Navrat na hlavni stranu

Na okraj
Vlasta Troblova - 95


Skoro kazdou nedeli ji uvidite sedet - obvykle se synem Zdenkem - v jedne ze zadnich lavic kostela Sv. Vaclava v Torontu. 29. rijna oslavi 95 roku pobytu na nasi planete - prekvapive svezi, dobre vidi (i kdyz se na svet diva vetsinou brylemi) i slysi, pamatuje si vic a jasneji, nez se slusi a patri na zenu, ktera se narodila pred Prvni svetovou valkou (29. rijna 1912), slusne chodi i kdyz ji nekdy zlobi nohy (jeji -puvodni kycle i kolena jsou v dobrem stavu, co ji zlobi, jsou svaly na nohou, ponevadz cely zivot hodne chodila i stala) a ode dne nekdy pred ctvrt stoletim, kdy (v kostele Sv. Vaclava v Torontu) omdlela a do ambulance ji po schodech donesli na zidli, zadnou vaznejsi chorobou netrpela.
Ti z nas, jichz pamet saha nazpet vic nez pul stoleti, si urcite vzpomenou na vzruseni, s jakym jsme sledovali "unos" vlaku, ktery se nezastavil v Chebu - jak mu narizoval jizdni rad -, ale proletel hranice a zastavil se az v Zapadnim Nemecku. Svet mu dal jmeno "Vlak svobody" a mezi jeho 261 (na tu cifru bych nechtel prisahat) pasazery byla i Vlasta Troblova, jeji manzel Vaclav a syn Zdenek. Vaclav Trobl v tomto dramatu dokonce sehral rozhodujici roli: byl to on, kdo presvedcil strojvudce Konvalinku, aby projel hranicni carou, kdyz predtim lekar Svec a nekolik studentu zmenili signal na trati. Konvalinku presvedcil dost snadno: komunisticka tajna policie ho podezirala, ze prevazi lidi pres hranice a snazili se ziskat Trobla (ktereho nekolikrat predtim zatkli a veznili), aby jim pomohl Konvalinku pristihnout pri cinu. Trobl (do komunistickeho puce zastupce policejniho inspektora v Praze) Konvalinku o planech tajne policie uvedomil. Konvalinka mel na vybranou: bud cekat na zatceni nebo projet hranice. Rozhodl se pro druhou alternativu. 26. rijna 1951 torontsky Globe and Mail prinesl clanek a fotografii ctyr clenu skupiny (dvou studentu a manzelu Troblovych), cestujicich kanadskou verzi Vlaku svobody z Halifaxu do Ajaxu.
V Kanade zacinali stejne jako velka vetsina uprchliku: byla to fuska s dobrym koncem - Kanada, potvrzuje pani Vlasta, k nam byla dobra. Vaclav Trobl nakonec skoncil v cokoladovne Neilson, syn Zdenek jako tiskar v MacLean Hunter, kam ho nasledoval i jeho syn Johny. Nase oslavenkyne rok po prijezdu do Kanady nasla praci - nejprve jeden den v tydnu (tehdy se platilo pet dolaru za den) a pozdeji na plny uvazek v slovenske rodine Gizelly a Alexandra Kerneyovych. Starala se o domacnost a delala to tak dobre, ze u nich zustala 33 roku. Potom hodne cestovala, projela severni i Jizni Ameriku i Evropu. Jejich manzele jsou davno mrtvi, ale Gizelle Kerney (v lednu ji bude 92 roku) a Vlasta Troblova si dosud vymenuji prani k narozeninam a vanocum...
95. narozeniny Vlasty Troblove jeji pratele oslavi v kostele Sv. Vaclava po msi 28. rijna 2007. Mel by to byt hezky zacatek do posledni petiletky ve Vlastine prvni stovce. Mnogaja leta!
***
MILADA BACKOVSKA - 100


Nevim presne pokolikate uz pisi zdravici k narozeninam nasi (alespon v Kanade) nejstarsi Sokolky. A vsecky se mi podarilo zmrvit: bud jsem pridal nebo (casteji) ubral pet roku; nebo jsem (slovne) likvidoval jednoho nebo dokonce dva z jejich potomku. Rad bych tvrdil, ze jsem dostal nespravne informace. Byla by to lez. Vinikem jsou moje kvapne hasnouci mozkova svetelka. Uz to tam proste vyhasina. Tak tentokrat - k tem velkym slavnym narozeninam pozoruhodne zeny, Sokolky, vlastenky a maminky zvlast zdarilych deti, pani Milady Backovske, proste ocituji krasnou zdravici, kterou jsem objevil v letosnim podzimnim cisle Dobreho dne, krajanskeho ctvrtletniku v Kitcheneru, Waterloo a Guelphu:
A STOKRAT GRATULUJEME nasi clence, Sokolce, vlastence, pani Milade Backovske, jez se tento rok doziva sta let.
Zivot pani Backovske, kterou kazdy oslovuje "Babicka" mel mnoho dramatickych momentu a zrejme byl natolik zajimavy, ze se az dostal do literatury. Povidku o Milade napsal cesky spisovatel Oldrich Danek.
Dankova kniha povidek kresli osudy lidi za nacisticke okupace Ceskoslovenska, mnohe tragictejsi nez Miladin udel, ale presto ctenar chape, ze po relativne sladkych letech mladi, behem okupace a pod komunistickym rezimem, Milada prosla mnoha strastmi.
Milada se narodila 31.10.1907 do rodiny vladniho urednika, diplomata. Tatinek byl nadseny Sokol a v roce 1890 se ucastnil Olympijskych her v Parizi.
Milada studovala jazyky a telocvik na Karlove universite, ale brzy po ukonceni studia se vdala za Karla Krale, meli spolu dve deti. Kdyz vypukla 2, svetova valka, Karel zustal v Anglii. Ve snaze ulehcit zivot Milade, kterou pronasledovalo Gestapo, navrhl ji rozvod.
Milada byla v roce 1940 odvezena Gestapem do Veletrzniho palace, kde ceskoslovensti obcane cekali na odvoz do koncentracniho tabora. Tam se setkala s mnoha umelci, dokonce s pani Kubelikovou. Rafaelu Kubelikovi sdelili behem koncertu ve Svycarsku, ze jeho pani byla popravena. Dirigoval do konce, ale potom se zhroutil (byla to falesna zprava). Milada mela stesti, ze pomoci pratel a uplatku se vyhnula strasnemu osudu zivota v koncentracnim tabore.
Milada mela dobreho pritele Lubora, ktery ji pomohl behem valky; provdala se za nej a meli spolu jedno dite. Lubor byl dobry otec vsem detem. Zni to filmove, ale Karel se po valce vratil a nabidl cele rodine odchod do Anglie, ale Milada zustala s celou rodinou doma. Deti po roce 1968 odesly do Kanady. Milada se k nim pripojila v roce 1983, po Luborove smrti. Lubor zemrel po dlouhe nemoci, behem ktere se o nej Milada plne starala.
Bylo ji 76 let kdyz prisla do Kanady a ihned zapadla do ceskeho prostredi a dodnes, skutecne dodnes, jeste nekdy prijde cvicit do Sokola! Vzdyt jeji tatinek bezel na Olympiade a jejim velkym vzorem vzdy byla jeji ucitelka, Marie Provaznikova, ktera se dozila 102 let. Nejak se to sokolske cviceni vyplaci!
Premila Miladko, oslavujeme s Tebou!

***
Pocta Janu Waldaufovi - dozivotni clenstvi v Gymnastic Ontario
Gymnasticka organizace Gymnastic Ontario udelila na sve vyrocni schuzi, konane 13. rijna 2007 v Orangevillu dozivotni clenstvi Janu Waldaufovi, za jeho dlouholetou sluzbu telocviku a obohaceni sportu. Vyznamenani nesporne nejvyznamnejsimu zijicimu predstaviteli Sokola nejen v Kanade, ale pravdepodobne vubec.
V citaci, kterou uvadime zkracene v ceskem prekladu, se pravi:
Narozen v Ceskoslovensku, Jan prisel do Kanady v roce 1949 a pracoval radu let v Sokole Toronto i v Sokole Kanada jako nacelnik muzu, pokladnik a prezident. Byl clenem vykonneho vyboru Ceskoslovenskeho Sokola v zahranici, v nemz zastaval ruzne funkce, vcetne 14 roku jako nacelnik muzu a 8 roku jako prezident.
V roce 1955 Ontario vyuzilo jeho vedomosti, zkusenosti a zajmu o gymnastiku a zvolilo ho vice-prezidentem stredoontarijske pobocky Amaterske atleticke unie. Jeho pricinenim byla vytvorena zakladna pro organizovany telocvik v provincii Ontario, jez vedla k zalozeni Ontario Gymnastic Association (OGA) v roce 1968.
V OGA a v jeji pokracovatelce Ontario Gymnastic Federation (OGF), zastaval radu funkci, vcetne prezidenta a clena reditelske rady. Behem jeho prezidentstvi, Federace prijala nove stanovy a byla inkorporovana v provincii Ontario pod jmenem The Ontario Gymnastic Federation. Pocet klubu Federace vzrostl z 20 na 66, pocet clenu z 600 na 2600 a rocni rozpocet z $10,000 na 280,000.
Jan Waldauf vyjednal s Ontario Milk Marketing Board sponzorskou umluvu, dovolujici Federaci organizovat velke mezinarodni telocvicne akce a Milk Meet zavody v Maple Leaf Gardens, kde ucast 16000 divaku v roce 1974 kvalifikovala jako Guiness World rekord. V roce 1973 Jan zavedl petilety plan rozvoje telocviku v Ontariu a dal podnet k vytvoreni Regions a Provincial Council.
Od roku 1971 do roku 1975 Jan byl rovnez clenem reditelske rady Canadian Gymnastic Federation (GGF) a v letech 1974 a 1975 byl zde predsedou v National Development Committee.
Od roku 1967 do roku 1970 byl clenem National Advisory Council federalni vlady pro zdravi a amatersky sport a predsedou podvyboru pro vytvoreni Canada's Fitness Incentive Award.
V letech 1970 az 1975 byl clenem Sports Committee Canadian National Exhibition a od roku 1970 do roku 1973 clenem Canadian Gymnastic Seminars Committee na York University a od roku 1971 do roku 1974 clenem Advisory Committee na Seneca College.
V roce 1975 Provincie Ontario mu v uznani jeho prispevku telocviku udelila "Syl Apps Special achievemnent in Sport" Award.
A ponevadz Jan Waldauf je, kdo je, zakazal mi, abych cokoliv o tomto mimoradnem uznani jeho prace uverejnoval. Promin, Honziku...
Josef Cermak

Navrat na hlavni stranu