T. G. Masaryk: Nevěřte všemu, co si přečtete na internetu

Musím přiznat, že mě tento výrok trochu zaskočil. Upozornění na něj přišlo e-mailem a tak jsem si ho nejprve ověřil. Řekl to místopředseda Pirátů Jakub Michálek, místopředseda strany, kterou jsem volil. Podíval jsem se tedy na zmíněné vysílání DVTV a skutečně tento výrok tam zazněl. Pustil jsem si to znovu a opravdu jsem se nepřeslechl. Při tom Jakub Michálek patří k našim nejvzdělanějším politikům. Narodil se 6. února 1989 v Lounech, čili jedná se o mladého člověka, který vstoupil nedávno do politiky. Málokdo má takové vzdělání jako on. Studoval na Gymnáziu Jana Keplera v Praze, na Oundle School ve Velké Británii a na Cranbrook-Kingswood v USA. Během pobytu v USA pracoval na University of Michigan. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval obor Právo a právní věda s diplomovou prací Povinné zveřejňování informací, nyní pokračuje v doktorském studiu. Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Má zkušenosti z akademické samosprávy, kde byl členem akademického senátu.

Od října 2014 do listopadu 2017 byl pražským zastupitelem. Na pražském Magistrátu se věnoval řadě kauz.

* Podrobně se zabýval kauzami z doby primátora Pavla Béma, např. Opencard, nevýhodného pronájmu Škodova paláce a vyzval primátorku k podání žaloby.

* Upozornil také na problém, že jsou sociální byty pronajímány soudcům a státním zástupcům a pro potřebné se nedostávají.

* Vytrvale vystupuje proti uplácení zastupitelů tzv. politickými trafikami a podílel se na návrhu pravidel pro řádné obsazování dozorčích rad a řízení městských společností.

* Podařilo se mu prosadit mimo jiné poskytování informací o mimořádných odměnách vysokých úředníků a digitalizaci majetkových přiznání zastupitelů, aby se už neztrácela.

* Jako první navrhl zákony k digitálním platformám (Uber, Airbnb).

* Předložil návrh zákona, který řeší okrádání turistů v některých směnárnách.

Nejprve jsem si to vysvětlil jako přeřeknutí a začal jsem pátrat po výrocích TGM jako „Nevěřte všemu, co je v novinách…“ Nic takového jsem však nenašel. Pátral jsem dál a zjistil jsem, že se jednalo o citaci z recesistické stránky AZ 247, která má podtitulek Nikdo nám nediktuje, o čem můžeme lhát. Problém byl v tom, že jsem tuto stránku neznal, ale byl jsem rád, že se mi podařilo rozluštit tajenku.

Tajenku, kterou se mi však nepodařilo rozluštit byly prezidentské volby. Jako při amerických volbách i tentokrát zřejmě rozhodly falešné zprávy (fake news). Již delší dobu jsem zvyklý tento druh informací vyhazovat. Tentokrát jsem si je několikrát přečetl a nestačil jsem se divit. Lišily se pouze mírou nevkusu a mírou agresivity.

Jedna výzva přišla od Oldřicha Lukáše z iniciativy Lidé lidem. Vypadá to jako Fučíkovo „Lidé bděte!“ Nepřekvapuje nás, že nadnárodní síly temna už nezakrytě vytáhly do boje. Pochopitelně tyto síly jsou zorganizované v zednářském loži. Jiří Drahoš má podle autora homopedofilní sklony, které využívala StB. V čele mrzkých tunelářů, kteří podporují Drahoše stojí světově proslulý tunelář Kalousek a Muslimská obec v Praze. Za krajně znepokojující lze označit Drahošovu podporu masivní islamizaci ČR, jakož i zavedení tvrdé cenzury a trestání lidí za šíření pravdy.

Oldřich Lukáš pak hodnotí Miloše Zemana jako toho, který je jeden z posledních statečných, který drží eurohujery na uzdě. Právě on přived1 do ČR stamiliardy od ruských a čínských investorů, právě on dává kapky EU psychopatům připravujícím Evropě dokonalou sebevraždu. Je mluvčím obyčejných (tedy poctivých a pracovitých) občanů a kritikem zkorumpovaných vlastizrádců.  Jděte znovu k volbám a prodlužte současnému prezidentovi jeho mandát!

Jiný mírnější e-mail srovnává objektivně Jiřího Drahoše a Miloše Zemana. Pochopitelně je tam na prvním místě naprosto nedůležitá a zavádějící otázka migrace. Ani pisatel od Pacifiku se tentokrát nezapřel. Cituji z jeho dopisu, který nám poslal: Prof. Drahoš nebyl nikdy v žádné straně, což je chvályhodné, Zeman vstoupil do KSČ v době Pražského jara, což nepovažuji za zápor,  vyloučen v roce 1970. (Lze jen souhlasit.) Co však dotyčný nezmíní, které strany stály za kým. Za Drahošem stály politické strany s kterými můžeme anebo nemusíme souhlasit, ale stojící na základě demokracie. Za prezidentem Zemanem hnutí ANO (vedená premiérem Babišem, kterému nikdy komunismus nevadil, který má pochybnou minulost, kdy se soudil o to, zda byl agentem StB a stejně pochybnou přítomnost – obviněný v kauze Čapí hnízdo), komunisti a SPD extrémistická strana Tomia Okamury.

Pisatel od Pacfiku dále tvrdí: Drahoš podepsal onu trapnou výzvu vědců, urážející smýšlení celého národa, svůj pozitivní postoj k přijímání migrantů  neobratně zapírá až na pokraj samé lži. Zemanův postoj je jasný a vždy stejný, migraci odmítající. Pro Pisatele od Pacifiku je výzva vědců trapná, pro mne naopak odvážná a varující před nástupem fašismu, navíc je zde opět zavádějící téma migrace. Nevím, kde autor vzal, že se jedná o smýšlení celého národa, například někteří představitelé církve toto prohlášení podpořili. (Uvážíme-li, že v ČR je dvanáct běženců, pak se divíme jen tomu, že to byl problém číslo jedna v prezidentských volbách) Další zajímavý pohled pisatele od Pacifiku je na diskusi před volbami: Drahoš odmítl diskusi se Zemanem U Soukupa (TV Barrandov - pozn. red.), místo toho uspořádal meeting v Lucerně, trapnost non plus ultra. Autor jen tak nechtěně opomenul sdělit, že prezident Zeman se nezúčastnil ani jedné prezidentské debaty před prvním kolem s odůvodněním, že nedělá volební kampaň. V okamžiku, kdy to vypadalo, že se karta obrací proti němu (součet hlasů jeho protikandidátů v prvním kole byl víc než padesát procent), přišel najednou s tím, že chce nejen jednu, ale hned čtyři předvolební debaty. (Tři v soukromých televizních stanicích, které jsou mu nakloněné.) Drahoš, bohužel, přistoupil na debatu v TV Prima, která byla naprosto zavádějící a podle Zemanova scénáře. Základním pravidlem žurnalistiky je, že se nemíchá zpráva a komentář. Buď jedno nebo druhé. TV Prima nejenže toto pravidlo nedodržuje, ale naopak si vybrala pouze zprávy, které byly zároveň komentářem a které vyhovovaly prezidentovi. Pokud se nejelo podle tohoto scénáře Zeman okamžitě napomenul svého protikandidáta, aby dodržoval pravidla. Vypadá to, jako že jsme viděli já a pisatel od Pacifiku rozdílné debaty, ale každý má právo na svůj názor.

Jenže vraťme se k panu Lukášovi. Česká televize v pořadu 168 hodin tohoto odborníka vypátrala a položila mu pár kontrolních otázek. Nejprve se redaktoři skupiny důchodců zeptali, jestli dostali e-mail, který měl podtitulek: Toto se z medií nedovíte. Takové e-maily mají velká písmena, spousty vykřičníků a většinou je dostaneme od někoho známého, což zvyšuje věrohodnost informace, protože lidé věří svým nejbližším kontaktům a nezpochybňují jejich úsudek. Oldřich Lukáš se představuje jako ekonom, pedagog, ekolog a etikolog toho času v důchodu. Kde vzal informaci o Drahošově masivní islamizaci ČR? Oldřich Lukáš má tisíce zdrojů, jak sám řekl. Bohužel je nemůže doložit, protože se mu někdo vloupal do počítače a zdroje mu zmizely. Na dotaz redaktora ČT, kde pan Drahoš prohlašuje, že chce zavést cenzuru. Tvrdí dotyčný, že to viděl na videu. Na otázku, o jaké video se jednalo, nedokázal pan Lukáš odpovědět, prý to bylo z nějaké akce, jak jezdil pan Drahoš po republice. Trestání lidí za šíření pravdy s tím prý úzce souvisí. Jak dospěl pan Lukáš k tomu, že Drahoš podporuje pedofily? Odpověď: „Když něčemu otevřete dveře, tak to podporujete.“ Perlička přichází v závěru: Oldřich Lukáš přiznal své zdroje: „Jsou to zdroje z Ameriky, z Kanady, z Austrálie, dokonce i z Afriky, samozřejmě z Evropy a také od nás. Nebudu se bavit o specifikaci zdrojů.“

Přiznejme si, že Jiří Drahoš udělal také řadu chyb. V okamžiku, kdy se jednalo o kulturním a společenském selhání tzv. Brexitu, nedokázal se ubránit útoku, že podceňuje inteligenci britských voličů. To znamená, že pokud kritizujeme volby v Německu v roce 1933, pohrdáme inteligencí německých voličů? A co rok 1948 u nás? Za Milošem Zemanem, podobně jako za Donaldem Trumpem stojí zbrojařské firmy, které jsou pochopitelně proti omezení prodeje zbraní. Zatímco Miloš Zeman vytáhl tragické události v Paříži, mohl Jiří Drahoš poukázat na tragické události v Las Vegas. Mohl porovnat Kanadu a Spojené státy. Pokud se pamatuji ani jednou v obou diskusích nepadl odstrašující případ Donalda Trumpa, kterého se pokoušel prezident Zeman neúspěšně pozvat do České republiky. Trapnosti s Ivanou Trumpovou jako velvyslankyní v Praze. Návštěva Dalajlámy v Praze. Prokazatelné vměšování Putina do voleb ve Spojených státech a ve Francii Drahoš byl pasivní i v otázce vměšování Ruska do českých voleb. Pokud nedošlo k přímému vměšování, pak rozhodně k nepřímému: podle švédského novináře, žijícího v Praze je většina zpráv o kritické migrační situaci ve Švédsku dílem právě ruských zpravodajských služeb.

Problém je nejen v tom, že byl zvolen člověk, který ne vždycky mluví pravdu. Vzpomeňme jeho výroky o Ferdinandu Peroutkovi, či o bývalém ministru vnitra, o kterém prohlásil, že byl taxikářem,  ale v tom, kam směřuje česká společnost. Za tyto výroky se nikdy veřejně neomluvil. Vždyť vedle vítěze voleb, kterým byl ekonom Miloš Zeman, stál skutečný vítěz voleb Tomio Okamura a pokud bude tento trend pokračovat, je reálné nebezpečí, že v druhém kole příštích prezidentských voleb se budeme rozhodovat mezi někým inteligentním jako je třeba Marek Hilšer a právě Okamurou.

Jak napsal Petr Janyška v blogu Aktuálně.cz: Okamura je předsedou  strany, která má ve svých výrocích nacionalismus, nechuť k cizincům a k lidem narozeným jinde, která zpochybňuje princip parlamentní zastupitelské demokracie a která straší hypotetickým ďáblem, kterého v Čechách nikdo neviděl, a kterému říká „přistěhovalci“. Strany, která chce vytrhnout ČR ze západoevropské rodiny Evropské unie. Která se zhlíží ve francouzské straně Le Penové a dalších, kterým se v Evropě říká extrémní pravice a s nimiž se slušná pravice odmítá paktovat (dnešní rakouští lidovci jsou výjimkou potvrzující pravidlo).

Ale při sobotní inauguraci tam stál, usmíval se jako velký vítěz a Česká televize se neubránila, aby mu v tak symbolicky silném kontextu, jako je volba hlavy státu, nedala velký prostor pro interview. V němž rozvinul všechno, co měl politického na srdci. Že by se rádi účastnili vlády. Kandidátem ve volbách nebyl, ale nakonec dostal v den voleb prostor skoro jako by je vyhrál.

Nedovedu si představit, že by nově zvolený francouzský pravicový politik, třeba Sarkozy, si u příležitosti vítězného projevu pozval vedle sebe M. Le Penovou. Francie by mu to neodpustila, jeho fanoušci v sále by byli konsternováni.

V jistém slova smyslu lze říci, že Okamura je výhercem voleb, minulých parlamentních i teď prezidentských. Tance kolem sestavení vlády a nešikovnost jiných mu otevřely prostor a najednou vidíme, že strana, s niž by se jinde v Evropě zbylí politici nebavili, se každý den objevuje v médiích, její šéf komentuje situaci jako by byl hlavním aktérem, klade si podmínky, sedí v křesle místopředsedy parlamentu, usiluje se o jeho podporu. A nyní ho vidíme na místě nejčestnějším, hned po pravici nově zvoleného prezidenta. Přitom dostal deset procent.

Co zde dělal? Postavil ho tam Zeman proto, aby poděkoval voličům SPD, o kterých se domnívá, že asi podstatně přispěli k jeho zvolení? Aby je ujistil, že s nimi počítá a jejich hlasu bude naslouchat? A možná tam stál i proto, že bude jedním ze tří pilířů, o něž se Zeman opře. A že tu divák už viděl budoucí složení vlády: ANO, SPD a Chovancovy ČSSD? Dodejme, že nebudou chybět komunisti.

Aleš Březina – Toronto

***