Neanarchisticka demokracie
Psat o demokracii neni jednoduche, pokud ji pisatel nechce pribarvovat
ke sve libosti. Nesnaze vyvstavaji z faktu, ze pojem "demokracie"
je tak vagni, tak gumovy, ze si ho muze kazdy natahovat, jak se
mu zalibi. Hlavne tak, aby nazev zakryl vse, co pod nim dotycny
mini ukryt nebo schovat.
Z tohoto duvodu zprofanovane slovo "demokracie" si muze
kazdy vykladat podle sveho gusta a hlavne ke svemu prospechu.
Neni proto divu, ze uz ve starem Recku, kde demokracie vznikla
a byla zavedena, se hned od pocatku vynorovala kritika na tento
system vladnuti. A jak vidime, kritika neprestala do dnesnich
dnu s prevladajicim nazorem, ze ac tento zpusob vladnuti neni
perfektni "je nejmene spatnym" (Churchill).
Demokracie (z reckeho vlada lidu) ale neni to, co hrde zni
z kazdeho hrdla. Da se rict, ze hned od pocatku demokracie nevladl
lid, ale "lidovy snem" a "lidovy soud" voleny
svobodnymi obcany Athen. A mozna uz zde zacina koren zla, ktery
se tahne az do soucasnosti.
Pri rozkvetu demokracie v 5. a 4. stol. pr. Kr. zilo v Athenach
na 200 tisic obyvatel, ale pouze nejakych 20-25 tisic muzu melo
pravo volit. Z toho pak je tezke mluvit o vlade lidu i v tom pripade,
kdyz souhlasime, ze za lid budou vladnout voleni reprezentanti.
Navic pozoruhodne je, ze pri zrodu demokracie nektere skupiny
lidi byly vylouceny z procesu, jako zeny, otroci, cizinci a muzi
mladsi 21. let. Obdobu muzeme videt v soucasnosti s volebnim pravem
jen osob nad 18. let. Proc je tomu tak? Z jakeho duvodu nemuzou
treba dvanactilete deti volit, vzdyt ony jsou take lid. Samozrejme
na to kazdy ma hned odpoved, ze deti nejsou dosti moudre a zodpovedne
natolik, aby zasahovaly do deni statu - totiz aby volily. V teto
odpovedi je snad skryty cely problem demokracie. Mnoho lidi, ac
nezodpovedni a nedostatecne moudri (jako deti), nedokaze posoudit
a pochopit zodpovednost za svuj cin volice a bez rozvazeni daji
hlas eventualne tomu, kdo jim nejvic nalhal a nasliboval.
Z techto obycejnych duvodu by volitelnost obcanu nemela byt masova,
ale selektivni. S cim by asi malokdo souhlasil, hlavne ti, kteri
ke sve moci prave potrebuji hloupy lid. Nehlede k tomu, ze samotna
selekce by byla zrejme problematicka, avsak nebyla by nemozna.
Pri neprime demokracii (vykonna moc skrze reprezentanty) by mohli
volit pouze lide s prokazanou cestnou moralkou, s dostatecnou
inteligenci a navic by nevolili tajne, ale otevrene!
Proc otevrene? Z jednoducheho zaveru, aby pripadne nemohli zapirat
svuj vyber volby a svuj nerozvazny cin. Temer kazdy si dovede
predstavit, ze nad takovymi volbami by se mnoho lidi rozhorcovalo,
jelikoz lide jsou velice radi pokrytci.
Uvedu maly priklad z blogu: Pisatelka rozhorcene psala, ze ac
neni komunistka, voli KSCM z duvodu, ze nema rada vladu Petra
Necase. Podle toho logicky: "Nemam rada blato, tak radeji
vlezu do louze!" V takovych to pripadech se ukazuje duvod
pro netajne volby a potreby dostatecne inteligence volice.
Hlasat cosi a delat neco jineho vede jen ke zlu. At uz jsou to
lzive sliby kandidatu nebo necestnost volicu, ktere vedou staty
k nedobrym cinum. Neni-li volic natolik cestny, aby mohl stat
za svym presvedcenim, at radeji nevoli! Tvrzeni, ze by pak zvolena
osoba mohla vystupovat proti tem, kteri ho nevolili, zavrhuje
samotny smysl demokracie, kdyz osoba zvolena do funkce nechce
v narode slouzit vsem.
Skryvat se pod rouskou demokracie jen proto, aby dosahl sveho
vitezstvi i za cenu zastrasovani a lzi, kterych bylo hodne pouzito
tez pri poslednich prezidentskych volbach v Cesku, je prinejmensim
pokrytectvi. Zastraseny lid s nedostatkem uvazovani (snad i inteligenci)
dava potom svuj hlas necestnym a totalitnim vladcum. At volic
svoje rozhodnuti zduvodni (je-li to potreba) a vezi-li za tim
prospech lidu a nikoliv jen jeho vlastni, pak neni duvod k anonymite.
Dalsi lidske pocinani, krome voleb, kde by se vyzadovala anonymita
snad ani neexistuje, tak proc pri tak dulezitem rozhodovani?
Z historie lze videt, jaky byl dopad minimalne u dvou demokraticky
zvolenych osob - Hitlera a Gottwalda, jejichz volba prinesla nestesti
obema narodum. Otevreny zpusob voleb by prinejmensim skoncil zazitou
mentalitu vetsiny naroda "nadavat". Nadavat snad i na
toho, koho si sam zvolil.
Z toho vseho lze vyvodit jen jedno, ze pred demokracii stoji velika
otazka jak dale pokracovat. Vetsina lidi souhlasi s tim, ze soucasny
stav je nevyhovujici, avsak jak to pozmenit? Dukazem nespokojenosti
jsou ruzna hnuti po celem svete, bojujici bohuzel opetne jen za
svoje uzke cile, jako je treba odstraneni hladu a chudoby, ac
sama nevi jak to provest. Dalsi jsou socialiste s programem odstraneni
bohatych, tez s nejistotou, zda to povede k prospechu spolecenstvi.
Od socialistu to spise vyzniva jako nekoncici lidska zavist, pocinaje
snad biblickym Kainem pres revoluce az k te bolsevicke, ktera
opet pomohla jen malo jedincum.
V soucasnosti se objevuji nazory, ze "Princip liberalni svobody
prinese demokratickemu zrizeni konec! Ve spolecnosti dochazi k
oslabeni autority a vzrustu anarchistickych tendenci. Respekt
a autorita se hrouti jak v politicke sfere, tak i v rodine, ve
vychove a v oblasti mezilidskych vztahu. Mnozi dokonce tvrdi,
ze "Demokracie zanika a rodi se novy zpusob rizeni
tyranie", kterou lze uz videt v mnoha zemich sveta.
Jake je vychodisko? To je milionova otazka. Neco se vsak musi
stat, jestli se chce lidstvo zbavit svych politicko-ekonomickych
nesnazi, ktere vzdy vedou k mensi ci vetsi tyranii. V mensim pripade
k hospodarskym problemum a ve vetsich pripadech k valkam.
Dalsi a velice zavazny problem demokracie vezi v kandidaturach
na jakykoliv urad. Reseni tohoto problemu je snad mnohem tezsi
nez predesleho. Bohuzel v soucasnosti pri volbach hraje mnohem
vetsi ulohu popularita kandidata nez zdravy usudek. Kdybychom
prenesli soucasnou demokracii do stredoveku, v kralovstvich by
nevladli kralove, ale dvorni Saskove. Lid by je volil, jelikoz
u lidi byli ve vetsi oblibe nez vladnouci monarcha.
Otcove demokracie ve svych zemich zrejme take moc neuvazovali,
kdyz do ustav republik vlozili navrh jako: "Kterykoliv obcan
narozeny v zemi muze byt zvolen prezidentem". Tento zpusob
se zrcadli ve vetsine demokratickych zemi sveta. Je to spravne,
aby kdokoliv, at uz jakymkoliv zpusobem - za pomoci penez ci popularity
byl zvolen ridit stat i pres to, ze k tomu nema schopnosti?
Predstavme si, ze by stavitel projektu, mostu, mrakodrapu byl
zvolen a nikoliv vybran podle svych znalosti. Vybrali bychom si
na praci neco vyrobit ci opravit cloveka, ktery nam padl do oka
a nikoliv podle toho, jak zna sve remeslo?
Vysledne z techto duvodu by se budouci vudcove take napred meli
"naucit" jak vest narod a stat.
Pro tento ucel v neanarchisticke (diktatorske) demokracii by mely
byt zrizene skoly, univerzity s oborem studia pro vedeni statu.
Studenti by se pripravovali s ambici na ten nejvyssi urad, ale
dle svych schopnosti mozna skoncili jen jako starosta mesta. Jejich
studie, moralni chovani a znalosti by obcane statu mohli sledovat
od zacatku az k promoci. Pak i nadale by byli zviditelneni a lid
by je dobre znal. Narod by tak vedel o svych budoucich kandidatech
na vedeni statu a o jejich schopnostech. Nikoliv, jako v soucasnosti,
kdy na kandidaturu se vetsinou hrnou pravnici, snad z duvodu,
aby se dobre vyznali v paragrafech, kterak se daji obelhat zakony
a lid.
O demokracii bylo napsano a bude se nadale psat mnoho uvah i knih
a take o zmenach v ni. Avsak jak ji pozmenit, aby lepe vyhovovala
spolecnosti asi nikdo nevi, nebo nikdo k takovym zmenam nema odvahu.
Je to hazeni hrachu na zed, jak se rika. Je mnohem zabavnejsi
a jednodussi nadavat na politiky a system v zemi, kde dotycny
zije.
Vilem A. Kun, Winnipeg