Zemřel religionista a profesor teologie z Univerzity Karlovy Milan Balabán
V nedožitých devadesáti letech zemřel religionista, profesor a evangelický farář Milan Balabán. Radiožurnálu to potvrdil jeho kolega z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Hošek. Balabán patřil od 50. let ke sdružení Nová orientace. To se snažilo o reformování poměrů nejen v církvi, ale i ve společnosti tehdejšího Československa. V roce 1975 ho režim zbavil souhlasu k vykonávání práce duchovního, později podepsal Chartu 77.
Na těžké doby, kdy ho komunisté věznili, vzpomínal Milan Balabán v roce 2006 i v Českém rozhlase: „Jeden Rusínský velmi hrubý školitel se na mě díval a pozdravil mě: ‚Aj církev svatá‘. To byl možná můj nejvýznamnější životní zážitek, protože jsem to nebral úkorně, ale jako velké vyznamenání, že také mohu zastupovat církev, i když nejsem v žádné mocenské pozici.“ Po pádu režimu působil Milan Balabán jako religionista na Univerzitě Karlově v Praze, titul profesor získal v roce 2005.
V roce 2002 získal státní vyznamenání za zásluhy o Českou republiku. Patřil k propagátorům hebrejského myšlení a napsal řadu odborných publikací. (irozhlas.cz)
***
Jiří George Brady – 90
Byl kanadský podnikatelem českého původu. Prošel dvěma koncentračními tábory, Terezínem a Osvětimí. Od roku 1951 až do své smrti žil v Kanadě. Narodil do židovské rodiny Markéty a Karla Bradyových. Měl o tři roky mladší sestru Hanu Bradyovou (1931–1944). V roce 1941 byla jejich matka zatčena gestapem a deportována do Ravensbrücku. V září téhož roku byl zatčen i jejich otec, který byl poslán do Osvětimi, kde v červenci 1942 zahynul. Sourozenci zůstali nakrátko u své tety a strýce (který byl katolík), deportováni byli v květnu 1942 do Terezína. Brady byl odvezen 27. září společně s Petrem Ginzem. Hana byla deportována 23. října 1944 a brzy poté byla zavražděna v plynové komoře. Brady byl převezen do pobočného tábora Gliwice, kde pracoval na opravách železničních vozů, odtud dále do Blechhammeru. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května toho roku, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.
V roce 1949, po nástupu komunistů k moci, z Československa emigroval. Využil oficiální možnosti vycestovat do Izraele. Tam však neměl zájem odjet, chtěl cestovat a poznávat svět, proto vystoupil z vlaku ve Vídni. Později, v roce 1951, zakotvil v Kanadě. Pomáhal zde dalším emigrantům, s jedním z nich založil úspěšnou instalatérskou firmu. Vydával svědectví o hrůzách holokaustu. V roce 1995 pomohl, aby v USA vyšla kniha Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče a Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett? (v anglickém překladu We Are Children. Just the Same: Vedem, the Secret Magazine by the Boys of Terezín). Jiří Brady vystoupil v dokumentárním filmu Hanin kufřík z roku 2009, který pojednává o jeho sestře Haně. V roce 2012 vystoupil v dokumentárním filmu o Petru Ginzovi Poslední let Petra Ginze. (wiki)
***
Herec Luděk Munzar - 85
Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V letech 1952 až 1956 studoval herectví na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění, v ročníku vedeném Vítězslavem Vejražkou. Po ukončení studia nastoupil na sezónu 1956–1957 do Městského oblastního divadla v Mladé Boleslavi. Od října 1957 byl angažován jako člen činohry Národního divadla v Praze. V roce 1990 Národní divadlo opustil, protože se neshodl s tehdejším vedením. Podle Munzara „Můj vztah k Národnímu divadlu byl obrozenecký, národovecký a oni tam začali hrát jako v malém sklepním divadle. Národní divadlo není jen ta budova, to je součást našeho kulturního dědictví. Jestli někdo tu tradici ironizuje a posmívá se jí, tak se posmívá svým předkům.“
Spolu s Janou Hlaváčovou byli jedni z mála českých umělců, kteří nepodepsali tzv. Antichartu odsuzující prohlášení Charty 77. Munzar o tom v roce 2013 řekl: „Komunisti udělali Antichartu a já ji nepodepsal, ale nikde jsem o tom nemluvil. To je celé.“
Pracoval také v dabingu a v televizi. Svůj hlas propůjčil zejména americkému herci Paulovi Newmanovi. Měl slabost pro rozhlas a účinkoval v řadě rozhlasových pořadů. Od ledna 2015 připravoval pro Dvojku Českého rozhlasu společně s Františkem Novotným pořad Okouzlení slovem.
Mezi soukromé zájmy Luďka Munzara patřilo letectví a automobilové závody. V roce 1989 získal s Tatraplánem Sport 602 titul mistra Evropy v závodech automobilových veteránů. (wiki)
***
