Poštovní adresa:
365 St. Clarens Ave.
Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2
Telefon Toronto: (416) 530-4222
Telefon Praha: 222-261-811
ISSN 1186-9283 (Print)
ISSN 1923-1784 (Online)
E-mail: abe@satellite1-416.com
& satellite1-416@satellite1-416.com
Roční předplatné je dobrovolné!
Pokud chcete poslat šek, označte ho
Satellite 1-416
Vítejte na stránkách
Měsíčníku Satellite 1-416
19. května 2022; číslo 8
Czech that Film
Jako každý rok, máme možnost vidět sérii nejnovějších českých filmů. I letos, podobně jako vloni je možné si filmy objednat přes internet.
Můžete si objednat jednotlivé filmy. Celovečerní film stojí pět amerických dolarů, což odpovídá 6.25 kanadských dolarů. Dokumenty jsou za čtyři americké dolary (5 $ CDN). A krátký film je za dva americké dolary (2.50 $ CDN).
Balíček pro shlédnutí všech filmů je za třicet amerických dolarů (37.50 $ CDN). Všechny celovečerní filmy jsou za dvacet amerických dolarů (25 $ kanadských). Všechny krátké filmy jsou za pět amerických dolarů (6.25 $ CDN).
Pozor!
Lístky si můžete koupit do 22. května, ale přehrávat je můžete do 11. června!
Co tedy můžeme vidět?
***
Celovečerní filmy
Okupace
***
Atlas ptáků
***
Marťanské lodě
***
Gump – pes, který naučil lidi žít
***
Deníček moderního fotra
***
Dokumenty
Sny o toulavých kočkách
***
Jednotka intenzivního života
***
Mladý pár Lenka a Michal se věnují výchově svého čtyřletého syna s nejvyšším možným nasazením. Miško má už od narození naplánovanou každou minutu svého života tak, aby se z něj jednoho dne stal úspěšný vrcholový sportovec a po všech stránkách „kvalitní člověk". Tomuto cíli je podřízeno vše. Rodiče odsunují své potřeby na vedlejší kolej, věnují synovi maximum času a malý Miško předčí svými výkony většinu vrstevníků. Na první dětská kamarádství však nemá zatím Miško čas. V jeho životě trénink střídá hru, hra střídá cvičení a cvičení střídá trénink v pravidelném rytmu. Živými situacemi z rodinného života otevírá režisérka Erika Hníková řadu otázek ohledně výchovy dětí a rodičovských výzev v dnešní době. Děláme pro své děti dost? Nebo toho děláme až moc? (Aerofilms)
***
Krátké filmy
Azyl
Zvířecí záchranářka sdílí své zkušenosti s adopcí handicapovaných zvířat – nemocné čivavy, paralyzovaného buldočka a ustrašené kočky. (Zlín Film Festival)
***
Kuku
Animovaný dokumentární film
Kuku nahlíží do života kukačky, neslavně proslulého hnízdního parazita, a v humorném pojetí nabízí pár zajímavých poznatků z kukaččího života – ať už jde o různorodě barevná vajíčka či jejich vychytralé kladení. (Stanislaus)
***
Milý tati
Film vykresľuje vzťah dcéry, ktoré si prostredníctvom tohto filmu hľadá cestu spät k svojmu otcovi. Autorka našla listy, ktoré jej pred rokmi písal z väzenia. Listy plné lásky, akú už nikdy potom nezažila. Odpovedá na nich po rokoch – ako dospelá. Po rokoch objavené dopisy Diane pripomenuli ako blízky si kedysi s otcom boli. Pokiaľ ich nerozdelili tradície. Diana otca dodnes vinı́ z rozpadu rodiny, ale týmto filmom sa k nemu snažı́ nájsť cestu naspäť a pochopiť, čo sa v ich vzťahu vlastne stalo. (ASFK)
***
Mikroton
Tam někde je tunel, pod tunelem laboratoř a v té laboratoři Mikrotron, malý urychlovač elektronů. “Ta konstrukce není složitá, postavit to není drahý, možností, k čemu to použít, je mnoho... Blbě se o tom mluví...” vypráví vypravěč ve chvíli, kdy spouští experiment. “Ale co je to elektron?...” Filmová báseň ze skryté fyzikální laboratoře o experimentu a jemných vztazích mezi naším světem a světem tajemných sil. Neexperimentální film tancující okolo experimentu a experimentálního. (FamuFest)
***
Rudé boty
Róza by si na vesnické tancovačce ráda zatancovala, jenže nikdo ji nechce vyzvat. Když se objeví tajemný cizinec a věnuje jí pár rudých střevíců, vrhá se s ním do divokého tance. Brzy se na ni upírají zraky všech tanečníků. Jenže Róza záhy zjistí, že botám nevládne ona, ale boty vládnou jí. (Festival krátkých filmů Praha)
Vevnitř
Autentický animovaný dokument ukazuje jeden den očima člověka trpícího psychickým onemocněním Anorexia Nervosa. Jaké to je nerozumět svému vlastnímu tělu? Snímek kombinuje několik výtvarných technik s fotograficky přesnými obrazy. (Brněnská 16)
***
Havran
Horor Evy Doležalové o vzniku nového DNA, které se dostane na zem.
Podle ČSFD.cz – abe
***
Jarním Portugalskem
Pěšky po starém železném mostě přes řeku Minho. Kráčíme z portugalštiny do španělštiny. Río Miňo. V horním patře mostní konstrukce vede železnice, dolní patro patří autům a po obou stranách vede camino pro pěší a poutníky. Žluté šipky a mušle ukazují severním směrem do vzdáleného Santiago de Compostela. Míříme tam i my. Avšak nyní jen ve svých myšlenkách a krátkou chůzí po stranách železného mostu: spirituální poutí na konec železa a zase zpět. Santiago je budoucí sen a několik odpoledních minut pomalé chůze.
Nad jarně zelenými korunami vzrostlých stromů na břehu portugalské strany řeky plachtí jestřáb a nechává se unášet proudy větru nad širokou řeku: vzhůru, do stran, dolů k mostu. Jeho volný, svobodný let je naše závist a výčitka zemské gravitaci, která lidem nedovoluje svobodně se vznést a využít sílu větru: vzhůru, do stran, dolů k mostu. Stojíme jakoby přikování k železné konstrukci mostu, opřeni o zábradlí, které nás chrání před pádem do chladné vody tiché řeky. Nohy ztěžkly při pomyšlení letu a představa svobody se rozplývá na zčeřené hladině neklidných myšlenek i odpolední řeky. Jaký by to byl pocit? Jak bychom se opravdu cítili? Co bychom prožívali? Co bychom doopravdy žili, kdybychom vzlétli vzhůru, do hmoty prostoru a vnímali let svobodné skutečnosti? Uskutečněné svobody? Musí být svoboda vždy spojená s představou pohybu či letu vzhůru, nahoru, k mrakům, ke hvězdám, k nekonečnému prostoru nad námi? Je svoboda opravdu jen let či výstup vzhůru? Není svoboda i pád a sestup dolů? Může být svoboda i prostorem úzkosti, bázně a neporozumění? A copak nemůže být svoboda svobodná sama o sobě? Musíme ji neustále něčím definovat? Kolik slov, obrazů a metafor nám stále zbývá, aby se tento nekonečný prostor nad i pod námi plnil lidskou potřebou a představou a uskutečněním slov: svoboda a let, svoboda nebo let?
Dravec mizí a široká řeka Miňo, tvořící přirozenou hranici mezi dvěma státy Iberského poloostrova, tiše a nevšímavě pluje dál k Atlantickému oceánu. Na chvíli se zastavujeme a díváme se na obrysy katedrály z 12. století nedalekého města Tui v Galicii, v provincii Pontevedra.
Dos cervezas, objednávám v malé kavárně u samotných hranic už ve Španělsku. Ospalý klid a několik projíždějících aut jsou jedinými společníky našeho odpoledního setkání se španělskou realitou. Tady, kde dříve stály hraniční závory, hlídky, kontroly, celníci a razítka, osvěžuje nyní lehký vánek, ticho a vychlazená chuť španělského piva.
Cesta vlakem zpět z hraničního města Valença ubíhá v poklidném rytmu podél řeky Miňo a Atlantického pobřeží. Asi za hodinu vystupujeme na malém nádraží ve Viana do Castelo: staré rybářské pobřežní město. Na zdejší umělecké fakultě má přednášky a projekty se studenty moje žena. Já se toulám městem, starými rybářskými uličkami, podél břehu řeky Lima. Předjaří osvěžuje oceánský vzduch i poutní cestu starým kamenným schodištěm ke kostelu sv. Lucie na kopci nad městem, který je replikou pařížské Sacré Coeur: poutní místo v jarním tichu a slunci.
Z autobusového terminálu vyjíždí téměř prázdný autobus do Ponte de Lima. Toto historické město, jedno z nejstarších měst v Portugalsku, bylo již významným římským osídlením na cestě z města Braga do Santiaga de Compostela. Město je v jarní zeleni zalité sluncem příjemným dotekem historie i přítomnosti. V blízkém parku u konečné autobusové zastávky odpočívá v koruně odrostlé palmy čáp. Občas se postaví ve svém čerstvě zbudovaném hnízdě, aby opět opatrně usedl a svým teplem chránil nový život probouzející se pod jeho křídly.
Scházíme úzkými uličkami k nábřeží řeky Lima, přes kterou se vine kamenný most, jehož původ sahá až do časů Římské říše. Je tiché páteční dopoledne a chůze přes kamenný most je opět krátkou meditací na dalším úseku poutní cesty vedoucí severním směrem k Santiagu. Jak zpívá v jedné ze svých posledních písní Leonard Cohen:
The night of Santiago and I was passing through
So I took her to the river as any man would do
Představuji si, jak Básník vede ruku Kráse k břehu řeky Lima, aby pod tíhou noci plné hvězd společně pluli u temné řeky až do ranního rozbřesku: v trávě na břehu řeky Lima cestou do Santiaga.
Ponte de Lima dýchá jarním světlem, ozvěnami poutníků a Leonardovou písní. Město je řekou, do které člověk nikdy nevstoupí dvakrát stejnou nohou. Avšak není třeba vstupovat dvakrát: most je jen jeden a jedna a jediná zůstává píseň a touha vzít ji za ruku a sestoupit s ní v noci k řece cestou do Santiaga.
Jízda vlakem ubíhá bez zpoždění: mírně zvlněná krajina září sluncem a jarní proměnou. Znovuzrození je na dosah. Jen se zastavit a nadechnout. Konečná železniční stanice Sao Bento je nejen poslední stanicí našeho putování jarním Portugalskem, ale též jedinečnou architekturou v historickém centru Porta. Vstupní hala je vyzdobena modrobílými kachličkami azulejo, které byly navrženy a namalovány umělcem Jorge Colaco před více než sto lety a nástěnné malby představují obrazy portugalské historie a též rustikální výjevy obyvatel z rozličných oblastí země.
Porto je kromě starého historického centra (ne)příjemná past vína, jídla a zábavy, kterou si ve své nezbytnosti a cestovatelské povinnosti nesmíme nechat ujít. Je jaro a lidé jsou jakoby očarováni probouzející se mízou ubíhajícího času: hudba, stánky, kejklíři, procházky po obou stranách řeky Douro, výletní lodě, vůně jídla, lahodnost portského víno v nikdy nekončící nabídce chutí a barev. Sedíme v malé restauraci na oběd. Několik místních návštěvníků dojídá polední menu a komentují televizní zprávy živých vstupů portugalských reportérů z válkou zasažené Ukrajiny. Hlasitě diskutují a gesty ukazují k obrazovce. Zprávy končí, Ukrajina mizí a na televizní obrazovce nyní hovoří fotbalista Ronaldo. Nerozumíme ani zprávám, ani Ronaldovi. Čemu vlastně rozumíme?
V myšlenkách se vracím k mostům. K těmto symbolům a stavbám propojení, sblížení, podání ruky, poznávání horizontů druhé strany, obohacení lidské zkušenosti. Několik mostů jsme portugalským jarem prošli, tam i zpět, pomalými kroky, tam i zpět, bez překážek, tam i zpět, bez omezení, tam i zpět, beze strachu, že budou zničeny, tam i zpět, s nadějí, že budou opět postaveny, tam i zpět, v přítomnosti svobodného letu jestřába, tam i zpět. Mosty nás přežijí. Trvají. Navždy. My naopak jsme tu jen krátce, na krátkou návštěvu. Ale teď je jaro a jsme omámeni silou a vůní znovuzrození: vzkříšením nového života v přítomnosti řeky, jestřába a svobody.
Platíme a vycházíme z restaurace. Za několik hodin jedeme metrem k letišti a pak již vzlétneme k tmavnoucí obloze nad mizejícím Pyrenejským poloostrovem. Vzlétneme a poletíme jak svobodný jestřáb v naději pohybu vzhůru, nahoru, k mrakům, ke hvězdám, k nekonečnému prostoru: lásce nad námi, lásce v nás.
Karel Foustka, duben a květen, 2022 - Foto: Travel in Portugal
***
Nádherný květen v severním Ontariu
Objali jsme se a na mou otázku. Jak se ty dva roky dařilo, řekl že oba on a Annie protrpěli kovid; napadlo mne, a neřekl jsem to nahlas, že je první pozitivní koviďák, kterého jsem viděl, a za druhé, že navzdory izolaci a faktu, že jeho manželka Annie je zdravotní sestra, oba kovid měli...
Ale stočil jsem debatu na oskarové filmy a o nich jsme se bavili.
Přijímám jako dost komické, že se musím stáří učit, navzdory tomu, že jsem viděl stárnout prarodiče i rodiče a přece se nic nenaučil z jejich stárnutí pro sebe. Je to jako dlouhý výlet do neznámého kraje, kde jeden ani neví co ho za příštím keřem anebo rohem očekává.
Květen je nádherný, jak jsem už psal, zahrádka vyhrabaná a cedry prostříhané, ty rostou i v zimě, tak si lebedíme.
Teodor se teď zabývá astronomii a lety do vesmíru a vzpomněl jsem si, že jsem se narodil v den měsíčního úplňku a dneska je úplněk, řekl Teo, a Petr se zamyslil nad hádankou. Kolikrát mám úplněk o narozeninách za život?
Žít ve stáří se člověk učí jaksi na pochodu, když stárne a málokdy se z pozorování stárnutí prarodičů a rodičů něco naučíme. Vzpomínám si, když babička se snažila navlíknout nit do jehly a po chvíli marných pokusu mne požádala a já vsunul nit do jehly a babička děkovala. Asi jsem to považoval za legrační, měl jsem 10 let a babička šedesát. Nejspíš se mi tehdy jevili senioři srandovní.
Počasí tu máme teplé, přímo letní!
Přeji klidný den a všecko dobré doma i venku
Rosťa Firla – Sudbury Foto oslavenec nahoře letos, dole v roce 1947
***
Nový domov 2.0
V Novém domově nás Bohdan Zatovkaňuk zve opět do Nového divadla: Bylo to nějaké čtyři, nebo pět dní před premiérou naší jarní hry 2020, kdy jsme se dozvěděli, že naše divadelní “kaplička”, Maja Prentice Theatre, stejně jako všechna ostatní divadla, zavřela své dveře. Připraveno jsme měli vskutku krvavé drama z prostředí ukrajinského Kyjeva pod názvem “Přítel zesnulého”. Nemohli jsme tenkrát tušit, že než se dveře divadel znovu otevřou, stane se krvavé drama v Kyjevě tragickou realitou. Než se opět vrátíme na prkna, jež znamenají svět, chceme naše diváky alespoň na dálku potěšit a připravit jim chvilku zábavy. A proto jsme se rozhodli, že se pokusíme to, co jsme se za léta naučili na prknech jeviště, přenést na stříbrné plátno. Dnes se tomu říká natočit vide.
Zemřel Josef Abrhám
(14. prosince 1939 Zlín – 16. května 2022 Mělník)
Vystudoval DAMU, po jejímž absolvování v roce 1962 hrál tři sezony v Divadle na Vinohradech (tehdy Divadle československé armády). Poté zakotvil až do roku 1992 v Činoherním klubu, kde si svými výkony získal oblibu i u kritiky. Krátce účinkoval v Národním divadle, ale v srpnu 1994 stálé angažmá v divadle opustil natrvalo a až na dvě výjimky již na divadle vůbec nehrál.
Veřejnost si ho oblíbila především díky jeho účinkování ve filmu a televizi. Prvním filmem, který jsem s ním viděl byla detektivka z roku 1961, Kde alibi nestačí, ale První velkou filmovou roli mu dal v roce 1962 režisér Brynych ve filmu Transport z ráje (1962). Potom následovaly postavy nastávajícího otce ve filmu Křik (1963) a spisovatele Haška, kterou si zahrál ve filmu Velká cesta (1963). Nezapomenutelný film byl film Evalda Schorma Každý den odvahu 1964 a skvělý film Dušana Hanáka z roku 1969 oceněný na festivalu v Manheimu 322.
Ve filmu Člověk proti zkáze (1989) hrál hlavní roli – spisovatele Karla Čapka. V letech 1990 až 1995 vystupoval v doprovodných programech na výstavách (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk – člověk a umění), které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí.
Byl vnukem slovenského dramatika, prozaika a evangelického faráře Jozefa Hollého, synovcem slovenského herce Martina Hollého st. a bratrancem slovenského režiséra Martina Hollého ml.
Po osmiletém vztahu s Naďou Urbánkovou byl od roku 1976 (až do její smrti v červnu roku 2021) ženatý s herečkou Libuší Šafránkovou. Měli spolu syna Josefa (* 1977), který má 4 děti – s první manželkou Denisou Grimmovou, režisérkou, syny Josefa (* 2006) a Antonína (* 2009), a s druhou manželkou Ludmilou dceru Lauru a syna Benjamina.
Poslední roky svého života byl upoután na invalidní vozík, neboť trpěl neurologickými problémy, a trávil je u syna Josefa v Liběchově, který se o něj staral se svou ženou Ľudmilou. Zemřel 16. května 2022, necelý rok po smrti své manželky Libuše Šafránkové, v nemocnici v Mělníku.
Text wiki - abe. Foto z plzeňského festivalu Finále po promítání filmu Odcházení - Aleš Březina
***
Sport
Fotbalovou ligu vyhrála Plzeň před Slavií, třetí skončila Sparta, čtvrté Slovácko. Český pohár MOL CUP vyhrálo Slovácko. Bohemians a Teplice musejí hrát baráž. Podrobnosti uvádíme průběžně na
Na hokejovém MS ve Finsku je Kanada v čele skupiny A. Slovensko je až na šestém místě. Ve skupině B je Švédsko včele a Česko po vítězství nad Lotyšskem čtvrté. V Stanley Cupu bylo Toronto vyřazeno Tampou, ale v západní konferenci bojuje Edmonton s Calgary. Aktuální zpravodajství je na:
Aleš Březina
****
Ještě můžete podepsat naši rezoluci
Putin půjde ještě letos od vesla
Zde je potřebná linka
https://www.petice.com/rezoluce_putin_pjde_jet_letos_od_vesla
Rezoluce:
Putin půjde ještě letos od vesla
Deset bodů
Jak začít
1. Dát absolutní podporu dezertérům z Ruské armády a všem odpíračům vojenské služby v putinovském Rusku.
2. Umožnit politický azyl v České republice ruským občanům, kteří o to požádají, protože nesouhlasí s Putinovou klikou
3. Umožnit vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy z Prahy a k tomu použít vysílače na středních, dlouhých a krátkých vlnách, které do nedávna používal Český rozhlas. Požádat EU, aby toto vysílání bylo přenášeno z různých regionů hraničících s Ruskem, aby bylo dostupné, pokud možno v celém Rusku. Nechat na redaktorech, jestli budou pracovat z exilu nebo z ilegality. Dodat všemi cestami do Ruska a ruským vojákům různá (třeba i starší) tranzistorová rádia
4. Televizní kanály, na kterých vysílala do nedávna RT (Russian TV) nahradit televizní stanicí Dožď, která byla rovněž zakázána.
5. Podpořit vývoj aplikací, které umožňují připojit se v Rusku ze zahraničních IP a naopak vytvářet nezávislé weby, které by nebylo možné z Ruska blokovat.
6. Požádat českou pravoslavnou církev, aby podpořila více než 250 pravoslavných duchovních v Rusku, kteří odmítli postoj představitelů ruské pravoslavné církve podporujících Putinovu juntu. Požádat je, aby se jejich protiválečné prohlášení četlo ve všech kostelech při bohoslužbách.
7. Uznat vězněného disidenta Alexeje Navalného jako oficiálního vůdce ruské opozice.
8. Požádat českého prezidenta Miloše Zemana, aby se veřejně omluvil Naděždě Tolokonnikové a skupině Pussy Riot a pozval je k oficiální návštěvě ČR.
9. Požádat americké úřady, aby zveřejnily obsah jednání ze setkání Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem 16. července 2018 a z dalších čtyřech jejich setkání.
10. Pomoci vytvořit ruskou exilovou vládu, ve které by byl jedním z členů Putinův odpůrce Garri (Garry) Kimovič Kasparov.
Aleš Březina
***
Sbírka ČSSK
Vážení přátelé,
na video schůzi 27. února 2022 Výkonného výboru Českého a Slovenského sdružení v Kanadě (ČSSK) bylo rozhodnuto urychleně zahájit sbírku finančních prostředků pro potřeby Ukrajinců, kterým bude umožněna urychlená imigrace do Kanady podle slibu kanadské vlády. Peníze ze sbírky budou předány Canada Ukraine Foundation, která Vám vydá daňové potvrzení a potvrdí ČSSK jak byly finanční prostředky použity. Já jako pokladní Výkonného výboru ČSSK jsem byla pověřena tuto sbírku zahájit.
Příspěvky můžete poslat šekem nebo e-převodem - Interac:1) Vystavte šek na Czech and Slovak Association of Canada a pošlete na adresu Helena Flack, 5489 Old Mill Way, Manotick, ON K4M 1C1, nebo na
Czech and Slovak Association of Canada, P.O. Box 1507, Manotick, ON K4M 1B2, nebo
2) Pošlete e-převod na adresu hflack@rogers.com
Prosím, rozšiřte tento e-mail co nejvíce: např. pošlete na adresy maximálního počtu krajanů, které znáte, rodičům místní české školy, přátelům, i anglickým, atd.
Ukrajinci potřebují naši pomoc !
Děkuji všem za naši organizaci a srdečně zdravím,
Helena Flack – Manotick
***
Archiv letošního ročníku
Portrét Jansena Raichla, zakladatele Anglo-americké univerzity v Praze, který byl odhalen 12. května 2022 při příležitosti 30. výročí založení školy
Celková tvorba do roku 2020
Výstava Crossings Toronto 2022
Volodymyr Zelenskyj
v seriálu na Visiontv.ca
v úterý - čtvrtek 22:00-23:00
***
Ti, kteří nás podporují
Na dotazy čtenářů odpovídá český právník Jaroslav Horký
Zjistila jsem, že když se projednávalo dědictví po mé babičce, která žila kdysi na území České republiky, byl projednán dům, který vlastnila, a to ve prospěch mého otce. Pamatuji si ale z vyprávění, že babička hovořila i o okolních polích, které patřily její rodině. Je možné nějak získat i tyto okolní pozemky?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Katastr nemovitostí je veřejně přístupný, a tak si můžete zjistit, zda jsou některé okolní nemovitosti ve vlastnictví třeba ještě stále Vaší zemřelé babičky či jiného rodinného příslušníka. Zpravidla je vhodné nechat si udělat tzv. due diligence těchto nemovitostí, které se zaměřuje na historii nemovitostí a které Vám vypracuje odborník, který se nemovitostmi v České republice zabývá a pracuje s nimi. Při tomto historickém bádání zjistíte, zda byly nemovitosti převedeny na další osoby a na základě čeho se tak stalo. Mnohdy bylo důvodem vyvlastňování, ale třeba i prodej nemovitosti, kolikrát také nemovitost rodině ani nepatřila, ale rodina zde byla pouze v nájmu či ji jinak využívala. Jsou i případy, kdy se při zkoumání historie nemovitostí objeví další nemovitosti, které jsou stále evidovány na původního vlastníka, Vašeho příbuzného, a možná poté zjistíte, že zde existuje možnost nemovitost je získat, například podání návrhu na dodatečné projednání dědictví a v tom případě se poté obrátit na advokáta, který vám s návrhem a celým dědickým řízením pomůže.
Někdy je soudní cesta až ta poslední, Ve vašem případě bude však nezbytná. Jako spoluvlastník zbývající části domu můžete další spoluvlastníky vyzvat k prodeji jejich spoluvlastnického podílu za tržní cenu, tedy cenu odpovídající danému místu a v daném čase. Nebude-li některý ze spoluvlastníků s prodejem souhlasit, můžete se obrátit na soud s žalobou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to za cenu určenou soudním znalcem. Tyto soudní spory jsou zpravidla vedeny několik let a zahrnují otázku vypořádání investic, předkládání posudků atp. Je proto vhodné být zastoupen advokátem. Daný případ by bylo nutné posoudit individuálně. V úvahu by možná připadalo rozdělení domu na bytové jednotky atp. Určitě bych Vám doporučil obrátit se na advokáta, který Vás zastoupí jak v jednání se spoluvlastníky, tak při případném soudním jednání, pokud by nedošlo k dohodě.
Chtěl bych prodat nemovitost, kterou vlastnil můj otec a následně já. Dlouho o ní není postaráno, neboť žiji v zahraničí. Zjistil jsem však, že na nemovitosti je zástavní právo finančního úřadu a nelze realizovat prodej. Jak mám postupovat?
Vlastník má nejen práva, ale i povinnosti. Patrně jste opomněl hradit daň z nemovitosti a místně příslušný finanční úřad využil svého práva Vaši nemovitost obstavit. Doporučuji urychleně pověřit osobu, která za Vás vše dořeší. Nejlépe bude obstarat si právního zástupce, který za vás vše vyřídí. Uhradí vaše závazky, zajistí výmaz zástavního práva a pomůže s prodejem předmětné nemovitosti. Mohlo by se Vám také stát, že nemovitost bude prodána v dražbě a vy tuto skutečnost neovlivníte.
***
Humor
zaslala Naďa Humlová
Maria Gabánková
