Poštovní adresa:

365 St. Clarens Ave.

Toronto, Ontario, Canada, M6H 3W2

Telefon Toronto: (416) 530-4222

Telefon Praha: 222-261-811

ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

E-mail: abe@satellite1-416.com

& satellite1-416@satellite1-416.com

Roční předplatné je dobrovolné!

Pokud chcete poslat šek, označte ho

Satellite 1-416

Důležité odkazy

Kalendář a bohoslužby

(co se bude dít v naší komunitě)

Galerie Marie Gabánkové

Další webové stránky

Nové divadlo

Fotbal

Hokej   NHL

Dárci

***

Archiv od roku 2003

Archiv PDF

Hledá se ministr zdravotnictví – Bude to Václav Klaus?

Letos si připomeneme 5. listopadu čtyřicáté výročí úmrtí snad nejdéle sloužícího ministra zdravotnictví Josefa Plojhara. Byl v této funkci od roku 1948 do jara 1968 tedy zhruba dvacet let. Když to srovnáme s ministry v Babišově vládě, jejichž funkční období se počítá na týdny, maximálně na měsíce, byl to maratónec.

Podobně jako dnes se hledal i po roce 1945 ministr zdravotnictví a nakonec toto křeslo připadlo tomuto katolickému faráři. Byl to vzdělaný člověk a ovládal několik jazyků: hlavně němčinu, ale i francouzštinu, angličtinu, ruštinu, latinu, věnoval se i syrštině a arabštině. Dne 1. září 1939 byl zatčen a do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po roce 1945 se stal poslancem za lidovou stranu, ale dostal se do ostrého sporu s pražským arcibiskupem Josefem Beranem.

Agent StB kódovaný jako K-8, který měl být s Plojharem v Buchenwaldu, jej ve svém hlášení z této doby charakterizuje takto: člověk lehkovážné povahy, který má rád děvčata a rád pije a jako kněz není pobůžnůstkářský. S komunisty v Českých Budějovicích úzce spolupracuje. V soukromí rád hovoří o děvčatech. Umí několik řečí, měl poměr se strážníkovou manželkou, za což byl přeložen na venkov (wiki).

Jeho sklon k nadměrnému pití gradoval až k chorobnému alkoholismu. který už nedokázal zakrýt ani před veřejností a ze kterého si otevřeně dělali legraci i ministři v (polo)oficiálních proslovech. Např. ministr kultury Kopecký ve svém projevu na schůzi ÚV KSČ v září 1959 přišel s touto „odlehčující odbočkou“: … v rámci diskuse, kterou jsme vedli ve vládě o boji proti alkoholismu, uplatňoval Josífek Plojhar velmi houževnatě své známé přísloví, že „alkohol hubí národy, ale jednotlivcům neškodí“. A také své druhé známé přísloví, že „je-li alkohol požíván v malých dávkách, neškodí v jakémkoliv množství“, k čemuž Josífek Plojharů obvykle dodává husitské heslo „na množství nehleďte“ Současníci vzpomínají, že dokázal upít i v pití kované ruské maršály, kteří jej oslovovali „Tovarišč pop“.

Zemřel na sovětském velvyslanectví, které navštívil u příležitosti recepce na oslavu VŘSR.  Pohřbíval jej jeden z jeho kolegů kolaborantů, protože  kardinál Tomášek  i přes nátlak komunistické vlády striktně odmítl možnost, že by ho mohl pohřbít on nebo kterýkoliv z ordinářů.

Aby někdo byl ministrem zdravotnictví, nemusí být lékařem. Josef  Plojhar rozhodně lékařem nebyl. O jeho odbornosti lze pochybovat dá se říci, že platí nepřímá úměra. Čím horší ministr, tím déle vydrží.

Ale podívejme se na současného českého ministra zdravotnictví staronového Adama Vojtěcha, který je českým politikem, právníkem, zpěvákem a hudebním skladatelem. Podle epidemiologa Rastislava Maďara je Vojtěch jedním z nejlepších ministrů zdravotnictví. Byl odvolán protože se nechal svést odborníky a nejraději by zarouškoval všechno, což mu navrhoval zmíněný epidemiolog. Alespoň to o něm tvrdil odborník na slovo vzatý Andrej Babiš.

V noci na 22. října 2020 byl Roman Prymula vyfotografován jak vychází z vyšehradské restaurace Rio's, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 uzavřená. Dne 23. října jej po zveřejnění informací v tisku opoziční politici a členové vlády vyzvali k rezignaci. Schůzky se dále zúčastnil předseda Poslaneckého klubu ANO 2011 Jaroslav Faltýnek, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant a mimo jiného také Jan Gottvald, syn majitele zaniklého 1. FK Drnovice.

Jaroslav Faltýnek se poslancům za setkání omluvil a vysvětlil, že šlo o pracovní schůzku v salonku uzavřené restaurace domluvenou s majitelem. Téhož dne k setkání Roman Prymula v dopoledních hodinách uvedl, že nevěděl, že se nachází v restauraci a že sem dorazil za účelem jednání a nikoliv stravování. V odpoledních hodinách dne 23. října 2020 na tiskové konferenci prohlásil, že se schůzka uskutečnila v soukromých prostorách Vyšehradské kapituly a že se nejednalo o restaurační zařízení. Prohlásil také, že si není vědom žádného pochybení a z vlastní vůle neodstoupí. Vyšehradská kapitula se záhy od vyjádření Prymuly distancovala. Jiří Havrlant uvedl, že jednání probíhalo v uzavřeném neveřejném soukromém prostoru Vyšehradské kapituly a nebyl si vědom žádného porušení nařízení. Dne 27. října 2020 policejní prezidium potvrdilo, že Roman Prymula měl po dobu několika týdnů před schůzkou policejní ochranu a muž, který Prymulovi otevíral dveře od auta při odjezdu ze schůzky, byl policista v civilu. Jan Gottvald účast na schůzce nepotvrdil ani nevyvrátil, Roman Prymula však jeho účast na schůzce potvrdil.

Netrvalo dlouho a Roman Prymula začal prosazovat jako poradce Andreje Babiše tvrdší opatření. Zcela správně, protože na lid musí být přísnost, ale dne 18. února 2021 Andrej Babiš uvedl, že se dohodl s Romanem Prymulou na ukončení spolupráce. Stalo se tak poté, co se Roman Prymula účastnil povoleného fotbalového zápasu Evropské ligy mezi Slavií a Leicester City v Edenu. Babiš uvedl, že Prymulova účast působila papalášsky. Tentýž den Roman Prymula hovořil o zpřísňování opatření a omezení pohybu osob v souvislosti se zhoršující se situací ohledně pandemie covidu-19. Ke svému odchodu z funkce Roman Prymula uvedl, že ukončení spolupráce byla jeho vlastní iniciativa. Návštěvu utkání vysvětloval tak, že se snažil prosazovat cestu pravidelného testování a otevření sportovních a kulturních akcí pro menší počet lidí.

Nástupcem Romana Prymuly se stal 23. října 2020 dětský hematolog Jan Blatný. Nezačal nejšťastněji a již 30. října si spletl výpočet reprodukčního čísla v parlamentu. Přesto Blatný zastával v dobách nejhorší pandemie tvrdá opatření. Když jeho působení na tomto postu začalo nést výsledky a počet nakažených začal klesat. Dne 10. března 2021 prezident Miloš Zeman uvedl, že žádá odvolání Jana Blatného a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové. Důvodem byl jejich postoj k ruské vakcíně Sputnik V a čínské vakcíně společnosti Sinopharm. Premiér Andrej Babiš k věci uvedl, že žádné personální změny v blízké době neplánuje. Přesto byl dne 7. dubna 2021 Jan Blatný z postu ministra zdravotnictví odvolán.

Nahradil jej téhož dne dosavadní ředitel  Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Před listopadem byl členem KSČ. Byl jmenován ministrem v době, kdy se prezident Zeman snažil v Česku prosadit ruskou a čínskou vakcínu proti onemocnění covid-19, ale ministr Jan Blatný nepovolil výjimku pro její aplikování (pokud není schválena Evropskou lékovou agenturou). Vznikly spekulace, že výměna ministrů proběhla kvůli náklonnosti Arenbergera k vakcíně Sputnik V. Ten připustil, že by zájemcům očkování ruskou vakcínou umožnil v rámci klinické studie, jež je standardním postupem při schvalování nových léčiv.

V majetkovém přiznání, které Arenberger podal coby ředitel nemocnice Královské Vinohrady v říjnu 2019, uvedl pět nemovitostí a žádný vedlejší příjem. Dne 10. května server Seznam Zprávy informoval o tom, že v přiznání za rok 2019 Arenberger mnohé zatajil. V oznámení, které pak podal jako ministr, už uvedl 67 nemovitostí a vedlejší příjem téměř 30 milionů korun. Z kompletního výpisu jeho majetkového přiznání nakonec vyplynulo, že nemovitostí vlastní sám nebo s manželkou přes 160. Kromě asi 15 budov nebo bytů jde většinou o pole, která mají dohromady přes 240 hektarů. Před zveřejněním jejich výměry o nich ministr hovořil jako o „kouscích políček“.

Arenberger dále dříve neuvedl například své podíly ve firmách (např. poloviční podíl ve společnosti Altamedica) a příjmy z podnikání. Ke svým příjmům uvedl, že má živnostenský list na kosmetické služby a také pracovní úvazek na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Arenberger působí také ve zdravotnickém zařízení PRO SANUM.

Dále bylo zjištěno, že od roku 1995 vlastní Sanatorium profesora Arenbergera, které provozuje společnost Sanatorium docenta Arenbergera, s. r. o. Televize Seznam upozornila, že tato firma inkasovala desítky milionů korun za studie nových léků, což Arenberger léta nepřiznával. Soukromá Arenbergerova ordinace se zaměřuje na klinické testy nových léčiv. Ty si u nemocnic a specialistů objednávají farmaceutické firmy. Arenberger ještě 6. května 2021 tvrdil, že nešlo o výdělečnou činnost, ale o vědecký výzkum, na kterém nic nevydělal.

Dne 25. května 2021 oznámil na tiskové konferenci, že podal premiérovi ČR Andreji Babišovi rezignaci. Babiš následně oznámil, že se jeho nástupcem stane bývalý ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch. Prezident ČR Miloš Zeman přijal Arenbergerovu rezignaci dne 26. května 2021, zároveň podepsal jmenovací dekret jeho nástupci. Kruh se uzavřel.

Zde v Kanadě takové problémy nemáme. Federální ministryně zdravotnictví rozhodně nepodniká v zdravotnictví. Jako grafička vystudovala na Lakehead University. Dále studovala na Univerzitě ve Victorii. Pokud se objeví v televizi, vypráví o tom, jak je hrdá na své město Thunder Bay. Od začátku pandemie se v kanadských médiích objevila párkrát. Nejprve když ujistila obyvatelstvo, že nebezpečí je malé a po druhé, když na letišti v Torontě popíjela bez povinné roušky kafíčko.

Provinční ontarijská ministryně zdravotnictví Christine Janice Elliot získala akademické tituly Bachelor of Arts a Bachelor of Law.

Jestliže federální minystryně Patty Hajdu skutečně neoslnila, fiasko s rouškami v úvodu, nasazení armádních generálů pro distribuci a pak jejich rezignace a odvolání. Zatímco generála Dany Fortina, jsme občas viděli na obrazovkách jeho nástupkyni generálku Kristu Brodie jsme snad ještě ani nezahlédli. Její kvalifikací je, že sloužila v Chorvatsku, v Bosně a v Afganistánu. Vskutku kvalifikace.

Jestliže s minimalistickým výkonem Patty Hajdu nemůžeme být spokojeni, přestože nás federální vláda včele s ministerským předsedou Justinem Trudeau denně přesvědčuje, jak tvrdě pracuje, tak ministryně Elliot a její ministerstvo působí zceal chaoticky. Nejprve nás přesvědčili a nedalo to moc práce, stačilo se podívat na výsledky očkování AstraZenecou, že se máme s ní očkovat, pokud jsme mladší 60 let. Pak toto očkování naopak doporučili nad šedesát let. Následovala stopka pro tuto vakcínu. Pak ji povolili pouze jako druhou dávku, ale zároveň sdělili, že si můžeme dát druhou dávku Pfizer nebo Moderna, ale že se mohou očkovat pouze lidé, kteří byli očkováni mezi 10. a 19. březnem, ostatní že se mohou zaregistrovat. Přestože  jsem byl očkován o čtyři dny později, zaregistroval jsem se. Na vyřízení této registrace bych čekal dodnes. K důvěře ani nepřispělo oznámení, že se prodlužuje platnost očkování o měsíc. Ministryně Elliot neustále trvala  na tom, že mezi dávkami má být dvanáct týdnů a najednou přišla s myšlenkou, že od pondělí 14. června stačí osmitýdenní pauza. Není divu, že  vznikly kilometrové fronty na očkování.

Při tom internetové stránky ukazovaly, kde se můžeme očkovat, ale kdykoliv jsme někam přišli, buď očkování neměli nebo nám řekli, ať přijdeme příští týden. 

Na štěstí jsme nemuseli čekat do pondělí a v jedné korejské lékárně jsme dostali druhou dávku již po jedenácti týdnech. Další změna přišla ve čtvrtek 17. června 2021, kdy kanadské instituce doporučily po první dávce AstraZenecy očkovat Phizerem nebo Modernou. Při tom profesor John Bell z Oxfordu toto mixování v rozhovoru pro CTV v květnu rozhodně nedoporučil. Nabízí se tedy jediné vysvětlení, že není dostatek očkovací látky AstraZenecy a nebezpečí varianty delta se zvyšuje, tak že ti, kteří dostali první dávku AstraZenecy dostanou jakoukoliv druhou dávku. Na dotaz jestli jsou pro tento postup nějaká data šéfka CPHO Theresa Tam odpověděla, že žádná data nemá.

Těžko tedy hledat jehlu v kupě sena. Zdá se, že takovou výjimkou mezi ministry zdravotnictví je dr. Bonnie Henry v Britské Kolumbii, která dokáže své jednání vysvětlit a od 8. dubna 2021, kdy kulminovala epidemie v této provincii s 1293 případy je k dnešnímu dni v této provincii pouze 163 případů.

Přes veškerý zmatek, který zde vládne je až zázračné, že Kanada má pouze 3,96 % nákazy covidem (25996 lidí zde na tuto infekci zemřelo), zatímco Spojené státy 10,3 % (600705 úmrtí) a Česká republika, která má světový primát má 15,6 % (30257 úmrtí). Pro zajímavost na Slovensku se nakazilo 7,19 % obyvatelstva (12464 úmrtí).

Pokud tedy hledáme ministra zdravotnictví, vždy dojdeme k závěru, že na zdravotnictví je málo peněz. Tento měsíc přišla s originálním řešení televize Nová Vize. Dvakrát nám uvedla rozhovor s Václavem  Klausem, který se sice v číslech nemýlí, ale občas se mýlí v řádech (1,3 milionů místo 130 tisíc). V rozhovoru, který byl natočen počátkem dubna 2021 třeba tvrdí, že covid v Indii klesá (2. 4. 2021 bylo 89129 případů), ale ve skutečnosti stoupal (vrcholu dosáhl 7. 5. 2021, kdy nových případů bylo 401 078). Vskutku odborník na ekologii a zdravotnictví.

Proč je na tom Kanada čtyřikrát lépe než Česká republika, lze těžko odpovědět, ale rozhodně bychom neměli chodit tak jako Nová Vize pro poučení k takovým odborníkům jako je bývalý prezident. Není to poprvé, co zaperlil.

P.S. 20. června 2021: Po shlédnutí pořadu Nové vize v sobotu 19. června v 21:00 na stanici OMNI jsem byl opět šokován. Ani trocha reflexe. Ani jeden otazník nad tím, že v České republice se nakazilo a zemřelo snad nejvíce lidí v Evropě. Styděl jsem se za tento program. Nevím, jestli se jedná o senilitu Václava Klause nebo o jeho hloupost. To není podstatné.  Styděl jsem se i za Čechy, kteří se protestů proti dočasným omezením zúčastnili. Styděl jsem se také proto, že řada z mých přátel a známých touto nemocí onemocněli a někteří zemřeli. Styděl jsem se za zdravotníky, kteří riskovali své životy a své zdraví, aby pomohli druhým. Styděl jsem se i za pracovníky v obchodech, kteří nás obsluhovali dlouhé hodiny pod rouškami, za popeláře, kteří s rizikem odváželi odpadky. Co pro mne bylo největším šokem bylo, že stupidní interview s Václavem Klausem bylo prokládáno písněmi Karla Kryla. Je známo, že Karel Kryl nebyl přítelem Václava Klause, byl proti rozdělení Československa a vdova po Karlu Krylovi se ostře vyhradila proti tomu, že Krylovy písně jsou zneužívány krajní pravicí. To vše se odehrává, jak jsme viděli v závěru pořadu pod hlavičkou ČSSK a Československé sdružení v Kanadě bude za krajně pravicovou organizací, pokud s tím něco neudělá, považováno.

Aleš Březina – Toronto,

foto adamvojtech.cz

***

Konečně se znovu otevřely

Ano, řeč bude o hospodách, do kterých na mnoho měsíců vstoupila covidová pandemie, poručila si pivo, víno, rum a uzavřela je. Pandemie se pokusila vymazat fenomén české hospody z podvědomí jejich dosavadních návštěvníků. Hospody se uzavřely a začaly později fungovat jen provizorně s tak zvaným okýnkovým provozem, což ani náhodou nemohlo nahradit všechny ty bohulibé věci, které hospoda poskytuje. V otevřených okýnkách se už nedalo mluvit o starostech a ty zde odhodit, okýnka už nebyla součástí české kulturnosti, nebyla zde místa pro setkávání a už vůbec ne místa pro organizovanou zábavu. Pravdou je, že se u okýnek dalo nadávat na politiku, ale i tohle je určitě lepší uvnitř hospody s pivem v ruce. Každopádně si Česko nikdy nemohlo stěžovat na nedostatek hospod a dokonce i po zavedení elektronické evidence tržeb a zákazu kouření nikterak počet hospod v Česku výrazně neklesl. Statistika z roku 2019 uvádí, že v tomto roce vzniklo 481 nových hospod, zrušených bylo 194 a celkový počet byl 21072, což není nikterak zanedbatelné číslo.

Hospody si v době pandemie sáhly na dno a to nejenom s tržbou, ale i naprostým úbytkem hostů. V Praze byla situace asi nejhorší, zde tržby klesly o celou jednu pětinu. Celkově gastrobyznys přišel o více než 70 miliard a každý čtvrtý podnik pro ekonomické potíže musel svou činnost pozastavit nebo ukončit. V pandemii se také zcela změnily požadavky na nabízené služby. Okýnka určitým řešením byla, přesto hospody měly propad tržeb v průměru o 37% - před pandemií tvořila hospodská poptávka v jídle plných 60% a v pití alko a nealko 25%, to ovšem v pandemii zcela přestalo platit. Obdobné negativní reakce zaznamenaly samozřejmě i pivovary a to všechny od největších až po množství středních a malých, kterým se v Česku v poslední době velice dařilo. Pandemie přinutila malé pivovary k tvorbě netradičních receptur, zareagovaly i na skutečnost, že štamgasti nemohli chodit do hospod a začali si domů kupovat malé sudy piva po 5 a 20 litrech – pivovary logicky zvedly či zavedly jejich nabídku. Stejně tak daly do provozu linky na pivo lahvové – příkladně budějovický Budvar, ale i další. Opakované zavírání a otvírání hospod, stanovení stále se měnící otvírací doby nepříznivě ovlivňovaly celková množství vyráběného piva a mnohdy výrobci neměli jinou možnost, než pivo vylít.

Dnes jsou hospody otevřené, ale narážejí na další problém a tím je, že nemají dostatek kvalifikovaných sil, kuchařů, číšníků a servírek – ti se už během pandemie rozprchli do zcela odlišných profesních lokalit, kde očekávali větší životní jistotu. Takže dnes přijdete do hospody, dáte si vynikající pivo, ale chybí kuchař, takže si teplé jídlo dát nemůžete a musíte vydržet jen s jídlem polotovarním jako je třeba nakládaný sýr, nebo uzenina. Ne nutně musí v hospodách být zastoupeno jídlo, ale k pivu to samozřejmě logicky patří. Nevím, jaký boj svádí v současné době deset pražských pivnic s nejlepším a vyhlášeným pivem vůbec, určitě ani zde nemají teď na růžích ustláno a určitě i tady chybí profesionální personál. Aspoň vám některé z vynikajících deseti hospod připomenu. „Zlý časy“ s jejich 24 pípami českého i zahraničního pivního moku na Praze 4, „Zubatý pes“ s 15 pípami ve Vršovicích, „První pivní tramway“ na konečné bývalé tramvaje č. 11 na Spořilově, budova určená původně jen pro tramvajáky, „Lokál Dlouhá“, „Pivovar u Bulovky“ s nabídkou mnoha piv bavorského typu, „U hrocha“, „U blílé kuželky“, „U Pinkasů“, kam filmově zavítal i pan Rudolf Hrušínský jako komisař Ledvina s americkým detektivem Nickem Carterem ve filmu Adéla ještě nevečeřela.

Teď necháme pandemii stranou, stejně nás všechny hodně dlouho ničila a ovlivnila nám celý náš život a jen hlupák si může myslet, že je vše vyřešeno a že se vše navrátí do starých kolejí. Zavzpomínáme si společně ještě v závěru povídání na opravdu vybrané hospody, ve kterých se vždy všechno zlé vyřešilo a v dobré obrátilo. Tady to je!

„U dvou koček“ dům už ze 13. století v Praze 1- Uhelný trh s mnoha stavebními přestavbami – renesanční, barokní, klasicistní. Hospoda, ve které se vždy vzorně vařila česká jídla a to už od roku 1678 a kde po večerní uzávěrce to pravidelně ožívalo hazardními hrami a to i za bolševika a to byla doba, kdy se musel dávat pořádný pozor.

Ještě chci maličko připomenout určitě všem známou hospodu „Na Marjánce“, které se kdysi dávno přezdívalo „dupárna“, kam docházel i Karel Hašler a vzpomínku na tuhle hospodu vložil do jedné ze svých písní „ Jo, na Marjánce, na Marjánce, tam se baletí a facka přiletí a holka odletí. Jo, tam se žije, jí a pije, tramtaratatá.“. Sem určitě patří i dejvická lidová hospoda „Na Slamníku“, původně „Na štrózoku“ spojená s velikonočními slavnostmi krejčovského cechu. A co by to bylo za „hospodské“ vyprávění, kdyby nebyla zmínka o hospodě s nejdelší tradicí a sice o „Jedové chýši“ – vznikla v době, kdy její místo ještě nebylo součástí Prahy (za dnešním Karlovým náměstím). Byla to proslulá dupárna obohacená vždy o řadu legend, smýšlenek a nejrůznějších povídaček, bývala spojována s mordem a s galerkou pražského podsvětí. V určité době se stala eldorádem nejenom pro sociální chudinu, ale i pro pražské německé „bohémy“, studenty nejrůznějších klinik a zdejších nemocnic. Konec konců také televizní seriál „Hříšní lidé města Pražského“ nám onu atmosféru dokonale předvádí.

Ve svém povídání jsem nechtěla jen naříkat na dobu lockdownovou, chtěla jsem vložit i nějaké, rádoby historické drby a radosti, které se kolem hospod vždy objevovaly a dodávaly hospodám milý pohled nejenom na orosené půllitry s dokonalým pivem, a s napěněným vrchem, ale pohled na jejich celkový pražský kolorit.

A protože je dnes v Praze třicet tři stupňů ve stínu, bude to večer chtít orosené pivo v nějaké blízké hospodské předzahrádce se stínem popínavých rostlin a jednu takovou znám a je hodně blízko od místa, kde bydlím!

Jana Fafejtová-Praha foto internet

***

Naďa Humlová: Ať nám stále chutná

Nejen o světové kuchyni, ale i o české 

Klepněte zde

***

Čeští bratři z Afriky

Obvykle v neděli večer zajdeme do kostela u Martina ve Zdi. Pamatuji, že tam kázal perfektní češtinou Afričan Leonardo Teca, zároveň jsem se také dověděl, že není jediným kladenským africkým farářem. Druhý působí v čekoslovenské církvi husitské a nedávno jsem dostal článek o faráři z Keni Bobu Helekiovi Ogolovi, který do nedávna působil v západočeském Nejdku v Krušných horách. Nejprve tedy jeden z příběhů Leonarda Tecy.

Jednoho krásného letního dne jsem seděl v kanceláři v Horních Vilémovicích, chystal jsem program pro děti, když v tom někdo zazvonil. Šel jsem otevřít, stál tam pán, kterého jsem neznal.

Byl to zřejmě bezdomovec. Pozval jsem ho dál, posadil se, ale odmítl cokoliv k jídlu, chtěl jen vodu.

Začal mi vyprávět svůj dlouhý příběh o tom, jak v Ostravě, kde do onoho dne žil, byl na několik měsíců hospitalizován. Během hospitalizace ho jeho žena navštěvovala čím dál méně. A když ho propustili, přišel domů a zjistil, že se mu tam s jeho ženou zabydlel cizí chlap. Odešel naštvaně nazdařbůh. Nějak náhodou skončil na jednom z konců světa, tedy v Horních Vilémovicích. Ptal se mě, co má dělat. Myslím si, že říkat svéprávnému dospělému člověku, co má dělat, nesluší ani farářovi. Veškerá moje snaha ho nasměrovat k nějakému rozhodnutí končila odmítavým postojem a na mou opakovanou otázku, co tedy chce dělat, odpověděl, že neví a že mu to mám říct já. Nevěřili byste, jakou jsem měl ten den trpělivost.

Po zdlouhavém točení se na místě jsem pánovi naznačil, že mě plané povídání přestává bavit. V té chvíli se začalo něco rýsovat. Pán si najednou uvědomil, že by mohl jet do Bratislavy za svojí tetou. Tušíte, co jiného se vedle toho rýsuje? Ano, pán chce peníze na vlak, Třebíč - Bratislava. To je paradox naší církve, že mnoho lidí vyhledává materiální i finanční pomoc od těch, kteří sami na rozdání mnoho nemají. Se sebezapřením jsem nabídl svému nečekanému návštěvníkovi, že mu zaplatím cestu do Ostravy. Samozřejmě jsem mu řekl, jak jsem už roky naučený, že mu nedám peníze, ale koupím mu jízdenku. Takové nabídky mnohdy přinášejí rychlé zápletky, protože brzy zjistíte, jak to ten bližní myslí vážně a upřímně.

Můj host chvíli váhal, potom k mému překvapení nabídku přijal. Vyrazili jsme do Třebíče a cestou mě napadl ještě jeden manévr. Nabídl jsem mu, že se v Třebíči stavíme u jednoho mého milého kolegy, od kterého si půjčím pár stovek, abych měl více peněz na jízdenku. Zaparkoval jsem u fary kolegy Aleše Mosteckého. Můj host začal vykládat, že si vzpomněl, že nedávno bydlel nedaleko místa, kde se v Třebíči nacházíme, a prosil mě, abych si to vyřídil s kolegou, a on si mezitím prohlédne okolí. Možná by celý příběh skončil jinak, kdybych s tím souhlasil. Pán by možná odešel a už by se nevrátil a nebylo by už co řešit. Ale já to odmítl a trval jsem na tom, že musí se mnou ke kolegovi. Zazvonil jsem u Aleše, který mi se vstřícností sobě vlastní půjčil tři sta korun a právem se divil, co jdu podnikat.

Jízdenku do Ostravy mi prodala moje známá, která mě u pokladny přivítala slovy: „Pane faráři, kam cestujete?“ Odvětil jsem, že se nikam nechystám, cestovatelem je pán stojící vedle mě. Ten se divil, že se s pokladní znám. Dal jsem mu jízdenku a rozloučili jsme se. Když se vzdálil, řekl jsem své známé u pokladny, co má dělat, kdyby si ten cestovatel rozmyslel svoji cestu a chtěl by zpátky peníze.

Ochuzen téměř o sedm set korun a s rozpaky, jestli jsem pomohl bližnímu, jsem jel zpátky do Horních Vilémovic. Sotva jsem dojel, zazvonil mi mobil, volal Aleš. Proběhlo mi hlavou, že mi chce vytknout přehnanou a nedomyšlenou pomoc. Nadechl jsem se zhluboka a zvedl telefon. Aleš měl pro mě lepší a uklidňující zprávu. Cestovatel si to skutečně rozmyslel, ale jízdenku neodevzdal na nádraží, kde tušil, že by stejně nepochodil, a tak ji odevzdal Alešovi. Toho jsem prosil, aby ji odnesl zpátky na nádraží, kde mu vrátí peníze se srážkou deseti procent. S touto ztrátou jsem od samého začátku počítal.

Zanedlouho mi Aleš zavolal znovu. Tentokrát jsem telefon zvedl s radostným očekáváním, že vše dobře dopadlo hned. Omyl. Aleš zvedl hlas, napůl vážně a napůl žertem, a ptal se mě, jestli co z něho dělám. Prý ho na nádraží mají za bezdomovce. „Au, tak toto jsem nechtěl.'1 Trochu jsem podcenil svoji známou z pokladny a Aleš si to nezaslouží. Umíte si představit, jak proběhl jejich rozhovor?

„Dobrý den, paní, jdu vám vrátit jízdenku, kterou tady před asi hodinou koupil můj kolega."

„Jaký váš kolega?"

„Farář Leonardo Teca z Horních Vilémovic."

Paní si pro jistotu vzala od Aleše jízdenku, než na něj zas promluvila: „Pan farář mě prosil, abych žádnému bezdomovci nevracela peníze, pan farář se proto staví sám. Děkuji za jízdenku, na shledanou."

Aleš byl zaskočen, ale zachoval klid a odvětil: „Ale já jsem jeho kolega, jsem také farář."

Paní na to reagovala ironicky „Jo? Vy farář? Jasně! Ale peníze vám nedám. Pan farář Teca mě prosil, abych nedala na nějaké bláboly."

Poté se Aleš rozhodl mi zavolat. Prosil jsem, ať mi předá tu paní. Vysvětlil jsem jí, že před ní stojí opravdu můj kolega farář Aleš Mostecký, a že sídlí hned pod nádražím.

Paní mi odvětila: „Dobře, pane faráři, ale dáváte mi zabrat."

A v pozadí jsem slyšel i Alešův hlas. Řekl něco jako: „To mi povídejte, co mám říkat já? Také mi dává zabrat."

Oběma jsem se omluvil a zároveň poděkoval. Paní jsem pozval na kafe. Aleš to vzal s nadhledem, ale rád vyprávěl, jak jsem z něho udělal bezdomovce. A kolegy přede mnou varoval.

Leonardo Teca -Evangelický kalendář 2020

***

A nyní:

Farář  Bob Helekia Ogola farář, který působil v Nejdku

Na článek z aktualne.cz Klepněte zde

***

Úmrtí

Jiří Škoda

O jeho laskavosti svědčilo, že nejednou poskytl svůj příbytek hercům, kteří přijeli pohostině navštívit Nové divadlo z Česka. Ačkoliv nebyl nijak bohatý, velice často pomohl nově příchozím a rovněž podporoval naše noviny. Zůstalo několik vzpomínek a fotografií. Jednu ze vzpomínek za Nové divadlo vyslovil Josef Čermák.

abe-vpravo fotky Jiřího Škody, které zaslala Iveta Lukáčová

***

Herečka Libuše Šafránková

wiki - foto lidovky.cz

***

Kdo na místě přes rok stal, dnes je vzadu, opodál

Zavírání podniků během jara 2020 bylo snadnější než popuštění uzdy koncem jara 2021. Ne nadarmo se říká, že to chce mistra tesaře, aby postavil stodolu, ale kterýkoliv bujný osel ji rozkopne. Nedávno jsem četl parádní historku z východního, atlantického pobřeží, kde přímořský hotýlek, asi 20 pokojů s verandou, přímo nad oceánem, kde podávali snídani rekreantům, kteří jí jedli za zvuku šumění moře. Leč na začátku sezóny vlny vyplavily přímo pod tu idylickou verandu mrtvou velrybu přes 20 metrů dlouhou; majitele hotýlku se vyděsili takové hromady zahnívajícího masa a chvátali na městský úřad se žádosti, aby tu smrdutou hromadu nějak odstranili, ale nikdo nevěděl jak to udělat; k tomu  vyjednávání se nachomýtl nějaký reportér a napsal článek do tisku o velrybě na pláži před hotýlkem. Ráno a další den přijely desítky a stovky zvědavců,

kteří nikdy velryby zblízka neviděli; mezitím se na zdechlinu slétly tisíce ptáků a ornitologové zaplnili hotýlek i verandu se svými

kamerami a pozorovali ptáky a jak ze smrduté velryby mizí kůže a maso a zůstává jen doběla okousaná kostra velryby jako vzácnost do muzea a hotýlek, namísto krachu kvůli smradu měl plno turistů okukujících velrybu.

Tak tomuhle říkám koloběh přírody před očima člověka, který se od přírody přestal učit a dnes ji chce předělat k chudokrevnému obrazu svých zpustošených představ.

Jezero Ramsey asi 5 minut pěšky od našeho domů, už je pohostinné a dětičky tam skotačí ve vodě i na pláži.

Rosťa Firla – Sudbury

***

Na dotazy čtenářů odpovídá český právník Jaroslav Horký

Zjistil jsem, že dům v České republice, jehož id. ½  jsem před časem zdědil ale nežiji zde. Druhý spoluvlastník ho celý užívá. Doslechl jsem se navíc, že ho také pronajímá, činí tak aniž by mě o tom informoval, či mi část financí zasílal. Jak mám postupovat?

Pokud tak druhý spoluvlastník činí bez dohody o užívání společné věci, a to nad rámec svého podílu, lze po něm požadovat vydání bezdůvodného obohacení. Pokud ho nevydá dobrovolně, lze ho požadovat žalobou o vydání bezdůvodného obohacení, a to až tři roky zpětně od zjištění dané skutečnosti. Výše bezdůvodného obohacení je během soudního řízení určena znaleckým posudkem.

Doporučuji pověřit Vašeho, či doporučeného advokáta řešením tohoto případu.

Dědické řízení je v České republice zpravidla zahajováno z moci úřední (tzv. automaticky) poté, co se soud dozví, že zůstavitel zemřel. Tyto údaje se dozvídá soud od českých institucí. Pokud osoba zemře v zahraničí, nemá se soud o úmrtí, jak dozvědět. Proto je vhodné připravit tzv. návrh na projednání dědictví. S návrhem Vám pomůže advokát. Je vhodné obrátit se na advokáta, o kterém víte, že se zabývá dědickými řízeními se zahraničním prvkem. Takový advokát přesně ví, jaké dokumenty je třeba předložit.

Zjistila jsem, že můj dědeček je zapsán v českém katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti. Společně se sestrou, která žije v České republice, jsme zdědily majetek, který dědeček měl v USA, ale o dané nemovitosti jsme nevěděly. Já ale nemám o nemovitost v České republice zájem. Je tedy možné, aby získala danou nemovitost pouze má sestra? Jak můžeme postupovat?

Ano, je to možné, jelikož v rámci dědického řízení je možné uzavřít dědickou dohodu, která umožňuje, aby se dědicem stala např. jen Vaše sestra. V dědickém řízení je vhodné mít právního zástupce, protože notář projednává dědictví za účasti dědiců, resp. jejich právních zástupců. Dědické řízení je v České republice zpravidla zahajováno z moci úřední (tzv. automaticky) poté, co se soud dozví, že zůstavitel zemřel. Tyto údaje se dozvídá soud od českých institucí. Pokud osoba zemře v zahraničí, nemá se soud o úmrtí, jak dozvědět. Proto je vhodné připravit tzv. návrh na projednání dědictví. S návrhem Vám pomůže advokát. Je vhodné obrátit se na advokáta, o kterém víte, že se zabývá dědickými řízeními se zahraničním prvkem. Takový advokát přesně ví, jaké dokumenty je třeba předložit, aby mohlo být o dědictví rozhodnuto co nejdříve.Vždy budete při dědickém řízení v České republice potřebovat dokumenty jako úmrtní list zůstavitele; doklad o tom, že jste jeho právními nástupci (rodné listy – Vaše, Vašich rodičů); závěť, pokud ji dědeček sepsal a další dědické dokumenty které máte k dispozici. Notář pověřený tímto případem Vás, popřípadě Vašeho právního zástupce seznámí, co bude v daném případě z Vaší strany potřeba doložit.

***

Sport

Chtěli bychom upozornit na naše webové stránky, které jsou na pravé straně tohoto webu.

Jedná se o kalendář kalendar.zpravy.ca a adresy kostelů, dále je to seznam dárců, Všem, kteří nás podpořili děkujeme. 

Sportovní zprávy:

Jsou jednak fotbalové, kdy probíhá současné Mistrovství Evropy. Češi vyhráli v prvním utkání nad Skotskem 2:0 a remízovali s Chorvatskem 1:1. Všechny branky vstřelil Patrik Schick.

Podrobnosti jsou na stránce fotbal.zpravy. ca . Zpravodajství je pravidelně aktualizováno

Hokejové stránky mají o posledním Mistrovství světa v Rize a o tom, jak se vyvíjí letošní Stanley Cup. Dále je tam i tabulka, jak si vedli Češi a Slováci v NHL a v letošním Stanley Cupu.

Hokejové zpravodajství je na hokej.zpravy.ca .

Aleš Březina

Celková tvorba do roku 2020

www. paintinggallery.net

Poslední virtuální výstava koláží 2021

www.paintinggallery.ca

Ti, kteří nás podporují

Nabídka práce ve výrobě nápojů 

pro kanadsko-českou firmu

v Mississauze.

Máte-li zkušenosti z výroby, fyzickou kondici a manuální zručnost a jste spolehlivý a stabilní (máte-li zájem o dlouhodobu spolupráci), volejte v pondělí až pátek (od 8:00 hod. do 16:30)

na číslo 905-848-0428. 

Archiv letošního ročníku

Leden 2021

Únor 2021

Březen 2021

Duben 2021

Květen 2021

Červen 2021

Jiří Škoda v představeních Nového divadla