Návrat na hlavní stranu

Všechno začalo s princem Rupertem

V roce 2003 vyšlo první vydání knihy Josefa Čermáka, kde se popisuje historie Čechů a Slováků v Kanadě It all started with Prince Rupert. Podle wikipedie se Ruprecht Falcký narodil 17. prosince 1619 v  Praze a  zemřel 29. listopadu 1682 v Londýně. Plným titulem bylo jeho jméno princ Rupert Rýnský, vévoda z Cumberlandu, vévoda z Bavorska, hrabě z Holderness. Byl německým a anglickým vojevůdcem, vědcem, sportovcem, koloniálním guvernérem a amatérským umělcem. Stal se také jedením ze zakladatelů Společnosti

Hudsonova zálivu. Je po něm pojmenována Země prince Ruperta. Je to mladší syn tehdejšího českého krále Fridricha Falckého. Bojoval na straně protestantů ve třicetileté válce, na straně krále v anglické občanské válce a po obnovení královské moci stál na straně Anglie v anglicko-holandských válkách.

Čermákova kniha z roku 2003 je velmi obsáhlá a proto není divu, že se brzy dočkala druhého rozšířeného vydání s korekturami, které vyšlo rovněž v nakladatelství IM Publishing Company Luhačovice, Czech Republic. Nyní jsme se dočkali již třetího nejpodrobnějšího vydání. Kniha seznamuje s nejznámějšími českými a slovenskými osobnostmi, s historií – od Sámova státu, přes věrozvěsty Cyrila a Metoděje, svatého Václava a Přemyslovce, s husitstvím, s Bílou Horou, obrozením, vznikem Československa, dále s prvními českými a slovenskými přistěhovalci do Kanady. Nejen s princem Rupertem, ale i s Jednotou bratrskou (v Kanadě spíše známou jako Moravian Brethern), uvede nás do jednotlivých náboženských společenství. Poměrně hodně místa je věnováno Československému sdružení v Kanadě, Novému divadlu v Torontu i Divadlu za Rohem ve Vancouveru. Nutno říci, že za patnáct let od prvního vydání se toho hodně změnilo. Řada členů a pracovníků zemřela, noví se zase objevili a proto není divu, že zde máme třetí nejpodrobnější vydání.

Ke křtu knihy došlo ve středu 23. ledna 2019 a hudební odpoledne popisuje přesně Dagmar Rydlová: Kostel sv. Václava byl poctěn krásným večerem, naladěný přátelskou a hřejivou atmosférou obohacenou kouzlem české hudby našich velikánů Dvořáka, Smetany a Janáčka. Zpěvák Michal Šust rozezvučel prostory sálu kostela svatého Václava svým bohatě zvučným barytonovým hlasem. Umění M. Šusta známe v Torontu z několika koncertů a vystoupení z minulých let. Úvodem koncertu zazpíval Dvořákovu sedmou píseň z Cigánských melodií Dejte klec jestřábu a Biblickou píseň podle žalmu 61 (99. dílo Antonín Dvořáka) Slyš, ó Bože volání mé. Následovala árie Bohuše z opery Jakobín – My cizinou jsme bloudili – s výrazem lásky a citu k domovu. Mnozí z nás pocítili vzpomínky a slzy v očích, zvláště v citlivém a působivém podání umělce.

Následovala árie komické postavy purkrabího Filipa ze stejnojmenné opery v humorném podání zpěváka. V druhé části programu zazpíval sólista árii Vodníka z Dvořákovy opery Rusalka s  výrazem smutku nad tragickým osudem vodníkovy dcery. Poté zazněla komická árie Kecala ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta. Hudební

část večera byla uzavřena americkou písní Mitch Leitghe  The Impossible Dream z muzikálu Man of La Mancha z muzikálu na Broadwayi, který byl uveden v roce 1965 a zfilmován o sedm let později. Klavíristka Radka Hanáková výborně doplňovala hudební výraz sólisty. V polovině programu zahrála klavírní sólo tři části z cyklu Leoše Janáčka Po zarostlém chodníčku: Naše večery, Lístek odvanutí a Frýdecká Panna Maria. Její podání bylo velmi zajímavé, barvité s hlubokým pochopením Janáčkova vyjádření krás, čistoty, moravské melodičnosti a bohatosti harmonie. Hudební část doplnila krásný zážitek křtu Čermákovy knihy, přátelskou a slavnostní atmosféru.

Křtu knihy se zúčastnili: český velvyslanec v Kanadě Pavel Hrnčíř, generální konzul v Torontu Ivan Počuch, pracovníci konzulátu, profesoři z Torontské univerzity Austin a Johnson a zástupci krajanské veřejnosti.

***

Návrat na hlavní stranu