Poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné je dobrovolné!

Pokud chcete poslat šek, označte ho

Satellite 1-416

Vítejte na stránkách




Měsíčníku Satellite 1-416 

2. března 2022; číslo 3 - Zvláštní vydání

Dáno na internet 2. 3. 2022

 

Důležitá zpráva: Vladimír Putin jde v listopadu od vesla!

Proč politický azyl

pro ruské odpírače vojenské služby a dezertéry!

Dne 26. února 2022 jsem poslal dopis některým veřejným osobnostem v České republice, politikům. Bohužel se nesetkal s odezvou, kterou jsem očekával. Také jsem si uvědomil určitou neprůchodnost, když jsem žádal o výjimku pro odpůrce Putinova režimu. Místopředsedkyně poslanecké sněmovny mně odpověděla: „Ano, ta víza mají výjimku z humanitárních důvodů.“ Chápu, že jsem se měl asi soustředit pouze na jednu věc. Ale ignorování ruských disidentů od evropských politiků mně připadá poněkud cynické.

V srpnu 1968 demonstrovala na Rudém náměstí v Moskvě malá skupinka statečných. Podle serveru Echo.cz bylo v minulých dnech v Rusku zatčeno v 13 městech nejméně 6440 lidí. Z toho 3126 v Moskvě, 2084 v Petrohradě. Podporu ruským disidentům vyjádřil v půlnočním pořadu Stevena Colberta i americký senátor Bernie Sanders (na snímku vlevo). Podpořil vězněného Alexeje Navalného, který se postavil za demonstranty v Rusku.

Moje žádost o výjimku pro ruské občany pronásledované Putinovým režimem, měla mít spíše symbolický význam než že by měla politický dopad. Když si vzpomenu, jak rakouská vláda udělala okamžitě výjimku v roce 1977 pro signatáře Charty 77, tak je mi z tohoto postoje smutno.

Nedokážu si ani představit, jak by žadatelé o vízum měli postupovat. No budiž česká vláda má jiné starosti a spoustu věcí dělá dobře. Vynechal jsem tedy ze svého dopisu, že žádám o přehodnocení tohoto rozhodnutí, přestože si myslím, že při udělování víz by se mělo postupovat individuálně a nikoliv uplatňovat kolektivní vinu.

Ruské úřady zastavily vysílání liberálního rádia Echo Moskvy: Generální prokuratura uvedla, že Echo Moskvy a televize Dožď na svých internetových stránkách zveřejnily "materiály s výzvami k extremistickým aktivitám a lživé zprávy o postupu ruské armády" na Ukrajině. Šéf této stanice Venediktov uvedl, že obvinění prokuratury "nevycházejí z žádných příkladů, z žádných důkazů, jsou neopodstatněná a znamenají urážku novinářů a občanů v Rusku". Dodal, že stanice se proti rozhodnutí bude bránit u soudu. "Vidíme v tom ... zavádění cenzury, což přímo zakazuje ruská ústava," řekl jeden z nejznámějších ruských žurnalistů.

Ruské vedení a oficiální ruská média nazývají ruský útok na západního souseda "speciální vojenskou operací" na Ukrajině.

AP podotýká, že nezávislá média čelí v Rusku stále většímu tlaku, který se ještě vystupňoval po čtvrtečním útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské úřady vyhrožují nezávislým médiím uzavřením, pokud nebudou dodržovat oficiální zpravodajskou linii a budou o ruském útoku informovat jako o "invazi" nebo "válce". (čtk)

Opět by mělo dojít k podpoře nezávislých ruských medií a aby stanice Echo Moskvy mohla vysílat alespoň přes internet z České republiky. Možná, že je na čase obnovit středovlnné a krátkovlnné vysílání.

Na internetu je teď vysílání českého rozhlasu v ukrajinštině. Dle mého názoru by se  mělo rozšířit rovněž vysílání v ruštině na stanici Radio Prague International na 24 hodin.

***

V mém dopise se dále žádalo:

Vážení přátelé!

Obracím se na Vás a jsem rád, za všechny sankce vůči Ruské federaci. Jako účastník třetího odboje, signatář Charty 77, první odsouzený chartista v roce 1977, vás žádám, abyste neprodleně přijali zákon, v kterém se uděluje politický azyl všem dezertérům z Putinova vojska, všem odpíračům vojenské služby v Rusku a Bělorusku a všem, kteří se zúčastní jakékoliv akce proti totalitnímu systému v Rusku a Bělorusku.

Tato ochrana, aby se poskytla okamžitě, kdykoliv se někdo z odpůrců Putinovy vojenské junty objeví na území EU nebo Kanady.

Prosím Vás, aby tento zákon byl neprodleně projednán v parlamentu ČR a Kanady.

Aleš Březina

vydavatel internetového magazínu Satellite 1-416

***

Z reakcí, které jsem dostal vybírám:

Naprosto souhlasím s návrhem

"vás žádám abyste přehodnotili své rozhodnutí neudělovat víza ruským občanům" - je to nebezpečná paušalizace.

Myslím ale, že nemůže být zákon na udělení azylu.

V zákoně o azylu je § 12

Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec

a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo

b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

 Navrhuji proto formulaci:

"při udělování azylu zohlednit nebezpečí individuálního pronásledování u všech dezertérů z Putinova vojska, všech odpíračů vojenské služby v Rusku a Bělorusku a všech, kteří se zúčastní jakékoliv akce proti totalitnímu systému v Rusku a Bělorusku."

Věra Roubalová

***

Pokusím se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a především u kolegů stávajících poslanců za ODS zjistit názor a možnosti přijetí takového zákona. (V současnosti o vydání do jiného státu k trestnímu stíhání jednotlivě rozhoduje ministr spravedlnosti) Srdečně zdravím.

Miroslav Tyl

***

Vážení přátelé,

 tento dobrý nápad podporuji  a budu jej šířit dále... 

Kamil MIROSLAV  ČERNÝ

***

Oceňuji snahu spoluchartisty a přestože nejsem na podobné záležitosti odborník domnívám se, že azyl a vízum jsou dvě odlišné záležitosti. Politický azyl se uděluje podle zvláštního zákona o azylu a myslím, že každý, kdo zdrhne z Putinovy armády do ČR může o politický azyl požádat a po prověření mu bude udělen. Vízum v tom, pokud vím, roli nehraje. Snad by jenom MV mohlo zdůraznit, že azyl se vztahuje i na dezertéry z ruské armády.

To je jen poznámka k dobře míněné iniciativě.

 Srdečně zdravím

 Vladimír Oborský

***

Srdečný pozdrav z Londýna. Pokud se týká ruských dezertérů tak podle mezinárodních konvencí právo na azyl se vztahuje na každého komu hrozí trestní postih za disidentskou činnost a nebo dezerci z okupační armády. Takže jak já tomu rozumím, Británie má povinnost přijmout každého ruského dezertéra.

Ahoj

Karel Schling-Londýn

***

Nejsem si tím jistej: O tom dopise samozřejmě už ví Kreml. Není to, ale pozvánka pro ruské nelegály? Když přijde urostlý mladík, tvrdící, že je dezertér, jak poznat, jestli je to opravdu dezertér, který tu autokracii nenávidí - nebo vycvičený agent, obohacující agenturu v ČR? Bejt jima, tak už začnu vybavovat agenty rodinnou legendou apod. 

Zdravím z Vídně,

Honza Korbelík

***

Děkuji za přeposlání, připojuji se k velmi oprávněnému požadavku. Asi třeba mírně přeformulovat jako výzvu a nechat podepisovat? Asi takto?

 Vážení….

obracíme se na Vás jako na naše veřejné představitele, kteří svým vlivem mohou pomoci prosadit následující návrhy: žádáme abyste přehodnotili své rozhodnutí neudělovat víza ruským občanům. Žádáme Vás naopak, abyste neprodleně přijali zákon, v kterém se uděluje politický azyl všem dezertérům z Putinova vojska, všem odpíračům vojenské služby v Rusku a Bělorusku a všem, kteří se zúčastní jakékoliv akce proti totalitnímu systému v Rusku a Bělorusku. 

Podepsáni:…………

 zdraví Helena Klímová

***

Díky, už je na fb.

Eva Joachimová

Můžete sdělit fb adresu?

***

Proč by měl pro vojenské dezertéry platit jiný azylový zákon, než ten, který platí pro ruské disidenty?

Jiří Středa

***

Několik poznámek

Děkuji, všem, kteří se ozvali.

***

Předně děkuji Miloši Rejchrtovi a Jiřímu Gruntorádovi za šíření této iniciativy. Jistě, že můj návrh není konečný a může se upravit, jak navrhuje Věra Roubalová. Pan Oborský upozorňuje, že by MV mohlo zdůraznit, že azyl se vztahuje i na dezertéry z ruské armády.

Zcela správně: Charta 77 také pouze požádala, aby byly zákony, které Československo přijalo, byly také dodržovány. I nyní přestože již některé zákony na ochranu dezertérů existují, pochybuji, že je ruští vojáci a disidenti znají.

Proto je nutné na tyto zákony znovu a znovu upozorňovat.

***

Trochu mne potěšil pan Korbelík z Vídně, který tvrdil, že o této iniciativě už vědí v Kremlu. Takový úspěch jsem nečekal. Nemyslím si, že by Rusko poučilo špiony, jak se mají chovat a poslalo je nejprve na Ukrajinu, kde by riskovali život při útěku od své jednotky, plížili se polem až na maďarské území, pak dospěli do ČR, kde by požádali o azyl.

Pokud existují nějací agenti, tak přijdou legálně s nějaký západním pasem.

*** 

Proč by měl pro dezertéry a disidenty platit jiný zákon? Protože dezertérovi se jedná o život, zatímco disidenta čeká „pouze“ kriminál.

***

Jestliže by se odpírání vojenské služby rozšířilo, znamená to demoralizaci Putinovy armády, takže Vladimír Vladimírovič nevydrží déle než do listopadu. Tuto informaci je nutné šířit a pokud možno i v ruštině.

Aleš Březina - Toronto

***

Dopis kanadské poslankyni Julii Dzerowicz

Dear Ms. Dzerowicz,

I support all sanctions against Putin Junta and aggression against Ukraine and world humanity.

I thank Canada for support in the past, when I was accepted as a dissident, conscientious objector and political prisoner in former Czechoslovakia in 1980. I was sponsored by Amnesty International and Canadian Government and then Prime Minister Pierre Elliot Trudeau to immigrate to Canada.

I would like to ask you to facilitate a legal process of asylum for any Russian political dissidents and conscientious objectors, escaping Putin Army, either in Ukraine or in Russia, and who are seeking asylum in Canada and EU.

I suggest that Canadian authorities would promote this initiative to Russian and Ukrainian public and media to accelerate the dismantling of the moral within the Russian Armed Forces and thus preventing more bloodshed of innocent victims.

Aleš Březina


****


Dopis kanadské poslankyni Rachel Blaney


Dear Rachel Blaney -

 My name is Jan Gabanek, and I am your constituent from Texada Island.

I am writing to urge you  to use your position to press Ottawa to maximize Canada’s help for the people of Ukraine. Current efforts through economic sanctions are no deterrent for the Russian aggressor. And please bring to attention that China  - so important for Canada’s economy - has failed to condemn the invasion. As a Canadian citizen I am ready to make personal sacrifices in order to “give peace a chance”.

My family came to Canada in 1968, as political refugees from the Soviet invasion of the  former Czechoslovakia. I was only 15 years old but I will never forget what it’s like when Russian tanks roll into your country.

   Don’t let the world’s democracies stand idly by this time.

   Thank you for reading my letter, and - if possible - please let me know what you can do to help Canada help the people of Ukraine.

Respectfully yours,

Jan Gabánek

****


Nový domov 2.0


Vylepšit náladu v tomto čase si můžete i únorovým číslem Nového domova! Pozveme Vás na ochutnávku českých ležáků, které se vaří přímo tady v Kanadě,a to z pravých českých surovin a podle tradičních českých postupů. Kateřina Kwasniaková z České školy v Montrealu nás informuje o kurzech češtiny pro dospělé. Nechybí příspěvek Miloše Krajného o Nocturnes in the City a Lado Frank nás pozve k poslechu Bachovy Velké mše h-moll.

Nový domov 2/2022




****

Ad omne opus bonum parati

Připraveni ke každému dobrému skutku

Nadpis mého dnešního povídání souvisí s hlavním životním posláním premonstrátského řádu. Ten k nám přišel ze severní Francie z mateřského kláštera v Prémonte poblíž burgundského Laonu a zasloužil se o jeho přítomnost v Čechách jeho obdivovatel a propagátor Norbert z Xantenu. Řád se rychle šířil po celé Evropě obdobně jako řád cisterciáků. Premonstráti, dříve norbertini, anebo bílí bratři podle bílého hábitu, který používají, není řád mnišský, ale řád duchovních kanovníků a má i svou odnož ženskou. Premonstráti hojně působili i jako misionáři mezi Polabskými Slovany, Prusy, Zemgaly a Litevci. V roce 1990 měl řád v Evropě 73 klášterů, 1349 členů, z kterých bylo 979 kněží. Členové řádu se především věnují kázání, zpovědím, charitě, vzdělání a vědě.

Také v Čechách se tento řád rychle rozvíjel. V roce 1143 vznikl klášter Strahovský – pro Čechy zcela jedinečný a nejdůležitější, dále klášter v Teplé u Mariánských Lázní, Milevsko, Želiv a v Nové Říši. A já vás maličko provedu po klášteře v Nové Říši, který jsem si konečně v letošním moravském putování mohla vychutnat a ke kterému mám jakýsi tajemný vztah už od mého mlada. Jezdila jsem asi 30 km od kláštera od svého narození na prázdniny a můj děda se každé prázdninové léto nechal mým tátou, svým synem, přepravit autem – což byla tehdy naprostá společenská rarita vlastnit automobil, na návštěvu k panu opatovi. Je ještě na místě sdělit, že můj děda nebyl nikterak víře oddaný a tak zůstává stále záhadou, o čem ti dva asi diskutovali. Je ovšem pravdou, že můj děda byl na tehdejší dobu vzdělaný, takže společné téma určitě nacházeli. Poslední takováto návštěva byla kolem roku 1948.

Klášter v Nové Říši byl založen roku 1211 vojevůdcem Markvartem z Hrádku a jeho ženou Vojslavou pro řeholní sestry sv. Norberta – premonstrátky. Duchovní správu vykonávali kněží z kláštera v Zábrdovicích u Brna. Zda byl dříve klášter nebo Nová Říše je stále v dohadech, pravdou však je, že se kláštery zakládaly v místech, kde žádná civilizace nebyla, aby ničím nebyl rušen život v motlitbách a rozjímání kněží a bratrů a tak tomu zřejmě bylo i v případě kláštera v Nové Říši. Klášter byl dvakrát vypleněn husity, sestry se zachránily útěkem do Telče, třetí útok na klášter se znovu zopakoval v roce 1430. A situace se opakovala, sestry utíkaly a ne všechny se útěkem zachránily. Roku 1570 žily v klášteře už jen čtyři sestry, poslední ze čtyř zemřela v jiném klášteře, kam odešla v roce 1600. Pak začal probošt Adam Skotnický s přestavbou kláštera pro mužské komunity. V roce 1641 přišla do kláštera první komunita bratří ze Zábrdovic. Neštěstí se klášteru nevyhýbalo, roku 1683 zničil požár stavbu nového kostela. Při požáru se zázračně uchoval obraz Bolestné Panny Marie a je v boční kapli kostela dodnes. Roku 1733 byl klášter povýšen na opatství a tehdejší probošt Augustin Nepomuk Vyminko se stal prvním opatem.  Kostel je zasvěcen sv. Petru a Pavlovi a představuje bohatě vyzdobený interiér. Za zmínku určitě stojí nádherné řezbářské dílo – kazatelna, pak varhany a samozřejmě fresková výmalba stropu a stěn.

Ale vracím se znovu ke klášteru. Další pohroma přišla do kláštera v roce 1942, kdy klášter obsadilo gestapo – po udání jednoho z bratří – a kdy celá komunita musela podstoupit výslechy v Brně, následovalo odvezení osmi členů komunity do koncentračního tábora v Osvětimi – pět jich zde bylo umučeno a zbytek dožil v Buchenwaldu a dočkal se konce války. Špatné dny pokračovaly za komunistů, kdy zde jako opat působil bratr Augustin Machalka a kdy byl ve vykonstruovaném procesu obviněný z ukrývání zbraní a odsouzený na pětadvacet roků vězení. Při přepadení kláštera naaranžovali příslušníci StB a milice pistoli do zpovědnice, což stačilo pro odsouzení Augustina Machalky. Poté se klášter zavřel a znovu ožil až po sametové revoluci. Augustin Machalka se nakonec také do kláštera vrátil, sice s podlomeným zdravím, ale tu hrůzu přežil. Před budovou kláštera vzniklo pietní místo, kde na hrubém betonovém jednoduchém pomníku je proveden nápis Osvětim a jména premonstrátů, kterým tenhle koncentrační tábor vzal život.

S klášterem v Nové Říši jsou spojovány významné osobnosti, já jsem si vybrala básníka Otokara Březinu, který v Nové Říši začínal jako mladý učitel na obecné škole a i přes své počáteční roztrpčení zde byl až do roku 1901. Zpočátku se zde opravdu necítil dobře a na nudu si stěžoval ve své korespondenci přátelům. Postupně zde však nalézal inspirační zdroje a vhodnou atmosféru pro vlastní tvorbu – nakonec tady vybudoval své originální dílo, jehož středem je lidská duše. V Nové Říši zcela propadl symbolistickému projevu a veršům především francouzských básníků. Také myšlenky F. X. Šaldy mu připadaly krásné a pro jeho tvorbu účinné. Abychom lépe pochopili zaměření O. Březiny cituji něco málo z jeho dopisů přátelům: „Má poezie nikdy nebude poezií davu. Sním o literatuře senzitivní, plné vnitřního života, oživené duší, pikantní originalitou, nestačí mi podati život v jeho vnějších formách, chci vniknout v tajemné jádro věcí, v onu duši, která dříme ve všem a dá se tušiti pouze uměním“.

Březina se ze zdejší atmosférou sžil, miloval ji a samotu, která ho z počátku v Nové Říši tížila vyřešil. V Nové Říši objevil několik jemu blízkých a zajímavých lidí, s kterými otevřel vřelé přátelství a totéž udělal směrem ke svým bývalým spolužákům z reálky z Telče, kteří ho všichni hojně navštěvovali a kdy jejich společné představy, myšlenky a hodnocení byly obohacením pro obě strany. Nejblíže měl asi k Františku Bauerovi, svému spolužákovi z reálky. Tomu se také v jednom z dopisů vyzpovídal „Jsem básníkem světel, tónů a tajemného života, jenž dýchá z věcí. A stínů a smrti. Nechci splétat ze svých veršů karabáč, jímž bych burcoval spící buržoy. Nezáleží mi na potlesku masy. Píši lidem svého kraje, podobné duševní konstrukce, jako je moje vlastní. Několik čtenářů, jako jsi Ty, mi stačí.“

A je to pro dnešek vše, a už jenom malá poznámka. Po roce 1989 se řeholníci mohli svobodně vrátit do klášterů, aby tak navázali na násilně přerušený život. V roce 2020 měl řád celosvětově asi 1330 řeholníků a 374 řeholnic.

Jana Fafejtová – Praha

***

Sport

fotbal.zpravy. ca

Zpravodajství z hokeje včetně  informací jak si vedou naši v NHL je na:

hokej.zpravy.ca

Aleš Březina




 

Celková tvorba do roku 2020

www. paintinggallery.net


Poslední virtuální výstava koláží 2021

www.paintinggallery.ca

Ti, kteří nás podporují

Archiv letošního ročníku

Leden 2022

Únor 2022

Na dotazy čtenářů odpovídá český právník Jaroslav Horký

Dobrý den, matka má v katastru nemovitostí vlastnické právo na dům. Můj bratr s matkou žije, stará se o ní. Od smrti našeho otce dům a okolní pozemky udržuje a renovuje. Přemlouvám moji matku, protože už není nejmladší, aby dům dala přepsat ještě za života na mého bratra. Ona se to bojí udělat, aby třeba někdy neskončila v domově důchodců. Mám ještě sestru, ale obě máme svoje
bydlení, svoje starosti a do našeho rodného domu neinvestujeme žádné finanční prostředky ani svůj volný čas. Z tohoto důvodu by bylo nejlepší řešení, aby dům přepsala na svého syna. Prosím o radu, jak má postupovat, kde začít a co všechno k tomu bude potřebovat?

Možností je převést nemovitost prostřednictvím písemné darovací smlouvy ve které bude stanovena služebnost doživotního bezplatného užívání pro Vaši matku. Obrátil bych se na advokáta, který Vám tuto smlouvu připraví a vyřídí potřebné formality pro zápis do katastru nemovitostí.

Dobrý den, z České republiky mi bylo oznámeno, že moje babička vlastní pozemky v jejím rodišti. Je to vůbec možné?  Z Československa odešla v roce 1927 a my vůbec nevěděli, že v Čechách nějaký majetek  vlastnila?

Je to možné. Nevím sice z jakého titulu nemovitost nabyla, ale patrně ji to v době nesvobody zapomněli soudruzi zestátnit. V mnoha případech to tak je. Doporučuji se seznámit nejprve s majetkem o který se jedná   prostřednictvím odborníků a následně se rozhodnout jak postupovat v této věci.

V restituci nám byli vráceny nemovitosti v České republice a na Slovensku. Rádi bychom znali   jejich cenu, zhodnotili tyto nemovitosti, popřípadě nemovitosti prodali. Jak máme postupovat?

Nejprve doporučuji si nechat odborníkem nechat stanovit cenu nemovitostí.Následně se součinnosti s odborníkem tyto nemovitosti investičně posoudit a navrhnout jejich využití, či prodej. S tímto Vám může pomoci Vámi zvolený právní zástupce znalý této problematiky a taktéž místa kde se nemovitosti nachází. Ten Vám je také schopen doporučit profesně zdatné odborníky v oblastech navazující na využití a správu tohoto majetku, popřípadě prodeje těchto nemovitostí.Nezapomeňte si také zajistit právního zástupce, který nad celým případem bude držet ochrannou ruku.

 

Koncert na podporu Ukrajiny

V úterý 2. března 2022 se konal na Václavském náměstí koncert

na podporu Ukrajiny

Koncertu se zúčastnil písničkář Jaroslav Hutka

Dalším účastníkem byl Michael Kocáb

Příští koncert pro Ukrajinu

Trochu nostalgie