Jaka by to byla prace, rozpustit
ty rezervace?
Na MDZ, ktery neslavime, byl slunny den tak zarivy a tani snehu
tak prudke, ze jsem zlakal Evu do centra Sudbury slavit jaro;
chtel jsem pani Eve koupit kyticku narcisu a krabici cokolady.
Na krizovatce Durham s Cedar atakovala chodce dvojice novinaru
z televize otazkou: Co si myslite?
Krasna reporterka nastrcila mikrofon Eve pred oblicej a kameraman
zacal filmovat odpoved na otazku: "Co si myslite o vezenskem
systemu v Kanade?"
Eva odpovedela jako kdyz bicem praska: "Nemam s vezenim zadnou
osobni zkusenost; ale nebyla jsem nikdy okradena a mam dojem,
ze vsichni darebaci jsou uklizeni za mrize."
To byla dobra odpoved, a reporterka vyslovila dalsi otazku: "A
co rikate vcerejsi zprave, ze puvodni obyvatele tvori 4% kanadske
populace a zaroven tvori 24% vsech veznu?'
Eva nezavahal ani vterinu, vytasila z kapsy svuj ipod, zmackla
par tlacitek a mumlala do kamery: "Kanada ma populaci 33,5
milionu obyvatel z toho 4% jsou 1,34 milionu Indianu. a ve veznicich
sedi 153000 veznu a z toho 24% to mame ctvrtinu tedy 36000 veznu
indianskeho puvodu."
Kameraman nevypnul filmovani a cely tento Evinu vypocet filmoval.
Reporterka v neskryvanem uzasu zablekotala dalsi otazku: "Nezda
se Vam, ze se jedna o rasismus a Indiani jsou diskriminovani policii
a soudy?"
"Nezda, rekla Eva pevne, protoze casto prekladam u soudu
a naopak si myslim, ze soudni sine jsou zpravidla preplneny indianskymi
delikventy..."
V tomto momente kameraman odklonil objektiv od Evy a kamera vypnula;
zjevne takovy nazor nepatri do televize, pomyslel jsem si, ale
Eva pokracovala otazkou k reporterce, ktera viditelne ztratila
zajem o rozhovor s Evou.
"Miminka se rodi stejne vsem zenam, ale v prvnich peti letech
zivota se vychovou doma pripravuji na budouci cestu slusnych obcanku
anebo delikventu; ona ta indianska delikvence zacina velice brzy
v zivote maleho clovicka."
Reporterka podekovala Eve a zamerila svou pozornost k jinemu chodci
a my pokracovali ke kvetinarstvi a co rekla Eva dal zaznamenavam
na papir, protoze si myslim, ze by to zajimalo mnoho lidi.
Eva rekla: "Vzpominam, ze na konci prvni tridy obecne byla
v nasi tride petice jednickaru, dvacitka prumernych zaku a petice
pruseraru, kteri nikdy nemeli vypracovany ukol, vzdy zbabrali
diktat a uvizli v siti kazdeho tridniho maleru. Nevzpominam si
za devet let zakladni skoly, ze by jednickar pozdeji propadl anebo
ze se bordelar pozvedl aspon do prumeru. Od te doby je mi jasne,
ze co deti dostanou od svych vychovatelu v prvnich sesti letech
s nimi zustane na cely zivot."
V kvetinarstvi jsem koupil kyticku narcisu a popral Eve k svatku
jara a zamiril k cukrarne pro cokoladu. Eva stala stranou a zirala
do internetove encyklopedie a rekla: "Vsadim se, ze nevis
kolik je v Kanade veznic?" Nevedel jsem a Eva rekla: "192"
a pokracovala, "76 jsou federalni veznice, do kterych jsou
umisteni delikventni odsouzeni na vic nez dva roky v kriminale;
zbytek, tedy 116 jsou provincni veznice pro tresty dva roky minus
jeden den ci kratsi."
To jsem taky nevedel, priznal jsem a Eva mne masirovala dal: "Vis
kolik stoji statni pokladnu jeden vezen za rok? Nevis, tak je
to 87000 dolaru!"
"Ouha," rekl jsem prekvapen, a Eva pokracovala, ze uveznena
zena stoji danove poplatniky skoro dvojnasobek nakladu na muzskeho
vezne, tedy 150000 dolaru za rok, a dodala smirlive, ze pocet
vezenkyn je dvacetkrat mensi nez uveznenych muzu, kolem 5% z celkoveho
poctu veznu, ktery je 153,000. Tedy celkem je v Kanade uvezneno
kolem 8000 zen."
V cukrarne jsem koupil belgickou cokoladu, kterou ma Eva nejradeji.
To byl muj darek. Slunicko svitilo, palilo do zbytku snehu a Eva
pridala zajimavost: "Kanadska kriminalita v prvni dekade
21. stoleti je nejnizsi za poslednich 50 let; tady pisou, a ukazala
prstem na obrazovecku sveho ipodu, ze v Kanade je 131 veznu na
100.000 obyvatel; to znamena ze v meste Sudbury je 130 veznu v
mestske veznici a to mi pripada docela zanedbatelne."
"Zanedbatelne v porovnani k cemu?" optal jsem se zvedavy,
nikoliv utocny. "V porovnani k dobe treba Williama Shakespeara,
kdy nasilne umiral kazdy sesty obcan v Anglii."
"Nerikej," vydechl jsem v uzasu, a Eva rekla: "Nebo
v porovnani k Venezuele, kde v roce 2011 bylo zavrazdeno 20000
Venezuelanu. To psali vcera v novinach."
"Nepovidej," rekl jsem v uzasu, "Venezuela prece
nema vic lidi nez Kanada?"
"Nema, rekla Eva, 29 milionu a predstav si jednu vrazdu na
1500 obyvatel. To musi byt neuveritelne hrozne..."
Prevedl jsem debatu zpatky na kanadsky vychovny vezensky system
a hlavne proc je sestkrat vice Indianu za katrem nez ostatnich;
optal jsem se jestli uvezneni ma v modernim state funkci prevychovnou?"
Eva rekla pevne, ze funkci vezeni je izolovat delikventa a pokusy
o prevychovu jsou spise utopii nez skutecnosti a dodala otazku,
kolik znam vezenskych filmu z kterych vysel clovek lepsi po dobe
uvezneni?"
Dobra otazka na mou zalibu ve filmech: "Filmy o vezenich
a veznicich zabiraji na divaky, kteri ziji tak, aby se zlocinu
i zlocincum vyhnuli."
"Bud konkretni, vyzvala mne Eva, ktere jsou tri nejpoucnejsi
vezenske filmy ve tve filmotece?"
Tak nejdriv Motylek z roku 1973, ve kterem McQueen s Hoffmanem
zahrali zoufalou bezutesnost vezenskeho zivota. a dale Frajer
Luke, 1962, coz je hlavne story o neustale vzpurnosti vezne
Paula Newmana. A do tretice Vykoupeni z veznice Shawshank
z roku 1994, coz je nejsilnejsi kritika vezenskych pomeru...
Eva pokyvla hlavou a rekla: "Kdyby indiansti tatinci ukazali
svym pubertalnim synum tyto tri filmy, jako jsi shlednul se svymi
syny, mozna by si mladici z toho vzali nejake lekce, ne? Misto
aby je ucili knourat, ze jsou diskriminovani."
Zasmal jsem se kysele, protoze sluvko kdyby Eva zridka
uziva, vlastne nikdy.
Rosta Firla - Sudbury