Navrat na hlavni stranu

Dejiny a listopad
Muj dedecek mel v obcanskem prukazu dve data narozeni. Narodil se totiz ve Varsave v roce 1881 a ta tehdy byla pod ruskou nadvladou, takze tam platil i jiny kalendar. Urednici z teto situace byli natolik zmateni, ze tuto skutecnost vyznacili pomlckou, jako ze se rodil plnych ctrnact dnu. Diky tomu jsem na rozdil od svych spoluzaku vedel, proc byla Velka rijnova socialisticka revoluce v listopadu drive, nez to pani ucitelka vysvetlila. Z celeho nazvu VRSR se vytracelo postupne jedno slovo za druhym. Nebyla to tedy rijnova, ale listopadova. Nebyla Velka, ale lokalni - doslo k ni v jedne ctvrti Petrohradu. Rovnez se da pochybovat o tom, ze byla socialisticka a nakonec nebyla to revoluce, ale obycejny puc.
Statni svatek 17. listopadu, ktery pripadl letos na nedeli, zustal jaksi v pozadi. Presto je co slavit. Ten den v roce 1989 padl komunismus v Cechach. Historici se budou dalsich nekolik stoleti hadat o to, kdo to zpusobil a my muzeme mit ruzne teorie: Gorbacov perestrojkou, Carter durazem na lidska prava, Reagan politikou zbrojeni, polska Solidarita, vychodonemecke mirove hnuti, ktere vedlo k padu Berlinske zdi, madarske ekonomicke reformy, prohrana valka v Afganistanu, neschopnost socialistickeho ekonomickeho systemu, nastup novych technologii Zrejme to byla souhra vsech techto okolnosti.
Pred padesati lety 22. listopadu 1963 byl v texaskem Dallasu zastrelen prezident John Fitzgerald Kennedy. Vsichni pametnici tohoto data si dokazi vybavit okamzik, jak se to dovedeli. Ja osobne jsem ten vecer chtel poslouchat v radiu Mnackovu povidku Kde konci prasne cesty. Najednou vsak prerusili vysilani a hlasatelka oznamila zpravu o atentatu. Jelikoz v te dobe byl kazdy den nejaky atentat, nevenoval jsem zprave ze zacatku pozornost. V okamziku, kdy oznamila, ze prezident Spojenych statu zraneni podlehl, jsem tomu nemohl uverit. Najednou se vse zmenilo. Dokonce v radiu zahrali nejakou smutecni hudbu a pak pokracovali v programu. V deset hodin jiz toto oznameni bylo na prvnim miste ve zpravach. Druhy den zpravu o Kennedyho smrti hlasil i skolni rozhlas. Jako kdyby se na okamzik skoncila studena valka. O par dnu pozdeji doslo k dalsi historicke udalosti. Pohreb americkeho prezidenta byl vysilan Ceskoslovenskou televizi. Byl to prvni transatlanticky primy prenos. Ani Svobodna Evropa nebyla rusena. Skupina studentu z umelecke prumyslove skoly sla Prahou s transparentem Citime s americkym lidem. A muj bratr se sel podepsat do kondolencnich archu na americkem velvyslanectvi.
Zvlastni Bylo to deset let po Stalinove smrti a tolik se toho zmenilo. Netrvalo dlouho a Nikita Sergejevic Chruscov byl nahrazen soudruhy Breznevem a Kosyginem, nasledoval proces se Sinavskym a Danielem a vse bylo zase jinak a tecku za nadejnym obdobim napsal 21. srpen 1968. A opet si vsichni, co jsme to prozili pamatujeme, co jsme delali, kdyz jsme se o vpadu "spratelenych vojsk" dovedeli.
Kazdou nedeli v 20:05 vysila prvni program Ceske televize serial Ceske stoleti. Reziser Robert Sedlacek (objevil se nedavno v ceskem vysilani TV OMNI) s historikem Pavlem Kosatikem (napsal mimo jine vynikajici biografii o Premyslu Pittrovi Sam proti zlu) ukazuje neortodoxnim zpusobem dulezite okamziky ceskych dejin. Robert Sedlacek me zaujal svym vyrokem: "Nenechme se terorizovat historiky!" Nebaziruje tedy na tom, jak vypadal Masaryk, jak vypadala jeho pracovna Snazi se dopidit podstaty Masarykova mysleni, jeho viry v Boha, v pokrok, v zapadni demokracii. Masarykovi oponenti nejsou hlupaci, argumentuji rozumne a presvedcive. Ve filmu vidime prave Masaryka v zoufalstvi, kdy se mu psychicky zhroutila zena, jedna dcera je s nim v exilu, druha je ve vysetrovaci vazbe. Jeden ze synu, Jan, je ve valce na opacne strane fronty a syn Herbert (coz ve filmu neni), nadejny malir a zaroven hokejista, hrac prazske Slavie, zemrel 15. brezna 1915 na skvrnity tyfus, kterym se nakazil od halicskych uprchliku v Borove u Policky. Neni jiste, ze urcite vyroky v tomto snimku pronesl Masaryk presne na tomto miste, ale jsou dulezite jeho myslenky a pohnutky, z kterych vychazel. Robert Sedlacek letos v Plzni rekl: "Nenechme se terorizovat historiky, pro mne, abych se dovedel neco o roce 1951 bylo dulezitejsi videt film Dovolena s Andelem nez vsechna prohlaseni UV KSC z toho roku." Nedavno se mi dostal do rukou dokument z roku 1979 tzv. Svodky z Boru. Pokud by nekdo vychazel z tohoto pramene, pak dostane zcela jiny obrazek nez to, co se na Borech v kriminale delo.
Pametnici v Torontu by mozna nebyli spokojeni se Sedlackovym pojetim Unora 1948, mozna ze by jim pripadalo, ze opominul dulezite okamziky, pochod Narodnich socialistu, Sokoly, ale o to v serialu nejde, zrovna tak jako v casti o Masarykovi neni obdobi, kdy byl v Americe Sedlacek se snazi proniknout k tomu, jak tehdejsi politici mysleli a to je dulezite.
Ales Brezina

 

Navrat na hlavni stranu