Závažné prohlášení synodu Českobratrské církve evangelické
Synod Českobratrské církve evangelické, který se sešel v Litomyšli ve dnech 31. 5. až 2. 6. 2018, přijal toto prohlášení:
Českobratrská církev evangelická je spjata se společností, ve které žije. Proto nesmíme připustit, aby někdo o své vlastní vůli například určoval, co smí herci hrát, nebo na co se smí diváci dívat, jak se stalo při divadelním představení Naše násilí a vaše násilí v Brně 26. 5. 2018. Nejde nám o interpretaci divadelní hry. Odmítáme však, aby skupiny spojené s fašismem či neonacismem používaly křesťanské hodnoty jako zástěrku pro své jednání.
V následování Krista se potkávají lidé všech ras a národů, sociálního a ekonomického postavení. Proto odmítáme, aby lidé, kteří šíří nenávist a brání svobodě, mluvili jménem křesťanů.
Litomyšl 2. 6. 2018, 4. zasedání 34. synodu Českobratrské církve evangelické
***
V lednu 2015 došlo k útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo. Brzy potom se rozšířil slogan Je suis Charlie. (Já jsem Charlie). Tehdy jsem se k tomuto sloganu nepřipojil. Nemyslím si, že je správné posmívat se víře druhého člověka. Nevidím nic krásného, když křesťané zesměšňují židy, protestanti katolíky nebo jak psal Alois Jirásek v Temnu, když tajní evangelíci museli potupit symbol své víry kalich v první polovině osmnáctého století. Spíše se mohu ztotožnit s jiným heslem Je suis Ahmed (Jsem Ahmend), pocházející od muslimského spisovatele Dyaba Abou Jahjaha. Jednalo se o policistu Ahmeda Merabeta, který byl muslimského vyznání a zahynul, když bránil právo časopisu Charlie Hebdo vysmívat se jeho víře a kultuře.
Nyní došlo k něčemu podobnému u nás. Míra násilí je nesrovnatelně jiná, ale princip je podobný. Násilím slušných lidí bylo znemožněno divadelní představení Naše násilí a vaše násilí. O pozadí divadelní hry a autorovi Oliveru Frljićovi chodí různé legendy například, že se jedná o krajně levicového marxistu. Ve skutečnosti vystudoval v Záhřebu teologii a filosofii na Filozoficko-teologickém institutu Tovaryšstva Ježíšova. Frljić ve hře upozorňuje na násilí, kterého se dopouštěli na muslimských ženách lidé, kteří se hlásí také křesťanství a ke křesťanským hodnotám a že my v Čechách nejsme osvobozeni od nacionalismu, místo člověka (humanity) porodí žena českou vlajku (nacionalismus). Jestliže se podívám zpět do devadesátých let na film Jana Švankmajera Konec stalinismu v Čechách, kdy se rodí malí Stalinové natření červenomodrobíle, tak se jedná o podobné podobenství. Tehdy to nikomu nevadilo. Těmto ochráncům křesťanských hodnot však zřejmě ale nevadí takové zákony jako maďarský Stop Soros, který trestá podporu nelegální migrace a míří hlavně proti nevládním organizacím, které zajišťují pomoc migrantům bez práva na azyl. Po přijetí zákona může být trestán každý, kdo podá běženci vodu, kdo sveze stopaře (není to náhodou migrant?). Parlament ovládaný vládní stranou Fidesz schválil i ústavní dodatek bránící příslušníkům „cizích populací“ usadit se v Maďarsku. Pro jistotu by měl maďarský parlament přijmout zákon o nové bibli, kde by chybělo Lukášovo evangelium nebo alespoň chyběla desátá kapitola o milosrdném Samaritánovi.
Je otázkou proč hra Naše násilí a vaše násilí způsobila v nejateističtější zemi v Evropě takový poprask a zákon útočící na základ křesťanství v Maďarsku se stane právní normou.
Aleš Březina
***