Zapisky od Pacifiku
(2013 - 12)
Znamy, se kterym si uz delsi cas vymenujeme emaily a nazory mi
sdelil, ze v Cechach je vypsana hrabalovska soutez u prilezitosti
uplynuti sto let od autorova narozeni (v breznu pristiho roku)
a pozadal mne, zda by mym jmenem (zije v Cechach) nemohl do souteze
poslat moji basen, kterou ma, Pabitel neumira. Tu jsem
napsal asi tyden pote, co jsem se dozvedel o Hrabalove umrti.
Zcela samozrejme potesen, rekl jsem, ze moji ucast v te soutezi
velmi ocenim.
Uplynul jiz nejaky cas od doby, kdy jsem naposledy cetl nekterou
z knih tohoto pozoruhodneho ceskeho autora. A tak mne zasilka
te basne do souteze ponoukla k tomu, abych vzal jednu z jeho knizek,
otevrel ji a cetl.
Delsi prestavka v cetbe knizek Bohumila Hrabala mi ted nejak umocnila
vsechny ty bajecne pocity, ktere jsem vzdy pri cetbe Hrabala mel.
Obdiv k jeho originalite, imaginaci, humoru, ale ne za kazdou
cenu. Jak pozoruhodna je povidka Pratele z knizky Slavnosti
snezenek! Jak se mi pri jeji cetbe svet zmensil! Hrabal pise
o dvou pratelich, ktere osud postihl zmrzacenim, jednoho coby
obet sveho motocykloveho zavodeni, druheho nestastnym padem se
zebriku. Vzpomnel jsem na jednoho znameho ve Winnipegu, ktery
pri podobnem pracovnim uraze dopadl hure, nez oni dva pratele,
zabil se.
Jak citlive, jak opravdove napsana je zminena povidka! O silne
vuli tech dvou, od krize vedouci k sebevrazednym myslenkam, prekonani
krize a ke schopnosti plne se tesit ze zivota, ac straveneho na
koleckove zidli! Je to uzasne napsane. Pri cteni nemohl jsem nevzpomenout
na kanadskeho Rick Hansena, ktery po uraze, upoutan na
podobnou koleckovou zidli, objel na ni cely svet, stal se znamym
a svym pocinem mnoha podobne postizenym vzorem a nesmirnym povzbuzenim,
ba dokonce a nepochybne, rozhodujicim impulsem k obratu v jejich
osudu.
Nevim, zda existuje autor, ktery s podobnou virtuozitou, citem
a jazykovym puvabem venoval se nasemu kanadskemu Rickovi. Nevim
o tom nic. Samozrejme, ze o oslavne texty a snad i knihy neni
nouze, ale maji ten zcela ojedinely hrabalovsky naboj? Nevim,
necetl jsem...
Ale, kazda z dalsich povidek knizky Slavnosti snezek opetovne
mne presvedcila o vyjimecnosti Bohumila Hrabala, jehoz snad v
kazde povidce rozmanite znalosti o rostlinach, stromech, moudrostech
klasiku, dovednostech toho ci onoho znalce sveho oboru, tak silne
pripominaji, alespon mne, jineho mistra ceske literatury - Karla
Capka. Pozitek z cetby obou autoru je sice ruzny, ale v same podstate
vlastne ze stejneho zdroje vychazejici, z mistrovstvi slova, z
opravdovosti sdeleni, z pozornosti venovane nejen svetobornych
vecem a udalostem, ale i tem nejdrobnejsim a nejvsednejsim, na
ktere ale je mozna zivot nejbohatsi.
***
V prubehu poslednich snad dvou let starostovi Velikeho Vancouveru,
G. Robertsonovi a jeho kumpanum, zachtelo se proslaveni a obdivu
u cyklisticke casti vancouverskeho obyvatelstva. Nekolik hlavnejsich
ulic stredu mesta pozmeneno ve prospech cyklistu, automobilistum
z dosavadnich jizdnich pruhu bylo znacne mista odebrano, s ocekavanym
nasledkem vytvorenych zdrzeni v beznem provozu, nebot pomerne
chaba verejna doprava nenuti obcany k vymene kola za pohodlne
jizdy v autobuse, nerku-li v automobilu.
Co se dosud v te veci zmenilo, nestaci. Ted se uvazuje o dalsi
a to velmi kontroverzni uprave provozu v jiste casti mesta a to
bez ohledu na nejake statisticke zduvodneni mnozstvim nehod cyklistu
pred zavedenim onech specialnich pruhu jen pro ne.
Tato pane starostova akce neni nikterak levna. Nikoho z hodnostaru
ale nenapadlo, pouzit tech nemalych nakladu na zlepseni verejne
dopravy, kupr. pouzitim mensich autobusu pro mimospickovy provoz
a vseobecnym zlepsenim vancouverske verejne dopravy. Jsem si jist,
ze by bylo nez otazkou casu, kdy by znacne poklesla preference
obcanu tohoto mesta pouzivat automobilu misto dobre fungujici
verejne dopravy.
***
Uz se mne nekdy zmocnuje bezmala nechutenstvi vyjit si na prochazku
do okoli, staci par kroku kteroukoli ulici a uz prochazim kolem
vykopu, kolem mohutnych stroju a ohromnych nakladnich vozu odvazejicich
vybagrovanou zeminu a jinych privazejicich material na stavbu
ohromneho domu na miste mensiho, na sousedni ulici v delce snad
tri set metru minu nejmene tri takove vykopy a nebo stavby jiz
v procesu rustu, muzi budovanim se zabyvajici jsou prevazne Indove,
jeden mluvi anglicky, ostatni se jenom usmivaji, mnohdy se na
stavbe ocitaji kratce po pristani a pomoci krajanske znamosti,
takovahle promena ulice ma za nasledek zvysovani majetkovych dani
pro ty, kteri jsou zcela spokojeni se svym dosavadnim obydlim,
nebot ten novy dum bude bezmala dvakrat tak vetsi nez ten, na
jehoz miste je budovan... a nejednou mne napada, zac berou hodnostari
a administratori na radnici platy radove mezi 100,000 a 200,000
to kanadskych dolaru, kdyz nikterak nedbaji na spokojenost spoluobcanu,
kteri si vazi toho co maji, plati pozadovane dane, sotva s nadsenim
nad jejich kazdorocnim zvysenim, jehoz opodstatneni se v prave
podstate a detailech vlastne zjistit neda, ac se o to obcas nejaky
snazivy novinar pokusi, ale je to jakoby notoricky nevernou manzelku
chtel privest na cestu ctnosti.
***
Jakoby neco bylo ve vzduchu, v atmosfere, dozvidam se, ze v prubehu
snad neceleho mesice doslo ne v Indii, kde to mnohdy neprekvapi,
ale v kanadskem Quebeku, ve Francii, ve Svycarsku a naposledy
ve Spanelsku k vlakovym nehodam, ta posledni, dle dostupnych zprav
ma na nasledek 80 lidskych zivotu, nic netusicich cestovatelu,
kteri se sverili do sluzeb drahy, jednoho z nejspolehlivejsich
zpusobu dopravy z mista na misto!
Cim vysvetlit takovou cetnost v kratke dobe? Nahode a nebo chabe
udrzbe zeleznicnich systemu? A dojde v podobne cetnosti havarii
i na dopravu leteckou?
Doufam, ze ne. Mam uz zakoupenou letenku na cestu do Cech na puli
zari.
***
Jeste ze, v techto dnech, kratce za polovinou cervence, nastalo
tady, ve Vancouveru a Britske Kolumbii, pekne pocasi, zatim zadne
povodne, vichry a jina kalamita - jenom ta nemovitostni. - nevim
zda vsechno to kladne a pekne, co tady vytvorila priroda, je dostatecnym
duvodem k tomu, co se tu deje v cenach obydli, konselove a hodnostari
jakoby tahli za jeden provaz s realitnimi agenty, kterym samozrejme
vubec nevadi, ze ceny nemovitosti jsou tady absurdni a zivot zneprijemnujici
tem mnoha mladym, kterym nezbyva nic jineho, nez aby trpelive
cekali na smrt rodicu a nebo ti rodicove se vydali ze svych zivotnich
uspor a venovali je na nakup obydli svym potomkum, zatimco my,
moje zena a ja a dalsi krajane dorazili jsme do Kanady s kufrem
a za velmi malo let bylo nam mozne zakoupit obydli.
Komu je dnes, v teto provinci Britske Kolumbie, tohle mozne?
Znamena to snad, ze ma pravdu pritel a dopisovatel Satellitu,
ze Kanada je tou nejlepsi zemi sveta? V mnoha ohledech ano, ale
absolutne? Mohla by byt, ma k tomu vsechny predpoklady, hlavne
nerostne bohatstvi a snad i dosud svobodu slova a nazoru, jenze
teorie a praxe mnohdy se lisi a Kanada je toho znamenitym prikladem.
Zatim ale povazuji za znacny klad to, ze v Kanade dosud nedochazi
k nemale kalamite z influxu vychod - zapad jako v nekterych
evropskych zemich. Muze to byt ale jen otazka casu a toho, jak
malo a nebo dost nasi politici jsou proziravi a neignoruji vsechno
to, co se stale vic a vic deje v zemich evropskych; k tomu, aby
jeste vcas prozreli, maji prilezitost, a dle medialnich informaci,
i velmi slusne platy ...
Vladimir Cicha - Vancouver