Pozor nová poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné v Kanadě je

12 kanadských dolarů!

V ostatních zemích 15 dolarů!

V České republice 200 Kč

Na Slovensku a jinde v Evropě 10 eur

Vítejte na stránkách

Měsíčníku Satellite 1-416 

20. srpna 2020 číslo VIII.

Jak vyjdeme v tištěné formě v roce 2020


# 3 - 24. 9. 2020

podzimní číslo

# 4 - 3. 12. 2020

zimní vánoční číslo




Černá data v historii

Nedávno jsem se podíval na lednovou diskusi Jiřího Gruntoráda s tehdejší kandidátkou na místo veřejné ochránkyně lidských práv Helenou Válkovou. Je zajímavé sledovat, jak ani po třiceti letech Helena Válková necítí nic špatného, že připravovala zákon o ochranném dohledu, který byl v tehdejším odborném časopise Prokuratura z roku 1979. Jako druhý autor je podepsán prokurátor z procesu s Miladou Horákovou Josef Urválek. S údivem sleduji, jak lidé, kteří se aktivně podíleli na potlačování lidských práv se nyní cítí jako odborníci na lidská práva a mají pocit, že by tuto funkci měli zastávat právě kvůli své odbornosti. Těžko uvěřit, že odbornice na lidská práva, Helena Válková v roce 1979 nevěděla, kdo byl Josef Urválek, nevěděla o porušování lidských práv v Československu, zatímco většina občanů o tom věděla, ale bohužel třeba mlčela. A alespoň část z nich se ozvala. Jak říká starý soudce ve filmu Norimberský proces: „Oni totiž nechtěli vědět!“ Odbornice Helena Válková taky nechtěla vědět. Proč tedy, když nechtěla vědět, proč by měla zastávat funkci někoho, kdo rozhoduje o tom, zda jsou lidská práva porušována nebo ne. Článek o ochranném dohledu ji totiž diskvalifikuje nejen morálně, ale i intelektuálně. Jiří Gruntorád během diskuse argumentoval nikoliv jako disident, který byl minulým režimem a ochranným dohledem postižen, ale hlavně jako občan, který se zastává nejen politických oponentů, ale i lidských práv třeba recidivistů. Vždyť ochranný dohled postihoval také třeba spolubydlící, rodinné příslušníky, kterým mohla policie kdykoliv vtrhnout do bytu. Samotný Jiří Gruntorád kupříkladu nesměl přejít ani přes Nuselský most, aby se nedopustil trestného činu.

Společnost není černobílá, ale je to spíš šedivá zóna. Za nedlouho si připomeneme 21. srpen 1968. Jestliže od padesátých let směřovala k tomu, že by se lidská práva v Československu mohla i dodržovat, pak po tomto datu směřovala opačným směrem. Zákony, které začaly po srpnu vycházet, omezovaly svobody občanů. Ve společnosti měly vytvořit atmosféru strachu. Je to právě jedno z černých dat v historii. Jako černá data lze počítat ty události, které směřují od svobody k totalitě. Od rozmanitosti ve společnosti k uniformnímu myšlení.

Takovým dnem byl 30. květen 1434, kdy byla bitva u Lipan a přesto již 7. května 1458 se stal českým králem Jiří z Poděbrad. Na pozadí této tragédie vznikla Jednota bratrská, jejímž představitelem byl Petr Chelčický. F. M. Bartoš se domnívá, že se jedná pouze o pseudonym zemana Petra Záhorky. Vrcholem Jednoty je Bible Kralická a i po Bitvě na Bílé hoře Jednota bratrská měla celosvětový význam, obzvláště v severní Americe. Chelčický jako reformátoři čeští vůbec důraz klade na etickou stránku, nikoli na učení, a tudíž zejména se rozcházel od církve své doby učením o církevním zřízení společnosti. Pokládal církev za pokaženou tím, že přijala dar Konstantinův. Tím se mu zdálo, že se církev stala světskou...  Důležité a zejména pro dobu charakteristické jest především a hlavně, že jest laik, a jako laik troufá si rozhodovati o věcech duchovních. Tím se ovšem naprosto postavil proti scholastikům... Konečně ještě jednou budiž vzpomenuto, že své učení osnoval hlavně v etice, po mravní stránce, a že tudíž v učení o zřízení společnosti má největší důležitost. Můžeme směle říci, že Chelčický je nejvýznačnější osobnost své doby, a při všech slabostech jedna z nejlepších hlav tehdejší doby vůbec. (T. G. Masaryk -Velcí mužové, wiki)

Dalším tragickým dnem byl 8. listopad 1620 – Bitva na Bílé hoře, která určila na tři sta let národní a náboženskou orientaci. I když historik Josef Pekař nevidí situaci tak černě jako František Palacký a oceňuje obzvláště období baroka v Čechách. Skutečnost, že pobělohorské období vedlo k emigraci takových lidí jako byl Jan Ámos Komenský a představitelé nejen Jednoty bratrské, ale i dalších evangelických vyznání.

Odchod do exilu byl i v důsledku dnů 15. březen 1939, 25. únor 1948 a již zmíněného 21. srpna 1968. Všechna tato tragická data nakonec ukázala, že se nejedná o něco definitivního, ale že jsou také výzvou k zápasu o pravdu.

V poslední době byl na tomto kontinentě takovým černým dnem 8. listopad 2016, kdy byl zvolen americkým prezidentem Donald J. Trump. I když jsem si v minulosti nedělal iluze o republikánských voličích, tohle jsem přece jen nečekal. Donald Trump mne nepřesvědčil ani svým charakterem ani svou inteligencí. V předvolebních diskusích plácal nesmysly, neověřoval si fakta, choval se neurvale, ale to byl jen nepatrný zlomek toho, co předvedl po volbách. Potvrdil známou skutečnost, že krajní pravice si rozumí s levicovými diktátory. Najednou voličům přestalo vadit, že je jedna ruka s Vladimírem Putinem, který mu dopomohl k volebnímu vítězství, i s korejským diktátorem Kim Čong-Unem. Po jejich vzoru by chtěl, aby jeho vláda byla neomezená a na doživotí. Chvástavě si připisoval úspěchy, které mu nepatřily. Vrcholem byla koronavirová krize, kterou bagatelizoval, takže dnes mají Spojené státy přes pět a půl milionu potvrzených případů a sto sedmdesát tisíc obětí. Za zmínku stojí partička, kterou se Donald obklopil. Těžko lze dnes spočítat, kolik jeho spolupracovníků a poradců skončilo v kriminálu anebo naopak sepsalo paměti na období, kdy nosili kufry panu prezidentovi. Před třemi léty 18. srpna 2017 skončil ve funkci jeho poradce Steve Bannon. Podle zpráv CNN byl dnes (20. srpna 2020) tento ultrapravicový politik (tedy po třech letech, co byl odstoupen) zatčen a obviněn z toho, že zpronevěřil 25 milionu dolarů při stavbě mexické zdi. Jelikož, jak víme někteří lidé jsou si rovní a jiní rovnější je otázkou, jestli v chládku vydrží alespoň do večera. (Dodejme jen, jestli taková zpronevěra není spíše k obecnému blahu a jestli by tentokrát tento vejlupek neměl být spíše pochválen.)

Ačkoliv předvolební průzkumy včetně stanice FOX NEWS svědčí o tom, že by Trump nemusel v listopadových volbách vyhrát, není nic jistého. Trump vyměnil vedení pošty a pokouší se znemožnit hlasování na dálku, protože většina demokratických voličů má obavy z koronavirové infekce, zatímco republikáni těmto pohádkám, podobně jako Trump nevěří. Další úskalí bude v televizních debatách. Prezident přichází s naprosto nepravdivými informacemi, které si protikandidát na místě velice těžko může ověřit. Ačkoliv byl mnohokrát usvědčený, že nemluví pravdu, nazval při minulé televizní debatě svoji protikandidátku Hillary Clintonovou lhářkou. Použil známou taktiku zloděj křičí, chyťte zloděje.

Bohužel, i když nevyhraje, následky zde budou po několik dalších let. Etická laťka pro politiky je totiž tak nízko, že nová vláda by musela být u moci po dobu několika generací, aby politickou kulturu zvedla na úroveň roku 2016, kdy se dostal k moci.

Absenci demokracie můžeme pozorovat, kdekoliv ve světě: Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je na jednotce
intenzivní péče, protože se u něj projevily příznaky otravy při letu z Tomska do Moskvy. Letadlo muselo nouzově přistát v Omsku. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zatýká členy opozice a žádá Putina o pomoc. V Česku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jeden den nařídí nošení roušek v obchodech a restauracích a druhý den mu to ministerský předseda Babiš zruší. Při tom počet nově nakažených (316 případů) je v Česku podobný jako v okamžiku největší pandemie (373 případů – 27. 3. 2020) a malinko vyšší než v Kanadě (314 případů). Tato čísla se nedají srovnávat s počtem nových případů ve Spojených státech, kde číslo kolísá mezi pětatřiceti a pětasedmdesáti tisíci a denní úmrtí jsou od 400 do 1500.

Tím nechci říci, že je vše v Kanadě v pořádku. Ministryně zdravotnictví Patty Hajdu nás neustále upozorňovala, že riziko koronavirové infekce je malé a dr. Theresa Tam se doslova vyslovila proti nošení roušek a teprve po několika měsících otočila o 180°. Mezitím se ministerský předseda Justin Trudeau a ministr financí Bill Morneau dostali do korupčního skandálu. Margaret Trudeau obdržela za své aktivity 250000 dolarů, jeho bratr Alexandre 32000 dolarů. Děti ministra financí dostaly jako dárek zájezd do Afriky. Nutno říci, že se ministerský předseda za své chování omluvil. Ministr financí zrezignoval a vrátil 41000 dolarů, což se v případě amerického prezidenta ani v jednom skandálu nestalo.

I kdyby v listopadových volbách nezvítězil Donald Trump, otázky ve zdravotnictví a to nejen kolem covidu 19, ale i problémy policie a nejen ve Spojených státech, rasismu, militarismu, xenofobie nebudou vyřešeny jako mávnutím kouzelného proutku, ale snad se začnou řešit. V druhém případě to bude další výzva pro všechny slušné lidi, aby vzdorovali těmto tendencím. Vždyť po roce 1620 to trvalo tři sta let, po roce 1948 jedenačtyřicet let a po srpnu, který si v těchto dnech připomínáme dvacet jedna let…

Aleš Březina - Na snímku A. Navalnyj

***

Stěhování během podivného léta

13. srpna 2020 končí svou diplomatickou misi dosavadní generální konzul v Torontu pan Ivan Počuch. Podíváme-li se na toto datum do historie filmu, zjistíme, že ve stejný den, ale v roce 1899 se narodil Alfred Hitchcock. Autor mnoha hororů a kriminálních zápletek. Doufejme, že stěhování pana konzula, které připadá na toto datum, bude bez hororu a v klidu.

V Torontu jsme měli vlastně štěstí na pracovníky konzulátu. Vždy se jednalo o osobnosti a každý z nich byl trochu jinak zajímavý. Krátce po svém příchodu do Toronta navštívil Ivan Počuch nevelkou výstavu mé manželky Marie Gabánkové v budově CBC. Za jeho vedení se uskutečnila ve spolupráci s dr. Milošem Krajným řada koncertů, ale o co hlavně projevoval zájem, byl film. Ať již to byl Torontský mezinárodní filmový festival, Filmový festival EU nebo a tam byl jeho hlavní zájem festival českého filmu Czech that Film. Škoda, že letos to bylo pouze přes internet, ale přesto se uskutečnil. Vždy jako třešnička na dortu se objevila některá z osobností filmového světa v
Torontu a diváci měli možnosti s ní diskutovat. Navíc my od novin jsme měli možnost s touto osobností udělat interview. A tak jsem si v roce 2018 mohl popovídat s herečkou Terezkou Voříškovou, která hrála hodnou maminku ve filmu Jana Svěráka Po strništi bos. Myslím si, že to byl šťastný nápad. Nejen pro nás v Torontu, ale i pro samotnou herečku.

Pokud to bylo možné, došlo před Vánocemi na konzulátu k setkání pracovníků s krajany, tentokrát by se mohlo uskutečnit toto setkání při rozlúčce s generálním konzulem, ale vir covid – 19, nám to jaksi nedovolil a tak alespoň touto cestou přejeme Ivanu Počuchovi a jeho rodině vše nejlepší v jeho novém působišti, stejný elán a zájem o věci kulturní a duchovní, jako měl doposud.

S díky!

Aleš Březina a Maria Gabánková, Na snímku T. Voříšková (Lidovky.cz)

***

Covid 19 - kulturní Sahara

Nikdo nepočítal s epidemii, která nás letos postihla. Kromě zdravotních problémů, obrovských ekonomických ztrát postihla pandemie veškeré složky života, včetně kultury.

Nokturna pořádala poslední koncert v únoru 2020 v hale kostela sv. Václava - pod titulem první Česko-Slovenský Dixieland. Koncert byl velmi úspěšný - muzikanti většinou českého nebo slovenského původu hráli fantastický soubor skladeb z počátečního období jazzu. Koncert byl téměř vyprodány, catering Sváti Militkyho byl vynikající, všechno klapalo. A to jsme ještě nevěděli, že je to poslední vystoupení během pandemie která už řádila v Číně.

Březnový koncert pianistky Radky Hanákové Bachovy Goldbergovy variace se již nekonal. Taktéž byl zrušen koncert houslisty Ivana Ženatého a jazzový večer Josefa Musila na Masaryktownu.

Co dál? Quo vadis? Bylo by velmi optimistické doufat, že Nokturna začnou na podzim. Byl by to 20. ročník Nokturen a máme připravený velmi dobrý program. Bohužel se koncerty přesouvají na začátek 2021, kdy doufáme že pandemie bude ustupovat.

Na únor 2021 je plánován druhý ročník Česko-Slovenského Dixielandu pod vedením Mira Letka, opět v hale kostela sv. Václava, na květen máme přislíbené vystoupení Jiřího Stivína z Prahy, vynikajícího muzikanta, hlavě flétnisty - v sólovém vystoupení v hale sv. Václava. V červnu vystoupí kapela Josefa Musila v Restauraci Praha.

Čekám na potvrzení houslisty Ivana Ženatého, pianistky Radky Hanákové a Zemlinského kvarteta (asi na podzim 2021. Sledujte českou televizi Nová Vize a Satelite 1-416 s přesnými daty koncertů. Chtěl bych tímto způsobem poděkovat generálnímu konzulovi Ivanu Počuchovi, kterému končí čtyřleté období na konzulátu v Torontu, za veškerou pomoc a podporu Nokturen ve městě i za veškeré akce které připravil během svého období pro naše krajany i kanadskou veřejnost. Byly to filmové festivaly českých filmu, koncert pěveckého sboru z Prahy a hlavně vynikající koncert k 30. výročí pádu komunismu v Evropě, v říjnu 2019. Přejeme mu hodně úspěchu v jeho další činnosti v Praze!

Miloš Krajný

***

Rozloučení generálního konsula Ivana Počucha

Vážení a milí krajané,

Čas je nezastavitelný. Před pár dny jsem odeslal své svršky na cestu domů a uvědomil si, že mi zbývá již pouze pár dnů svého působení v Kanadě. Jako vždy se podivuji nad tím, jak mohou čtyři roky tak rychle uplynout. Jako vždy se sluší za tou dobou poohlédnout.

Odjíždím v situaci, kdy se společenské a ekonomické aktivity pouze pomalu a s řadou omezujících opatření oživují, v situaci, kdy Vám všem tak nemohu poděkovat osobně za celou řad krásných zážitků a momentů, které jsme spolu prožívali a za všechnu obětavou a časově i finančně náročnou práci, kterou vkládáte do života svých krajanských organizací.  Alespoň touto cestou tak chci adresovat slova díků všem představitelům, členům, podporovatelům či jinak aktivním krajanům všech krajanských organizací rozesetých od východu až na západ této velké země.

Při všech setkáních a rozhovorech jsme s manželkou Martinou doslova hltali Vaše životní příběhy, které byly pro nás obrovským poučením a také povzbuzením. Vždy nás fascinovala Vaše touha a síla překonávat překážky, abyste mohli žít svobodný život. K rodné zemi, která se k Vám nebo k Vašim předchůdcům v období totality zachovala mnohokráte krutě, jste si i tady v daleké Kanadě udrželi pozitivní vztah. To se projevuje i dnes po třiceti letech od pádu totality, kdy se stále snažíte uchovat český jazyk, kulturu, tradice a povědomí o rodné zemi v různých koutech Kanady. Máte naše obrovské uznání za všechnu energii, čas a nemalé finanční prostředky, které do tohoto procesu vkládáte. Je skvělé, že česká komunita slaví společně Vánoce a Velikonoce, hraje divadlo, často i se známými českými herci, udržuje tradice a ducha Sokola, vydává české noviny a má svou komunitní televizi, pořádá skvělé koncerty klasické, jazzové nebo bluesové hudby, organizuje si výuku češtiny v českých školách a připravuje řadu hodnotných akcí ve spolupráci s Centrem pro evropská, euroasijská a ruská studia na torontské univerzitě.

Prožili jsme spolu řadu krásných chvil na koncertech, přednáškách, divadelních či filmových představeních, které jste organizovali Vy anebo které postupně přinášel Generální konzulát v Torontu. Společně jsme si během mého působení v Torontu připomněli a uctili i řadu významných výročí svázaných s českou historií. Doufám, že doba virusu tyto aktivity naruší jenom dočasně a Vy všichni i můj nástupce budete pokračovat ve vyšlapané cestičce.

S řadou z Vás mne i Martinu pojí i krásné chvíle strávené mimo oficiální akce či program na Vašich „cottages“, ať už to bylo na Lake Muskooka, Lake Simcoe v Blue Mountains anebo dokonce v Banffu. S některými jsme lyžovali, s některými jsme se koupali, s některými jsme jezdili na vodním skútru nebo člunu, taky jsme grilovali, hráli tenis nebo jezdili na kolech. Taky jsem potkal dva grizzly, které jsem si fotil a filmoval poměrně nablízko. Jako správní Češi v cizině, že, ti nikdy nezahálejí a stále něco objevují i s jistým rizikem.

Byly i smutné chvíle. Velice mne zasáhlo úmrtí George Bradyho. Měl jsem však to štěstí, že předtím jsem s ním mohl strávit celou řadu krásných momentů.

Odjíždíme, ale Toronto a kanadští krajané zůstanou navždy v těch našich nejhezčích vzpomínkách. A taky máme důvod se vracet – syn Sedrik tady po studiu na Munk School/University of Toronto zůstává. Věřím rovněž, že se s řadou z Vás taky uvidíme v Praze.  Kontakty na mne máte, popřípadě budou na konzulátu. Byl jsem jmenován ředitelem Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva zahraničních věcí a od 17.8. budu tuto funkci zastávat.

Do budoucna Vám přeji pevné zdraví, hodně síly a zdaru ve všem, co podnikáte a co vás baví. Jsem velice hrdý na to, že máme v tak významné a velké zemi tak skvělou českou komunitu, tak skvělé lidi.

V úctě,

Ivan Počuch

***

Úmrtí

Edita Grosmanová

roz. Friedmanonvá- 96

Narodila se v Humenném 11. července 1924. V 17 letech byla se sestrou Leou deportována do koncentračního tábora Osvětimi. Edita přežila, ale její sestra zde zahynula. Po válce dokončila Karlovu Univerzitu v Praze. Provdala se za Ladislava Grosmana, který napsal scénář pro oskarový film Obchod na korze. Po okupaci v srpnu 1968 odešla rodina do Izraele. Mnohokrát vydávala své svědectví o svém životě. Jejímu synovi Jiřímu a jeho rodině vyslovujeme upřímnou soustrast. Zemřela 31. července 2020.

***

Jarmila Bečková  - 79

Jarmila Bečková odešla po odvážném boji s rakovinou 8. srpna 2020 v Mississauze. Angažovala se v krajanských organizacích, podporovala naše noviny. Zanechala po sobě děti Zdeňka, Jarmilu a Hanu. Nejvíce ji budou postrádat její vnoučata. Vzpomínka na její  život se bude konat později v rodinném kruhu.

toronto star

***

Hokej

Fotbal

***


A ještě oznámení

Náš přítel pan John Freund má řadu pěkných knih od Karla Čapka a Voskovce a Wericha. Pokud by měl někdo o ně zájem může mu zavolat na číslo 416/481-1933.

***

Venkovní zahrada restaurace Praha na Masaryktownu je opět otevřena.




























***

Byt na Masaryktownu

We wanted to let you know that we have just listed a 2 bedroom, 2 bathroom plus Den unit at Masaryktown (452 Scarborough Golf Club Road).  

The unit is located on the 6th floor, facing south east, and has two walk-out balconies (more details provided on the attached document).   

 The link below is for a YouTube video which shows the interior of the unit as well as some of the common areas shared by residents.  

https://www.youtube.com/watch?v=9MRFg7t52cQ  

***



 

Předchozí vydání týdeníku

Červen 2020

I. - 2. 6. 2020

II. - 9. 6. 2020

III.  - 16. 6. 2020

IV. - 25. 6. 2020

Červenec 2020

V. - 3. 7. 2020

VI. - 10. 7. 2020

VII. - 17. 7. 2020

***

Měsíčník Satellitu

VIII. - 20. 8. 2020