Pohled od hřbitovních vrat

Před pěkně dlouhou dobou jsem napsal pár veršíků, které měly zaznamenat můj duchovní růst (nebo úpadek) a z kterých se mi v paměti uhnízdilo jen pár: ničím si jist, než tím, že jsem hmotný a přece odhmotněný plavec za vlastním osudem.

S politováním musím konstatovat, že jsem se od té doby o moc dál nedostal. Ale o kousek přece. Ve třetím ročníku právnické fakulty Torontské univerzity jsme dostali za úkol napsat esej na téma: Svobodná vůle a předurčení. Téma, které nabízí možnost nahlédnutí do jedné z nejošidnějších problémů lidské existence: Máme svobodnou vůli nebo jsme loutky, s kterými si pohrává síla vládnoucí vesmíru? Přečetl jsem tehdy stanoviska každého dostupného filosofa, náboženského myslitele i několika právníků a došel jsem k zajímavému závěru: Svobodná vůle a předurčení měly skoro stejný počet stoupenců. Jeden hlas -  pamatuji si, že to byl vynálezce -- si zvolil originální a ušlechtilé řešení: svoje jednání posuzoval podle učení svobodné vůle a tudíž byl zodpovědný za své činy. Druhé lidi viděl očima doktríny předurčení a tím jim dal možnost vymluvit se na osud. Řešení, které se snažím praktikovat ve svém životě.

V tomto okamžiku ho užívám k hodnocení životního stylu Donalda Trumpa, současného presidenta USA. Inspirovala mne k tomu jeho nedávná řeč při zasedání Grand Old Party, mocné republikánské organizace, kde jsem ho v televizi slyšel prohlásit, že jeho otec se narodil v pěkném místě v Německu. Krátce potom CNN ukázala křestní list jeho otce, na němž je místem narození uveden New York. To není jediná lež, kterou jsem od něho slyšel-podle CNN za svého nedlouhého prezidentování pronesl lží nebo polopravd přes deset tisíc. V tom jsou, předpokládám, i výroky jako: „Znám technologii lépe než technologové“, „Znám vojenství lépe než generálové,“„Jsem největším americkým prezidentem“. O Putinovi řekl, že je dobrý vůdce, jehož tajné službě v hodnocení ovlivňování posledních amerických prezidentských voleb Ruskem, dal přednost před hlášením americké výzvědné služby, veřejně se vyznal, že se zamiloval do diktátora Severní Koreje, který má na svědomí zotročení obyvatelstva jeho země a údajně i vraždu svého nevlastního bratra, ve volební kampani znovu a znovu prohlašoval, že postaví zeď mezi USA a Mexikem, kterou Mexiko zaplatí a tak bych mohl pokračovat skoro do nekonečna. Ještě se jenom zmíním, že mezi své nejcenější spojence počítá korunního prince Saudské Arábie, který podle americké výzvědné služby nechal zavraždit novináře Chašudžiho.

Ve škole o něm říkali, že všecko rozvrtá. To se mu daří dodnes. Tak se pokoušel likvidovat světovou organizaci, usilující o omezení používání benzinu, protože ví o počasí víc než meteorologové, zrušením členství USA v této organizaci, ale to se mu také nepovedlo.Je smutně ironické být svědkem povětrnostních pohrom v jeho zemi. Evropské země v NATU obviňoval, že USA vykořisťovaly tím, že na zbrojení přispívaly daleko menší částkou než USA (srovnával někdy počet bomb, shozených na USA s počtem bomb, shozených na evropské země ve dvou světových válkách minulého století? Má velmi lacinou volební taktiku: prostě všechno, co o něm tvrdí jeho soupeři, nazve výmyslem, podvodem nebo nejapným žertem (hoax) a sebe tvrdě a znovu a znovu zahalí do svatozáře ekonomického zázraku, který je výlučně jeho dílem. A dále sní o novém světovém řádu, v němž bude dávat příkazy menším absolutním vladařům jako jsou Putin, diktátor Kim-Čong Un v Severní Koreji, a také dnešní korunní princ Saudské Arábie Muhammad bin Salman. Na nikoho se nemusí moc ohlížet. Nedávno zemřelý senátor McCain byl jeden z mála republikánů, kteří byli schopen postavit se jeho lžím. Ale byl bych nespravedlivý, kdybych se nezmínil o dalším, který až do nedávných doplňovacích voleb do senátu a kongresu byl jako předsedou kongresu, a tím i druhým nejmocnějším mužem USA, Paul Ryanovi. Někdy před půldruhým rokem jsem viděl na CNN interview reportéra s tímto politikem. Reportér mu ukázal televizní záznam, v kterém Ryan řekl, že „Trumpa  nikdy nepodporoval a nikdy podporovat nebude“. Zůstal do konce volebního období, ale odmítl podporovat Trumpovy plány s dreamers, dětmi nezákonných imigrantů, z nichž řada vystudovala na amerických vysokých školách a odmítl kandidovat v letošních doplňovacích volbách. Zdá se, že člověk může zůstat čestným člověkem i ve velmi obtížných situacích. Co je císařovo odevzdá císaři a co je Božího, Bohu.

Demokracie je vždycky v nebezpečí, že po období pokojného a snad trochu nudného života, se část obyvatelstva ohlíží po krysařovi, který by je zavedl do vytouženého bohatství a slávy, silného muže, který (jediný) může změnit běh dějin. V USA (ale i jinde) ho vidí v Donaldu Trumphovi. Za mých mladých let v snad nejvzdělanější zemi světa ho viděli v Hitlerovi.

Jiní se děsí stop, které po sobě zanechá. Mne mrazí vzpurný výraz jeho obličeje, prázdné oči a hravost, s jakou zachází s pravdou. A vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby skončil v kriminále. A přece je mi ho líto. Jestli je běh jeho život předurčen, po smrti by měl nalézt mír.

V závěru článku se chci jen krátce zmínit o nedávné epizodě, která mne leccos naučila. Od své devadesátky žiji v opatrovně Copernicus Lodge, vysněné v srdci polského faráře v Torontu, který měl obavy, co se stane po jeho smrti s členy jeho kostela. Dnes je to jedna z nejznámějších opatroven v Torontu. Polský vliv je dosud silný jak v kuchyni, tak v zdravotní službě a péči o pacienty, hlavně staré lidi. Ale jednou zvlášť viditelnou skupinou jsou pracovnice tibetského původu, které Tibet nikdy neviděly. Jejich rodiče prchali ze své země před čínskými okupanty a usadili se v Indii, kde se naše zdravotní sestry a jiné pracovnice narodily. Jejich práce není snadná. Ale vykonávají ji laskavě a trpělivě. Několikrát jsem jejich život srovnával s životem lidí druhu prezidenta Trumpa a srovnání pro Trumpa nedopadlo dobře. Když jsme na kolenou, svět vypadá jinak, než z perspektivy, že svět patří bohatým a mocným. A za toto poznání děkuji Copernicus Lodge.

Poznámka na okraj: dnes, 18. dubna zveřejnil mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti report zvláštního prokurátora, Roberta Muellera. Trump se několikrát snažil, aby Mueller byl propuštěný a práce jeho skupiny zastavena. Když zpráva byla zveřejněna, prohlásil, že jejím obsahem byl úplně rehabilitován, že tato zpráva ho očistila jak pokud jde o konspiraci s Rusy, tak pokud jde o zabraňování průchodu spravedlnosti. Mueller výsledek práce své skupiny shrnul do dvou vět: nenašel dostatek důkazů pro obžalobu z konspirace s Rusy, a pokud jde o zabraňování průchodu spravedlnosti, nenašel dost důkazů ani pro obvinění ani pro očištění prezidenta Trumpa. Trump ale prohlásil, že report ho totálně očistil (lež je jeho obvyklým komunikačním prostředkem). Kongres žádá, aby mu byla vydána celá zpráva (což je jeho právem) a vyzve i Roberta Muellera a několik jiných hodnostářů k výpovědi pod přísahou v kongresu, což by mělo být zajímavé, poněvadž ve zprávě je zachyceno svědectví akcí, lží a chování prezidenta Trumpa a jeho nejbližších spolupracovníků (CNN rovněž nafilmovala všechny Trumpovy projevy.) Pravděpodobně už v té době bude o chodu Bílého domu a prezidentově činnosti informovat nový mluvčí (současná mluvčí má rezignovat, poněvadž prý moc lže…)

Josef Čermák

***