Velikonoce 2013
Tak jako Vanoce pokladame za svatky radosti a pokoje,
Velikonoce jsou svatky nadeje a obnovy. A nejen pro probouzejici
se prirodu, ale take vzkriseni Jezise Krista obnovuje v lidech
nadeji.
Vypuceni prvni snezenky nebo krokusu ze zeme nam prinasi radost,
krasa kvetin a zelene vzdy potesi dusi cloveka. Nikdo nepochybuje
o tom, ze po zimnim spanku opet vsechno rozkvete, omladne a rozveseli
nejen prirodu a take nas. Bereme to jako samozrejmou vec. Zijeme
v prirode a s prirodou.
Vajicko neni jen nahodne zvolenym symbolem Velikonoc, ale nazorne
nam predvadi probouzeni prirody k novemu zivotu. Pozorujeme-li
zlutoucke kuratko, nebo housatko vyklubane ze skorapky a vidime
v jejich chovani velikou radost ze zivota, ktera vzbudi optimismus
a usmev na tvari kazdeho z nas.
Neni to vsak jen priroda, ve ktere se probouzi novy zivot, ale
je to i duchovni proces, zpusobeny zmrtvychvstanim Spasitele,
ktery vyvolava v lidech mnoho uvah o smyslu zivota. Zmrtvychvstani
Jezise uz nelze tak jednoduse videt a pochopit jak to vidime v
prirode a snad z toho duvodu mnoho lidi se k teto udalosti stavi
skepticky, nebo dokonce ji celou zavrhuje.
Argument s nazorem, ze vstat z mrtvych je nemozne - mrtve uz
nelze ozivit vyzaduje otazku, zda je tomu opravdu tak, nebo takove
tvrzeni vyvera ze zcela jinych duvodu?
Zvazovat tyto otazky neni jednoduche. Rozhodne k takovymto uvaham
je zapotrebi logicke mysleni a pravdive dukazy.
Paklize nelze nic ozivit jak to tvrdi vedou nadchnuty neverici
clovek, je treba se potom zahloubat dal az k pocatku vseho. Zamyslet
se nad teoriemi predkladane vedou, kterak vubec vznikl cely vesmir.
Soucasna veda tvrdi, ze " z niceho" a zcela bezduvodne
vzniklo vse - cely vesmir postupne az k cloveku. Pujdeme-li po
teto materialisticke linii vzniku vseho z niceho, musime si polozit
dulezitou otazku co vlastne je "nic"? Slovo nic, ktere
tak casto pouzivame neni prazdna penezenka, vzduch, vzduchoprazdno
nebo prostor. Toto slovutne "nic" stoji nade vsim tim.
Neni to nic podstatneho co by se dalo uvest vlastne neexistuje!
Z tohoto prosteho duvodu popsat nic ani nelze jinak, nez pouzitim
stejneho slova. Nic je proste nic!
V porovnani vsemohoucnosti "niceho" s moznosti vzkriseni
Jezise z hrobu, co se nam jevi logictejsi? Clovek, ktery pochybuje
o vzkriseni Jezise musi k svemu odmitnuti napred vytvorit predpoklad
- zavrhnout vsemohoucnost Boha, aby nasel nejake oduvodneni sveho
nazoru. A kdo vi, treba svym skeptickym postojem zamitne take
moznost vzniku cehokoliv z niceho. Jednoduse pro neho zustava
vse nepochopitelnou zahadou.
Kde vlastne lezi hranice mezi moznosti a nemoznosti? Konci moznost
tam, kde konci nase lidske chapani? Nebo je to nekde mnohem dal
za nasi schopnosti pochopit nektere udalosti? Pak z nasi neschopnosti
vyvodime spekulativni (nikoliv dolozene) tvrzeni o nemoznosti
deju.
Zahadou zustava, proc pro mnoho lidi je snadnejsi bez logicke
uvahy zavrhnout viru ve vzkriseni, kdyz navic dejiny dokazuji,
ze Kristus byl historickou osobnosti a jeho soucasnici udalost
potvrdili.
Kdyz podle materialisticke vedy neexistujici "nic"
dovede vytvorit cely vesmir, ac nikdo to nemuze dokazat, zustava
takova nauka tez pouhou virou. Vira v neexistujici "nic"
je pokladana pak za stvoritele (boha). Na druhe strane je zavrhovany
Buh Stvoritel s vlastnosti vsemohoucnosti (z viry lidi ve Stvoriteli),
ktery muze vytvorit a vykonat cokoliv ve vesmiru.
Z toho vyplyva zaver, ze moderni lidstvo pouze stavi do protikladu
dve ruzne "viry". V prvnim pripade se jedna o viru v
"nic", coz lze logicky dokazat, ze neexistuje. A v druhem
pripade viru v Boha - Stvoritele o kterem je mozne pochybovat,
ale jeho "neexistenci" nelze dokazat.
Vypada to, ze moderni veda svym podbarvenym liberalismem predhazuje
novoty, aniz by mela o nich dukazy. Tvrzenim sve pravdy, kterou
veda nemuze dokazat se snazi predbehnout sama sebe.
Z jakeho duvodu se filosoficka stranka ver dostala do velikonocniho
pojednani? Z jednoducheho duvodu, jak to tvrdi filosof Hegel,
ze "podlozena veda a teismus nejsou ve vzajemnem v rozporu"!
Je to pouze snaha nekterych lidi o rozvrat. Je pak zahadou, proc
veda se snazi preskocit svuj stin svoje dusevno z ktereho
vlastne cerpa sve poznatky.
Vzkrisenim Jezis potvrdil spravnost sveho uceni, ktere stoji
na vysi a je odlisne od egoistickeho uceni propagovaneho v dnesnim
svete. V tom je mozne videt rozdilnost ver. Chamtivost z nauky
moderni "materialisticke viry" zachvatila svet. Snaha
mit vsechno velike bohatstvi se stalo prvotnim cilem a normou
doby.
Materialne smyslejici egoista se chce zmocnit maxima pro sebe
za jakoukoliv cenu, aniz by polozil otazku, vlastne k cemu? Zpusoby
lze videt vsude kolem nas. Miliardar na burze se vubec nestiti
okradat male investory, kteri ac sami touzi po lehkem zbohatnuti,
ztraci tak sve penize nabyte pilnou praci. Dealerum drog absolutne
nevadi jake zlo a eventualne i smrt kupujicimu zapricini, hlavne
kdyz zbohatnou na prodeji. Pri honbe ziskat bohatstvi jakymkoliv
zpusobem i vrazdou se opomiji, ze je to sebe nicici proces co
provadi. Ruinuje nejen svou cest - svoji moralku, ale i budoucnost
sve rodiny nebo statu - dela-li to politik.
Po celem svete se dnes mluvi o moralnim deficitu lidske spolecnosti.
O deficitu, ktery je mnohem horsi, nez jsou zavazne financni nedostatky
kterehokoliv statu sveta (vyplyvajici mozna z deficitu moralniho).
Ac prezidenti a vladci volaji k napravam, vyzniva to ale velice
hluse ze same podstaty, ze sami jsou zabredli v dnesnim liberalnim
svete hlasajicim volnost temer v cemkoliv. Z toho plyne mravni
relativismus s nedostatkem sebeduvery a nejen ztrata viry ve vyssi
moc, ale samotna ztrata viry ve spravedlnost pak nenalezaji cestu
jak ven z nemoralnich cinu.
Pri vyberu dvou uvedenych moznosti, ktera je lidstvu prospesnejsi?
Liberalni vira v nepodlozene vede prinasejici lidstvu nemoralni
egoismus a tim zlo, nebo nauka Jezise, nabadajici hlavne k soucitu
a pochopeni take ostatnich lidi, vedouci k moralnejsi a prospesnejsi
spolecnosti ve svete.
Vilem A. Kun, Winnipeg