S tvoji dcerou ne

Nepamatuji se, že by všechna plánovaná čtyři představení Nového divadla byla týden dopředu vyprodána. Když se Torontem roznesla zpráva, že přijede Petr Nárožný, začala horečka v chladném Torontu stoupat. Telefonní dráty se žhavily, mobily byly v permanentním provozu, sociální sítě byly v napětí. A tak nezbylo Novému divadlu nic jiného, než přidat ještě jedno představení v neděli večer.

Ten, kdo se do divadla dostal na první pokus nelitoval. Hra Antonína Procházky S tvoji dcerou ne, splňovala všechny parametry komedie i zápletky. Dialogy byly naprosto přirozené a nenásilné. Proto se hlediště od prvního okamžiku bavilo. Erotické hrátky, které jsou v úvodu mezi Honzou Šmídem (Rudlou) a Lenkou Kimlou (Alicí) se nějak nedaří. Jedná se o dva jedince, kteří nic nechápou; nechápou ani jeden druhého, ale jak již to bývá mají pocit, že rozumí všemu i své dceři Sandře (skvělý objev Nového divadla – Gabriela Kupčíková), kterou pokládají za dítě doby, starající se jen o karate a bojové sporty. Místo toho se jedná o citlivé stvoření, zabývající se poezii a prokleté básníky, jak to dělala předchozí, jejich a zřejmě i současná generace.

Kdyby se jednalo o klasickou čtyřhru, tak jejich protihráči byli Petr Nárožný (Luboš) a Zuzana Novotná (Libuše). Trochu unavená dvojice, která má již od života odstup a dívá se na vše s reflexí těch před penzí nebo už v ní. Obzvláště Luboš má k problémům středního věku odstup. Jenže setkání se Sandrou mu naleje novou krev do žil a chvílemi si člověk říká, že si nedá pokoj ten starý kocour. Jenže všechno je trochu jinak. Možná, že se nejedná o náklonost chlípného starce k půvabné osmnáctce, ale o vztah chápajícího otce k dceři. Proto ten název hry; který divákovi dojde až v samém závěru. Aby vše neprobíhalo hladce, objeví se na

scéně nenápadná postava zloděje Česti (Viktor Matejkovič), který je zakomponován proti své vůli do různých troj- a víceúhelníků. Pokud nezískal srdce některé z žen, získal srdce publika. A happy-end? Sandra představí svého nápadníka Robina (Vladko Straka) svým rodičům. U matky je to jasné, nad otcovstvím je otazník.

To, že diváci viděli zde v Torontu špičkové představení s hereckou hvězdou Petrem Nárožným zasluhuje obdiv a obdiv patří i lidem za scénou, kteří se na uvedení představení podíleli, ať již to byli dobrovolníci, kteří připravili scénu, zvukař Ivo Mejzer, či světlonoš Bohdan Zatovkaňuk. Chtěl bych však poděkovat tandému režisérky Dáši Beláčikové a její asistentky Zuzky B. Lukáčové. Připravit vše, tak aby do rozjetého vlaku mohl naskočit špičkový herec a během jednoho týdne vše s ním sladit, to byl neskutečný výkon a také Antonínu Procházkovi, který poskytl tuto hru Novému divadlu, aniž by vyžadoval autorský honorář.

abe – foto: L. Soudek

***

Návrat na hlavní stranu

Archiv Nového divadla

Návrat na hlavní stranu

Archiv Nového divadla