Pod rezijnim vedenim Brigity Hamvasove
uvidime
Tri v tom na scene Noveho
divadla
Na scene Noveho divadla v Toronte se uz za dobu jeho
trvani, a nachazime se prave v jeho jedenatricate sezone, vystridaly
snad vsechny zanry inscenaci divaci byli svedky klasickych
dramat, zasmali se pri veselohrach, satirach, nechali se zavest
do pohadek, morytatu, notovali si pri muzikalech a dokonce i operetach.
Snad kazda sezona prinesla neco noveho, cim mohl byt dnesni divak
(a je cim dal narocnejsi) Noveho divadla obohacen.
Je prijemne - jak pro ty, kteri se pred kazdou sezonou zamysleji
nad programem, tak i pro ty, kteri ji naplni svym kumstem
prinest na scenu novy rozmer hry. A tak ta letosni prichazi s
komedii ve stylu dell'arte s nazvem Tri v tom Jaroslava
Vostreho, jejiz premieru uvidite v patek 1. brezna. Vybrala si
ji dramaturgyne Brigita Hamvasova, ktera se tentokrate postavila
i do narocne role reziserky. Proc zrovna komedii dell'arte?
"Udelat komedii dell'arte," odpovida Brigita Hamvasova,
"znamena prijmout vyzvu, protoze tento typ komedie je velice
narocny a soucasne i velice bohaty. Nazvala bych jej divadelnim
ohnostrojem a povazuji jej za nejzivejsi divadelni formu vubec
" Jak dale uvedla, jedna se o cirou "divadelnost",
mohu-li parafrazovat odborny vyklad dramaturgyne-reziserky, a
to jak z reziserovy, tak i z hercovy strany, protoze je zalozena
na dobrem herectvi a na umeni improvizovat.
Komedie dell'arte
Nejprve si o tomto zanru neco povezme, abychom jeji zaludnosti
lepe pochopili. Ano, zaludnosti, protoze na prvni pohled se "tvari"
velice jednoduse. Neni nic noveho v konstatovani, ze jeji rodnou
vlasti je Italie, proto se typu teto komedie rika i italska. Je
to humorne predstaveni profesionalnich hercu, kteri od pol. 16.
stoleti (zhruba do pol. 18. stol.) cestovali celou Italii ( pozdeji
se prenesla i do jinych evropskych statu). Hravali na improvizovane
scene, nejcasteji jen tak na mestskych ulicich, a prilezitostne
i v palacich bohacu pro jejich pobaveni. Ve sve prvotni podobe
komedie dell'arte doslovne prelozeno komedie z povolani
navazovala na tradici lidove frasky. Na paskal si nebrala
politickou situaci, ale zaporne lidske vlastnosti, jakymi jsou
napr. zavist, lakota, vychloubacnost, sarlatanstvi, prohnanost,
nevera.
Herci nepracovali se scenarem tak, jak to zname dnes - s presne
napsanymi dialogy, ale improvizovali podle toho, kde se zrovna
nachazeli a na jake nesvary v miste narazili. Ridili se strucnym
zaznamem deje a technickym popisem jevistni akce. Jejich "scenario"
bylo zalozeno na predpokladu znalosti jevistnich konvenci. Improvizace
tak umoznovala bezprostredni herecky vykon herci mohli napr.
okamzite reagovat na ohlas publika. Zakladni rys hereckeho umeni
tedy spocival v perfektnim ovladani tela, v pohotovosti jazyka
a ve schopnosti kontaktu s publikem. Predstaveni melo jediny ukol
pobavit obecenstvo v podstate znamym pribehem.
Charakteristickym znakem komedie dell'arte byly ustalene charakterove
spolecenske typy, jejichz podoba byla znazornena v polomasce,
takze divak vlastne ani hercuv oblicej poradne nevidel. Zkarikovane
masky vznikaly postupne v jednotlivych castech Italie a ustalily
se ty, ktere mely u publika nejvetsi uspech. Na jevisti byly tak
dlouho, dokud mely co rici obecenstvu. Jednu masku tedy
jeden charakter predstavoval herec az do vysokeho veku.
A tak se setkavame se starym benatskym a lakomym kupcem Pantalonem
(jenz by rad za manzelku mladou zenu), s rozesmatou a intrikarskou
Colombinou, puntickarskym, vsak podvodnym radobyvedatorem Dottorem,
lstivym Zannim, zoufale zamilovanym Harlekynem, s profesionalnim
(ve skutecnosti vsak zbabelym) vojakem Capitanem aj. Pro postavy
jsou charakteristicke jejich masky, kostymy, typ chuze i mluvy.
V komedii dell'arte se postavy nevyvijeji. Dej je zmatecny az
neprehledny a graduuje jen zapletka, jejiz rozuzleni je co nejprekvapivejsi.
Divadelnik Jaroslav Vostry
Komedie Tri v tom napsana Jaroslavem Vostrym ve stylu komedie
dell'arte mela pomerne pohnuty osud odvijejici se od osudu jejiho
autora. Jaroslav Vostry (1931), cesky reziser, dramaturg, dramatik
a divadelni teoretik (v Ceskem biografickem slovniku XX. stoleti).
Divadlo si Vostry vybral jako svuj osud. Venuje se mu po cely
svuj zivot. Nejprve studia na DAMU, pozdeji jako sefredaktor mesicniku
Divadlo, dale byl dramaturgem Statniho divadelniho studia Praha,
v jehoz ramci zalozil spolecne s L. Smockem prazske divadlo Cinoherni
klub a stava se jeho reziser, dramaturg i autor. Koncem roku 1972
vsak byl z politickych duvodu funkce zbaven a rok na to propusten.
Svoji pozornost tedy uprel na mimoprazska divadla. Na DAMU jako
profesor se vraci az v roce 1987, zde se habilituje v roce 1990
a o dva roky pozdeji je jmenovan profesorem, o tri roky pozdeji
i do funkce rektora AMU. Rok po revoluci se vraci zpet do Cinoherniho
klubu jako jeho umelecky sef a nakonec se stava i jeho reditelem.
Od roku 1996 je vedoucim katedry teorie a kritiky na Divadelni
fakulte.
Jeho komedie Tri v tom (prelozena tehdy do nemciny, madarstiny,
srbochorvatstiny a slovenstiny), majici premieru v Cinohernim
klubu 16. listopadu 1978, byla vsak pripsana jinemu autorovi.
Nesla jmeno Jiriho Menzela. I u Vostreho se tak promitl zakaz
verejneho pusobeni stejne jako u mnohych jinych (napr. V. Havel,
A. Vostra, L. Askenazy), tehdejsimu rezimu nepohodlnych autoru.
"V kontextu soucasne divadelni tvorby se jevi Menzelova inscenace
Tri v tom v Cinohernim klubu jak dilo neobycejne stastne
rezijne-herecke inspirace. Ze scenaru stare komedie dell'arte
vzniklo zive citene komedialni divadlo, neodvozene z niceho nez
ze sebe sameho. Divadlo nezatizene opotrebovanymi slovy, recesisticky
odlehcene, vsudypritomne nasmerovane k parodii a stylove perziflazi."
(Lidova demokracie, leden 1979)
Neni bez zajimavosti, ze premiera inscenace pod pravym jmenem
autora se uskutecnila az v roce 1992 v mosteckem Mestskem divadle.
Pripomenme si jeste, ze scenu navrhuje Pavel Snajdr, na kostymech
a maskach pracuje vytvarnice Sylvia Galvankova a o hudbu se v
zivem provedeni postaraji Jaromir Jarosil a Milan Brunner. Nove
divadlo premieru pripravuje na patek vecer 1. brezna, takze si
nezapomente rezervovat vstupenky i presto, ze jste si poridili
predplatne. Volejte na (416) 363-7686 pres den a (416) 463-3182
vecer, abychom se mohli sejit na Queen St. W. v Toronte vsichni,
kdo milujeme divadlo, v dobre pohode.
Vera Kohoutova
