Poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné je dobrovolné!

Pokud chcete poslat šek, označte ho

Satellite 1-416

Vítejte na stránkách




Měsíčníku Satellite 1-416 

18. února 2022; číslo 2

uzávěrka třetí čtvrtek v měsíci - dáno na internet 20. 2. 2022 -aktualizováno 24. 2. 2022

 

Foto: ČT 24/AP/ČTK Následky ostřelování v Mariupolu.

Rusko spustilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ostřelování se odehrává napříč Ukrajinou. Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z Krymu. Obsadily také černobylskou elektrárnu. Ukrajina uzavřela celý svůj vzdušný prostor pro civilní lety a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno, uvedl Zelenskyj.

***

Pro český a kanadský parlament

Pavel Pokorný

synodní senior Českobratrské církve evangelické


Matěj Opočenský

senior pražského seniorátu ČCE


Miloš Rejchrt

bývalý mluvčí Charty 77


Olga Richterová

Místopředsedkyně poslanecké sněmovny PČR


Vít Rakušan

ministr vnitra  ČR


Jan Lipavský

ministr zahraničních věcí ČR


Tomáš Trusina

časopis Protestant


Julia Dzerowicz

poslankyně kanadského parlamentu


Toronto: 26. února 2022

Vážení přátelé členové ČCE, politici, občané!

Obracím se na Vás a jsem rád, za všechny sankce vůči Ruské federaci. Jako účastník třetího odboje, signatář Charty 77, první odsouzený chartista v roce 1977, vás žádám abyste přehodnotili své rozhodnutí neudělovat víza ruským občanům.

Žádám Vás naopak, abyste neprodleně přijali zákon, v kterém se uděluje politický azyl všem dezertérům z Putinova vojska, všem odpěračům vojenské služby v Rusku a Běloruskua všem, kteří se zúčastní jakékoliv akce proti totalitnímu systému v Rusku a Belorusku.

Tato ochrana, aby se poskytla okamžitě, kdykoliv se někdo z odpůrců Putinovy vojenské junty objeví na území EU nebo Kanady.

Prosím Vás, aby tento zákon byl neprodleně projednán v parlamentu ČR a Kanady.



Aleš Březina

vydavatel internetového magazínu Satellite 1-416

***


Diktátoři všech zemí spojte se!

Kdyby nebylo NATO, tak by ho snad Vladimír Vladimírovič Putin sám vytvořil. Ačkoliv se před časem všichni čelní politici dušovali, že s Putinem jednat nebudou. Týden před invyzí jeden za druhým jezdili do Moskvy panáčkovat jako poslušní králíčkové připraveni k odstřelu. Spor se údajně vedl o Ukrajinu, jestli může být členem Severoatlantického společenství, ačkoliv ukrajinský prezident Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj okolo členství v NATO chodil velice opatrně jako pes kolem horké kaše. Faktem je, že jednal o něm v Paříži v dubnu 2021 a minulý týden velice vágně tento zájem potvrdil pro BBC, což nemohlo být důvodem pro ruskou invazi.

Jako šachista musel manévrovat v ukrajinském gambitu.Pokud se podíváme na jeho minulost, je zde něco sympatického. Zajímavý je Zelenského výběr profesí scenárista, právník, komik, moderátor, filmový a televizní producent, zpěvák, herec, televizní moderátor, imitátor, humorista, bavič, politik, pouťař, filmař a hráč v KVN (hra při které týmy soutěží ve vtipnosti odpovědí). V něčem možná připomíná Václava Havla. Rozhodně však nechtěl vyprovokovat válku s Ruskem, do které byl vtažen.

Zelenskyj, který kandidoval za politickou stranu Služebník lidu, byl považován za antisystémového kandidáta, který vystupoval především proti všudypřítomné korupci. Podporoval by členství Ukrajiny v EU i v NATO, ale o obojím by podle něj měli Ukrajinci rozhodnout formou referenda. Jako prezident se chtěl snažit ukončit probíhající konflikt v Donbasu jednáním s Ruskem a nevylučoval pořádání referenda o této záležitosti. Podle něj existovaly dva scénáře pro návrat Donbasu pod kontrolu Kyjeva. První zahrnoval rozsáhlou informační válku, kterou by vyhrála ukrajinská strana, přičemž obyvatelé Donbasu by si měli uvědomit, že jsou Ukrajinci. Kromě toho by měly ukrajinské orgány ukázat obyvatelům konfliktních regionů, že je považují stále za své občany. „Měli bychom jim platit důchody. Ano, toto je velká ztráta pro rozpočet země, ale Luhansk a Doněck jsou také součástí naší země“. Uvedl, že realisticky vzato Krym nyní není možné vrátit pod ukrajinskou kontrolu, jedině po změně režimu v Rusku. Jako rodák z Kryvyj Rihu na jihovýchodě Ukrajiny se silnou ruskojazyčnou menšinou Zelenskyj mluví rusky a zastával vůči ruskojazyčné menšině vstřícný postoj (informace z Wiki).

Jeho protihráč, či spoluhráč je generální tajemník Nor Jens Stoltenberg, který se v politice začal angažovat již v mladistvém věku. Tehdy na něj měla významný vliv jeho sestra Camilla. Ta byla v té době členkou marxisticko-leninské skupiny s názvem Rudá mládež. Mladý Stoltenberg požadoval vystoupení Norska z NATO a měl pravidelné kontakty se sovětským diplomatem, který byl agentem KGB. Nesouhlas s válkou ve Vietnamu jej vedl k politickým projevům. Po náletech a těžkém bombardování severovietnamského přístavního města Hai Phong, na konci vietnamské války, se účastnil protestů před velvyslanectvím USA v Oslu. Protestující házeli na tuto budovu kameny a rozbili několik oken. Stoltenbergovi se podařilo zatčení uniknout, několik z jeho přátel však bylo policií chyceno. Jako politik pracoval v oblasti životního prostředí, byl ministr průmyslu, ministr financí, vedl výbor pro ropu a energetiku. Od října 2014 je generálním tajemníkem NATO. 24. listopadu 2015 po sestřelení ruského bombardéru Su-24 tureckou F-16 v okamžiku, kdy ruský Su-24 poskytoval vzdušnou podporu vojákům syrské armády v boji proti syrské odnoži al-Káidy a Brigádě syrských Turkmenů v provincii Lázikija, Stoltenberg podpořil Turecko a prohlásil, že NATO je solidární s Tureckem. Stoltenberg přivítal rusko-americký summit (Trump-Putin) ve Finsku v červnu 2018 a prohlásil, že NATO si nepřeje novou studenou válku a nechce Rusko izolovat. (wiki)

Je tedy jasné, že Stoltenberg udělal v životě řadu telemarků, ale otázkou je, jak lze takto nekonsistentní postavě důvěřovat.

Vždyť NATO provází jedno fiasko za druhým. Posledním byl Afganistán, kdy jednotlivé země nedokázaly ani evakuovat pracovníky velvyslanectví, ale nyní odvolali zaměstnance zastupitelských úřadů, kteří pracovali v Kyjevě.. V této atmosféře působil Zelenskij naprosto klidně a vyrovnaně.

Zatím Putin v Rusku likvidoval za tiché podpory obyvatelstva jednu opoziční osobnost za druhou. Jde  přesně v duchu Josefa Visarionoviče Stalina v utužování totality. Občas podpoří své diktátorské kolegy Alexandra Lukašenka nebo Kasyma-Žomarta Kemeluly Tokajeva v Kazachstánu, který nechal před nedávnem střílet do demonstrantů bez výstrahy, což podpořil i maďarský premiér Victor Órbán. V panoptiku diktátorů se objevil také brazilský prezident Jair Bolsonaro, který zlehčoval pandemii Coronaviru, za což dostal pochvalu právě od Vladimíra Vladimíroviče. Za první dva roky Bolsonarovy vlády vzrostlo odlesňování v Amazonii o 82 %, oproti předchozímu volebnímu období. Ne náhodou se objevil v konfliktu Ukrajina-Rusko jako mírový zprostředkovatel také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Velice dobře vidíme, jak je Čína v čele s prezidentem Si Tin-pchingem citlivá na kritiku dodržování lidských práv, přesto se v Pekingu konají Zimní olympijské hry a opět se zde setkala galérka, včetně Vladimíra Vladimíroviče Putina, o jehož nesoudnosti svědčí skutečnost, že svou vládu prodloužil téměř na doživotí přesněji řečeno nejméně do roku 2036. To by mu bylo 84 let.

Před časem jsem mluvil s ruským režisérem Segějem Ložnicou a ten předpokládá, že to tak dlouho nevydrží, že bude podle ruské tradice vyměněn neznámým nenápadným člověkem a osobně myslím, že dny jeho prezidentování budou podstatně kratší, než co si naplánoval. Možná k tomu přispěje invaze na Ukrajinu. V těchto dnech, ač k němu jezdí se poklonit státníci celého světa, chodí po tenkém provaze. Sám bych tipoval, že v prezidentském křesle nevydrží do Silvestra. Otázkou je, jestli postava, (mohl by to být třeba nevýrazný Michail Mišuštin), která ho vystřídá, nebude ještě horší.

Druhá možnost je, že u moci vydrží bývalý agent KGB až do roku 2036, ale doufejme, že Panenka Maria vyslyší modlitbu Pussy Riot a vyžene Putina z Kremlu.

Jinak vyhlídky nejsou zrovna růžová.

Aleš Březina 17. 2. 2022

Aktualizováno 24. 2. 20022

***

Dopis kanadskému listu Toronto Star

Current invasion of Ukraine

February 24, 2022 - It is a very sad day, very similar to August 21, 1968 in former Czechoslovakia. Western media claim that this recent operation of Russian army (approx. 200 000 troops) is the biggest since World War II. No mention of the Prague Spring and subsequent military invasion. The fact is that this aggressive action led by Soviet Army and Warsaw Pact was much bigger.

Wikipedia: At approximately 11 pm on 20 August 1968, Eastern Bloc armies from four Warsaw Pact countries – the Soviet Union, Bulgaria, Poland and Hungary – invaded Czechoslovakia. That night, 250,000 Warsaw Pact troops and 2,000 tanks entered the country. The total number of invading troops eventually reached 500,000. Brezhnev was determined to give the operation a multilateral appearance (unlike during the Hungarian Revolution of 1956), but the invasion was dominated by Soviet forces, which outnumbered other troops participating in it roughly five times over. The invading armies were under the direct control of the Soviet High Command at all times. 


Aleš Březina

editor Czech and Slovak newspaper Satellite 1-416

based in Toronto.

cc. Julia Dzerowicz MP

***

Dopis kanadské poslankyni Rachel Blaney


Dear Rachel Blaney -

 My name is Jan Gabanek, and I am your constituent from Texada Island.

I am writing to urge you  to use your position to press Ottawa to maximize Canada’s help for the people of Ukraine. Current efforts through economic sanctions are no deterrent for the Russian aggressor. And please bring to attention that China  - so important for Canada’s economy - has failed to condemn the invasion. As a Canadian citizen I am ready to make personal sacrifices in order to “give peace a chance”.

My family came to Canada in 1968, as political refugees from the Soviet invasion of the  former Czechoslovakia. I was only 15 years old but I will never forget what it’s like when Russian tanks roll into your country.

   Don’t let the world’s democracies stand idly by this time.

   Thank you for reading my letter, and - if possible - please let me know what you can do to help Canada help the people of Ukraine.

Respectfully yours,

Jan Gabánek

****


Novinka: O našem zdraví rozhodují řidiči náklaďáků

Český parlament jedná o pandemickém zákonu a Tomio Okamura blokuje tento zákon. Kanadský ministerský předseda Justin Trudeau požaduje Výjimečný stav, kvůli tomu, že řidiči  náklaďáků okupují hlavní město. 

Jsme svědky další historické ironie. Kanada nedělala vše perfektně; před vypuknutím koronavirové infekce nás federální ministryně Patty Hajdu ujišťovala, že žádné nebezpečí nehrozí a hrozilo. Přesto se tato specialistka neobjevila před televizními kamerami, jindy než, když nedodržovala vlastní nařízení a v klidu bez masky popíjela kafíčko na torontském letišti.

Při tom její ministerstvo nebylo schopné zajistit výrobu základních potřeb v boji s pandemií jako výrobu roušek nebo opatřit licenci pro výrobu očkovacích látek, které se za předražené ceny nakupují ze zahraničí.

Přesto Kanada a zejména provincie Ontario dosáhly v boji proti pandemii v porovnání s okolním světem jednoho z nejlepších výsledků. Zatímco v Ontariu je 74047  případů na milion obyvatel (celkově 12167 úmrtí) a v Kanadě 84704 případů na milion obyvatel (celkově 35787 úmrtí), v České republice je to 322 736 případů na milion obyvatel (úmrtí 37991). Čili v prvním případě je číslo 4,36 větší, v druhém případě v otázce smrtelnosti je číslo dokonce 4,68 větší. Nebudu spekulovat o jednotlivých desetinách. Každopádně se zde něco dělalo dobře, když lidé stáli i několikahodinové fronty na očkování, zatímco jsem dostával z České republiky agresivní e-maily proti očkování. Jenže mám zkušenost z různých organizací, že když se něco dělá dobře, objeví se hned skupina dobrovolníků, kteří by to dělali ještě lépe, zatímco těm, kteří to třeba dělají dobře chybí pokora, že by se to mohlo dělat ještě lépe. Klasickou ukázkou byly volby, které vyhlásil ministerský předseda Trudeau vloni v létě a výsledkem bylo, že se sešikovali bojovníci proti očkování a dostali svoji platformu a čekalo se pouze na rozbušku, která přišla v podobě, podle mne hloupého, nařízení očkování pro řidiče nákladních automobilů, kteří dodávají zboží do Spojených států. Nutno říci, že se na tomto rozhodnutí podílela i americká strana. Domyslíme-li celou situaci, tak řidič nákladního auta na tomto kontinentě sedí několik hodin v kabině. Nemá koho nakazit a nemá ho kdo nakazit. Navíc devadesát procent řidičů je očkována. Stačilo by tedy pouze neočkované řidiče testovat.

Jenže toto nařízení se stalo jakousi rozbuškou pro anti-vaxxery a rozjela se akce. Když se zjistilo, že nařízení nemá praktický vliv na vývoz a dovoz zboží z Kanady do Spojených států. Rozjel se konvoj automobilů z Britské Kolumbie do Ottawy a nutno říci, že kanadská vláda tuto akci podcenila. Došlo k zablokování několika přechodů mezi Spojenými státy a Kanadou, z nichž nejdůležitější bylo zastavení přepravy mezi Detroitem a Windsorem přes Most Ambasadorů, což se dotklo automobilového průmyslu a najednou byl oheň na střeše.

Když se podařilo odstranit blokádu mostu, přišel problém v kanadském hlavním městě Ottawě. A tak došlo k paradoxní situaci, že provincie a hlavně země, která odolávala relativně dobře proti kovidu se stala symbolem anti-vaxxerů, kteří v Evropě bojují proti různým omezením, která ne zcela perfektně, ale fungují.

V pátek 18. února 2022 začala kanadská policie vyklízet prostranství okolo parlamentu. Protestující mají kanadské vlajky a a hlasitě křičí: „Freedom!“ Pokud se jich někdo zeptá za co bojují, tak tvrdí za svobodu. Můj kamarád mi jednou ve vězení řekl: „Víš, kdy jsem prožil největší pocit svobody? Když jsem držel za nevinně odsouzeného hladovku. Ani to žrádlo jsem od těch komunistů nepotřeboval.“

Nedávno jsem se znovu podíval na film z roku 1982 Gandhi. Film o Mahatma Gandhim, bezesporu ovlivnil i sametovou revoluci, protože byl v českých kinech uveden v roce 1988.

Neustále si kladu otázku: „Je to, co se děje nyní v Ottawě a na mostu ve Windsoru nenásilný odpor?“

Jestliže policie vyklidí most ambasadorů a ulice v Ottawě, odejde skutečně nové náboženství anti-vaxxerů z našeho života? Neujme se tento primitivismus třeba i v naší komunitě. Měli jsme možnost vidět podporu anti-vaxxerů v televizním programu Nová vize dostal jsem i e-maily na jejich podporu.

Bohužel je vidět, že nenásilí je možné vytunelovat nejen anti-vaxxery, ale i komunisty, kteří byli odsunuti od vesla a od pozornosti veřejnosti při posledních volbách. A nevytuneluje nám někdo Gandhiho pacifismus?

Jsou to otázky nad kterými se musíme zamyslet.

V roce 1974 vyšla v malém nákladu kniha muslimského autora Said Valiuláda Strom bez kořenů.

Do zanedbané vesnice přijde podvodník, který obviní vesničany, že zanedbali hrob proroka a že on je tam od toho, aby tento hrob obnovil. Najde místo a přinutí vesničany, aby tento hrob uctívali. K hrobu putují poutníci, klanějí se neznámému proroku a tento podvodník zde vede jakési náboženské obřady. Jenže, jak to v oblasti Pákistánu bývá, jsou zde i povodně, které způsobují záplavy. A voda začne stoupat k falešnému hrobu. Vesničané začnou opouštět místo, přestože samozvaný kněz jim hrozí peklem. Příběh končí tím, že všichni uprchnou pouze tento samozvaný ochránce hrobu zde zůstane.

Vzpomněl jsem si na tuto knížku, v okamžiku, kdy vidím náboženské přesvědčení lidí, jejichž rituálem je skandování Freedom! Nikdo z nich však nedokáže říci, co to svoboda vlastně je. V lepším případě tvrdí: „Svobodu chceme pro naše děti.“ Je to urážka pro lidi, kteří skutečně bojují za svobodu. Ve stejnou dobu v Rusku příslušníci jakékoliv opozice míří na mnoho let do vězení. Totéž se děje v Turecku.V Číně jsou ve vězení muslimové, v Myamaru nejméně dvacet lidí zemřelo během pondělních demonstrací proti vojenskému puči. Od začátku února už počet obětí protestů přesáhl 180. Podle očitých svědků policie střílí ostrou municí i po ženách a po dětech. Umírají i lidé, kteří se do protestů nezapojují. OSN chce do země vyslat mediátora, který by domluvil klid zbraní a zahájil dialog mezi policií a opozicí. Mezi oběťmi jsou i kolemjdoucí.

Nemyslím si, že je omezením svobody, když máme nosit roušky do obchodů.

Rovněž si nemyslím, že je přístupné, aby anti-vaxxeři napadali pracovníky ve zdravotnictví, aby pracovníci v nemocnici nemohli jít do práce v nemocničních uniformách, jak to doporučovala ontarijská vláda. Protože by tím mohli provokovat.

Před rokem jsme jim tleskali, protože riskovali svůj život. Nyní se, kvůli skupině křiklounů za to mají stydět?

Aleš Březina 18. 2. 2022

***

Trochu jiný názor přišel ze Sudbury od Rosti Firly

Dovolil jsem si ho opatřit vlastními poznámkami, které jsou zeleně označené a kurzivou.

Otázka, co se děje v Ottawě zasluhuje pozornost a rád píšu svůj názor na tuto situaci v Ottawě: Za měsíc bude druhé výročí tzv. pandemie, kterou já nazývám koronomanie, a Kanaďané jsou náramně znaveni tím dvouletým byrokratickým sekýrováním a omezováním svobody životního stylu a pohybu jak žili a chtějí žít.

Každý výbuch potřebuje rozbušku a touto rozbuškou soudím byly druhé zakázané Vánoce, čehož nikdo nedbal.

Pokud se týče federální vlády, tak dala před Vánocemi doporučení, aby se Kanaďani vyhýbali nezbytným cestám do zahraničí, aby se nechali testovat před vstupem do Kanady.

Lockdown začal v Ontariu 24. prosince 2021 o půlnoci. Nejednalo se o zásah federální vlády, ale provinční. Ontarijská vláda naopak velice čekala s tímto rozhodnutím a udělala to v okamžiku, kdy dorazila vlna Covid 19 – omikron a počet nakažených stoupl téměř o 50% z 4923 případů na 9571. Podle očekávání došlo ke kulminaci 7. ledna 2022. Prevence se má provádět, aby se předcházelo nákaze, nikoliv v okamžiku, kdy pandemie dosáhne vrcholu. To nakonec objevil i Jan Ámos Komenský. Podle internetu omezení platilo pouze na jih od Sudbury.

Druhý a zásadnější zásah do osobní svobody byl úmysl tzv mandátu čili dokumentu prokazující, že nositel je naočkován proti kovidu, což čtvrtina Kanaďanů odmítá - nechat se očkovat a důvody tohoto odmítání vcelku nechápu, protože my s Evou jsme naočkování 3x, když jsme podle věku přišli na řadu a byli pozvání.

Tzv. Covid Pass nemohl být rozbuškou protože v Ontariu začal již v září minulého roku a znamenal pokles v šíření infekce. V té době bylo v Ontario pouze 192 případů nákazy. V Torontu to bylo pouze dvojciferné číslo. Počet očkovaných v Kanadě je skutečně okolo 75%, ale v Ontariu je číslo značně vyšší v Torontu to dosahuje až 90%.

Neočkovaní dle mandátu nemají přístup do veřejných podniků (restaurace, bary, kina a vybrané služby), ale taky mají dle mandátu zákaz cestování veřejnou dopravou a překračovat hranice země atd.

Opět není zcela pravdou, že neočkovaní mají zákaz cestovat veřejnou dopravou. Například TTC (torontská doprava) nic takového nevyžaduje. Meziměstské autobusy již přes rok neexistují. Jedná se tedy o vlaky společnosti VIA a letadla. Obzvláště u letadel je to pochopitelné, když v jednom letadle sedí několik hodin namačkaných několik set lidí. Podobným omezením je i třeba to, že se během letu nesmí kouřit, či že se cestující musí při přistání připoutat.

Vzhledem k tomu, že víc jak polovina zboží se dováží z USA, tak zákaz cestování neočkovaným byl důvod, že týden před 22. lednem se do Ottawy rozjely tisíce náklaďáku ze západních provincii a tato kolona, po cestě nabalovala další směrem do hlavního města Ottawy, aby tento úmysl rozdělit Kanaďany na očkované a neočkované byl zrušen; v této koleně náklaďáku, jsou jak očkování tak i neočkovaní, takže už nejde o přinucení očkovat, ale spíše o celonárodní odpor k jakémukoliv značkování lidí.

Státní úředníci zajisté neměli v úmyslu rozdráždit národ, ale úmysl byl přinutí neočkované, aby se očkovali, což je ovšem zásah do osobní svobody, že každý má právo nakládat se svým vlastním tělem dle vlastní úvahy a nikoliv dle nařízení státní správy naoko zachránit lidí z centra hlavního města Kanady zvané Ottawa.

Takovým zásahem do osobních svobod jsou třeba i řidičské průkazy. Občané jsou rozděleni na lidi, kteří automobily řídit mohou a kteří je řídit nemohou. Pokud máte tramvajenku, můžete jezdit tramvají, pokud ji nemáte, musíte si koupit lístek, který zrovna nelze dostat na každé stanici. Pokud chcete jít do nějakého klubu musíte si koupit členství v tomto klubu. jestliže chcete mít výhodu cestování, je nutné se nechat očkovat, abyste nenakazili ostatní cestující.

Ironií je, že se názor, že si každý může dělat se svým tělem, co chce, vrací právě Trudeauvě vládě, která bazíruje na tom, že si žena může dělat se svým tělem, co chce, aniž by se ptala na to, co je vlastně ještě její tělo.

Dlužno mít na paměti, že Ottawa vznikla jako administrativní centrum Kanady v 19. století na hranici horní Kanady - obydlené vesměs přistěhovalci z Francie zvaný Quebek a dolní Kanady – Ontario. Hlavním městem se z politických důvodů nestál Montreal, komerční velkoměsto francouzské provincie ani Toronto jako komerční velkoměsto anglické, ale Ottawa na řece Ottawě, která je umístěna na hranici mezi Ontariem, a Quebekem, tedy město státních úředníků a administrace země; tento charakter výkladní skříně má město Ottawa dodnes.

Tedy situace dnes, po třech týdnech kdy tisíc náklaďáku projíždí Ottawou, což je město úředníků, zahrad a muzeí, zdali státní mocnáři použijí násilí rukama policie, armáda už odmítla účast na rozehnání protestantů, a tím dojde ke střetnutí, anebo vláda ustoupí od mandátu, jako příkazu k omezení svobody, a tím se situace, doufám uklidní.

Pokud vím, tak Justin Trudeau, odmítl použít armádu a zásah policie je zatím velice mírný, když to srovnáme s obdobím Harperovy vlády a torontským summitem G20 v červnu 2010, který trval pouze dva dny, ale tehdy se na zákrok vynaložilo 1,8 miliardy dolarů a bylo zatčeno 1100 účastníků demonstrací.

Rosťa Firla – Sudbury 12. 2. 2022

***

Nejbližší akce

  1. 31.ledna 2020 se uskuteční digitální projekce filmu Anděl Páně.



Registrace:

https://utoronto.zoom.us/meeting/register/tZIodemvqT4oHd3F7XJtgVKv6VDx11ZulRq2?utm_medium=email&utm_source=getresponse&utm_content=Feb%2028%2C%207pm%3A%20Czech%20Movie%20Night%20on%20Zoom%20-%20Obcansky%20Prukaz&utm_campaign=



***

Nový domov 2.0


Vylepšit náladu v tomto čase si můžete i únorovým číslem Nového domova! Pozveme Vás na ochutnávku českých ležáků, které se vaří přímo tady v Kanadě,a to z pravých českých surovin a podle tradičních českých postupů. Kateřina Kwasniaková z České školy v Montrealu nás informuje o kurzech češtiny pro dospělé. Nechybí příspěvek Miloše Krajného o Nocturnes in the City a Lado Frank nás pozve k poslechu Bachovy Velké mše h-moll.

Nový domov 2/2022




****

Ad omne opus bonum parati

Připraveni ke každému dobrému skutku

Nadpis mého dnešního povídání souvisí s hlavním životním posláním premonstrátského řádu. Ten k nám přišel ze severní Francie z mateřského kláštera v Prémonte poblíž burgundského Laonu a zasloužil se o jeho přítomnost v Čechách jeho obdivovatel a propagátor Norbert z Xantenu. Řád se rychle šířil po celé Evropě obdobně jako řád cisterciáků. Premonstráti, dříve norbertini, anebo bílí bratři podle bílého hábitu, který používají, není řád mnišský, ale řád duchovních kanovníků a má i svou odnož ženskou. Premonstráti hojně působili i jako misionáři mezi Polabskými Slovany, Prusy, Zemgaly a Litevci. V roce 1990 měl řád v Evropě 73 klášterů, 1349 členů, z kterých bylo 979 kněží. Členové řádu se především věnují kázání, zpovědím, charitě, vzdělání a vědě.

Také v Čechách se tento řád rychle rozvíjel. V roce 1143 vznikl klášter Strahovský – pro Čechy zcela jedinečný a nejdůležitější, dále klášter v Teplé u Mariánských Lázní, Milevsko, Želiv a v Nové Říši. A já vás maličko provedu po klášteře v Nové Říši, který jsem si konečně v letošním moravském putování mohla vychutnat a ke kterému mám jakýsi tajemný vztah už od mého mlada. Jezdila jsem asi 30 km od kláštera od svého narození na prázdniny a můj děda se každé prázdninové léto nechal mým tátou, svým synem, přepravit autem – což byla tehdy naprostá společenská rarita vlastnit automobil, na návštěvu k panu opatovi. Je ještě na místě sdělit, že můj děda nebyl nikterak víře oddaný a tak zůstává stále záhadou, o čem ti dva asi diskutovali. Je ovšem pravdou, že můj děda byl na tehdejší dobu vzdělaný, takže společné téma určitě nacházeli. Poslední takováto návštěva byla kolem roku 1948.

Klášter v Nové Říši byl založen roku 1211 vojevůdcem Markvartem z Hrádku a jeho ženou Vojslavou pro řeholní sestry sv. Norberta – premonstrátky. Duchovní správu vykonávali kněží z kláštera v Zábrdovicích u Brna. Zda byl dříve klášter nebo Nová Říše je stále v dohadech, pravdou však je, že se kláštery zakládaly v místech, kde žádná civilizace nebyla, aby ničím nebyl rušen život v motlitbách a rozjímání kněží a bratrů a tak tomu zřejmě bylo i v případě kláštera v Nové Říši. Klášter byl dvakrát vypleněn husity, sestry se zachránily útěkem do Telče, třetí útok na klášter se znovu zopakoval v roce 1430. A situace se opakovala, sestry utíkaly a ne všechny se útěkem zachránily. Roku 1570 žily v klášteře už jen čtyři sestry, poslední ze čtyř zemřela v jiném klášteře, kam odešla v roce 1600. Pak začal probošt Adam Skotnický s přestavbou kláštera pro mužské komunity. V roce 1641 přišla do kláštera první komunita bratří ze Zábrdovic. Neštěstí se klášteru nevyhýbalo, roku 1683 zničil požár stavbu nového kostela. Při požáru se zázračně uchoval obraz Bolestné Panny Marie a je v boční kapli kostela dodnes. Roku 1733 byl klášter povýšen na opatství a tehdejší probošt Augustin Nepomuk Vyminko se stal prvním opatem.  Kostel je zasvěcen sv. Petru a Pavlovi a představuje bohatě vyzdobený interiér. Za zmínku určitě stojí nádherné řezbářské dílo – kazatelna, pak varhany a samozřejmě fresková výmalba stropu a stěn.

Ale vracím se znovu ke klášteru. Další pohroma přišla do kláštera v roce 1942, kdy klášter obsadilo gestapo – po udání jednoho z bratří – a kdy celá komunita musela podstoupit výslechy v Brně, následovalo odvezení osmi členů komunity do koncentračního tábora v Osvětimi – pět jich zde bylo umučeno a zbytek dožil v Buchenwaldu a dočkal se konce války. Špatné dny pokračovaly za komunistů, kdy zde jako opat působil bratr Augustin Machalka a kdy byl ve vykonstruovaném procesu obviněný z ukrývání zbraní a odsouzený na pětadvacet roků vězení. Při přepadení kláštera naaranžovali příslušníci StB a milice pistoli do zpovědnice, což stačilo pro odsouzení Augustina Machalky. Poté se klášter zavřel a znovu ožil až po sametové revoluci. Augustin Machalka se nakonec také do kláštera vrátil, sice s podlomeným zdravím, ale tu hrůzu přežil. Před budovou kláštera vzniklo pietní místo, kde na hrubém betonovém jednoduchém pomníku je proveden nápis Osvětim a jména premonstrátů, kterým tenhle koncentrační tábor vzal život.

S klášterem v Nové Říši jsou spojovány významné osobnosti, já jsem si vybrala básníka Otokara Březinu, který v Nové Říši začínal jako mladý učitel na obecné škole a i přes své počáteční roztrpčení zde byl až do roku 1901. Zpočátku se zde opravdu necítil dobře a na nudu si stěžoval ve své korespondenci přátelům. Postupně zde však nalézal inspirační zdroje a vhodnou atmosféru pro vlastní tvorbu – nakonec tady vybudoval své originální dílo, jehož středem je lidská duše. V Nové Říši zcela propadl symbolistickému projevu a veršům především francouzských básníků. Také myšlenky F. X. Šaldy mu připadaly krásné a pro jeho tvorbu účinné. Abychom lépe pochopili zaměření O. Březiny cituji něco málo z jeho dopisů přátelům: „Má poezie nikdy nebude poezií davu. Sním o literatuře senzitivní, plné vnitřního života, oživené duší, pikantní originalitou, nestačí mi podati život v jeho vnějších formách, chci vniknout v tajemné jádro věcí, v onu duši, která dříme ve všem a dá se tušiti pouze uměním“.

Březina se ze zdejší atmosférou sžil, miloval ji a samotu, která ho z počátku v Nové Říši tížila vyřešil. V Nové Říši objevil několik jemu blízkých a zajímavých lidí, s kterými otevřel vřelé přátelství a totéž udělal směrem ke svým bývalým spolužákům z reálky z Telče, kteří ho všichni hojně navštěvovali a kdy jejich společné představy, myšlenky a hodnocení byly obohacením pro obě strany. Nejblíže měl asi k Františku Bauerovi, svému spolužákovi z reálky. Tomu se také v jednom z dopisů vyzpovídal „Jsem básníkem světel, tónů a tajemného života, jenž dýchá z věcí. A stínů a smrti. Nechci splétat ze svých veršů karabáč, jímž bych burcoval spící buržoy. Nezáleží mi na potlesku masy. Píši lidem svého kraje, podobné duševní konstrukce, jako je moje vlastní. Několik čtenářů, jako jsi Ty, mi stačí.“

A je to pro dnešek vše, a už jenom malá poznámka. Po roce 1989 se řeholníci mohli svobodně vrátit do klášterů, aby tak navázali na násilně přerušený život. V roce 2020 měl řád celosvětově asi 1330 řeholníků a 374 řeholnic.

Jana Fafejtová – Praha

***

Sport

Vítězný únor - Slovensko bronzové


Foto ČT-Sport

I když Olympijské hry v Pekingu nebyly zdaleka něčím, co bychom očekávali. Porušování lidských práv v Číně byly stínem na této vrcholné události. Navíc covidové karantény nestandartní podmínky, přesto Česká republika i Slovensko mají jednu zlatou a jednu bronzovou medaili. Zlatou medaili získala na oblíbeném prkně Ester Ledecká ve slalomu. Přestože nejela špatně na lyžích na medaili tentokrát nedosáhla. Bronz v ceně zlata získala v rychlobruslení Martina Sáblíková v závodě na 5 km. Slovenskou zlatou medaili získala šestadvacetiletá Petra Vlhová v slalomu. Slovenský bronz patří hokejistům, kteří rozdrtili v boji o třetí místo Švédsko 4:0. Zlatá medaile připadla Finsku, které v napínavém semifinále zdolalo Slovensko 2:0 a finále porazilo Rusko 2:1.

V kopané bylo v skupině CONCACAF velkou událostí vítězství Kanady v Hondurasu, doma v Hamiltonu nad Spojenými státy a v Salvadoru. Všechny zápas vyhrála Kanada 2:0 a hráčům javorového listu chybí již jen dva body, aby se kvalifikovali na Mistrovství světa v Kataru.

V Konferenční lize vyhrála Slavia v Istanbulu nad Fenerbahce 3:2 a doma rovněž 3:2, zatímco Sparta prohrála doma s Partizánem Bělehrad 0:1 a v Bělehradě 1:2. Podrobné zpravodajtví naleznete na našich webových stránkách.

fotbal.zpravy. ca

Zpravodajství z hokeje včetně  informací jak si vedou naši v NHL je na:

hokej.zpravy.ca

Aleš Březina




 

Celková tvorba do roku 2020

www. paintinggallery.net


Poslední virtuální výstava koláží 2021

www.paintinggallery.ca

Ti, kteří nás podporují

Archiv letošního ročníku

Leden 2022

Únor 2022

Na dotazy čtenářů odpovídá český právník Jaroslav Horký

Dobrý den, matka má v katastru nemovitostí vlastnické právo na dům. Můj bratr s matkou žije, stará se o ní. Od smrti našeho otce dům a okolní pozemky udržuje a renovuje. Přemlouvám moji matku, protože už není nejmladší, aby dům dala přepsat ještě za života na mého bratra. Ona se to bojí udělat, aby třeba někdy neskončila v domově důchodců. Mám ještě sestru, ale obě máme svoje
bydlení, svoje starosti a do našeho rodného domu neinvestujeme žádné finanční prostředky ani svůj volný čas. Z tohoto důvodu by bylo nejlepší řešení, aby dům přepsala na svého syna. Prosím o radu, jak má postupovat, kde začít a co všechno k tomu bude potřebovat?

Možností je převést nemovitost prostřednictvím písemné darovací smlouvy ve které bude stanovena služebnost doživotního bezplatného užívání pro Vaši matku. Obrátil bych se na advokáta, který Vám tuto smlouvu připraví a vyřídí potřebné formality pro zápis do katastru nemovitostí.

Dobrý den, z České republiky mi bylo oznámeno, že moje babička vlastní pozemky v jejím rodišti. Je to vůbec možné?  Z Československa odešla v roce 1927 a my vůbec nevěděli, že v Čechách nějaký majetek  vlastnila?

Je to možné. Nevím sice z jakého titulu nemovitost nabyla, ale patrně ji to v době nesvobody zapomněli soudruzi zestátnit. V mnoha případech to tak je. Doporučuji se seznámit nejprve s majetkem o který se jedná   prostřednictvím odborníků a následně se rozhodnout jak postupovat v této věci.

V restituci nám byli vráceny nemovitosti v České republice a na Slovensku. Rádi bychom znali   jejich cenu, zhodnotili tyto nemovitosti, popřípadě nemovitosti prodali. Jak máme postupovat?

Nejprve doporučuji si nechat odborníkem nechat stanovit cenu nemovitostí.Následně se součinnosti s odborníkem tyto nemovitosti investičně posoudit a navrhnout jejich využití, či prodej. S tímto Vám může pomoci Vámi zvolený právní zástupce znalý této problematiky a taktéž místa kde se nemovitosti nachází. Ten Vám je také schopen doporučit profesně zdatné odborníky v oblastech navazující na využití a správu tohoto majetku, popřípadě prodeje těchto nemovitostí.Nezapomeňte si také zajistit právního zástupce, který nad celým případem bude držet ochrannou ruku.

 

Všechno, co hrozilo, ztratilo punce

Podle Zelenského zemřelo během invaze 137 ukrajinských občanů

Citáty

zaslala N. Humlová

Pár nostalgických vzpomínek

zaslal Petr Bedřich