Návštěva českých senátorů a podnikatelů v Kanadě

Na přelomu května a června navštívila společná mise českých podnikatelů a senátorů Kanadu. Kromě společného podnikatelského semináře v Ottawě a setkání předsedy Senátu Milana Štecha s kanadským ministrem zahraničí Stéphanem Dionem a ministryní zahraničního obchodu Chrystiou Freeland, navštívila delegace i Calgary a Toronto. Více než dvacítka podnikatelů přijela hledat nové příležitosti zejména v oblasti strojírenství a energetiky, zdravotnictví, farmacie, potravinářství, chemického průmyslu, cestovního ruchu či lázeňství.

V Torontu se pak setkala na Masaryktownu s krajany a tradičně přijela položit věnce k pomníku politických vězňů. Delegace rovněž převezla do Česka uměleckou pozůstalost po Josefu Škvoreckém, kterou se jeho žena Zdena Salivarová rozhodla po jeho úmrtí věnovat Muzeu J. Škvoreckého v Náchodě. 

Během této návštěvy se nám podařilo položit několik otázek předsedovi horní komory parlamentu Milanu Štechovi.

ABE: Položili jste věnce u pomníku bývalých politických vězňů. Jsou dnes ještě nějací disidenti v Senátu?

MŠ: V Senátu je nyní Jiří Dienstbier mladší, určitou disidentskou činnost vyvíjel i František Bublan – bývalý ministr vnitra a také nestraník za KDU-ČSL Zdeněk Papoušek. Ale z klasických disidentů, kterým by bylo dnes přes sedmdesát let tam není nikdo.

ABE: Jak hodnotíte nyní s odstupem doby disidenty a Chartu 77?

MŠ: Byli to lidi, kteří měli přístup k informacím a většina z nich se chovala statečně, obzvláště lidi kolem Václava Havla. V době rozpadu SSSR nebyli připraveni převzít politickou moc, ale pomohli při změnách v roce 1989. Tam byla jejich síla skutečně velká.

ABE: Podobně se zeptám na úlohu emigrace od roku 1948 do roku 1989…

: Nejsem velkým odborníkem na emigraci, ale hlavní úloha spočívala v tom, že emigranti podporovali disent u nás a pomáhali také řadě lidí, kteří odešli později do zahraničí. Pomohli i mnoha lidem, kteří odešli po roce 1989. Za to bych chtěl emigraci poděkovat.

ABE: Jak vidíte situaci disidentů, kteří nyní přicházejí do ČR, měla by je Česká republika podpořit?

MŠ: Česká republika je podporuje. Nevím o případu, kdy k nám přišel někdo z politických důvodů, ale opravdu z politických důvodů, jako z Ruska nebo dříve z Ukrajiny, že by se k nim Česká republika otočila zády. Určitě v tomto ohledu plníme závazky, které jsme na sebe vzali.

ABE: Skutečně plní i tyto závazky vůči Číně?

: Samozřejmě. V poslední době se ČR a hlavně prezident snaží rozvinout více hospodářských vztahů s Čínou a pokud já vím, tak nikdo z lidí, kteří aktivně vystupují proti současnému čínskému režimu v Česku o azyl nežádal. (Čínský disident Aj Wej-wej právě nedávno kritizoval ČR za přístup k uprchlíkům a pochválil ředitele Národní galerie Jiřího Fajta za to, že mu umožnil instalace před Národní galerií ve Veletržním paláci; pozn. red.) Skutečně nevím, o takovém případu. Ale musím po pravdě říci, že při politickém styku s Čínou jsou více upřednostňovány ekonomické zájmy před lidsko-právními. Můj názor je, že Čína za posledních deset let udělala i v této oblasti pokrok. Současné čínské vedení nemůže zabránit tomu, aby se obyvatelé dostali na internet a věděli, jak funguje demokracie. Podle mne, i v Číně se bude soukolí diktatury pomalu zadrhávat. Z pohledu Západu se to může jevit jako pomalé, ale po zkušenostech s arabským jarem je potřeba brát v úvahu, že by s čínským kolapsem mohl mít celý svět problémy. Věřím tomu, že Čína se bude pomalu přibližovat hodnotám, které my v euro-atlantickém seskupení považujeme za zásadní. Rychlejší vývoj by nemusel přinést příliš pozitivní výsledky. Skutečností je, že hodně politiků o lidských právech v Číně hovoří, ale ve skutečnosti upřednostňují ekonomické zájmy. Před časem jsem přijel do Číny a nestačil jsem se divit, kolik je tam německých investorů.

ABE: Prezident Obama změnil vztahy vůči Kubě, jak se díváte na tento trend?

: Věnuji se spíše vnitrostátní politice, ekonomice a sociálním záležitostem. Nejsem expert na zahraniční věci. Pocitově si myslím, že je to dobře, protože embargo vůči Kubě, nepomohlo k tomu, aby se režim na Kubě změnil. Důležitý je dialog a to, aby se lidé poznávali. Železná opona je zlá a proto bych přál lidem na Kubě, aby měli více svobody.

ABE: Věnujete se více vnitřní politice, před časem došlo k velké přistěhovalecké vlně Romů z ČR do Kanady, zřejmě se v Česku necítili dobře. Takovým symbolem připomínajícím jejich minulosti je pomník v Letech u Písku, kde na místě bývalého koncentračního tábora stojí vepřín. Bude se s touto situací něco dělat?

MŠ: V současné době se s tím nic nedělá. Asi by kolem toho vznikly kontraverzní diskuse. Samozřejmě není to šťastné, ale pokud by se tyto objekty zrušily, tak u mnoha lidí, kteří mají k Romům jakousi nedůvěru, by to vzbudilo negativní emoce a situace Romů by se mohla zhoršit. Není proto vhodná doba i v souvislosti s migranty, kteří přicházejí z Blízkého Východu a Afriky.

abe

***