Mame papeze
Volba papeze, ktery si dal jmeno Francis (po Frantisku z Assisi,
nejmilovanejsim z pozdejsich nasledovniku Jezisovych), byla privitana
a nejen katoliky se skutecnym nadsenim. Tento argentinsky
knez italskeho puvodu se chova zpusobem, ktery mnohy z nas platonicky
obdivuje, ale malokdo mame v umyslu napodobit (v Buenos Aires
a to uz byl i kardinal - nebydlel ve vznosne arcibiskupske
rezidenci, ale v pronajatem bytu; v Rime a to uz byl papezem
si sam v hotelu vyzvedl sve zavazadlo a zaplatil za uschovu;
jako knez i biskup a arcibiskup videl, jako jeden ze svych nejdulezitejsich
ukolu, sluzbu chudym; a ma i smysl pro humor: po svem zvoleni
papezem pri obede ci veceri s kardinaly, se nekdo zminil neco
v tom smyslu, ze ho volili. Papez odpovedel: Necht vam to Panbuh
odpusti!" Tedy papez, kdyby ho vsichni katolici napodobili,
by vytvoril nebe na zemi a soucasne prakticky zlikvidoval nasi
ekonomii, zalozenou na tom, ze musime porad mit vic veci a sluzeb
a vyrabet a kupovat, abychom vsichni mohli skoncit jako milionari.
To nebezpeci asi nehrozi, vetsinou se budeme pouze snazit se temi
milionari stat. A z povzdali obdivovat, ze mezi nami zije tak
cisty a dobry clovek a nekdy mozna udelame neco, co bychom
bez jeho inspirace neudelali.
Svaty Otec zni to velebne a vznesene zaroven. Ne ovsem kazdy
papez byl samocinne svaty: Napriklad papez Alexander VI., ktery
sedel na papezskem stolci od roku 1492 (rok objeveni Ameriky)
do roku 1503. Byl spanelskeho puvodu (bratr jeho maminky Alfonso
byl papezem Calixtusem III), sve jmeno si poitalstil na Rodrigo
Borgia, mel ctyri nemanzelske deti s Italkou Vannozzou, vcetne
syna Cesara a dcery Lucrecie. Cesare ridil papezskou administraci
a papezsky majetek pouzival k posileni sve osobni moci. Otec i
syn maji povest, ktera se nezada s reputaci nejbrutalnejsich rimskych
cisaru. Dceri Lucrecii papez Alexander VI. zprostredkoval nekolik
vysoce vyhodnych svateb a zli jazykove tvrdily, ze byl jejim milencem.
(At uz to bylo jakkoliv, Lucrecia vstoupila do literatury i hudby).
Byla to doba, kdy se v Rime dely veci, proti kterym to, co se
dnes cirkvi vycita, se mnohym jevi jako drobne prestupky. Nakonec
papezi zustal jen kritik, dominikan Girolamo Savonarola, ktery
bouril proti mravni spousti v cirkvi. Alexandra VI.. mimo
jine obvinil, ze si konklave, ktere ho zvolilo, koupil. 23. kvetna
1498 Savonarolu a jeho dva zaky popravili, jejich tela byla spalena
ve Florencii na Piazza della Signoria a popel byl vysypan z mostu
Ponte Vecchio do reky Arno.
A ovsem byla doba, kdy nebyl papez jenom jeden. V roce 1408 (sedm
let pred upalenim Jana Husa) prazsky arcibiskup a univerzita odporovaly
postoji ceskeho krale Vaclava IV., ktery se snazil zachovat neutralitu
mezi dvema soupericimi papezi, Rehorem DII. a Benediktem XIII.
Tomu vsemu nasadil korunu koncil v Pise, ktery oba papeze sesadil
a v roce 1409 zvolil kardinala Pietra Philargiho za papeze Alexandra
V.
Proc o tom pisi? Abych pripomnel sobe i tem, kteri radi listuji
v historii, ze vsechno lidske nese Kainovo znameni, ze najit cisteho
cloveka a nasledovnika Jezise i na stolci papezskem je duvodem
k radosti a nadeji, pro ty, kteri veri, pro ty, kteri hledaji
i pro ty, kterym nebyl dan dar specificke viry.
Josef Cermak