Masa Gessen: Muz bez tvare
Nepravdepodobny vzestup Vladimira
Putina
V breznu tohoto roku jsem se zucastnil v Munkove centru na Torontske
univerzite zahajeni konference o Nadaci Otevrena spolecnost
a dedictvi George Sorose. Prede mnou sedela drobna zena, o
niz jsem se pozdeji dozvedel, ze je to jeden z nejstatecnejsich
lidi na svete a jedna z nejvyznamnejsich novinarek nasi doby.
Jmenuje se Masa Gessen a napsala nemilosrdnou knihu o Putinovi.
Z torontske konference se vratila do Moskvy, kde nejeden z jejich
kolegu za svoji kritiku systemu zaplatil zivotem. 10 roku sveho
mladi stravila se svym otcem jako emigrantka v Bostonu, kde se
sblizila s Galinou Starovojtovou, ktera tam ucila na univerzite
a po navratu do Sovetskeho svazu se stala - spolu s Andrejem Sacharovem
a Borisem Jelcinem - jednim z nejznamejsich ruskych politiku.
Kniha Muz bez tvare je, mimo jine, i zajimavym pruvodcem
dejinami posledni faze Sovetskeho svazu a prvniho skoro ctvrtstoleti
Ruske Federace. Zacnu svoji recenzi hrsti dat a udalosti, ktere
tento pribeh casove vymezuji
Vyvoj, ktery Mase Gessen a Galine Starovojtove dovolil navrat
z Bostonu do jejich rodne zeme, zacal mnohem drive, ale zrychlil
se, kdyz v roce 1985 prisel v Sovetskem svazu k moci Michail Gorbacov,
ktery dva roky po svem nastoupeni naridil propusteni vsech disidentu
a zacal uvolnovat uzdu zemim sovetskeho bloku.
V roce 1986 Gorbacov dovolil, aby se Sacharov vratil do Moskvy
a take prisel s pojmem perestrojka (prestavba); v lednu
1987 vyhlasil glasnost (otevrenost).
V roce 1988 vysel novy volebni zakon, ktery skoncil politicky
monopol komunisticke strany a Nejvyssi soud zvratil vic nez 80
roku stara vynucena priznani viny, kterymi zacala Stalinova vlada
teroru.
Ve volbach v roce 1989 (poprve po desetiletich kandidovali i obcane,
kteri nebyli cleny komunisticke strany) byli mimo jine byli zvoleni
i predstavitele demokratickeho hnuti Galina Starovojtova, Boris
Jelcin a starosta Leningradu, Anatolij Sobcak. V cervnu 1989 sef
KGB v Leningradu vydal prohlaseni odsuzujici zlociny tajne policie
za Stalina.
9. listopadu 1989 padla berlinska zed a o sest tydnu pozdeji 14.
prosince 1989 zemrel Andrej Sacharov. Jeho pohrbu se zucastnilo
100,000 lidi, kteri prosli policejnimi kordony, jako kdyby sovetsky
system nikdy nehyzdil jejich vlast.
V lednu 1990 v pogromu v Baku, hlavnim meste Azerbajdzanu, prislo
o zivot 48 etnickych Armenu a skoro 30,000 lidi uprchlo, mezi
nimi svetovy mistr v sachu, Gary Kasparov.
V breznu 1991 se Masa Gessen s Galinou Starovojtovou (ktera zila
a pracovala v Leningradu) zucastnila shromazdeni na podporu Jelcina,
pote co Gorbacov vydal zakaz protestnich akci v nekolika mestech,
vcetne Moskvy.
12. cervna 1991 byl Jelcin jako jediny clovek v ruske historii
svobodne zvolen hlavou ruskeho statu 57 procenty.
Gorbacov v te dobe organizoval referendum o budoucnosti Sovetskeho
svazu. Devet (z patnacti) statu hlasovalo pro pokracovani, sest
referendum ignorovalo, koncem roku Gruzie hlasovala pro samostatnost
a odlouceni se od Sovetskeho svazu a v cervnu Ukrajina vyhlasila
nezavislost. Nezavislost vyhlasilo i Cecensko, i kdyz nebylo statem,
ale soucasti Ruske republiky.
V srpnu 1991 napeti mezi stranou a KGB vyvrcholilo: 19. srpna
televize vysilala provolani junty, jejimz cleny byli mimo jine
predseda KGB, predseda vlady, ministr vnitra a predseda Nejvyssiho
soudu. V provolani se pravilo ze nase velka materska zem je
ve velkem nebezpeci, ze Gorbacov je nemocny a neschopny vykonavat
svoji funkci (Gorbacov byl v te dobe v domacim vezeni ve sve rezidenci
u Cerneho more). Junta ruskemu cloveku slibila hrdost a cest a
v nekolika oblastech vyhlasila stanne pravo. General Popov v Moskve
junte zastavil privod vody a elektriny i telefonni spojeni. Jednotky,
ktere junta vyzvala, aby v Moskve obklicily moskevsky Bily dum,
se k tomu moc nemely, daly se zastavit neozbrojenymi dobrovolniky
a jejich barikadami. Sem nekam patri slavny zaber Jelcina na tanku.
Celkem tri lidi byli behem teto dramaticke epizody zabiti. Gorbacov
se vratil do Moskvy. Sovetsky svaz se zacal rozpadavat. Puc rychle
zkrachoval. 22. srpna 1991 parlament odhlasoval zmenu vlajky.
23. zari 1993 Jelcin rozpustil parlament a vypsal nove volby.
Parlament se odmitl rozpustit a zabarikadoval se v Bilem dome,
ktery vyklidil az po zasahu vojenskych jednotek.
1994 1996 prvni cecenska valka
1998 vysel v Rusku poprve slavny Pasternakuv roman Doktor Zivago
1998 Ruska Federace nesplnila sve mezinarodni platebni zavazky
9. srpna 1999 Jelcin jmenoval Vladimira Putina ministerskym predsedou
V zari 1999 byla Moskva a jina mesta otresena silnymi vybuchy
vseobecne pricitanymi teroristum z Cecenska.
V prosinci 1999 Jelcin rezignoval a Putin se stal prezidentem;
byl znovu zvolen v roce 2004 a po prestavce (kdy zastaval urad
ministerskeho predsedy) potreti v roce 2012.
Kdo tedy je Vladimir Putin?
Nebo vlastne: kdo tedy je Vladimir Putin ocima Masi Gessen? A
jestlize ocima Masi Gessen, kdo je Masa? Rika o sobe: "Bylo
mi 24 roku, kdy se Sovetsky svaz zhroutil a moji soucasnici a
ja jsme devadesata leta stravili hledanim svych karier a vymyslenim
si vyvoje a instituci nove spolecnosti. Od zacatku devadesatych
let prakticky kazdy clanek, ktery jsem napsala, byl o necem, o
cem jeste nikdo nepsal. Polovinu roku jsem stravila mimo Moskvu,
v zonach konfliktu a zlatych dolu, sirotcincu a univerzit, opustenych
vesnic a rostoucich olejarskych mest... A bylo o cem psat."
A bylo. Na priklad: V breznu 1991 se spolu se svoji kamaradkou
z bostonskeho obdobi, Galinou Starovojtovou v Moskve zucastnila
shromazdeni na podporu Borise Jelcina pote, co Gorbacov vydal
zakaz protestu v Moskve a nekolika jinych mestech. Galina, spolu
s Andrejem Sacharovem a Borisem Jelcinem patrila k nejznamejsim
ruskym politikum demokratickeho hnuti, byla jednim z recniku.
Ackoliv v parlamentu zastupovala Armence, kteri si ji vybrali,
zila od detstvi v Leningradu, kam se se svym legislativnim
asistentem. Ruslanem Linkovem po shromazdeni vracela. V budove,
kde bydlila, schodiste vedouci k jejimu bytu nebylo osvetlene.
Galina po schodech stoupala prvni. Treskla rana, bleskl plamen
a Galina se skacela na schodiste.. Druhy a treti kulku dostal
Ruslan. Ztratil vedomi, ale za cas se probral a zavolal policii.
Zjistilo se, ze nekdo na schodisti odstranil zarovky. Nikdy se
nezjistilo, kdo dal rozkaz k utoku, pro ktery byli odsouzeni dva
muzi.
Petrohrad v te dobe byl mistem, ktere zachovalo a zdokonalilo
mnohe rysy sovetskeho statu: byl to system vlady, jehoz funkci
bylo znicit sve nepratele, paranoidni, uzavreny system, ktery
usiloval kontrolovat vsecko a vyhladit vsecko, co kontrolovat
nemohl; kde KGB, proti ktere Galina svadela svoji nejdulezitejsi
a nejbeznadejnejsi bitvu, byla vsemocna, kde vrazdy vyznamnych
politickych a obchodnich hracu byly bezne, mistem o nemz Masa
Gessen napsala: Jako reporterka jsem videla radu valecnych scen,
pracovala jsem v srapnelovem ohni, ale toto bylo nejhorsi ze vseho
nikdy predtim jsem nebyla donucena popsat skutecnost tak
emocionalni a krutou, tak jasnou a nemilosrdnou, tak uplatnou
a tak nelitostnou". Leningrad je take mistem, kde se v roce
1952 narodil Vladimir Putin, mistem, ktere hralo ze vsech mest
v druhe svetove valce snad nejosudovejsi roli: jeho oblezeni nacistickymi
armadami zacalo 8. zari 1941, trvalo 872 dny, behem kterych prislo
o zivot vic nez jeden milion civilistu. Putin sve detstvi
podle Masi Gessen stravil mezi hrdlorezy, nemytymi,
neoholenymi, s cigaretou a flaskou lacineho vina, klejicimi a
rvoucimi se mezi sebou. Voloda byl mladsi a drobnejsi, ale o to
tvrdsi rvac: kdyz ho nekdo napadl, skocil na neho, skrabal ho,
kousal ho, rval mu vlasy, nikomu nedovolil, aby ho ponizil.
Teprve v seste tride se stal pionyrem (sam priznava, ze predtim
samozrejme jsem nebyl pionyrem, byl jsem chuliganem) zacal
tvrde studovat a kdyz mu souper v boxerskem zapasu prerazil nos,
vrhl se na judo, karate a zapaseni. Studoval na leningradske univerzite
(pravdepodobne jediny student, ktery vlastnil auto jeho
rodice ho vyhrali v loterii), pozdeji na skole pro dustojniky
KGB, byl pridelen ke kontraspionazni jednotce v Leningradu, po
jednorocnim vycviku poslan do vyzvedacske skoly v Moskve, naucil
se nemecky, poslan do Drazdan. Bylo mu 32 let. V Drazdanech strihal
zajimavosti v tisku, pribral 20 liber; byl pridelen k spionaznimu
utvaru (koupil od americkeho cetare neklasifikovany Army Manual
za 800 marek).
V cervnu 1991 byl starostou Leningradu zvolen Anatolij Sobcak,
elegantni a vymluvny krasavec, ktery se sice hlasil k demokratickemu
hnuti, ale domnival se, ze demokratizace skonci Gorbacovymi reformami
a komuniste budou vladnout dal (byl i proti zmene jmena Leningradu
na Petrohrad). Jeho spoluzakem na univerzite byl Putin. Pri nahodne
schuzce mu nabidl misto zastupce starosty Leningradu. Putin prijal.
Mel na starosti mezinarodni styky (umel nemecky). Rusko tehdy
bylo v hospodarske krizi a neschopne dostat svym mezinarodnim
zavazkum. Nebylo cim platit za dovoz potravin. Stat povolil mestum,
aby platila ruskymi surovinami (drevo, kovy, bavlna). Putin jmenem
mesta uzavrel smlouvy (mnohe pochybne platnosti) v hodnote desitek
milionu dolaru. K splneni smluv byly vybrany pratelske firmy.
Suroviny byly vyvezeny, ale potraviny do Leningradu nedosly. Komise,
predstavujici 25% az 50% hodnoty kontraktu byly vyplaceny. Zadna
dokumentace neexistovala. Putin a Sobcak si dobre rozumeli, i
kdyz, hodne pozdeji, Sobcak uverejnil neco, co bylo v rozporu
s udaji v Putinove zivotopisu a skoncilo to jeho smrti, ktera
byla vysetrovana jako vrazda. Ale v roce 1991 meli stejny zajem
a v podstate to hrali na obe strany. Kdyz se v srpnu junta pokousela
o puc, ti dva vetsinu casu stravili v podzemnim bunkru. Jiny zajimavy
fakt: Putin zrejme nikdy nevystoupil z komunisticke strany: jeho
clenstvi vyprselo dva tydny po neuspesnem pokusu junty o puc...
V dobe (presne v roce 1990), kdy byl zastupcem leningradskeho
starosty, se Putin seznamil s jinym muzem, ktery hral v jeho zivote
jeste vyznamnejsi roli, nez Sobcak. Jeden z budoucich oligarchu,
Boris Berezovskij. Masa Gessen ho popisuje jako velmi vzdelaneho
(mel PhD v matematice), jako vetsina ruskych oligarchu zidovskeho
puvodu. Berezovskij zacal podnikat importovanim a exportovanim
a opravou aut, ale k tomu brzy pridal bankovnictvi, olej a komunikace,
kde se ovladnutim kanalu cislo jedna dostal do cela ruske verejne
televize (ten kanal pozorovalo 98% ruskych rodin). Berezovskij
se na Putina obratil, aby mu v Leningradu pomohl otevrit prodejnu
aut (hlavne Lady). Putin vyhovel a nevzal uplatek
podle Berezovskeho Putin byl prvnim byrokratem, ktery nebral uplatky.
Hluboce to na nej zapusobilo, ti dva se spratelili a kdyz Putin
presidlil do Moskvy, kde prijal misto v administrative v Kremlu,
vidali se pravidelne.
Cecensko
V roce 1999 Jelcin utrpel nekolik srdecnich mrtvicek, mel tezkou
operaci, jeho popularita byla asi tam, kde je dnes popularita
americkeho kongresu, "inflace zhltla celozivotni uspory obcanu,
byrokrati a podnikatele otevrene okradali stat a jeden druheho
a hospodarska a socialni nerovnost nebyla nikdy vetsi. Vetsina
ruskeho lidu ztratila posledni jiskru nadeje ve svou budoucnost.
Volani po Jelcinove rezignaci bylo den ze dne hlasitejsi. Jelcinova
politicka 'rodina' (Berezovskij byl jednim clenem) se ohlizela
po nastupci. Berezovskij fedroval Putina (Mase Gessen se Berezovskij
ve svem londynskem exilu pysnil, ze Putin byl jeho chranencem),
mezi jinym i proto, ze byl jedinym byrokratem, ktery nebral uplatky.
Kdyz Putina (byl tehdy sefem tajne policie) Jelcinovi predstavil,
Jelcin (podle liceni pani Gessen) se nenadsene vyjadril, ze Putin
by vyhovoval, jenom ze byl nejak maly. Ale 9. srpna 1999
Putina jmenoval ministerskym predsedou a o tyden pozdeji byl Putin
jako ministersky predseda potvrzen velkou vetsinou Dumy. 31. srpna
1999 vybuchla v obchodnim stredisku v Moskve bomba a zacatkem
zari byla radou vybuchu vydesena i jina mista. Kazdy vinil Cecence
(prvni valka v Cecensku probihala v letech 1994-96 a Masa Gessen
ji jako reporterka zazila celou, vcetne leteckeho utoku na Groznij,
kdy ruska letadla bombardovala i utulek pro mrzacky, ackoliv tvrdilo,
ze civilni objekty nebombarduje). 23. zari skupina 24 guverneru
vyzvala Jelcina, aby se vzdal prezidentstvi ve prospech Putina.
Oba, Jelcin i Putin, vydali rozkaz k novemu bombardovani Cecenska,
oba (podle Masi Gessen) nelegalne: Jelcin proto, ze rusky zakon
zakazuje pouziti regularnich jednotek na uzemi Ruska (Cecensko
byla soucasti Ruske republiky) a Putin proto, ze rusky ministersky
predseda nema nad armadou pravomoc. Nakonec Jelcinovo okoli (vcetne
Berezovskeho, vypracovalo plan, podle ktereho Jelcin rezignoval
pred vyprsenim sveho terminu 31. prosince 1999 ve dvanact hodin
v poledne, Putin jako ministersky predseda se stal uradujicim
prezidentem a o pulnoci pronesl k narodu projev hlavy statu. Pak
prisel den, kdy Putin vyzval Berezovskeho, aby mu predal vsecky
sve akcie v televizni spolecnosti Kanal Jedna. Berezovskij odmitl.
Putin: "Uvidime se pozdeji, Borisi Abramovici." Berezovskij:
"Toto je sbohem, Volodo." Berezovskij odejel do Anglie,
(kde uz zil jiny byvaly rusky komunikacni magnat, Gusinskij),
a kde zacatkem tohoto roku umrel. Zda se, ze normalni smrti.
Horsi to mel Michail Chodorkovskij, chemicky inzenyr (spoluautor
- v roce 1992 - kapitalistickeho manifestu Muz s rublem),
ktery ve veku 37 let, kdyz uz byl jednim z nejbohatsich muzu Ruska
(patrila mu peknych par akcii v nejbohatsi ruske spolecnosti Jukos),
objevil v sobe koncept socialni zodpovednosti a prisel na to,
ze kapitalismus dokazal lidi udelat nejen bohatymi a stastnymi,
ale take chudymi, nestastnymi a bezmocnymi. Zalozil nadaci Odkryta
Rus, udajne financoval polovinu nevladnich ruskych organizaci
(skoleni novinaru, internetove kavarny, v roce 2003 se Jukos zavazal
dat Ruske statni univerzite pro humanitni studia behem pristich
deseti let 100 milionu dolaru. 25. rijna 2003 byl na letisti v
Novosibirsku zatcen, odsouzen pro podvod a neplaceni dani na
18 mesicu, pak odsouzen na dalsich 9 roku, nez to vyprselo, odsouzen
na dalsich 14 roku. Neni bez ironie, ze jiny velmi bohaty
podnikatel, Vladimir Browder, vnuk predsedy komunisticke strany
USA, ktery se rozhodl stat se kapitalistou, aby nastval svoji
levicackou rodinu, a mocne zbohatl na ruske nafte, privital v
The Moscow Times odsouzeni Chodorkovskeho temito radky:
Meli bychom Putina plne podporovat v jeho poslani postavit
oligarchy pod statni kontrolu... Po nekolika letech prisel
na radu on, vcas prodal sve ruske akcie a kdyz jeden z jeho ruskych
advokatu byl likvidovan, podarilo se mu americky senat a pozdeji
i parlament Spojene Evropy primet k odhlasovani rezoluce, zakazujici
prislusnikum jinych statu, kteri se provinili proti lidskosti,
pristup do USA a svazujici v tech zemich jejich majetek.
Ne vsichni vyvazli zivotem: 23. listopadu 2006 v londynske nemocnici
zemrel Alexander Litvinenko. Zemrel na otravu jedem pouzivanym
na traveni krys. Bylo mu 41 let, povolanim byl agentem ruske tajne
policie. V program, ktery o nem tri tydny drive vysilala britska
televize a nekolik ruskych stanic vypadal stastne, zdrave a mel
plnou kstici vlasu. Posledni dny pred smrti byl holohlavy, vyhubly,
skoro bez vlady. Litvinenko v roce 1998 vystoupil v Londyne se
ctyrmi kolegy na televizni tiskove konferenci, na ktere prohlasil,
ze obdrzel nelegalni rozkaz od tajne policie likvidovat Borise
Berezovskeho (Litvinenko vysetroval predesly pokus o atentat na
Berezovskeho v roce 1994, ale kdyz to Putinovi hlasil, Putin nemel
zajem). Pred svou smrti Putinovi poslal vzkaz, citovany Masou
Gessen z knihy Goldfarba: Death of a Dissident: The
Poisoning of Alexander Litvinenko and Return of KGB: "Citim
jasne pritomnost smrti. Prisel cas, abych rekl nekolik slov muzi
zodpovednemu za muj soucasny stav: Muze se vam podarit donutit
me k mlceni, ale toto mlceni vas bude stat... Dokazal jste, ze
jste barbar, jak vas vidi vasi nejtvrdsi kritici. Ukazal jste,
ze nemate uctu k lidskemu zivotu, k svobode a jinym hodnotam civilizace.
Dokazal jste, ze si nezaslouzite urad, ktery zastavate, ze si
nezaslouzite duveru civilizovanych lidi. Odpust vam Buh, co jste
ucinil nejen mne, ale i memu milovanemu Rusku a jeho lidu."
V teto recenzi jsem uvedl jen nekolik malo ukazek z jedne nejotresnejsich
knih, ktere jsem kdy cetl (abych se vubec odvazil napsat o ni
recenzi, udelal jsem si pri cteni rukou 32 stranek poznamek).
Recenzi zakoncim nekolika citaty autorky o Putinovi, o Rusku,
o budoucnosti.
O likvidaci Michaila Chodorkovskeho: Nejbohatsi Rus ve vezeni,
jeho majetek ukraden za bileho dne, Putin se ujal sveho mista
kmotra mafianskeho kmene vladnouciho zemi. Nahromadil jmeni otevrenymi
loupezemi (Jukos), vybiranim tak zvanych poplatku, umistovanim
svych kamaradu kdekoliv byly penize nebo majetek, ktere bylo mozno
ukrast. Jeho jmeni bylo koncem minuleho roku odhadovano na 40
milionu dolaru..." "Zrusil volby; primo zvoleny je pouze
prezident." "Putinovo Rusko je zeme, kde policti odpurci
a hlasiti kritici jsou casto zavrazdeni a alespon v nekterych
pripadech rozkaz prijde z prezidentovy kancelare." Po volbach
4. prosince 2011, pri nichz Putin v Moskve obdrzel mene nez polovinu
hlasu, a povolebniho protestu se zucastnilo nejvic lidi od devadesatych
let minuleho stoleti, Masa Gessen napsala do International
Herald Tribune: Tento rezim je odsouzeny k zaniku. Bude to
mozna trvat mesice, mozna i roky, ale Putinova bublina splaskne.
Josef Cermak