ZPRAVY CSSK
Budoucnost kancelare Sdruzeni
Diskuse na 54. kongresu CSSK
V sobotu 25. 5. odpoledne bylo na 54. kongresu Ceskeho a Slovenskeho
sdruzeni v Kanade ve Winnipegu venovano diskusi o budoucnosti
kancelare Ustredi Sdruzeni CSSK. V referatech vystoupili Blanka
Rohnova (Budouci struktura kancelare CSSK), Jan Waldauf (Financni
rozbor rozpoctu Sdruzeni) a Milos Suchma (Internetove stranky
Sdruzeni).
Blanka Rohnova konstatovala, ze na vyzvu o budoucnosti kancelare
Sdruzeni reagovaly odbocky Kitchener, Montreal, St. Catharines
a Ottawa. V souhrnu bylo konstatovano, ze uchovat fyzickou podobu
kancelare by bylo zadouci, ale realita je, ze financni naklady
to nedovoli.
Jan Waldauf jako pokladnik Sdruzeni konstatoval, ze z financni
zpravy Sdruzeni za rok 2001 vyplyva, ze vylohy na udrzbu a provoz
kancelare Ustredi cinily $22,146, prijmy vsak jen $8,152; vysledkem
byl schodek $13,994. Kancelar se podarilo udrzet zasluhou sbirky.
Rozpocet na rok 2002 predpoklada schodek $15,000, ktery by vsak
mel byt uhrazen dosavadnim vynosem letosni sbirky, spolu s prisliby
dalsich daru na letosni rok. Je ovsem zrejme, ze tato situace
je do budoucnosti neudrzitelna.
Je proto pochopitelne, ze naklady na provoz vlastni kancelare
musi byt usetreny fyzickym zrusenim kancelare, vytvorenim virtuelni
kancelare (postovni schranka, telefon, fax, internetove spojeni
s e-mail schrankami) s tim, ze tydne by se pro styk s verejnosti
v navstevnich hodinach a pro schuze Ustredi pronajimala mistnost.
Za tohoto predpokladu by prijmy hradily naklady a kancelar Ustredi
by nebyla v deficitni situaci.
Minuly kongres CSSK, konany v kvetnu 2001 v Ottawe vyjadril prani
realizovat webovou stranku Sdruzeni. Ukolu se zhostil Milos Suchma,
ktery na letosnim kongresu predvedl webovou stranku Sdruzeni,
ktera je dostupna na adrese <www.Czech-Slovak-Assoc.ca>
Struktura webove stranky je dohotovena (a je tedy pro zajemce
pristupna), Ustredi, Klub mladych a odbocky Ottawa a Winnipeg
maji jiz naplnena data, a podle techto vzoru zbyvajici odbocky
maji za ukol data doplnit.
Pristi volebni kongres CSSK, ktery se kona v Toronte v kvetnu
2003 ma zvolit novy vybor Ustredi, ktery by mel jiz pracovat podle
nove koncepce. Sdruzeni realisticky konstatuje, ze dobe technologickych
zmen se musi prizpusobit, s touto pomoci privest do souladu sve
financni prijmy s naklady, a mnohem pruzneji reagovat na potreby
sve clenske zakladny a komunikace s vnejsim svetem.
Milos Suchma - Ottawa
***
Benesovy dekrety
Ve sve velmi zajimave reci na Kongresu CSSK ve Winnipegu velvyslanec
Vladimir Kotzy venoval zvlastni pozornost otazce Benesovych dekretu.
Zduraznil, ze prezident republiky, vlada i hlavni politicke strany
zaujaly v podstate stejne stanovisko k jejich mistu v soucasne
historii. Informacni material k temto dekretum (ktery je prilis
obsahly, abychom ho mohli cely uverejnit) shrnuje politicke a
pravni aspekty jejich vydani a hodnoceni.
Tyto dekrety z let 1940- 1945 jsou soucasti valecnych a povalecnych
aktivit a opatreni v Evrope. Obdobne predpisy aplikovaly i jine
exilove vlady v dobe, kdy byla jejich zakonodarna a i vykonna
moc v nouzi. Je treba chapat je jako pravni akty v kontextu politickych
rozhodnuti velmoci i aktu mezinarodne pravni povahy, v ramci kterych
se schvalovaly obdobne pravni akty v ruznych evropskych zemich.
Tento komplex norem a pristup resici dusledky II. svetove valky
a prekonavajici dusledky vzniku nacismu a fasismu v Evrope patri
k jeji minulosti.
Z techto zakladu a zkusenosti vyrustala evropska integrace a byla
na ni vybudovana EU. Strategickou politickou myslenkou evropske
integrace je dosazeni trvaleho miru v Evrope na zaklade usmireni
byvalych nepratel tak, aby se nikdy nemohly vracet nebezpecne
nacionalisticke ideje minulosti
Otazka dekretu prezidenta republiky nemuze byt a neni tematem
pro vyjednavani o vstupu CR do EU, dekrety nejsou soucasti evropske
legislativy ani s ni nejsou v rozporu.
CR povazuje evropskou integraci za primarni cil sve politiky a
proto se dusledne stavi proti vsem odstredivym snaham a partikularnim
pozadavkum, ktere by mohly integraci zpochybnovat nebo ji dokonce
ohrozit. CR ma i nadale zajem na historicke diskusi, jejimz cilem
je oddemonizovat nejtragictejsi obdobi evropske historie.
Material cituje cesko-nemeckou smlouvu o pratelstvi a dobrych
sousedskych vztazich z roku 1992 a cesko-nemeckou deklaraci z
roku 1997 a zduraznuje clanek IV, kde se rika: Obe strany se
shoduji v tom, ze spachane krivdy nalezi minulosti a tudiz, ze
zamiri sve vztahy do budoucnosti. Prave proto, ze si jsou vedome
tragickych kapitol svych dejin, jsou rozhodnuty nadale davat pri
utvareni svych vztahu prednost dorozumeni a vzajemne shode, pri
cemz kazda strana zustava vazana svym pravnim radem a respektuje,
ze jina strana ma jiny pravni nazor. Obe strany proto prohlasuji,
ze nebudou zatezovat sve vztahy politickymi a pravnimi otazkami
pochazejicimi z minulosti.
O vztahu cesko-rakouskem material rika: Pri priprave bilateralniho
jednani o navraceni majetku doslo ke sjednoceni ceskoslovensko-rakouskeho
protokolu z roku 1956, ktery stanovuje, ze rakouska strana nebude
zastupovat majetkove pozadavky tzv. Novorakusanu. Navic z hlediska
obecne uznavanych norem mezinarodniho prava Rakousko nemuze zastupovat
majetkove zajmy osob, ktere v momentu dotceni jejich majetku nebyly
rakouskymi obcany. Toto potvrzuje i rakouska pravni teorie, ale
i rakouska justicni praxe.
Po diskusi o statutu tohoto problemu a SR, material uzavira
kapitolu o politickych aspektech vztahu mezi CR a Rakouskem: Vzhledem
k vyse uvedenemu tak CR s Rakouskem v meritorni rovine nemuze
a ani nebude jednat o odskodneni Novorakusanum.
Pokud jde o pravni aspekty prezidentovych dekretu, mezinarodne
nejslozitejsi je odsun Nemcu. Material k tomuto bodu rika:Je
treba konstatovat, ze dekrety samy o sobe neresi otazku odsunu
Nemcu z Ceskoslovenska, ktery se uskutecnil na zaklade clanku
XIII. Postupimske dohody. Oficialni stanoviska ceskych predstavitelu
jsou jednotna v tom, ze dekrety jsou soucasti naseho pravniho
radu, ze zakotvuji zejmena povalecne usporadani a ze je nelze
zrusit.
***
Ceskoslovenska strana narodne socialni
v exilu
Kniha vyznamneho politologa Victora M. Fice vysla jako paty svazek
serie Prameny a studie k dejinam ceskoslovenskeho exilu 1948-1989,
rizene Jirim Pernesem, s podtitulem Nastin vyvoje, jeji
organizacni struktury a strategie boje za demokracii ve vlasti:
23. unor 1948-1990. (Vydala Katerina Mikosova - nakladatelstvi
Prius, Brno)
Kniha se v kratkych statich zabyva nasledky puce, praci clenu
strany v uprchlickych taborech a v ruznych statech svobodneho
sveta, zalozenim strany v New Yorku v roce 1952, dichotomii kontinuity
strany, styky s ilegalni skupinou, pocatky obrody CSS (Ceskoslovenska
strana socialisticka, slozka Narodni fronty) v roce 1988, reformnimi
proudy v prazske organizaci strany, prvnimi kontakty s vedenim
CSS v listopadu 1989.
Z hlediska sirsi verejnosti jsou nepochybne nejzajimavejsi kapitoly
o cinnosti exilove strany po listopadu 1989, na niz ma autor knihy
lvi podil. Docteme se o usili sjednotit exilove a domaci kridlo
strany, zalozeni Klubu Milady Horakove v hotelu Krivan v
prosinci 1989, jednani v Praze, zvlastni jednani, jichz se zucastnil
Fic ve dnech 20.-28. ledna 1990, jejichz hlavnim bodem bylo slouceni
domaci a exilove strany, ale nejcennejsim plodem prazske navstevy
byl asi seminar, ktery Fic poradal ve Spalicku a ktery silne ovlivnil
transformaci Fora jako hnuti na politickou stranu. Posledni kapitola
hovori o slouceni obou stran a zaniku exilove strany.
V knize se setkavame s radou Torontanu, kteri obetave pracovali
nejen v exilove strane, ale take v nepolitickych krajanskych organizacich,
mezi nimi Jiri Corn, Zdenek a Hana Otrubovi, Vera Rollerova a
Ctirad Vrana a samozrejme velmi dulezitou roli hrali vancouversky
Vladimir Krajina a ottawsky Ota Hora.
Exilova strana, do velke miry zasluhou prave Fice, spravne odhadla
(jak pise ve sve predmluve prof. Milos Trapl) mezinarodni vyvoj
vedouci k padu komunismu, ale jeji odhad mentality ceskych volicu
devadesatych let byl zrejme katastrofalne mylny a priciny tak
velkeho odklonu volicu od tradicniho ceskeho narodniho socialismu
nejsou tedy dosud prozkoumany. Snad mozna slouceni exilove
strany s odnozi narodni fronty s tim melo leccos spolecneho. Nepekny
puch ctyricetilete kolaborace s komunisty se mozna usadil na sloucene
strane a prvni volby prisly prilis brzy. Tim nijak nechci snizovat
obetavost tolika znamenitych lidi a jeste mene hodnotu Ficovy
knihy. Ale take se nemohu zbavit pocitu smutku, ze dva z clenu
strany, jichz jsem si nad jine vazil, zemreli zatrpkli: Libuse
Drobilkova a Ota Hora.
***
Zemrel Otto Loewy
Bohaty a mimoradne uspesny zivot dohasl ve vancouverske nemocnici
28. kvetna 2002. Otto Loewy se narodil v Praze 4. brezna 1921.
V roce 1939 uprchl do Anglie, kde slouzil v ceske eskadre Kralovskeho
letectva. Po valce v roce 1948 prisel do Vancouveru, nejaky cas
pracoval u Canadian Forrest Products, ale jeho herecky, literarni
a vubec komunikacni talent byl nepotlacitelny. Vancouver ho poznal
jako herce, rezisera, komentatora a dramatika. Zbytek Kanady pak
jako hvezdu rozhlasovych poradu, obzvlaste byl velice oblibeny
The Transcontinental. Velmi casto v nem vypravel o Praze
a hral ceske skladatele, hlavne Dvoraka a Smetanu. Vystupoval
take s Vancouverskym symfonickym orchestrem v programu Tea
and Trumpets. Kratce po jeho smrti se s nim CBC rozloucila
poradem, v nemz uvedla i ukazky jeho poradu. Byl aktivnim clenem
herecke unie ACTRA (zastaval i funkci narodniho reditele). V roce
1994 byl vyznamenan rakouskym Zlatym krizem prvni tridy za zasluhy
v oboru ved a umeni, v roce 1998 byl uveden do Entertainment
Hall of Fame provincie Britske Kolumbie za praci v rozhlase,
v roce 1999 obdrzel od prezidenta Havla Medaili prezidenta republiky
a Masarykovu cenu CSSK za oslavu ceske hudby a historie a za
vytvareni povedomi o jejich mistu v kanadske multikulturalni mozaice.
Hvezda s jeho jmenem je vytlacena do chodniku slavnych hvezd
na ulici Granville. Mel jsem poteseni se s nim setkat v jeho domove
s krasnym pohledem na more pri zastavce ostravske skupiny ve Vancouveru
zacatkem devadesatych let. Byl to okouzlujici muz velkeho formatu.
Jeho pani Barbare a synovi Davidovi vyslovujeme uprimnou soustrast
a dik za vynikajici oslavu jeho i nasi rodne zeme.
***
Diamantova svatba
Diamantova svatba dr. Premysla Pelnare a Hany Pelnarove byla mimoradnou
spolecenskou udalosti. Konala se 2. cervna (datum te puvodni bylo
nekdy na jare), bylo na ni pritomno mnoho zajimavych lidi a bylo
to, jak to jedna z pritomnych popsala dustojne a sranda. Vetsi
poklonu si nedovedu predstavit. O tu srandu (ale trochu i o tu
dustojnost) se zaslouzili deti diamantovych svatebcanu, dcera
Ivana a syn Thomas, kteri predvedli dramaticko-hudebni pasmo o
zivote svych rodicu. Hana si s nimi zazpivala Zivot je jen
nahoda. I kdybych uz nikdy na zadnou diamantovou svatbu nebyl
pozvan, umru s vedomim, ze jsem videl tu nejpeknejsi.
Zpravy CSSK pripravil Josef Cermak
Doslo faxem 12.6.2002 - 9:20 (zkraceno)
***