Den reformace

Den reformace a Toleranční patent

V protestantském světě se slaví poslední říjnový den jako Den Reformace. V roce 1517 zveřejnil Martin Luther ve Wittenbergu 95 tezí určených pro akademickou diskusi. Martin Luther cítil rozpor mezi svědomím a oficiálním učením katolické církve a kriticky reagoval,

sto let po české reformaci, na praxi odpustků, kterou vyjádřil papež Lev X v roce 1515. Lutherovy myšlenky se rychle rozšířily. Své názory hájil v disputaci s dr. Eckem v roce 1519, kde se postavil proti neomylnosti papeže a koncilů. Hlavní Lutherovou myšlenkou bylo, že člověk není spasen svými skutky, ale milostí Boží. Jeho učení se rychle šířilo a v roce 1521 papež Lev X nařídil jeho exkomunikaci. V té době již Luther překládal Nový zákon. Překlad Starého zákona dokončil spolu s dalšími teology v roce 1534. Dalšími významnými myšlenkami jsou: autorita Písma svatého je nad učením církve a Boží milost je dar, který si nemůžeme koupit. Jedna z nejznámějších evangelických písní Hrad přepevný jest Pán Bůh náš pochází rovněž od Martina Luthera, který zemřel 1546 v městě, kde se i narodil, v Eisleben.

Při slavnostních bohoslužbách v kostele svatého Pavla v Torontu reverend Ladislav Kozák přirovnal reformaci k štěpení ovocného stromu. Odpoledne pak jeho manželka Katarina Kozáková připomněla historii reformace a také bylo připomenuto, že příští rok uplyne 500 let od této události. Důležité je, že v dějinách můžeme pozorovat stále, i když jsou to menšinové hlasy, volání po návratu k evangeliu. Ať již to byli Valdenští v druhé polovině 12. století, Viklif (angl. Wycliffe) ve 14. století, předchůdci Husovi Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného, samotný Mistr Jan Hus, či Petr Chelčický a Jan Amos Komenský. K odkazu reformace se hlásil i T. G. Masaryk. Nesmíme zapomínat i na novodobé postavy jako Dietrich Bonhoeffer, či pastor Oskar Brüsewitz, který se v roce 1976, podobně jako Jan Palach, upálil na protest proti represivnímu komunistickému režimu.

Je nutné připomenout, že po bitvě na Bílé hoře se mnozí čeští nekatolíci jako Jiří Třanovský, který působil v Liptovském Sv. Mikuláši, uchýlili do exilu na Slovensko, kde se bibličtina používala až do dvacátého století. Ke změně v Čechách došlo před 235 léty, 13. října 1781, kdy císař Josef II. Tolerančním patentem umožnil existenci dalších tří křesťanských vyznání augšpurského (luterského), helvetského (kalvínského) a řeckopravoslavného (tzv. nesjednocení Řekové). Patentem se rovněž rušila četná protižidovská nařízení a omezení.

abe

***