2020-06-02

Vážení přátelé, začínáme s nový projektem Týdeník Satellite 1-416. Jako každý nový projekt si musí nalézt své místo. Například včera jsem se chtěl podívat na film Hra, ale nebylo ho možné přehrát, ačkoliv se na internetu tvrdí, že bude k dispozici od 1. června. Poslal jsem tedy dotaz organizátorům. Mnozí z vás si také stěžovali, že filmy z festivalu Czech that Film nemohou přehrát. Pokud si někdo film zaplatí, měl by ho mít možnost shlédnout po dobu jednoho týdne. Rovněž chceme obnovit fotbalové výsledky, ale problém je, že tři zápasy hrají dnes a zbytek zítra. Pokud máte o českou a slovenskou kopanou zájem sledujte prosím linky fotbal.zpravy.ca nebo futbol.spravy.ca .

Současně se vyvíjí velice rychle politická scéna. Včera jsem chtěl zkritizovat opět Český rozhlas – Radiožurnál za následující zprávu: Bílý dům vyzval k nastolení práva a pořádku a obvinil účastníky protestů proti policejní brutalitě z násilností. Při demonstracích, které pokračovali šestou noc v řadě, zemřel jeden muž. Demonstrace vyvolala smrt Afroameričana George Floyda při zadržení policií. Desítky měst po celých spojených státech vyhlásily zákaz vycházení. Mnozí protestující ho ale ignorují. Demonstranti na mnoha místech rabovali obchody a zapalovali policejní auta a na příslušníky bezpečnostních složek házeli kamením. Policie proti davu použila slzný a pepřový sprej.

Zpráva je tendenční. Nikde se nemluví o tom, že policie místo toho, aby chránila obchody před rabováním, se věnovala zatýkání pokojných demonstrantů. Ani zmínka o tom, že se policie na mnoha místech setkala s demonstranty a společně s nimi poklekla jako symbol protestu proti rasismu.

Nehovoří se o tom, že tímto způsobem američtí sportovci protestují proti rasismu a od roku 2017 proti Donaldu Trumpovi. Konkrétně protest začal hráč NFL Colin Kaepernick. Více než 200 dalších hráčů se s ním solidarizovalo a prezident Donald Trump požádal majitele klubů, aby je vyhodili (fire the protesting players).

Nikde není připomenuto, že prezident Trump prohlásil o bílých rasistech, že jsou to „dobří hoši“!

Jako vrchol perverze je nutné brát, že Trump místo toho, aby se snažil nějakým způsobem zklidnit emoce, je zhoršuje, třeba tím, že se nechává fotografovat s biblí před episkopálním kostelem poblíž Bílého domu. Proti tomu

se velice ostře vyjádřila i biskupka Mariann Edgar Budde ve svém prohlášení.

Dnes ráno rovněž vystoupil s ostrou kritikou narcistického chování prezidenta Trumpa jeho protikandidát za demokratickou stranu bývalý viceprezident Joe Biden, který se den před tím v Delaware setkal s černošskými vůdci komunity.

Na obranu Radiožurnálu je nutné říci, že požádal již dvakrát (v sobotu a dnes v poledne) profesora Igora Lukeše z Bostonu, který situaci velice dobře a objektivně objasnil.

Aleš Březina *** 02.06.2020 - 14:31:07 -Foto TV M. Gabánková

***

JUSTIČNÍ VÝVOJ V KAUZE LEOPOLDA HILSNERA

19. 9. 1899 – 29. 5. 2020

Dne 19. 9. 1899 byl Krajským soudem v Kutné Hoře odsouzen k trestu smrti třiadvacetiletý Leopold Hilsner z Polné za vraždu Anežky Hrůzové. Proti rozsudku se odvolal. Odvolací soud ve Vídni rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání.

Toho se ujal Krajský soud v Písku, který 14. 11. 1900 Hilsnera znovu odsoudil k trestu smrti, přičemž mu k tíži přičetl i vraždu Marie Klímové. Tentokrát ve Vídni rozsudek potvrdili.

Proces tehdy plnil stránky novin a vedl k silné protižidovské kampani (tzv. hilsneriádě) a k obviněním z rituálních vražd. Proti tomu otevřeně vystoupil profesor T. G. Masaryk, pozdější československý prezident.

Od oprátky pomohl Hilsnerovi císař František Josef I., který trest smrti změnil na doživotní žalář. Z vězení pak byl nakonec Hilsner propuštěn v roce 1918. Zemřel v roce 1928 ve Vídni.

V průběhu desetiletí kromě Masaryka zpochybňovali Hilsnerovu vinu i mnozí další, ale Nejvyšší státní zastupitelství v Brně dne 9. 8. 1996 sdělilo: „Nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinů, za něž byl bývalým Krajským soudem v Písku odsouzen.“

Ale již 5. 2. 1998 napsala tehdejší ministryně spravedlnosti JUDr. Vlasta Parkanová: „V trestní věci obžalovaného Leopolda Hilsnera byl podle výsledku přezkoumání porušen zákon. I přes shora uvedené zjištění není možno dnes toto porušení zákona odstranit podáním stížnosti pro porušení zákona.“

Proč?

Stručně řečeno, ministryně dospěla k závěru, že když byl konečný rozsudek vynesen ve Vídni, musí to řešit rakouská justice.

Jenže rakouské orgány tvrdily: „K nespravedlnosti došlo, ale zločin se stal na území České republiky. My s tím nic dělat nemůžeme.“

A tak se dlouhou dobu nic nedělo.

V lednu roku 2019 však Nejvyšší soud České republiky vyhověl stížnosti pro porušení zákona proti rozsudku Nižšího vojenského soudu v Brně, ačkoli konečný verdikt byl vydán na Slovensku, konkrétně rozhodoval Vyšší vojenský soud v Trenčíně.

Jinak řečeno, v Hilsnerově kauze by bylo možné napadnout stížností rozsudek z Písku.

Když na to byla upozorněna ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová, tak dne 27. 11. 2019 uznala: „Dnes není seriózních pochyb o tom, že odsouzení Leopolda Hilsnera bylo ovlivněno mimoprávními okolnostmi a nebylo tak v souladu se zásadami spravedlivého procesu.“

Zároveň ale dodala:

„Stížnost pro porušení zákona jako mimořádný opravný prostředek v trestním řízení [by] měla být uplatňována v případech, kdy její projednání může mít alespoň do jisté míry reálný dopad na současnost. Neměla by být nástrojem ryze symbolickým, sloužícím k nápravě historických křivd bez ohledu na to, jaká doba uplynula od jejich spáchání... Nejeví [se], že by rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona bylo způsobilé mít konkrétní a individuální účinky.“

Na to se ozvaly 4 osoby, které napsaly, že Hilsnerova kauza pro ně „konkrétní a individuální účinky“ má:

1. Charles Heller z Toronta, vnuk Siegfrieda Hellera, představeného židovské obce v Polné; Siegfried Heller byl opatrovníkem Leopolda Hilsnera; jeho kauzou byl silně traumatizován a zemřel krátce po Hilsnerově procesu ve věku 49 let; sám Charles Heller svůj „konkrétní a individuální“ vztah k Hilsnerově kauze vyjádřil i složením písňového cyklu „The Trials of Leopold Hilsner“.

2. Dr. Petr Vašíček z Berlína svůj „konkrétní a individuální“ vztah k Hilsnerově prokázal tím, že už od 90. let usiluje o Hilsnerovu rehabilitaci; důvodem jeho aktivit je znepokojení, že sám musí čelit antisemitismu, živenému i tím, že rozsudek nad Leopoldem Hilsnerem je stále pravomocný.

3. Jan Prchal z Polné, předseda „Klubu za historickou Polnou“, svůj „konkrétní a individuální“ zájem prokazuje už léta tím, že shromažďuje rozsáhlé materiály, týkající se Hilsnerova případu a dlouhodobě veřejně poukazuje na rozpory v rozsudku a neochotu justice revidovat tuto kauzu. Navíc Prchalova teta Blanina, majitelka krejčovské dílny v polenském Židovském městě, se přátelila se zavražděnou Anežkou Hrůzovou a svědčila v Hilsnerově procesu.

4. K věci se vyjádřil i historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek: „Případná rehabilitace Leopolda Hilsnera skutečně nemůže mít účinky na jeho potomky, protože podle dostupných údajů zemřel bezdětný. Ale ten proces se tak trochu týká nás všech. Nedělí nás od něj věky, jako třeba v případě Husa. Před necelými sto dvaceti lety byl u nás někdo neprávem odsouzen k smrti na základě antisemitských pověr. Zrušení tohoto skandálního rozsudku by mohlo mít symbolický význam pro celou společnost.“

Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová se s těmito vyjádřeními seznámila a dne 29. 5. 2020 „dospěla k závěru, že [uváděné] skutečnosti svědčí o zájmu historickém a celospolečenském spíše než o dostatečně intenzivním konkrétním a individuálním zájmu“. Ministryně „setrvala ... na svém dosavadním stanovisku a stížnost pro porušení zákona v předmětné věci nepodá“.

Ministryně Benešová tedy na rozdíl od kutnohorských, píseckých i vídeňských soudců ví, že „odsouzení Leopolda Hilsnera ... nebylo ... v souladu se zásadami spravedlivého procesu“. A na rozdíl od dřívější ministryně Parkanové neříká, že by případ museli řešit ve Vídni. Je si vědoma i „historického a celospolečenského“ zájmu na celé kauze. Přesto stížnost nepodá.

Najde se někdo, kdo ministryni přesvědčí o svém „dostatečně intenzivním konkrétním a individuálním zájmu“?

Zaslal Lubomír Müller

***

Na dotazy odpovídá český právník Jaroslav Horký

Máme dům V Čechách. V domě jsou nebytové prostory. Nájemce provozovatel optiky chce slevu na nájmu i když neměl zavřeno. V druhém prostoru byla zavřena restaurace, ale vařila a prodávala přes internet. Oba nájemci chtějí slevu na nájmu co si o tom myslíte?

Osobně bych slevu doporučoval. Pandemie drasticky ovlivnila jakoukoliv obchodní činnost. Krom internetového obchodu. V prvém případě do obchodů (kromě) potravin) nikdo nechodil a nechodí ani dnes. Poptávka je daleko menší. U restaurace je to obdobné. Sice se mohlo prodávat s donáškou, avšak tržby ve většině případů klesly o 70%. Proto doporučuji se domluvit s nájemci na slevě. To po dobu omezení v době pandemie a možné i pár měsíců po ní. Než se situace zlepší.

***

Nájemník v bytě mi nechce platit nájemné v Čechách. Z důvodu koronavirové situace Co mohu dělat?

Podle zákona č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronaviru na nájemce prostor sloužících k uspokojení bytové potřeby, je pouze odložena možnost dát nájemci výpověď z bytu z důvodu neplacení nájmu bytu. Úroky z prodlení nájemci však nájemci nabíhají dál. Povinnost uhradit dlužné nájemné, které se stalo splatným v rozhodné době (od 12. března do 31. července 2020) má nájemce do 31.12.2020. Pokud tak neučiní je povinen byt neodkladně do jednoho měsíce odezvat pronajímateli do jednoho měsíce. Tj. do konce ledna. Dle mého názoru však to bude muset být dlužná částka odpovídající výši třech nájmů. Tak jak je uvedeno v občanském zákoníku.

Povinností nájemce je doložit pronajímateli absenci příjmů z titulu pandemie, pokud tak nájemce neúčinní, neprodleně a bez zbytečného odkladu ochranné opatření se na něj nevztahovat nebude. Ochrany se musí nájemce výslovně dovolat.

Pokud Vám vše nájemce doloží, nezbývá Vám doufat ,že vše do konce roku řádně uhradí .

***

Nájemci skončila smlouva a nechce se vystěhovat. Odvolává se na pandemii, neboť si prý nemohl najít náhradní byt. Je možné ho vystěhovat?

Pokud se nájemce skutečně dostal do tíživé situace, byl bych shovívavý. Na druhou stranu musel nájemce vědět, že mu nájem končí a tak mohl předpokládat, že bude muset odejít. V současnosti kdy již skončil nouzový stav nic nebrání tomu aby se vystěhoval. Pokud tak neúčinní, doporučuji prostřednictvím svého právního zástupce podat žalobu na vyklizení předmětného bytu. V současnosti není problém najít přiměřený nájemní byt.

***

A ještě několik oznámení

z českého velvyslanectví v Ottawě

a konzulátu v Torontu

Dear friends,

We would like to let you know that two films from the Czech Republic will be screening as part of the online version of the 2020 Hot Docs Festival

Hot Doc festival brings over 140 official selections of 2020 online, available to stream from May 28 at www.hotdocs.ca . For the festival's 10 days, Ontario audiences will be able to stream documentary premieres, enjoy pre-recorded filmmaker Q&As with Hot Docs programmers, as well as partake in virtual live events. Plus, a large selection of titles will be available for an extended post-Festival viewing window until June 24.

Czech movies that made the cut:

Film Title: I Want You If You Dare (Chci Tě, Jestli to Dokážeš)

Film Synopsis: In this unsentimental and refreshing look at disability, a young woman immobilized by cerebral palsy longs for independence and her first sexual encounter while her brash mother drafts a personal ad to help her along her way.

https://boxoffice.hotdocs.ca/websales/pages/info.aspx?evtinfo=125106~741853d5-bf72-40a5-a015-09aded779383&epguid=8096360b-ce32-4b75-868d-893fb4337e9d&

Film Title: Two Roads (Postiženi Muzikou)

Film Synopsis: The Tap Tap, a popular Czech orchestra made up of individuals with physical disabilities, hits the road in rock-star style in this lively and unapologetic ode to the power of live performance and overcoming obstacles.

https://boxoffice.hotdocs.ca/websales/pages/info.aspx?evtinfo=125187~741853d5-bf72-40a5-a015-09aded779383&epguid=8096360b-ce32-4b75-868d-893fb4337e9d&

Sincerely,

Generální konzulát České republiky

Consulate General of the Czech Republic

2 Bloor St.W., Suite 1500

Toronto, ON, M4W 3E2

***

Czech That Film Festival ONLINE

Vážení přátelé,

rádi bychom Vás pozvali ke sledování českých filmů promítaných v rámci úspěšného filmového festivalu Czech That Film, který pokračuje i letos v poněkud pozměněné podobě. Filmy můžete zhlédnout online za menší poplatek.

Pokud máte zájem se na filmy podívat z pohodlí Vašeho domova, níže najdete informaci, která je také zveřejněna v češtině na našich oficiálních webových stránkách www.mzv.cz/ottawa spolu s programem a anotací k jednotlivým filmům.

Přejeme Vám všem příjemný zážitek!

V týdnu od 1. do 8. června 2020

můžete vidět

HRA | THE PLAY

Directed by Alejandro Fernández Almendras, 2019, 93 min.

The world of the young theatre director Petr in a small Czech town crumbles after he decides to realize his dream: to

adapt an overly ambitious play based on Euripides’ classic Phaedra. Petr falls for young actress Karolína, who plays the lead. Shortly before the premiere both women leave him. Petr attempts to save his masterpiece, but the play is a fiasco.

***

Konečně se mi podařilo zhlédnout film Alejandra Fernandéze Almendraze Hra. Děj filmu je zasazen do Kladna, kde mladý režisér Petr (Jiří Mádl) se snaží uvést Eurípídéovu hru zasazenou do současnosti, kde se mohou místní olygarchové poznat. Prochází však rodinou krizí, dotace pro divadlo jsou závislé na tom, že vyškrtne určité pasáže, v souboru musí změnit třikrát obsazení hlavní role… Hra se nakonec uskuteční, ale za jakou cenu? Černobílý film trvá 93 minut.

abe

June 4, 2020 at 5:15 PM

***

Oznámení:

Akuna (Mississauga)

přijme recepční

tel: 416/727-8161