Torontske Ceske jaro (a
hroby) 2013
Rok 2013 zacal smutne: rozloucenim s jednim z nejpeknejsich lidi
kanadske ceske a slovenske komunity, filmarem Milo Kubikem. Moc
mi chybi.
Ceske jaro jsme v Torontu skoro zahajili uz koncem ledna planovanou
navstevou Jiriho Belohlavka, ktery tu mel dirigovat Toronto Symphony
Orchestra v Beethovenove Devate a provedeni (v inscenaci Opera
National v Parizi v r. 2005) Wagnerovy opery Tristan a Isolda.
Bohuzel, Jiri Belohlavek nemohl prijet a my jsme byli ochuzeni
o setkani s nejvetsim ceskym dirigentem.
Kratce pred zacatkem kalendarniho jara (24. unora) bylo v kostele
sv. Vaclava vzpomenuto komunistickeho puce pred petasedesati lety
a pochodu na Hrad. Vypravela o tom ucastnice pochodu (na setkani
bylo ucastniku pochodu nekolik), Dagmar Staflova. Po skonceni
vzpominky jsme jenom presli do chramove lodi o patro vys a poslechli
si skvely klavirni koncert Anny Betky.
Stejny den se v evangelickem kostele sv. Pavla konala Filmoteka
Klubu Martina Razusa.
16. brezna: mela valnou hromadu
torontska odbocka Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade.
20. a 21. brezna: Toronto
Symphony Orchestra rizeny Sirem Andrew Davisem provedl nadsene
prijatou Dvorakovu symfonii cislo 8., kterou skladatel slozil
ve Vysoke u Pribrami behem dvou a pul mesicu v roce 1889.
24. brezna: Masarykuv ustav
poradal na jeste zimne ospalem Masaryktownu velikonocni prodej.
1. dubna v USA zemrela clenka
exekutivniho tymu prezidenta USA, Tatana Sahankova, ktera leta
se svoji maminkou zila v Torontu.
6. dubna: Klub Martina Razusa
uvedl v evangelickem kostele sv. Pavla treti vydani knihy "Kronika
Slovakov", jejimz autorem je basnik Jan Okal a ilustratorem
dr. Jozef G. Cincik (treti vydani vyslo v nove graficke uprave
arch. Lubomira Breziny).
7. dubna se v kostele sv.
Vaclava v serii koncertu Nocturna v meste (jichz organizatorem
kazdy koncert i zasvecene uvede je dr. Milos Krajny),
predstavila dalsi brilantni krajanska hudebni hvezda, houslistka
Tereza Privratska.
17. a 18. dubna: Toronto Symphony
Orchestra, rizeny Petrem Oundijanem, provedl celou Smetanovu Mou
vlast - obycejne slysime jen Vltavu. Na platnech za orchestrem
bezely vizualni dojmy nasi vlasti porizene TSO. Vyprodana Roy
Thomson Hall ji prijala ovacemi. Nepochybne kazda zem ma kouzelna
mista, ale kolik jich ma Mou vlast?
19. dubna zemrela v Torontu
zena, jejiz lidskou skromnost a decentnost jsem vzdycky obdivoval,
Magda Slapakova.
19. dubna 21. dubna:
Nove divadlo predvedlo hru Noela Cowarda Rozmarny duch,
v rezii Dasi Hübschmanove. V poslednim cisle Satellitu
uz o hre informoval Ales Brezina. Byl na zkousce a udelal si i
fotografii, kterou i uverejnil tihle vydavatele novin mohou
skoro vsechno, co se jim zachce. Takze o hre, rezii i hereckych
vykonech uz jste plne informovani. Skoro nemam o cem psat. Ale
ja o tom psat budu, ponevadz tuhle skupinu lidi mam dost rad (oni
mi ne prilis casto, protoze se boji, aby si nezruinovali
reputaci - obcas daji malou rolicku) a krome toho jsem byl na
premiere, zatimco pan Brezina byl pouze na zkousce. Zacnu s reziserkou.
Nebo bych mel psat 'reziserem'? Ja uz se v tom vubec nevyznam.
Ti mladi to maji snadne, oni nic jineho nezazili, ale ti, kteri
se pamatuji, jak to bylo pred sto lety... Lepsi na to nemyslet.
Ale kdyz mne to neda. To tenkrat, kdyz jste sli po ulici, zena
strkala kocarek a obcas se skromne poohledla, jestli jeji manzel
a pan vidi, jakou ma oddanou a pokornou zenu. A jeji manzel a
pan sel dva kroky za ni, a nekdy pred ni, z dutiny ustni i nosni
se mu valil kour, obcas slehl okem po nejake zenstine, ktera s
nim nebyla manzelsky spriznena, a vite, ze tenkrat se lide brali
pred tim nez meli deti? Ja uz s tim radsi prestanu. A taky proc
bych se s tim mel tyrat? Ani zenu ani deti nemam a asi bych nemel
moc litovat: vzpominate, co si vsecko ve hre vycetli nekdejsi
manzele Viktor Matejkovic, spisovatel, ktery pise detektivku s vrazdou,
a jeho prvni zena (Lenka Novakova), ktera umrela a ted ho prisla
navstivit a svadet jako duch. Ti dva na sobe nenechali nitku suchou.
Takze ono to milackovani a drahouskovani je vlastne podfuk. Pan
Matejkovic je velky talent vsimli jste si, jak strili ocima,
jak rychle meni naladu? A take byl fesacky obleceny - doufam,
ze si ten oblek mohl nechat jako cast odmeny za vyborny vykon.
Lenka Novakova by si taky zaslouzila nejakou mimoradnou odmenu,
jeji duch (a uz jsem zase u toho problemu s pohlavim: duch
je muzskeho rodu a Lenka je zena - mozna, ze bych ji mel nazyvat
'duskou' nebo 'duchyni') byl proste z onoho sveta. Jenze s tim
prosteradlem, do ktereho ji navlekli, by si jako s odmenou
moc nepomohla... Ale ja vlastne zacal s reziserkou (em)
tohle se mi ted stava porad: neco zacnu a nez si uvedomim, o cem
to je, uz jsem nekde jinde. Tak tedy Dasa: roste kazdou hrou jako
reziserka nebo herecka (podle toho, co v ktere hre dela), je neuveritelne
obetava (nic bych za to nedal, ze po poslednim predstaveni vsecko
uklidila); ponevadz to se mnou jde s kopce, snazim se ulehcit
praci svym pozustalym a zbavuji se vseho, na priklad i knih, ktere
jsem spachal. Vlastne jde hlavne jen o jednu, ty ostatni uz jsou
vetsinou pryc. Jde o It All Began With Prince Ruppert - The
story of Czechs and Slovaks in Canada. Nabizim ji krajanskym
organizacim, aby si ji prodaly nebo rozdaly, a zbytek hodily do
odpadku. Ale ani pani Jecmenova ani pani Hübschmanova o tom
nechteji slyset. Pani Hübschmanova, ktera ma chatu na Georgian
Bay, a ja kus dal mam chalupu, si jich na predstaveni z me chalupy
odvezla 100. Nevim, kolik se jich prodalo (prodavala je Jana Fryntova,
okouzlujici maminka tech nadhernych Fryntovic deti), ale rozhodne
ne vsechny, tak jsem Dase rek', ze ten zbytek vyhodime do odpadku.
Ale Dasa, ze ne, ze je odveze na valnou hromadu MMI. Ja nevim,
ja knizku napsal, umistil ji v Torontske mestske a univerzitni
knihovne, neco se rozprodalo v CR, neco v Kanade. Samozrejme,
krajane by ji mohli dat svym kanadskym znamym nebo mistnim knihovnam.
Ja jim knizku rad dam pokud si ji nekdo koupi od nektere
krajanske organizace, ktera si par dolaru vydela, je to uzitecnejsi.
Takze bravo, pani reziserko!
Kdo se ve hre nadherne vyradil byla Zuzana Novotna (chvilemi mne
jeji tvar pripominala velkou herecku predesle generace, Marii
Kleckovou). Ta (Zuzana Novotna) take byla potrefena takova
baba (mlada) okultni pracovnice, situaci obcas divoce rozmichala,
ale nakonec i ona a mladicka Gabriela Kupcikova (loni sotva po
jevisti chodila a dnes je z ni pomalu hvezda) skoncila v bilych
prosteradlech, ale to uz jsem drimal (ta leta, ta leta!). Lenka
Kimlova hrala zenu velkeho sveta (hraje je vyborne) a take manzelku
spisovatele. Jediny problem, ktery jsem mel s Lenkou, byly jeji
saty: moc ji slusely, to nic, ale nez jsem ji v jednech satech
poznal, uz tu byla v nove slusive pokryvce. Zuzka Borovjakova
v roli distingovane lekarovy choti a Martin Bonhard, stejny nezmar
v roli milovniku jako Radka Tamchynova v roli nestarnoucich naivek,
v roli jejiho chote podali solidni vykony, ale ty vsedni role,
ktere jim byly prideleny, jim sestrihly kridla: co zmuzete jako
vsedni pozemstane proti bytostem, ktere se potuluji z jednoho
zivota do druheho nebo s nimi obcujete? Bravo, Nove divadlo! Vim,
jak obrovskou praci delaji v zakulisi osvetlovac, zvukar a vsichni
ostatni, obycejne kazdemu z nich podekuji, ale letos jsem si nevzal
program a nechtel bych udelat chybu. Diky vsem.
21. dubna vystoupil v restauraci
Praha na Masaryktownu v ramci koncertu Nocturen Radim Zenkl spolu
s dr. Emily Chiang.
28. dubna se na Masarykownu
konala valna hromada MMI, na niz byl predsedou znovu zvolen Frantisek
Jecmen. Po ni nasledovaly Hudebne poeticke skvosty pod patronatem
Masarykova ustavu, ktere uvedly velmi uspesne interview s Edith
Piaf scenar a rezie Olga Turokova.
4. kvetna se v Mississauga
Grand Banquet & Convention Centre konalo Golden Age
Gala a oslava prvniho desetileti televizni prace Markety Slepcikove
Resovske a jejiho programu Nova vize. Pri oznameni
teto udalosti (loni jsem se plesu dokonce zucastnil ale
to jsem byl jeste mladik) mi hlavou proletl utrzek pisnicky z
davnych let: Ruzovou ti krinolinu koupim dite me az pujdem
spolu na veliky bal. No, nekoupil a nesel. Uz to nejde. Ale
nepochybuji, ze to bylo krasne, ze vsichni ucastnici se potesili
programem a mozna i zavzpominali na baly v jine zemi. A Marketa
Slepcikova si zaslouzi potlesk za svou televizni praci i za odvahu
rozhodnuti delat v Torontu krajanskou televizi profesionalne jako
svoje zamestnani. Ve svem programu Nova vize (od nehoz
se pozdeji oddelil slovensky program Slovensky svet) vytvorila
stovky poradu, z nichz mozna nejznamejsi je Tri vlny, sponzorovany
jeji televizni stanici OMNI, ktera program casto vysila ve svych
vlastnich poradech. Markete Slepcikove-Resovske blahopreji a preji
ji dlouhou radu dalsich uspechu. Jeji vyznamne vyroci mi pripomnelo
(a i za to ji dekuji) prukopniky krajanske televize v Kanade,
jimz chci rovnez podekovat za vsecko, cim obohatili nas zivot.
Pravdepodobne prvni byla skupina v Ottawe, jejiz program Czechoslovak
Kaleidoscope byl vysilan na Skyline TV od roku 1973 do roku
1987. Vudci osobnosti asi dvaceticlenne skupiny byl Arnost Wagner.
Mezi vyznamnymi programy skupiny jsou rozhovory s osobnostmi jako
Karel Kryl, Vladimir Skutina, Ota Ulc, Eva Limanova, Vojtech Jasny,
Jara Kohout, Adina Mandlova, Aja Vrzanova, Martina Navratilova
a Vaclav Nedomansky. Televizni skupina v Kitchener-Waterloo vysilala
svoji Kroniku Cechu a Slovaku v kitchenerskem kraji v letech 1978
az 1990. Tvurci programu byli Milada a Stanislav Reinis, David
Sevcik a Vladimir Bubak. Skupina uvedla take dve jednoaktovky
Vaclava Havla. V roce 1987 vysilali (od ledna do cervna) v TV
Guelph Czechoslovak Program Karla Hartlova, Pavel Hartl a
Jiri Voracek a o rok pozdeji Karla Hartlova, Ales Brezina a Ivan
Znasik v Torontu zalozili Ceskoslovenskou televizni skupinu Okno-The
Window. Vytvorili nekolik programu a pak to prevzal Milo Kubik,
ktery vysilani ridil od roku 1988 do roku 1995. O Milovi a prinosu
jeho skupiny cesky novinar Jiri Vorac v casopisu Film a doba (no.3,
Podzim 2002, Satellite cervenec a srpen 2002) napsal (prelozeno
z anglictiny): Ceskoslovenska televizni skupina Okno-The Window
prezentuje pozoruhodnou, dokonce ojedinelou kapitolu: jednu dobu
vysilala v Torontu pravidelny ceskoslovensky program, ale postupne
vytvorila dokumentarni produkci, ktera dosud pokracuje. Jadrem
skupiny jsou Josef Cermak, zodpovedny hlavne za dramaturgii a
moderovani, a Milo Kubik v roli producenta, rezisera, kameramana,
redaktora a zvukare. Ve Vancouveru se televizniho vysilani
ujala Marika Kovalcikova, ktera v letech 1998 az 2001 kazdy tyden
vysilala Slovak-Canadian Television Program a rovnez organizovala
kulturni programy slovenske a ceske komunity.
"A bylo-li to vsecko naposledy" (tyto Nezvalovy verse
me napadaji cim dal tim casteji), toto jaro i predjari "
bylo prekrasne " (i bolave) "a bylo toho dost..."
5. kvetna:
V kostele sv. Pavla po bohosluzbach oslavili recitacnim
a hudebnim pasmem svatek matek a Stefanikovy narozeniny. Porad
ridila pani Katarina Kozakova.
Josef Cermak