Návrat na hlavní stranu

Zdá se, že lež nezvítězila, ale dalo to fušku

Asi by nebylo správné použít Masarykovo heslo: „Pravda vítězí, ale dá to fušku!“ V amerických volbách, nevíme, jestli vítězná strana má stoprocentní pravdu, ale víme alespoň, že vědomě nelže. Výsledek voleb celkem jasně vyzněl pro Joe Bidena, kterému by mělo dát hlas 306 volitelů, zatímco 217 by mělo připadnout Donaldu Trumpovi. Přitom Biden má o víc než 20608 více hlasů ve Wisconsinu, o 154188 hlasů více v Michiganu, o téměř 81660 navíc v Pensylvánii, o 12670 hlasů v Georgii, 10457 voličů dalo více bývalému viceprezidentovi v Arizoně a 33596 v Nevadě. Trump naopak vyhrál na Aljašce a měl značný náskok v Severní Karolině. V celkovém hlasování měl Biden víc než o 6,25 milionů hlasů více. Přesto se prezident Trump prohlásil v noci z 3. na 4. listopadu za vítěze a lživě tvrdí, že jeho soupeř zvítězil podvodem, ačkoliv o ničem takovém není nic známo a doposud všechny soudní žaloby prohrál a ani při přepočítávání hlasů neuspěl. Zatím nevíme, jakým směrem se bude prezident Trump dál ubírat, každopádně ztrácí každým okamžikem podporu i mnohých rozumných republikánů.

K přepočítávání hlasů došlo v roce 2000 ve státě Florida. Na závěr byl George W. Bush zvolený prezidentem Spojených států amerických po rozhodnutí Nejvyššího soudu, díky volebním hlasům z Floridy. Bush nasbíral 271 volebních hlasů vůči 266 hlasům Ala Gorea, včetně volebních hlasů 30 z 50 států. Ani jeden z kandidátů nedosáhl většinu v lidovém hlasování – Bush získal 47,9 procenta hlasů, Al Gore 48,4 procenta. Gore však dosáhl pluralitní většinu, když získal o 539 898 hlasů víc ze 105 miliónů hlasů (což však vzhledem na americký volební systém nemusí znamenat vítězství). Jednalo se o prvé prezidentské volby USA od roku 1888, kdy vítězný kandidát dosáhl méně lidových hlasů než jeho oponent, poprvé od roku 1876, kdy došlo k volebnímu sporu, a vůbec poprvé v historii USA, kdy byla konečná volba prezidenta přisouzená rozhodnutím Nejvyššího soudu.

Bush byl inaugurován za prezidenta 20. ledna 2001. 29. října 2002 podepsal návrh zákona Help America Vote Act z roku 2002, kterým se mělo zevšeobecnit používání sčítacích strojů na registraci volebních lístků. Podle oficiálních výsledků na Floridě Bush získal 2912790 hlasů a Al Gore 2912253. To znamená, že o 537 hlasů více. V tzv. motýlích hlasovacích lístcích získal Patrik Buchanan v Palm Beach County, která je tradičně liberální překvapivě 3407 hlasů. Což byl jeden z důvodů přepočítávání hlasů. Advokáti Al Gorea dosáhli u Nejvyššího soudu Floridy (ve kterém 6 soudců ze 7 bylo nominovaných demokraty) nové manuální sčítání hlasů v třech obvodech: Miami Dade, Palm Beach a Broward, ve kterých voličská základna je většinově demokratická. Schválením přepočítávání podle právníků George W. Bushe floridští zákonodárci přesáhli svoje kompetence a Nejvyšší soud USA (ve kterém 7 soudců z 9 bylo nominovaných republikánskými prezidenty; i když všeobecně byli 4 považovaní za liberální, 4 za konzervativní a jedna soudkyně byla považovaná za umírněnou) toto nařízení zrušil a zastavil sčítání hlasů.

Je tedy rozdíl, jestliže o prezidentovi rozhodne 537 hlasů nebo přes dvanáct tisíc hlasů nyní v Georgii, kde bylo nařízeno rovněž přepočítávání. Proto se současná situace nedá srovnávat s rokem 2000.

Podle volebních výsledků se Joe Biden stane 46. prezidentem Spojených států. Působil jako viceprezident prezidenta Obamy. Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA v letech 1988 a 2008. Potřetí kandidoval v roce 2020 po boku senátorky Kamaly Harrisové jako kandidátky na viceprezidentku. Přitom dosáhl hned několika historických milníků: Po Johnu Fitzgeraldovi Kennedym se stal teprve druhým katolíkem zvoleným do funkce prezidenta USA; s více než 76 miliony získanými hlasy byl zvolen historicky největším množstvím voličů a v 77 letech se stal nejstarším zvoleným americkým prezidentem v historii. (wiki)

Ne se vším v minulosti mohu souhlasit - například s vojenskou intervencí v Jugoslávii nebo v Iráku, kterou Biden podporoval. Pokud by vše proběhlo podle harmonogramu, měl by se ujmout úřadu 20. ledna 2021.

Dodejme jen, že to byla hrůzostrašná noc z 3. na 4. listopadu. Když se 30 minut po půlnoci objevil na prázdném parkovišti Joe Biden a oznámil, že není konec volbám, dokud nebude sečten poslední hlas, tak jsem si v duchu říkal, že tonoucí se i stébla chytá. Na chvastounský projev Donalda Trumpa jsem již nečekal. Vypnul jsem zvuk a nechal běžet obraz. Ve čtyři ráno jsem se pro jistotu podíval na obrazovku a viděl, že ve Wisconsinu se dostal Biden do čela. Bylo to něco jako vyhrát pohár útěchy. Další nadějný moment přišel ráno z Michiganu, ale stále Pensylvánie a Georgia zaostávaly, přesto se Trumpův náskok začal snižovat. Naopak Arizona, kde Biden vedl, začala být nejistá. Teprve v sobotu před polednem oznámila většina televizních stanic vítězství bývalého viceprezidenta Joe Bidena a Kamaly Harris. Jak člověk přepínal jeden kanál za druhým  na všech televizních stanicích byla znát úleva. Možná jedinou stanicí, kde zavládl zmatek byla stanice FOX news, která rovněž přiznala Trumpovu porážku, i když později svá stanoviska měnila jako ponožky. Nevíme s čím tento hochštaplér Trump přijde, ale doufejme jen, že lež přece jen nezvítězí.

Je zajímavé, že i někteří naši pošetilí krajani si myslí, že Trump ve skutečnosti vyhrál. Nejde jim například do hlavy, že v noci z 3. na 4. listopadu měl Trump v Pensylvánii značný náskok, který při pozdější sčítání poštovních hlasů ztratil. Důvod je jednoduchý – republikáni volili většinou osobně, zatímco demokrati poštou. Podle zákonů v Pensylvánii se sčítají nejprve hlasy odevzdané ve volebních místnostech a pak teprve poštovní volba.

Také zmatek nastal při povolebních diskusích v Čechách. Někteří politici zejména pravicoví jako Alexandr Vondra, Jefim Fištejn či Alexandr Tomský do poslední chvíle podporovali Donalda Trumpa, ale korunu tomu dodal slovinský premiér Janez Janša, který i v minulosti dával najevo sympatie k Trumpovi a který má v Evropě blízko například k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. S Trumpem a Orbánem má Janša společný odmítavý postoj k migraci, averzi vůči liberalismu či médiím.

I když v lednu usedne v Bílém domě Joe Biden, nebude vyhráno. Trump možná odejde ze scény, ale nikoliv trumpismus, který nás před čtyřmi léty překvapil a stále hrozí nejen Spojeným státům, ale celému demokratickému světu.

Aleš Březina

***