Zimní olympiáda: Ester Ledecká zazářila

Nejkrásnější moment ZOH v Pchjongčchangu byla zlatá medaile Ester Ledecké v superobřím slalomu. Neuvěřitelný olympijský příběh Ester Ledecké byl doplněn o další pikantní zjištění. Pro senzační zlato si dojela s prasklinou na pravé lyžařské botě. Krátce před startem závodu na hrách se jí uvolnila spona spravující dřívější prasklinku na starších lyžácích, v kterých jezdí nejrychleji. „Pravý přeskáč měla prasklý,“ prozradil otec lyžařky a snowboardistky Janek Ledecký v pořadu České televize Dobré ráno. „Stalo se to, když si zapínala lyžák před startem. Mezi první a druhou přezkou se objevila velká prasklina,“ řekl Tomáš Bank, sjezdařský trenér dvaadvacetileté závodnice.Ledecká jezdí ve starších lyžařských botách, které už byly spravované. „A spona, která řešila dřívější problém, vyletěla,“ doplnil
Tomáš Bank. „Závodníci jsou spjatí s materiálem, kterému věří, a jezdí proto na starých věcech,“ uvedl. Sjezdařské boty Ledecké spadají do kategorie staré. „Jsou rozbité, ale dobré. Je v nich nejrychlejší. Nikdo neví proč. Výrobce se snaží udělat nové úplně stejné, ale pořád to nejde. A dokud nenajde rychlejší, tak v nich bude jezdit,“ řekl Bank. Ve stejným lyžácích nastoupí Ledecká příští týden ve finále Světového poháru v Aare do sjezdu a super-G. „Budou od firmy opravené. S materiálem to je složité. Když máte boty, v kterých jste o půl vteřiny rychlejší, jiné si nevezmete,“ konstatoval Bank. Ledecká na olympiádě vyhrála senzačně super-G s vyšším startovním číslem 26 o setinu sekundy před favorizovanou Rakušankou Annou Veithovou, která už slavila vítězství. O týden později přidala česká závodnice v Koreji druhé olympijské zlato, když splnila roli favoritky v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Samotný závod Česká televize nepřenášela, protože v tu dobu se hrálo hokejové utkání Česko-Kanada.

Ester Ledecká vítězstvím v paralelním obřím slalomu ve snowboardingu se zapsala do historie jako teprve třetí sportovec, který dokázal na jedněch zimních olympijských hrách získat zlato ve dvou odlišných sportovních odvětvích. Ve finálové jízdě zdolala česká královna Němku Selinu Jörgovou. Ve dvou sportech získali zlatou medaili Norové Tholeif Haug v roce 1924 (běh na lyžích a severská kombinace) a Johan Gröttumsbraten v roce 1928 (rovněž běh na lyžích a severská kombinace).  V snowboardu Ledecká soupeřila se Selinou Jörgovou, německá soupeřka se dlouho držela, nedělala chyby. Narozdíl od ní Češka v červené dráze sice byla rychlá, ale měla problémy. V horní pasáži předtím upadla dvakrát Ruska Zavarzinová a zaváhala i Ledecká, ustála to však lépe než Ruska a tak se mohla řítit pro olympijskou nesmrtelnost. Dolní část byla její po celou dobu, což ve finále jenom potvrdila. „Měla jsem fajn den, stihla jsem se rozjezdit a mám radost z toho všeho. Jsem pořád strašně zmatená, ale zároveň jsem moc šťastná. Chtěla jsem tu medaili získat i pro můj snowboardovej tým, kterej šlape jako hodinky, hrozně moc jim děkuju,“ chrlila dvaadvacetiletá dívka. „Soustředili jsme se na to, abych nenasazovala oblouk moc brzo, protože tady jsou ty brány trošku dál od sebe. Všechny holky jezdily strašně moc dobře a byla čest pro mě s nima závodit,“ pokračovala jedna z největších hvězd her. Ruce nad hlavou v posledních dvou brankách? „To bylo omylem, to jsem vyrovnávala rovnováhu, „ zakončila první vítězný rozhovor Ledecká.

***

Martina Sáblíková vybojovala stříbro v rychlobruslařském závodě na pět tisíc metrů. Potřetí v řadě se vrátila z bojů pod pěti kruhy s medailí! Třicetiletá reprezentantka má šestý cenný kov. V minulosti získala třikrát zlato, jednou stříbro a jednou bronz. Medaile ze závodu v Pchjongčchangu je tečkou za dvěma lety plnými bolestmi. Sáblíková v létě 2016 nedostala šanci startovat v časovce na letních hrách v
Riu, na které se přitom svědomitě připravovala. A proto šla do předolympijské rychlobruslařské sezóny bez regenerace a na jejím konci už ji limitovalo zraněné koleno. „Nemůžu se dočkat odpočinku. Budu jenom spát, ležet a relaxovat,“ plánovala před cestou do exotické destinace. Olympijská sezóna se však přiblížila bleskovým tempem, a tak Sáblíková proces regenerace nestihla dokončit. V letní přípravě potřebovala úlevy, šetřila zraněné koleno levé nohy. „Snad mi nebudou chybět skokové tréninky, i v posilovně jsem musela mít menší objem a ani na kole nebyla intenzita, jak bych si představovala,“ říkala Sáblíková, když ukončila suchou přípravu a poprvé v sezóně, jejímž vrcholem je právě Pchjongčchang, vyjela na led. Když už se zdálo, že je třicetiletá závodnice ze Žďáru nad Sázavou z nejhoršího venku, přišla pohroma. Sáblíkovou v listopadu zradila záda. Ploténka způsobovala rychlobruslařce tak kruté bolesti, že nemohla chodit. I přesto, v zuboženém stavu, musela závodit, aby si zajistila místo v Pchjongčchangu. Ukázala sílu bojovnice a místenku pro zimní olympijské hry získala. „Strašně moc se těším. Je to sportovní svátek, jehož součástí budu už počtvrté,“ juchala nadšeně. V lednu se stáhla do ústraní, závody omezila a doháněla tréninkový výpadek. Dodala si sebevědomí dvěma vydařenými závody při SP v Erfurtu, ale při odletu do Koreji neměla na kontě z celé sezóny jediné vítězství. Tři pódia nepředstavovala pro sebevědomí dostatečné uklidnění. „Hodně nezvyklá situace,“ přiznávala a netajila nervozitu.

„Nevím, jak na tom jsem. Chybí mi dva měsíce tréninku,“ posteskla si, když už ji dělily jen hodiny od startu závodu na tři tisíce metrů. „Ale beru to tak, že jde o sportovní svátek, kde se rozdávají kovy výjimečným lidem. A jsem hrdá, že mohu znovu reprezentovat na olympiádě.“ Skončila čtvrtá a netajila zklamání. „Tři dny se jí draly slzy do očí,“ líčil trenér Petr Novák, jak českou rychlobruslařku nezdar psychicky zasáhl.

I proto dal pětinásobné medailistce prakticky volnost. Všechno bylo podřízeno vyladění psychického rozpoložení. „Jsem připravená, že přijdu o nohy. Bude to bolet, ale já se nevzdám,“ prohlásila před posledním vystoupením v Pchjongčchangu.

Pět tisíc metrů bolesti a utrpení vyústilo ve stříbrnou radost. Sáblíková se zaťatou pěstí zastavila před sektorem zaplněným českými hokejisty a dalšími členy výpravy, aby si vychutnala pocit olympijské medailistky na třetích hrách v řadě.

***

Takovou koncentrací úspěšných olympioniků se nejspíše nemůže pochlubit žádná jiná obec na světě než Vrchlabí. V podkrkonošském městě, podobně jako v Praze na Staroměstském náměstí Ester Ledeckou, vítali fanoušci sportovce, kteří se ve vstupní bráně Krkonoš narodili nebo zde vyrůstali: snowboardistku Evu Samkovou (bronzová medaile), bitlonistu Michala Krčmáře (stříbrná medaile), rychlobruslařku Karolínu Erbanovou (bronzová medaile)  a  běžkyni na lyžích Karolínu Grohovou. „Myslela jsem si, že to bude menší. Ale není. Možná i proto, že je to druhá medaile v řadě,“ přemítala Eva Samková, která v Pchjongčchangu získala bronz. Před čtyřmi lety na náměstí ukazovala zlatou. A od vrchlabské radnice tehdy dostala za odměnu koně. Tehdy ji dohnal k slzám dojetí. „Říkali nám, že dostaneme dárek. Hned jsem si vzpomněla na Soči. Vlastně bych ani nechtěla, aby se trumfoval ten poslední dar,“ vtipkovala úspěšná snowboardkrosařka.

„To se už nedá zopakovat, nevěděli jsme, co koupit, když již Eva všechno má,“ reagoval pohotově starosta Vrchlabí Jan Sobotka na odpověď Evy Samkové na otázku, co jí vlastně momentálně chybí, že nyní asi vůbec nic. „Pro všechny máme hodinky s věnováním od Vrchlabáků,“ oznámil zaplněnému náměstí TGM starosta. A doplnil, že nejsou ledasjaké, jejich hodnota je 60 tisíc korun.

A jak se daří čtyři roky starému daru, koni Pepinovi? „Pepin se má výborně, není mu ani zima, má dečku, je spokojený, včera jsme spolu byli na vycházce,“ prozradila fanouškům Samková.

***

Čeští hokejisté na ZOH nejprve zdolali Koreu těsně 2:1, pak zvítězili nad Kanadou 3:2 po samostatných nájezdech, porazili Švýcarsko 4:1 a ve čtvrtfinále Spojené státy 3:2 po samostatných nájezdech.

Slovensko překvapivě zdolalo v úvodu Olympioniky z Ruska 3:2. To byla jediná slovenská radost. Následovaly prohry s USA 1:2, se Slovinskem 2:3 (sn) a opět s USA 1:5.

V semifinále měli Češi drtivou převahu proti Rusům, ti však  postupně přidávali na obrátkách a více práce měl v brankovišti Francouz než ruský gólman, především Kalinin mohl litovat, že jeho bekhendová střela neskončila gólem a český brankář poprvé na turnaji v zahajovací třetině neinkasoval. Trpělivost a hrát bez chyby, aby soupeř nedostal šanci. To byl plán obou týmů. Rozhodla střela z kruhu, závar dvou hráčů před českým brankářem. Gusev poslal Rusy ve 28. minutě do vedení 1:0. Za 27 sekund bylo ještě hůře, Rusové vedli 2:0 po trefě Gavrikova. Dvě minuty před koncem třetí třetiny odjel Francouz na střídačku a Češi hráli v šesti. Usadili se v pásmu, ale radoval se ještě jednou soupeř, Kovalčuk z poloviny hřiště trefil prázdnou branku a určil konečné skóre na 3:0 pro hráče OSR. V boji o bronz prohráli Češi s Kanadou 4:6 a skončili bez medaile čtvrtí.

Překvapením bylo Německo, které v osmifinále porazilo Švýcarsko 2:1 (pp), ve čtvrtfinále Švédsko rovněž v prodloužení 4:3, v semifinále Kanadu 4:3 a prohrálo teprve ve finále po prodloužení s ruskými olympioniky 3:4. Bylo to neskutečné drama hodné bitvy o olympijské zlato! Němci si tak musejí na historický triumf ještě počkat. Když v 54. minutě Gusev poslal sbornou do vedení 2:1, už se Rusové viděli se
zlatou medailí. Jenže vedení jim vydrželo jen deset sekund. Němci z prvního útoku po rozehrání využili chyby obrany a Kahoun vyrovnal. A to nebylo všechno. Borci ve zlatých dresech vycítili šanci, kterou ještě znásobil v 57. minutě Müller gólem na 3:2. V tu chvíli byli Němci v sedmém nebi. Zlato pro ně bylo hodně blízko. Naděje Němců ještě zvýšil Kalinin, který zbytečným faulem poslal favorita do čtyř. Kouč sborné ale odvolal brankáře a sborná vsadila na hru vabank. A risk se jim vyplatil, v oslabení Gusev 56 sekund před koncem třetí třetiny srovnal na 3:3 a vynutil si prodloužení. Zápas rozhodl v čase 69:41 při přesilové hře Kirill Kaprizov.

Závod biatlonistek s hromadným startem na 12,5 km jednoznačně opanovala Anastasia Kuzminová a v Pchjongčchangu získala první zlato pro Slovensko. Češka Veronika Vítková dlouho držela naději na medaili, na poslední střelbě ale zbytečně jela dvě trestná kola a celkově skončila čtrnáctá. Markéta Davidová byla osmnáctá. Stříbro ukořistila Běloruska Darja Domračevová, bronz získala Norka Tiril Eckhoffová. Byl to den Anastasie Kuzminové. Dominovala svým běžeckým časem i při střelbě. Závod s hromadným startem de facto vyhrála stylem start-cíl. A ke dvěma stříbrným medailím přidala zlatou.

abe, sport.cz, čtk; foto: sport.cz a aktuality.sk

***