Letní OH 2016
Česko
V Rio de Janeiru reprezentovali sportovci, kteří splnili kvalifikační kritéria, nebo získali pozvání od Mezinárodního olympijského výboru či příslušných sportovních federací. V Riu se představilo 105 českých sportovců v 28 sportech. Počet sportovců je nejnižší v historii, Česko po 20 letech nesoutěžilo v žádném kolektivním sportu[2]
Vlajkonošem při zahajovacím ceremoniálu si čeští sportovci zvolili judistu Lukáše Krpálka. Při ukončovacím ceremoniálu byl vlajkonošem Josef Dostál.
Čeští olympionici v Riu získali celkem 10 medailí. Je to nejhorší absolutní výsledek v pořadí národů od her v roce 1932.
Zlatá medaile: Lukáš Krpálek – judo; stříbrná medaile: Josef Dostál – kanoistika, Jaroslav Kulhavý – cyklistika; bronzové medaile: Jiří Prskavec – kanoistika, Ondřej Synek – veslování, Petra Kvitová – tenis, Lucie Šafářová a Barbora Strýcová – tenis, Lucie Hradecká a Radek Štěpánek – tenis, Barbora Špotáková – atletika (oštěp), Jan Štěrba, Josef Dostál, Daniel Havel a Lukáš Trefil – kanoistika (čtyřkajak).
Slovensko
Na Letných olympijských hrách 2016 v Rio de Janeiro reprezentuje 52 športovcov[1] v 14 športoch.[2] Vlajkonosičkou výpravy bola Danka Barteková. Zlaté medaile získali Ladislav a Peter Škantárovi. Chodec Matej Tóth v závodě na 50 km. Byla to prvá zlatá medaile v atletice v historii samostatného Slovenska Kanoista Matej Beňuš v slalome a čtyřka v konoistice Erik Vlček, Juraj Tarr, Denis Myšák a Tibor Linka.
***
Ve věku 74 let odešla sportovní legenda Věra Čáslavská
Na bradlech se Čáslavská proslavila prvkem, kdy se odpoutala od horní žerdi, ve vzduchu se otočila kolem své osy a znovu se chytila bradel. Kromě cvičení na bradlech se Čáslavská excelovala také ve víceboji, na kladině a na přeskoku.
„Spolu s Emilem Zátopkem je Věra Čáslavská největším českým sportovcem, a to nejen dosaženými výsledky, ale svým přístupem ke sportu i svými lidskými postoji, vším, čím se zapsala do srdcí svých příznivců i myslí nepřátel,“ uvádí v jejím profilu na svém webu Český olympijský výbor.Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Věnovala se pak trénování. Vychovávala mladé adeptky sportovní gymnastiky jak v Praze, tak v Mexiku.
Počátkem roku 1990 se Čáslavská po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky stala jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport, od července 1991 byla jeho asistentkou. V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
sport.cz
***