Originaly televizni tvorby
Milo Kubika v knihovne na Masaryktownu
(Predbezna tiskova zprava)
Predbezna, ponevadz Ales Brezina, ktery zpracovava Milovu televizni
pozustalost (kopie pujde do archivu Libri Prohibiti v Praze),
nebude se svou praci hotov az nekdy v unoru. Ale protoze si myslim,
ze jde o neco opravdu vyznamneho, rozhodl jsem se pripravit predbeznou
tiskovou zpravu.
Ti nejmladsi asi nebudou vedet, kdo Milo Kubik byl, ale myslim,
ze ani nam starsim a nejstarsim neuskodi pripomenout si jeho zivotni
cestu a prinos krajanske verejnosti. Narodil se v Cadcich na zapadnim
Slovensku. Na slavne prazske skole FAMU se setkal se svoji
budouci zenou Alici, nadanou zpevackou (kdyby Vas nekdy pozvala,
nezapomente ji pozadat, aby Vam prehrala nahravku jeji Ave
Maria). Po promoci Milo pracoval v bratislavskem Studiu dokumentarnich
filmu. V roce 1968 se manzele premistili do Toronta, kde Milo
dostal zamestnani v North York Board of Education, Audio-Visual
Department. V roce 1971 Kubikovi zalozili nezavislou spolecnost
Animete Canada. Ve svem studiu vytvorili serie animovanych
filmu pro deti, vysilanych CBC a Radio Canada, Adventures in
the High Grass (26 poradu), Silver Fur, Welcome
to Our Small World a nejuspesnejsi serii Inuit. To
nebylo jednoduche: Alice a Milo si museli postavit scenu, vcetne
miniaturnich modelu a loutek.
Z krajanskeho (a ceskeho a slovenskeho hlediska) je nepochybne
nejdulezitejsi jeho prace v Ceskoslovenske televizni skupine Okno-The
Window v Toronte ve studiu MacLean Hunter Cable TV.
O tvorivosti pounorove uprchlicke vlny svedci, ze televizni skupiny
v ceskem a slovenskem jazyce pravidelne vysilaly v Kitchener-Waterloo,
v Ottawe, Londonu, Guelphu a Vancouveru. Torontsky program vlastne
zacala Karla Hartlova, ktera pred tim se svym manzelem Pavlem
Hartlem a Jirim Vorackem od ledna do cervna 1987 hrdinsky svet
televizne obohacovali z Guelphu, v Torontu pak pokracovala s Alesem
Brezinou a s Ivanem Znasikem. Tato skupina vytvorila nekolik poradu.
Pak se toho ujal Milo a vysilani ridil od roku 1988 do 1995. V
te dobe jeho skupina vytvorila, vedle mnoha jinych programu, 75
pulhodinovych profilu. Kazdy byl vysilan trikrat. Mezi
temi, kteri byli na programu zpovidani, byli tehdejsi ministersky
predseda (a pozdejsi prezident) Vaclav Klaus, predstavitele prumyslu
a obchodu (Tomas Bata), vedci (Anna a Otakar Sirek), spisovatele
(Josef Skvorecky a Zdenka Salivarova), hudebnici (Oskar Morawetz,
Nicholas Goldschmidt, Jiri Belohlavek a Jiri Taxler), univerzitni
profesori (Victor M. Fic), vedouci spolku a organizaci (Karel
Buzek a Jan Waldauf), politicti vezni (Milo Kominek), lide pracujici
za valky v odbojovych organizacich (Emilie Perinova) a ...tehdy
uz skoro stolety rusky legionar v prvni svetove valce, major Rudolf
Hasek. Jeden z poslednich programu je venovan rodine Ottove z
Rakovnika. Jejich rakovnicky podnik, zalozeny Frantiskem Ottou
v roce 1945, byl komunisty znarodnen a po padu komunistu za ery
ministra Dlouheho prodan firme Procter and Gamble.
Mezi konferenciery programu najdete jmena znama jeste dnes i jmena,
ktera uz malokdo zna: Zdenka Novotna, Eric Weldfon, Jana Jerabkova
Fabianova, John Hasek, Tomas Masek, Ivan Znasik, Otto Krcka, Eva
Rehakova, Jan Rotbauer, Olga Turok, Sebastian Hergot, Livia
Jakabekova, Ales Brezina, Katarina Smihulova. Nejcastejsimi konferenciery
byli Olga Turokova, ale hlavne Josef Cermak. Ten clovek musi byt
u vseho...
A co o Milo Kubikove dilu soudi kritik nanejvys povolany, Jiri
Vorac v clanku o Ceske a Slovenske televizi v Kanade v casopisu
Film a doba. Clanek jsem prelozil do anglictiny a protoze
nemam po ruce cesky original, prekladam zpet do cestiny ze sveho
anglickeho prekladu: Ceskoslovenska televizni skupina Okno-The
Window predstavuje pozoruhodnou, dokonce jedinecnou kapitolu:
jednu dobu poskytla Torontu pravidelne televizni vysilani, ale
pozvolna vytvorila nezavislou dokumentarni produkci, v ktere pokracuje
do dneska. Jadrem teto skupiny jsou Josef Cermak, ktery je zodpovedny
za dramaturgii a rizeni diskusi, a Milo Kubik v roli producenta,
rezisera, kameramana, strihace a zvukare. Ma-li nekdo z ctenaru
dojem, ze Milo Kubikovi fandim, ma pravdu. Milo byl jednim z nejpeknejsich
lidi, ktere jsem v svem dlouhem (mozna az prilis dlouhem) zivote
potkal. Jednou vam napisu, co jsem nasel v jeho pracovnim deniku.
Josef Cermak