Czech that Film
V našich denících, které jsme publikovali od 24. března do konce května jsme se častokrát zabývali filmem. 8. března 2020 zemřel ve věku devadesáti let herec Max von Sydow. Pocházel z luteránského prostředí, ale později se stal agnostikem. Jeho největší role byla zřejme ve filmu Ingmara Bergmana Sedmá pečeť (Det sjude inseglet) z roku 1957.
Tento film mě ovlivnil na celý život. Rytíř Antonius Block, kterého hraje právě Max von Sydow se vrací z křížové výpravy proti bezvěrcům. Zem, kterou prochází je prakticky bez života. Všude se setkává pouze se smrtí. Jen pár kejklířů se potuluje krajem, jako kdyby smrt na ně nemohla. Rytíř se potkává se smrtí. Na rozdíl od našeho středoevropského myšlení, kdy smrt bývá žena, je to muž v mnišském úboru. Smrt si přišla pro rytíře a ten prosí o odklad. Dohodne si šachovou partii, kterou nemůže vyhrát, ale za svůj odpor je odměněn – odkladem. Ptá se po smyslu života. Blíží se konec.
Během šachové partie spatří, že se komedianti pokoušejí utéct před smrtí. Aby smrt zaměstnal, shodí figurky ze šachovnice. Smrt v domnění, že jí chce oblafnout staví zpátky figurky na šachovnici a napomíná rytíře, že takhle lehko neunikne a že v příštím tahu dostává šach-mat a pak se zeptá, jestli nějak využil odkladu. Rytíř se dívá za prchajícími komedianty a řekne, že ano, že využil.
Vrátí se domů na svůj zámek a jeho žena čte z poslední biblické knihy Zjevení svatého Jana o Beránkovi, který rozlomil pečeť sedmou. Nastane bouře a komediant, který má stále apokalyptická vidění, spatří na obloze rytíře a jeho družinu, jak vítězně stoupají vzhůru.
Ingmar Bergman se narodil 14. července 1918 a zemřel 30. července 2007, čili Sedmou pečeť natočil v 39 letech.
Tentokrát na internetovém festival Czech that Film jsme mohli na úvod vidět zajímavý film Staříci (Old-Timers). Z amerického Oregonu přilétá na pražskou Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner (Jiří Schmitzer), válečný veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a do značné míry odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín (Ladislav Mrkvička), dávný kamarád z protikomunistického odboje. Záhy vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého života. Chce vypátrat a zabít komunistického prokurátora Václava Mráze, kterého porevoluční soudy nedokázaly nebo nechtěly za jeho zločiny z 50. let potrestat. Vlastimil přemluví Antonína, aby mu s akcí pomohl. Tonda si vypůjčí od vnuka starou obytnou dodávku a upraví ji tak, aby se v ní mohl Vlasta pohybovat. Oba starci vyrážejí na pro ně velmi obtížnou cestu za odplatou (synopse z ČSFD). Režie Martin Dušek a Ondřej Provazník.
Není tak těžké identifikovat osud filmového prokurátora Mráze s obávaným prokurátorem z padesátých let Karla Vaše (1916-2012), který se podílel na justiční vraždě generála Helidora Piky. Mimo to se Vaš rovněž podílel na masakru 2000-3000 německých civilistů v Postoloprtech a podílel se na desítkách trestů smrti. 11. srpna 1951 byl zatčen a odsouzen 31. července 1951 na doživotí. Později mu byl trest snížen na 25 let. V šedesátých letech byl propuštěn a bylo mu vráceno členství v KSČ. Ve školním roce 1972/73 na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze přednášel a zkoušel z předmětu Dějiny mezinárodního dělnického hnutí a KSČ.
Zajímavý je závěr jeho životopisu (wiki): 6. února 2001 byla podána obžaloba pro trestný čin vraždy. Dne 15. června 2001 byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sedm let za falšování důkazů, porušení trestního řádu (inscenace procesu), manipulace výpovědí a intervence rezidenta NKVD. Na základě odvolání odsouzeného byla věc přezkoumána Vrchním soudem v Praze. Dne 15. ledna 2002 byl rozsudek zrušen a trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení, překvalifikováním vraždy úkladné na vraždu prostou. Rozsudek nabyl právní moci. Dovolání Nejvyššího státního zastupitelství k Nejvyššímu soudu bylo 12. června 2002 zamítnuto jako neopodstatněné. Po promlčení byl na Vaše chystán atentát, k jeho uskutečnění ale nedošlo. Zabití Karla Vaše připravovali generál Miroslav Kácha a plukovník Pravomil Raichl. V den, kdy se měl atentát uskutečnit, však dostal plukovník Raichl infarkt myokardu a zemřel.
Ještě jsem vyhledal podrobnosti o generálu Káchovi. Jednalo se o politického vězně, který byl po listopadu 1989 tvrdým kritikem toho, že komunistické zločiny zůstaly nepotrestány. Plukovník Pravomil Reichel se narodil jako Josef Čermák v obci Skůry u Slaného v roce 1921. Raichl emigroval do USA, žil v Chicagu, později v Portlandu, kde studoval politologii a vojenskou historii. V devadesátých letech se vrátil zpět do Česka. Během let v Česku se rozhodl spáchat atentát na komunistického prokurátora Karla Vaše, protože nechtěl, aby jeho činy zůstaly nepotrestány. Atentát měl naplánovaný na 25. února 2002, jenže ještě ten den zemřel na infarkt. Atentát tedy nikdy neuskutečnil.
Mohu říci, že již dlouho jsem neviděl tak dobrý film. Film o lásce, erotice a lidských vztazích. Při tom neuvěřitelně cudný a nízkorozpočtový. Od prvního do posledního okamžiku sledujeme bez dechu děj filmu, kde se toho vlastně moc neodehrává, ale kladou se otázky. Podobně jako třeba ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů se kladou pouze otázky a hledají odpovědi. Jestliže americký film byl z jedné místnosti, prostředí soudní poroty, pak Karáskův film se odehrává v několika místnostech, ale je rovněž postaven na dialozích, na dialozích o smyslu života, lásky, věrnosti… Možná svým humorem i něčím připomíná první filmy Miloše Formana.
Film Jiřího Stracha Klec, který jsme mohli vidět na internetu na webové stránce Czech that Film se prakticky odehrává v jedné místnosti. Stará žena (Jiřina Bohdalová), která má vzpomínky na bohaté mládí, kdy se přátelila s první českou automobilovou závodnicí a která má jediné společenství v kostele, kde se stará o pana faráře a květiny v kostele, přijde i o tuto jistotu. Faráře přemístí do Hradce Králové. V osamělosti se seznámí se s chlapcem Jeníkem. Oba jsou však vzápětí uvězněni v jejím bytě. Ve filmu hrají skvěle Kryštof Hádek a Jiřina Bohdalová.
„Tváříš se jako debil, ale jsi debil, který se tváří jako dobrý chlap, který se tváří jako debil!“ Nevím, jestli jsem si zapamatoval dobře tuto větu z filmu Přes prsty, ale zcela by mohla vystihovat atmosféru filmu. Hodnocení filmu na ČSFD.cz se opět různí. Od jedné do čtyř hvězdiček. Zřejmě také podle toho, jak kdo má rád sport a dokonce volejbal a dokonce plážový volejbal žen. Pamatuji se, že se volejbalová liga kdysi hrála na Slavii v Edenu na antukovém hřišti, podobně jako házená se hrála na antuce za hlavní tribunou v Edenu. Při tom návštěvy, jak na volejbal, tak na házenou byly velké. Jenže pak se oba sporty přestěhovaly do sportovních hal, ale diváci začali toužit po něčem, co by přece jen bylo venku. Začaly vznikat plážové sporty jako plážová kopaná (beach soccer), která se hraje na menším hřišti se čtyřmi hráči v poli a brankářem. Mezi plážovými sporty se stal nejpopulárnější plážový volejbal, který se hraje ve dvojicích. Hráči či hráčky hrají bosí. Místo klasických lajn, jsou zde pásky, které vymezují hřiště. Ženy hrají většinou v bikinách, takže se jedná o divácky populární sport i pro muže. Ve filmu z roku 2019 jde o souboj dvojice Lindy (Petra Hřebíčková) a Pavly (Denisa Nesvačilová) proti nim jsou nasázena dvojčata sester Kätnerových – jsou mladší a jedná se o naturalizované Češky, které mají slovenského otce, šéfa svazu. Linda a Pavla se nakonec kvalifikují na Mistrovství Evropy, ale partnerství dostane trhlinu, když se mezi ně vloudí šaramantní lotr Jíra, kterého nemůže hrát nikdo jiný než Jiří Langmajer. Režisér Petr Kolečko se pokusil o nelehký úkol udělat zajímavý sportovní film, při kterém by se bavil i někdo, kdo neví, že nějaký beach volleyball existuje.
***
Nakonec se mi podařilo zhlédnout film Alejandra Fernandéze Almendraze Hra. Děj filmu je zasazen do Kladna, kde mladý režisér Petr (Jiří Mádl) se snaží uvést Eurípídéovu hru zasazenou do současnosti, kde se mohou místní olygarchové poznat. Prochází však rodinou krizí, dotace pro divadlo jsou závislé na tom, že vyškrtne určité pasáže, v souboru musí změnit třikrát obsazení hlavní role… Hra se nakonec uskuteční, ale za jakou cenu? Černobílý film trvá 93 minut.
Aleš Březina
***