangelijním příběhem povolání celníka Matouše podle 21. homilie Bedy Ctihodného.

Jako osobnost nám bude papež František chybět, otázkou je, kdo přijde na jeho místo, ale to dobré, co vykonal se jen tak nevypaří s jeho odchodem 21. dubna 2025.

S přihlédnutím k datům ve wikipedii Aleš Březina 21. 4. 2025

***

Mám nad svým stolem malý obrázek Picassovy Guernicy. Před léty jsem mohl vidět originál v Madridu v muzeu Reina Sofia. Guernica vznikla v roce 1937 jako reakce Pabla Picassa na bombardování stejnojmenného města během španělské občanské války (na obrázku článku je keramická reprodukce obrazu na jedné zdi ve městě Guernica). Obraz vznikl na objednávku

španělské republikánské vlády pro španělský pavilón na Světové výstavě v roce 1937 v Paříži. Dílo mělo přitáhnout pozornost světové veřejnosti ke španělské občanské válce. Originál je skoro 7,77 metrů dlouhý a tři a půl metrů vysoký.

Není to veselý obraz. Na Guernicu shodila letadla Luftwaffe a italské Aviazione Legionaria nejméně 31 tun bomb. Více než tři čtvrtiny města byly úplně zničené. Podle baskické regionální vlády při útoku zahynulo přes 1600 lidí.

Během těchto Velikonoc si můžeme připomenout současné bombardování Ukrajiny a Gazy. Za necelé tři roky války s Ruskem bylo na celé Ukrajině zabito více než 12 300 civilistů, uvedla v lednu 2025 pro Reuters zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová. Zatímco v Gaze je počet zabitých lidí přes 50000 z toho se odhaduje na 18000 dětí.

Není překvapením, že řada lidí v ČR, včetně těch, kteří se v minulosti brali za lidská práva, Izrael hájí.

Překvapil mne třeba velmi populární duchovní Marek Orko Vácha, který postoj Izraele hájí. Nedávno jsem mu poslal dopis. Do dnešního dne jsem nedostal odpověď, abych řekl pravdu, jsem ji nečekal. Marek Orko Vácha se jednoduše vymluvil, že má mnoho e-mailů. Zde je text mého dopisu:

Vážený pane faráři Orko Vácho,

pochybuji, že mi odpovíte, ale přesto to zkouším. V roce 1972 jsem byl vyloučen z Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, protože jsem nezměnil vztah k vedení fakulty a veřejnosti, zatímco ostatní své názory měnili podle potřeby. V roce 1977 jsem byl jako první signatář Charty 77 odsouzen k dvěma a půl rokům vězení za odmítnutí sloužit v ČSLA. Po celý život bojuji proti násilí, ať je působené kýmkoliv.

Pracoval jsem jako novinář pro rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Nemohu být tedy považován za někoho, kdo by hájil násilí, které se stalo 7. října 2023.

Nedávno, když jsem se podíval na Youtube jsem viděl Váš rozhovor, kde hájíte „právo na obranu státu Izraele“. Nemohl jsem věřit svým uším, že vy jako vzdělaný člověk, kněz, který má obrovskou kreditibilitu a důvěru lidí, hájíte tuto genocidu izraelské armády proti palestinskému obyvatelstvu, kdy bylo zavražděno okolo 60000 nevinných lidí. (52 000 je prokazatelné číslo, z toho 70 % žen a dětí) v Gaze. Další tisícovka lidí byla zavražděna na západním břehu Jordánu, dalších 10000-15000 lidí bylo vzato jako rukojmí do izraelských vězení.

Genocidu, kdy je vážné podezření na sexuální násilí proti palestinským ženám. Poté, co Izrael odmítl příměří, v noci zemřelo dalších 400 lidí.

Zatímco papež František z nemocnice poslal poselství křesťanům v Palestíně, vy který máte důvěru věřících v České republice tohle obhajujete.

Doufám, že mi odpovíte. Byl jsem nedávno v ČR a byl jsem překvapen, jak lidé jsou neinformovaní o celé problematice.

Jsem ochoten s Vámi o tom pohovořit. Moje informace jsou z amerických mediíí jako CNN, PBS z kanadského Toronto Star, CTV, CBC, z německé Deutsche Welle, Ale i z takových organizací jako je Amnesty International, či Lékaři bez hranic.

Evangelium není o tom, jaký ubrus máme mít při vysluhování svaté Večeře Paně, jak říkáme my evangelíci, ale o solidaritě s poníženými a hladovějícími dětmi. V tomto případě v Palestině a jinde na světě.

S pozdravem

Aleš Březina

***

Picassova Guernica je dnes v Madridu a film vyprávějící o utrpení Palestinců na Západním břehu Jordánu Žádná jiná země, nevzal nikdo do distribuce a přesto se dějí zázraky: Byl nominován na Oskara, kterého získal a díky tomu se dostal i do kanadských a českých kin.

Režie: Basel Adra, Hamdan Ballal, Rachel Szor, Yuval Abraham. Rok výroby: 2024

Palestinské rodiny žily v oblasti Masáfer Jatta na Západním břehu Jordánu po generace. Jako tisíce dalších dnes ale čelí nucenému vystěhovávání z oblasti. Jejich snaha dobrat se spravedlnosti a odpor k odsunu se setkává jen s další šikanou a ozbrojeným násilím.

Básel bezmocně přihlíží demolici domu své rodiny, na jehož místě vzniká výcviková zóna izraelské armády. Báselova rodina se musí s několika zachráněnými věcmi přesunout do jeskyně. Muž začne dění v osadě i přes výhrůžky a útoky izraelských vojáků natáčet a sdílet online, čímž se aktivně přidává k protestům.

V nebezpečné atmosféře konfliktu se rodí křehké přátelství mezi Báselem a izraelským novinářem Juvalem, spolu s nímž muž dokumentuje násilné vysídlování i neutuchající odhodlání vesničanů v rodné zemi zůstat.

Naše naděje nekončí u hrobu na Velký pátek, ale je ve vzkříšení. Guernica i film Žádná jiná země si nakonec našly cestu. Spolupracovník na filmu Hamdan Ballal byl zmlácen izraelskými osadníky a zatčen izraelskou armádou.

Možná je lepší říci než Veselé Velikonoce, Požehnané Velikonoce nebo Nadějné Velikonoce.

Aleš Březina

***

Když mne na přelomu roku 2023-2024 požádal Jan Mamula, abych mu poslal do evangelické ročenky Na každý den dvanáct příspěvků na biblická témata, chvíli jsem váhal a pak jsem se rozhodl, že pošlu dvanáct úvah, ale o filmech, které mne v životě zaujaly.

Dnes přináším dubnový předvelikonoční příspěvek.

***

Andrej Tarkovskij

Solarais (1972)

Andrej Tarkovskij: Solaris (1972) Podíval jsem se do konkordance a k mému překvapení slovo svědomí se ve starém zákoně nevyskytuje. V Novém zákoně je to pouze v Janově evangeliu v některých Pavlovských epištolách a v První epištole sv. Petra. Přesto beru svědomí jako důležitou součást křesťanské víry. Dánský filosof Sören Kirkegaard v knize Čistota srdce říká: Je jistě pravda, že se chyba musí tyčit před svědomím jako živá, chce-li člověk opravdu litovat. Tarkovskij v Solaris má svědomí dokonce, které se zhmotňuje. Podobně jako u Kirkegaarda se ho člověk nemůže zbavit, ale může

svou chybu napravit tím, že uzná svoji vinu. Vina nezmizí rychlou lítostí, která předstírá, že chyba je po určitém čase úplně zapomenuta. I podle Tarkovského nelze svědomí oblafnout. Znovu a znovu se zhmotňuje a to je zázrak, na který se musí čekat. Je nutné si vinu přiznat a uvědomit. Podle dánského filosofa: Je věčná nepravda, že vina přestává být vinou – i kdyby uplynulo století. Domnívat se tak, zaměnit věčné za to, co se mu nejméně podobá, za lidské zapomenutí. Podle Tarkovského je stud něčím, co zachraňuje lidstvo. Zhmotněného svědomí se nemohli pasažéři na kosmické lodi zbavit, i když se o to všelijak pokoušeli. Nemůžeme se zbavit našich dnešních vin. To, že dnes přitakáme lži a násilí nás nezbaví ani čas ani vzdálenost od místa, kde se zlo děje, ani naše nevědomost. Andrej Tarkovskij by se 4. dubna 2025 dožil devadesáti tří let. Zemřel v Paříži ve věku 54 let 29. prosince 1988. (Na snímku Donatas Banidanis a Natalija Bondarčuková.)

***

Kanada před křižovatkou

28. dubna 2025 se budeme rozhodovat, kdo bude našim budoucím ministerským předsedou jestli Mark Carney nebo Pierre Poilievre. Kdo bude čelit Trumpovu vyhrožování, že se Kanada stane 51. státem Spojených států.

Zatímco Poilievre volí Trumpovu taktiku. Jeho rétorika je tomu velice podobná: „Udělejme Kanadu opět velkou!“ nebo „Budu bojovat s kriminalitou!“ Neříká rovnou, jako Donald Trump, že zavede trest smrti, ale hrozí recidivistům doživotním vězením. Tvrdí, že Kanada je před bankrotem a chce zrušit základní sociální programy. Odpovídá jen předem vybraným novinářům.

Mark Carney není bez chyby, ale je to zkušený ekonom, vedl úspěšně Kanadskou centrální banku (Bank of Canada) během finanční krize v roce 2008, Anglickou banku (Bank of England) během Brexitu a zatím, kromě jednoho telefonického rozhovoru nejednal s americkým diktátorem Donaldem Trumpem. Nechce, abychom se stali součástí Spojených států, protože máme svoji identitu.

Pokud pohlédneme na to, co se děje v současnosti v Spojených státech, jak mizí základní lidská práva, nezávislost univerzit, ekonomický chaos, namůžeme si dovolit riskovat něco podobného v této zemi.

abe

***

***

Sport

Slavia je téměř jistým mistrem. K zisku titulu jí šest kol před koncem chybí již pár bodů. Souboj je o druhé místo, kde spolu soutěží Plzeň, Ostrava a Sparta.

***

Podrobné sportovní zpravodajství naleznete zde.

abe

***

Nové úřední hodiny

konzulárního úseku

v Torontu

Ke všem návštěvám konzulátu je třeba mít předem domluvenou schůzku na výhradně k tomu účelu zřízeném emailu: toronto.appointment@mzv.gov.cz. Upozorňujeme, že vzhledem k vysokému počtu žádostí může být Váš požadavek odmítnut bez sjednané a potvrzené schůzky.

POHOTOVOSTNÍ LINKA GK TORONTO: +1 (437) 237-8058

- jen pro případy nouze pro české občany

Konzulární a vízový úsek (víza, pasy, ověřování listin apod.) je pro veřejnost otevřen:

Pondělí    9 - 12
Úterý       9 - 12 a 13.30 - 15.30
Středa 9 - 12
Čtvrtek    9 - 12

Generální konzulát

je pro veřejnost uzavřen

ve dnech státních svátků České republiky

Nový rok - 1. ledna
Velký pátek (pohyblivý svátek)
Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
Svátek práce - 1. května
Den osvobození - 8. května
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje - 5. července
Den upálení mistra Jana Husa - 6. července
Den české státnosti - 28. září
Den vzniku samostatného československého státu - 28. října
Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopadu
Vánoční svátky - 24. - 26. prosince

***

E-mailová spojení na GK Toronto od 18.12.2023 jsou:
obecná adresa: toronto@mzv.gov.cz
adresa pro sjednávání konzulárních schůzek: toronto.appointment@mzv.gov.cz
vízové dotazy a schůzky: toronto.visa@mzv.gov.cz
Webová stránka je www.mzv.gov.cz/toronto

V zájmu zachování kontinuity v komunikaci však zůstaly dosavadní e-mailové adresy s doménou @mzv.cz funkční a zajistí doručení e-mailů do nových schránek s doménou @mzv.gov.cz ještě dalších 10 let, tj. do 17. prosince 2033.

Dohoda o kanadských

a českých penzích

Velice často se lidé ptají, jak je to se starobními důchody v České republice a v Kanadě a s jejich zdaněním.

Dohoda se nachází zde.

****

Galerie Marie Gabánkové

Dárci na tiskový fond

Archiv loňského ročníku

Archiv předloňského ročníku

Nokturna v městě v roce 2025

Nokturna vždy v neděli v 17:00

27. dubna 2025

Radka Hanáková – klavír

(na snímku vlevo)

---

26. října 2025

Zemlinského smyčcový kvartet

---

9. listopadu 2025

Ivan Ženatý – housle

Martin Kasík – klavír

---

30. listopadu 2025

Zuzana Simurdová

Mikolaj Warszynski – klavírní duo

***

For more information please contact:

Dr. Milos Krajny at 416-481-7294

mkrajn1057@rogers.com

***

Masarykův ústav

---

4. května 2025 – neděle – 13:00

Výroční schůze

---

21. června 2025 – sobota

Český a Slovenský den na Masaryktownu

---

13. září 2025 – sobota

Czechoctoberfest na Masaryktownu

***

Kalendář STUŽ zaslal

z Hradce Králové Miroslav Petr

Archiv ročníku 2022

Leden 2022

Únor 2022

Zvláštní vydání 2. 3. 2022

Zvláštní vydání 4. 3. 2022

Zvlášní vydání 8. 3. 2022

Červen 2022 Karel Foustka Balkán

Kostel sv. Václava

Velikonoční týden začal již

na Květnou Neděli 13. dubna 2025

Po slavnostních bohoslužbách představila Maria Gabánková obraz Ukřižování, který byl součástí Torontské Křížové cesty a další své obrazy a také dva malé formáty kopií starých mistrů jejího otce Jozefa Gabánka

Velikonoční výstava potrvá do 27. dubna 2025