Tomas Masek uvedl Fostera
na ceskou scenu
Zase jedno vydarene predstaveni
"Ocekavam pohodu a prekvapeni a doufam, ze to bude
predstaveni tak jako ta predchozi - ocekavam hodne zabavy, dobre
herecke vykony - chodim mnoho let do ceskeho divadla a herci jsou
velmi uspesni, jsou rok od roku lepsi ... tesim se na prijemny
vecer... verim, ze to bude dobre zahrano a tesim se, ze se setkam
se znamymi, ktere jsem nevidela jiz rok... tesim se take na chlebicky
a dorty... chci mit hezky vecer, proto jsem prisla ...,"
vidite, presto ze byly otazky kladene nezavisle ruznym lidem,
presto se v odpovedich mnohe shodovalo.
Divadlo je spolecenska udalost pokazde, ale v podminkach emigrace
ma specificke, a mohu rici, ze i nezastupitelne poslani. Ackoliv
si tento fakt nikdo z nas pred vstupem do divadla nedefinuje,
zije v nasem podvedomi. A opatrujeme jej jako neco, co by nemelo
vymizet, protoze predstavuje sounalezitost k nekomu a k necemu
- prezentuje jazyk nasich maminek, kulturni minulost, souhlasny
naboj smichu a humoru, souznely pohled na zivot.
Ovsem, jak konecne zkusenost ukazuje, nase tradice se v detailnim
pohledu na zivot jevi jako vsesvetova, protoze pod drobnohledem
partnerskych vztahu jsme 'my' totez, co 'oni'. Jak jinak si vysvetlit,
ze nas rodily Kanadan Norm Foster oslovil temer vsim, o cem byla
rec v jeho komedii, kterou prelozil a s herci Noveho divadla nastudoval
reziser Tomas Masek, a kterou jsme ve svetove premiere v cestine
pod nazvem Balkonove pribehy zhledli v patek 28. rijna?
Osudy tri zen, ktere se na balkone domu, v nemz natrvalo bydli
pouze pruvodce vsemi pribehy, jez se ho rovnez svym zpusobem dotykaji
a ovlivnuji jeho zivot, sestactyricetilety rozvedeny John (Pavel
Novak). A tak nas seznamuje s mladou Fay (Lenka Kimla), ktera
si na zivobyti vydelava tim nejstarsim zpusobem vubec a ktera
se v jeho reci kmitne jeste nekdy k zaveru, aby nam sdelil, ze
sveho zivotniho cile - studii prav - dosahla. Druhou spolunajemnici
je zivotem jeste nedotcena Angela (Radka Tamchynova). Nadsena,
plna rozevlatych snu o dobyti muzikalove sceny, a i kdyz zpevem
nadana, prece jen neuspesna. Sveho starsiho spolunajemnika bere
spise jako berlicku, o kterou se opira, az kdyz ji je ouvej. Nu
a potreti se zmeni oblicej na balkone v pripade Gwen (Dasa Belacikova).
Je kratce po rozchodu s manzelem, a i po dvacetiletem manzelstvi
az sterilne naivni a puritanska. Tady si John uvedomuje, ze vlastne
by hlubsim vztahem neopovrhl, jenze Gwen se osvobodi ze zajeti
predsudku a do noveho zivota nakonec vykroci sama. Lide se potkavaji,
jeden druheho - aniz si to uvedomuji - ovlivnuji i na cely zivot,
vzajemne se obohacuji, podpiraji ci si i ublizuji. Dramatik nechce
poucovat, nechce vychovavat. Nechava zivotni situace zrcadlit
se. Sve postavy vsak nenechava na holickach a ani je nenechava
ztroskotat, protoze kazdy podle neho ma moznost se postavit na
nohy a jit vzprimene dal. Dulezite je, s kym se na te ceste potka.
A ze se jedna o komedii, potkavame se i s celou radou duverne
znamych humornych situaci. Vystupuji tise ci nahlas, jak tise
ci nahlas se k nim chceme hlasit. A smeje se jim tak, jak se smejeme
my, kdyz se konecne poznavame.
Jeden muz a tri zeny. I kdyz ctyri herci v komedii, presto na
scene vzdy jenom dva. Jeden proti jednomu, jeden s jednim. Uzavreny
prostor. Pohyb vymezeny zabradlim balkonu na poslednim poschodi
ctyrpatroveho baraku a ulici. Pomyslnou. John je na scene porad.
Stridaji se zeny. Dvojice si odehraje svoji zhruba ctyricetiminutovu
partituru a nastupuje dalsi. Salem vladne pohoda a smich.
Prvni potlesk na otevrene scene sbira na premiere Dasa Belacikova
v roli Gwen. Pan Cimrman by z ni mel radost. Herecka, ktera nehraje.
Svoje pravdy chrli Gwen naivne zprima, bezelstne se priznava k
vlastni nevedomosti. Dasa nepotrebuje velka gesta ani mimiku,
aby presvedcila. Staci ji jeji na poslech prijemny hlas. Artikuluje,
je ji rozumet. Pusobi klidne, sebejiste, vi proc a co rika. A
ta jistota pochopeni textu se prenasi magicky priznive i na divaka.
Naivni Angela. Radka Tamchynova naivni neni. Radka je logicky
myslici inteligentni dama. A ma navic dar - mimo jinych - vypadat
mlade a sveze. I v civilnim zivote se porad usmiva, takze vesela
a na karieru se tesici Angela nemohla byt pro ni problem. A take
si obecenstvo pro tyto prednosti ziskava. Nakonec, svym zpusobem
ztelesnila sen mnoha z pritomnych dam. Cilevedoma a muze znajici
Fay v podani Lenky Kimly. Fay vi, proc se tak ci onak chova k
muzum. Nema dobre zkusenosti s nimi, ale jsou ji dobri k tomu,
aby dosahla sveho cile - vystudovat prava a jako advokatka pomahat
mladym zenam v nouzi. Pri nedlouhe ceste zivotem nasbirala vlastni
zkusenosti a jak se jevi, svou zemitou filozofii se umi vyporadat
i s mnoha problemy v zivote. Lenka nezustala Fay nic dluzna, nevypadla
z role ani v momente, kdy zdolavala balkon za Johnem. Fay vzdycky
vedela co a proc dela. Jeji jednoduche odpovedi jsou trefne a
jednoznacne.
John Pavla Novaka mel chvilemi pekne horkou pudu pod nohama. Konverzacni
komedie je snad to nejnarocnejsi, co muze herce potkat. Jak je
jednoduche se v devadesatistrankovem textu prenest do jineho pribehu,
vi jenom on sam. Pavel si je v tech ctyrech predstavenich nezamenil
ani jednou. Vzdycky vedel, kde je. A dokonce znal i texty svych
partnerek, takze jim i sem tam mohl nahodit. Ovsem ani Pavla nepodeziram,
ze by svou postavy stylizoval. Naopak, vyuzil sveho potencialu.
I kdyz ne celeho. Jeho rejstrik je mnohem bohatsi. Ale rozlozil
si sily tak, aby mu energie vystacila na vsechny pribehy.
Z tech hercu, kterymi hru Tomas Masek obsadil, je prave Pavel
nejmene zkuseny, ale to neznamena, ze toho nejmene predvedl. V
teto hre se velice rychle zabydlel ve vymezenem prostoru a osvojil
si i usporna gesta. Nepouzil ani dalsi berlicky, kterymi by treba
mohl postavu obohatit - jako treba otevirani lahve s pivem na
scene, nazouvani bot, uprava obleceni apod. Nevim, jestli by mel
nebo ne. Mozna by jeho projev vypadal bohatsi. Zatimco divky mely
cim zamestnat svoje ruce - kazda mela za tu kratkou dobu na scene
na ctyri prevleky, Pavel poslusne setrvaval ve sve "kleci"
jen se svym monologem. Bylo to pro divaka nudne? Nevim, zrejme
ne tolik, soude podle reakce. Dokazal je zamestnat vypravenim
o sobe. Obdivuhodne.
Nu a scena. Mnoho - i dlouho pusobicich na scene - dokonce povzdechlo
obdivem - kdo to delal? Tak profesionalni to byla prace reziserova
a Zdenky Novotne. Bytelna, vydrzela vsechno, a i dvere fungovaly
az do sameho konce. Za ponekud usporne bych povazovala svetlo.
Neumim odhadnout, nakolik to bylo dano technickymi moznostmi divadla
a nakolik zamerem rezisera, ale ja jsem postradala mekkost, veselou
naladu a pohodu. Svetelny kuzel na Johna mi nejak nesedl do oka.
Zbytecne dramaticke a ponure. Mozna by to vyresilo neco veselejsiho
na dome - kytka, barevny nater, od nehoz by se mekke svetlo mohlo
odrazet.
Oku ladily kostymy. Byly civilni. Ale vsimli jste si tech barev
a kombinaci? Prijemny pohled, takze i Angela z bohate rodiny vypadala
jako z bohate rodiny. Decentni Gwen vyzarovala timtez i svym zevnejskem,
nemluve o vyzyvavejsi Fay. A prirozene byly i pohodlne. Jana Fabianova
vi, co herec na scene potrebuje, aby se citil fajn. Sama to zna.
Hudba je vzdycky tim, co dotvari naladu, situaci. A jestlize Leonard
Cohen neumi zpivat, pak ale v kazdem pripade umi zaujmout. Jeho
hlas je podmanive sexy. Stejne krasne se poslouchala Malaskova
Hraci skrinka v originale od Franka Millse, Principles
od Lust ci This is My Song od Charlese Chaplina. Na vyberu
se podepsal s Tomasem Maskem predevsim Ivo Mejzr, kteremu take
pripadla uloha rizeni svetel. Ostatne, vsimli jste si, ze ta "blondynka"
v zaveru hry se napadne podobala prave Ivovi?
Nu a na prestavbu scen a pripravu rekvizit povolal reziser Petra
Kohouta, stejne jako montaz a demontaz kulis, kde pridal ruku
k dilu Bohous Maca. Za pokladnou se vystridali Jana Fabianova,
Maja Breinerova, Pavel Kral a Ivana Janu. "Bylo to ohromne
roztomile, moc jsme se nasmali... Hra ve trech castech bylo senzacni
reseni...moc se nam to libilo...," znely hlasy na zaver vecera.
Konecne to mohla byt i pravda, potvrzovaly to rozesmate tvare
v sale a opakujici se dekovacky hercu, ktere vyvolaval zpet na
scenu potlesk divaku. Marna slava, to divadlo je prece jenom kouzelna
vec.
Vera Kohoutova