Zapisky od Pacifiku (2013-7)
Do provincnich voleb tady v Britske Kolumbii uz chybi jen dva
tydny. Je to doslova pikantni, ze v teto souvislosti jsem si opet
pripomnel ono rceni, ze kazda mince ma dve strany. Volne parafrazovano
da se rict, ze i kazdy cip, ten kouzelny sem vlozeny do neviditelne
hlavy pokroku, ma take dve strany. Onu uzitecnou a prijemnou treba
docela osobne onim dokonalym pohodlim bleskove korespondence v
podstate po celem svete. A na te druhe?
Snadne je pomoci komunikacni krabicky jake jsou dnes v kapsach
i ditek skol nejnizsich stupnu, stejne tak ale zlocincu z podstaty
a nebo pochybneho fanatismu, hotovicich se odpalit smrtici naloz
bez pomoci starobyleho doutnaku. O priklady veru neni nouze. Z
tech nejposlednejsich tragedie v Bostonu.
Dnesni komunikacni technika muze pripravit o zivot nevinne, stejne
tak o funkce politiky neopatrne, jez vstoupili do site emailu,
tweeteru a podobne. Stisk chybneho tlacitka a jiz se kdekdo dozvida
to, co se mel dozvedet snad jen urcity jedinec, cimz se navracim
ke zminenym volbam. V nekolika dnech doslo k nekolika rezignacim
kandidatu, kteri se prave tech chybnych stisku dopustili.
Ostatne, takove pripady jsou dnes zcela bezne, a to nejen v teto
provincii, ale jak dobre znamo i v USA ci Evrope.
Sotva mozne v casech postovnich dorucovatelu ...
***
Matka zminenych bostonskych teroristu se nechala slyset (a novinari
ji pozorne naslouchali), ze jeji synove nejsou hromadni vrazi,
ale nevinni mladici a ona proklina den, kdy se rodina usadila
ve Spojenych statech. Deset let si v zemi zili, zda spokojene
nebo jinak, nevim, zato je znamo, ze jeden synek byl na ceste
k vysokoskolskemu diplomu. A o statni podporu dozajista nemel
nouzi.
Nejednomu liberalnimu americkemu novinari se nelibi tzv. omezeni
svobod, cimz mysli ta opatreni, ktere sice nepochybne zneprijemnuji
zivot obyvatel, ale kdovi, ke kolika podobnym katastrofam by bez
jejich zavedeni doslo?
A netreba povidat o USA. I na vychode Kanady profesionalni pozornosti
RCMP nedoslo k vyhozeni vlaku jinymi dvema zlocinci. Ano, zlocinci,
nebot jimi zamysleny cin nelze omluvit nicim.
Bohuzel, myslim, ze jenom na televizni stanici Fox bylo mozno
vyslechnout nazor adresovany matce teroristu po jejim proslovu.
Nic takoveho na ostatnich k liberalismu tihnoucich kanalech k
videni nebylo. Mlada a puvabna soudkyne Jeanine v sedmiminutovem
projevu vyslovila presne to, cim mel na bostonskou tragedii reagovat
prezident Obama. Nazvala veci a udalosti pravymi jmeny, absurditou
a krajni nemoralnosti prohlaseni matky onech zlocinnych synu:
Jsou nevinni! A pod. Diky internetu a emailu jsem zaznam obdrzel
od pratel, kteri projev sledovali.
***
Onech par tydnu pred utokem USA na Irak jsem dost pozorne sledoval
zasedani OSN vcetne Rady bezpecnosti a projednavani Rezoluce
1441, kterou tehdy Saddam Hussein nebral vazne, stejne jako
varovani Spojenych statu, ze jeho pocinani bude mit vazne nasledky.
Tehdy jsem byl presvedcen, ze to co nasledovalo se stat muselo.
Cas a dalsi skutecnosti ukazaly, ze to byl krok nedomysleny a
neopodstatneny.
Velmi zevrubne o tom pise Gwynne Dyer (pred casem pusobici v kanadske
televizi) ve sve knize Future Tense. Zcela zretelne levicoveho
zamereni, nicmene situaci hodnoti argumenty, ktere je vcelku vcelku
dost tezko vyvracet. Nepusobi nijak jednoznacne ve prospech Spojenych
statu. Ale ponekud nerealne jsou jeho informace o projektu
Pax Americana ktery dle autora uspisil, ba predchazel invazi
do Iraku, stejne jako az nepochopitelne zlehcovani hrozby terorismu
a celosvetoveho hnuti dzihadu. Ale o budoucnosti Iraku a situaci
tam bude vice znamo po konecnem odchodu americkych vojaku.
V knize je take kraticka zminka, ktera mne v souvislosti s pocinanim
dnesni Ciny (vice jsem o tom psal v nekterych z minulych Zapisku,
s odkazem na knihu dvou americkych autoru radu let zijicich v
Cine The Death by China). Na strane 234. Autor pise: V
roce 2004 Francie se stala prvni evropskou zemi, ktera uskutecnila
spolecne namorni manevry s Cinou, a sef EU Romano Prodi zajistil,
aby Cina mela pristup ke klicovym technologiim jako evropsky geo-zamerovaci
system, takze Beijing muze sve rakety zamirit presneji. Ac kniha
je z roku 2004, je hodna pozornosti.
***
Zaverem pripominka one posetilosti, tentokrat z pera slovutneho
autora Paul Johnsona v knize Creators. V kapitole venovane
Walt Disneyovi pise (str.267.): V dnesnim klima politicke korektnosti
by slavny film Snehurka a sedm trpasliku nemohl spatrit svetlo
sveta. Snehurka by byla oznacena za rasistku, trpaslici promeneni
do vertikalne vyzyvanych lidi, jeden z nich, Dopy by byl napaden
za delani si legrace z mentalne postizenych, dva dalsi, Sleepy
a Sneezy dosli by znelibeni za znevazovani zdravotni kondice;
i Grumpy a Bashful by mohli byt vzati na milost nez s vyhradami.
Jenom Happy a Doc jsou politicky korektni dle dnesnich kriterii.
Neni to smutne az k absurdnosti?
***
Od takove absurdnosti neni prilis daleko skutecnost, kterou si
jeden muze dost snadno overit, tedy pokud mu pamet slouzi spolehlive
tak, aby se s jeji pomoci mohl navratit o radu let proti toku
casu.
Snaha o udrzeni hodnoty nasetrenych penez zavede nas obcas do
kancelare bankovniho urednika, ne-li dokonce financniho poradce
a experta. A tu, kdyz transakce je dohodnuta, do dila vstupuje
pritel pocitac a jeho dokonaly soudruh printer. Z nej pak se vali
jedna stranka papiru za druhou a kdyz pristroj dotiskne, objevi
se pred nami na stole solidni hromadka papiru. Na mnoha mistech
popsaneho drobnym pismem. A dojde k podpisovani.
Neni to pro nas nic noveho, takova aktivita. I v minulosti dochazelo
k podobne. Ale jak malo a pro stejny nepochybne ucel, tech lejster
bylo! Mam casto pocit, ze mnoha pracovni mista maji za napln vytvareni
stale novych, rozsahlejsich dokladu a formularu - pomoci vsemocneho
pocitace.
Uz jenom chybi, aby pak clovek po navratu domu nasel plakatek
s vyzvou podobajici se te, jakou jeste pamatuji z doby mladi v
lidove demokraticke republice: Setre nase lesy! I tady, v Kanade,
jsou lesy. Nesrovnatelne bohatsi, ale stejne hodne ohledu.
Vladimir Cicha - Vancouver