Jak prislo v roce 1945 Ceskoslovensko
o slavne lipicany
Zajimavou historku z obdobi kolem konce druhe svetove valky nalezne
zajemce ve sborniku nemecke 11. pancerove divize. Pro ty, kteri
se k nemu z nejakych duvodu nedostanou, prinasi tento clanecek
strucnou zakladni informaci. Autorem sbornikoveho prispevku je
hlavni postava pribehu, veterinar Rudolf Lessing.
Stalo se ve valecnem roce 1942, kdy byl do Hostoune, mestecka
v okrese Domazlice na dohled od Ceskeho lesa, prevezen lipicansky
"dorost" urceny pro spanelskou dvorni jezdeckou skolu
ve Vidni. Na sklonku valky k nemu pribylo na dve ste chovnych
kobyl a hribat puvodem z uzemi Sovetskeho svazu. Takze hrebcin
dosahl stavu celkem sesti set svetove cenenych belousu. S koncem
valky se nad hrebcinem vznasel nejeden otaznik.
26. dubna 1945 se Ruda armada nachazela 60 km od Hostoune a pruzkumne
jednotky 2. kavalerie americke armady dosahly nedaleke ceskoslovenske
hranice. Mezi Plzni a Hostouni byla rozmistena nemecka 11. pancerova
divize. Americane byli tedy blize nez obavani Rusove. Tato skutecnost
a nejspise i urcita znalost americkeho pragmatickeho pristupu
staly u myslenky kterak vzacne kone "zachranit".
S napadem prisel jisty dustojnik Luftwaffe, toho casu v americkem
zajeti, ktery o teto prilezitosti vyrozumel dopisem sefa hrebcince,
oberstleutnanta Huberta Rudolfskeho. Nato byl k Americanum vyslan
coby parlamentar jiz vyse jmenovany veterinar, aby s nimi o teto
zalezitosti jednal. Prijal ho velitel kavalerie plukovnik Charles
Hancock Reed. Americane navrhli pesi evakuaci hrebcina. To vsak
bylo stezi proveditelne, jednak pro nedostatek personalu, jednak
proto, ze mezi konmi se nachazely jak brezi kobyly, tak i cerstve
narozena hribata. Jeste teze noci se veterinar do hrebcina vratil,
a to v doprovodu americkeho kapitana Thomase Stewarta, aby se
pokusili spolecne najit reseni.
Situace byla pochopitelne komplikovana valecnou situaci v cele
oblasti. Hrebcin sice jeste nebyl zarazen do nemeckych obranych
priprav, ale prislusny mistni vojensky velitel se zdrahal jakkoliv
Americany kontaktovat. Teprve po vicehodinovem jednani se podarilo
tohoto velitele presvedcit, ze obrana hrebcina nema smysl, a ziskat
ho pro myslenku prevedeni koni pres hranici do Bavorska. Nasledujici
den obsadila Hostoun, vcetne hrebcina, americka jednotka. Stalo
se tak bez jedineho vystrelu.
15 kvetna 1945 doslo pod ochranou Americanu k vlastnimu presunu
celeho konskeho osazenstva do 35 km vzdaleneho bavorskeho Furth
im Wald. Presun probehl zcasti pesky, zcasti na korbach nakladnich
aut. Vzhledem k chaosu, ktery v te dobe panoval na silnicich,
se jednalo o jedinecnou akci. Americane uzavreli vsechny vetsi
krizovatky. Jedinou komplikaci predstavovalo ozbrojenymi Cechy
vynucene zastaveni na hranici, kde se z houfu oddelili tri hrebci.
Ostatni, cele to pocetne konske stado, ziskali utociste na bavorske
strane v predem pripravenych a casto provizornich stajich. Nasledne,
jeste v kvetnu 1945, byli lipicani prestehovani do sveho konecneho
utulku, a to do hrebcina v rakouskem Sankt Martin.
Mirek Petr - Hradec Kralove
Zdroj: Die Rettung der Lipizzaner, Südetendeutsche Zeitung
10. 5. 2013