Navrat na hlavni stranu

Energie neni dosti, je to smutne, hlavne k zlosti
Jako uder do nosu pozorujeme hrozivy nedostatek energie. Plizivy rust cen je brzdou pokroku a nebezpecim pro rust blahobytu.
Na posledni schuzce klubu Cicero v kavarne Books&Beans vypravel Fred o dovolence svych mladych na plovoucim hotelu Carnival Triumph: mladi se tesili na idylicky pobyt a kvuli poruse na elektrickem generatoru se tydenni pobyt v pohodli promenil v utrpeni bez klimatizace a hygieny a paniku, protoze bez elektriny se jedenactipatrova vyletni lod zalidnena tremi tisicovkami rozpustilych rekreantu a tisicovkou posadky pohupovala na vodach Mexickeho zalivu jako spunt na vode. Nastesti more bylo klidne, a neradno rozvijet co se mohlo stat s lodi bez motoru ve vichrici a vlnobiti. "Za ctyri dny dohnaly vlecne lodi bludny hotel do pristavu a odtahly tam i zhnusene vyletniky, kteri dostali od cestovni kancelare poplatek zpet a petistovku navrch pro utechu," rekl Fred nakonec, "a nasi mladi zakusili, ze luxusni hotel se bez elektriny zmenil v kratku v plovouci latrinu a nase vypiplana civilizace se bez proudu promenuje okamzite v zapadakov nejzaostalejsiho druhu."
Mervyn navazal okamzite, ze od jednodenniho vypadku proudu v Kanade v srpnu 2003 rika kazdemu blaznivemu ekologovi a odpurci energie holou vetu VYPNI SI PROUD! a pak se uvidi, jaky jsi planohuby machr.
Nekonecna medialni debata o zelene energii a omezovani spotreby fosilnich paliv i jaderne energie je utopie podobna marxistickemu mameni, ze po tridni revoluci nastane nebe na zemi - zacalo peklo.
Jim Geese zvedl hlas: "Rok co rok roste spotreba energie o 4-7% v Ontariu a zelene mameni a braneni vystavbe novych elektraren privedlo ontarijskou liberalni vladu ke krachu v prosinci 2012 kvuli energii." Jerry si k padu ontarijske vlady kvuli energetice prisadil, ze jen clovek sileny muze vychvalovat obludne vetrniky a lany slunecnich baterii jako nahrazku tradicni elektrarny a symbolicky si odplivnul.
Nevidel jsem, kam tyto frustrovane vykriky smeruji, kdyz pani Firlova rekla, ze ceny energie rostou z blazniveho zdanovani elektriny i benzinu, aby se takto ziskane penize uzily na dotace pro rozvoj zelene energie.
Otevrel usta Zdenek, ktery vnimal parabolickou povahu teto debaty a rekl: "Nestesti soucasne energetiky spociva ve statnim monopolu energie a my s koreny v socialismu vime, a ukazal prstem na mne a Evu, ze kdyz se statni byrokracie vmisi do ekonomie, vsecko bez vyjimky se zdrazi a zhorsi a to je zakon."
Nikdo nic nerekl a Zdenek pokracoval: "Kdyz jsme v roce 1981 prisli do Kanady a Bell mel monopol na telefony, stala minuta hovoru do Prahy puldruheho dolaru. Koncem osmdesatych let byl Belluv monopol na telekomunikace deregulovan a ejhle, dnes muzu volat Prahu za par centu; anebo si myslite, ze by monopolni Bell podporoval rozvoj telekomunikaci jako to udelaly soukrome a soutezive firmy?" "Absolutne nikoliv!" prohlasil jsem na podporu a Zdenek pokracoval: "Dokud konzervativni vlada nevyrve monopol na energii z byrokratickych pracek, tak budeme platit vice za mene." Ozval se souhlas a do toho pohrdave mruceni na liberaly a levicaky, kteri maji tak velkou viru ve stat a byrokraty a Zdenek s velikou zkusenosti, kterou nezapomnel, vypravel, jak ve stare vlasti vznikl monopol zvany CEZ, ktery zdima korunky za elektrinu, aby si clenove spravni rady vyplaceli desitky milionu jako vanocni bonusy.
"Vzdyt Cesi zrobili revoluci a povalili komunismus a otevreli privatizaci," rekl zdesene Mervyn, a Zdenek se usklibl. Eva prikyvla, ze energie ve statnich rukou je kalamita pro spotrebitele a zlaty dul pro vyvolene.
"Takze Cechy nedusi statni monopol Gazprom z Ruska, ale Cesi se dusi sami?" "Ovsem," rekl Zdenek, mezi Cechy se vzdy najde dost kolaborantu, kteri spolupracuji se statnim monopolem a rikaji, ze to je nejlepsi, co se muze stat."
Chtel jsem se vmisit do diskuse, ze energie je prilis dulezita pro nas zivot, aby o stavu energie rozhodovali byrokrati, ale uz to nebylo treba a venku zacalo huste snezit, teplomer klesal a spechali jsme domu. Cestou Eva rekla, ze tady v Sudbury bychom bez elektriny zmrzli, a ja prikyvl a rekl, at to vysvetluje ekologickym trulantum, kteri tvrdi, ze energie je nadbytek a nove elektrarny a dostavba Temelina neni zapotrebi.
Tak to napis ty, rekla Eva, protoze ona uz nema s lidskou pitomosti dost trpelivosti a setri si svou energii na lepsi veci.
Doma mne cekal email od pritele Karla z Prahy jakoby doplnek nasi debaty: "Ta zima uz me stve. Je tu sice tak porad kolem -1 az -3, ale i tak je to otrava. Jeste k tem voltaickym elektrarnam. S tim si tady taky nasrali do bot. Stat to zacal pred sedmi lety dotovat a tak si kazdej vandrak postavil elektrarnu a stat ted bude muset splacet 140 miliard po dobu 30 let. Ceny za elektriku stoupaji, lidi rvou, ale stejne jim to nepomuze. Nejhorsi je, ze ta cena elektriny se promita prakticky do vseho, takze tim padem vsechno je drazsi.
Vsude jsou misto lanu psenky elektrarny, lepsi uz to nebude. Tak se mej, bud zdrav a pozdravuj Evicku, Karel.
Rosta Firla
***---
Mily Rosto,
dekuji za prispevek o elektricke energii. Prikladam grafy ceny elektriny...

Dalsi graf je spotreba elektriny v Ontariu.

Rovnez jsem se podival na spotrebu elektriny u nas doma.


Ani jeden graf neni alarmujici, a rozhodne to nepripomina ranu pesti do nosu. Jeste jsem se podival na cenu 1 kWh v dubnu 2005 byla v prumeru 5,3 centu v rijnu 2012 to bylo 7,9 centu. Pravdou je, ze lze ocekavat zvyseni ceny elektricke energie v budoucich nekolika letech.
Proc jsme utratili vloni za elektrinu mene nez predloni? Duvodem je, ze mame lepsi vytapeni novym ustrednim topenim a ze jsme si nechali vymenit okna.
O vypadku generatoru na lodi dostatecne informovala zdejsi media. Dodejme jen, ze se jednalo o soukrome plavidlo a kdyby na lodi bylo par solarnich panelu, nerikam, ze by to vyresilo situaci, ale mozna by to na zakladni hygienicke potreby stacilo.
Nechci hajit polostatni energeticke spolecnosti, at jsou v Kanade nebo v Ceske republice, ale prave telekomunikace, ktere jsi zminil jsou prikladem nenavratne investice. Chtel bych jen pripomenout ze v osmdesatych letech nestala minuta telefonovani do Ceskoslovenska puldruheho dolaru, ale dolary ctyri, a mohlo se volat pouze pres operatora a nejkratsi hovor mohl byt tri minuty. Za vanocni prani jsi dal tedy dolaru dvanact. Do Jugoslavie to stalo za minutu tri dolary. Tak se mi podarilo usetrit 20 dolaru, kdyz jsem dvacet minut mluvil se svym bratrem do Daruvaru. Pokud si chtel nekdo z Kanady zavolat, tak se mu vyplatilo odskocit si na ostrovy Saint-Pierre a Miquelon, kde byl hovor stejne drahy jako z Francie. Za telefonovani do Ceska se utratilo asi tak tech dvanact dolaru rocne a to za ty tri minuty na Vanoce. Hlavnim duvodem vsak ani tak nebyla nepruznost Bellu, jako spatny stav telekomunikaci v CSSR. Kdyz se po roce 1989 zacalo investovat do telefonni site v Cesku, prisly mobily a bylo po srande. Dnes temer nikdo v CR nema pevnou linku. Za vybudovani site se zaplatily miliardy a je to klasicky priklad nenavratne investice. Nebylo to vsak takove vitezstvi pro zakaznika, dnes lidi utraceji horentni sumy za telefonovani z mobilu a jen bych pripomnel, ze mne po prichodu do Kanady sokovalo prave to, jak zde bylo telefonovani levne. Mistni hovory byly v mesicnim pausalu, ktery byl par dolaru.
A nyni ke zminene dostavbe Temelina. Zde je uryvek z clanku v iDnes z 18. kvetna 2012: Dostavbu Temelina ohrozuje nemecka solarni energie, ktera zlevnuje elektrinu. Kvuli nemeckym obnovitelnym zdrojum se dostavba Temelina nakonec nemusi vyplatit. Duvodem je rekordne nizka cena silove elektriny na burzach. Od jeji vyse se pritom bude odvijet navratnost investice do tretiho a ctvrteho bloku Jaderne elektrarny Temelin. Ta se odhaduje na 200 az 300 miliard korun.
Cena silove elektriny je zavisla na vyvoji energeticke burzy v Lipsku. Tam se podle analyzy nemeckeho fora pro obnovitelne zdroje (IWR) tato cena propadla za poslednich dvanact mesicu o 13,5 procenta. A na rekordne nizke urovni je take cena na prazska energeticka burza.
Duvodem propadu je masivni rozvoj obnovitelnych zdroju po odklonu Nemecka od jadra. S relativne drahou elektrinou ze solarnich a vetrnych elektraren se totiz na burze obchoduje prednostne, az pak prijdou na radu konvencni zdroje, jako je jadro, uhli a plyn.
Pripocteme-li k tomu, ze podle odhadu odborniku se stavba prodrazi dvakrat az trikrat, mluvi se zcela vazne o tom, ze dostavba Temelina je nenavratnou investici, podobne jako telekomunikace v devadesatych letech minuleho stoleti.
V okamziku, kdy od CEZu jiz nechce drahou elektrinu ani Albanie a nyni chce vypovedet smlouvu i Bulharsko, kde kvuli tomu padla vlada, se naskyta otazka, kdo v roce 2025, kdy by mohl byt treti a ctvrty blok v Temeline dostaven, bude mit o tuto elektrinu zajem. Dnes jiz je jasne, ze dostavba bude potrebovat statni zaruky. To jest, ze za to zaplati danovi poplatnici.
A to jeste nemame odpoved na takovou zakladni otazku, jako je odpad, ktery je stale skladovan v Temeline, ci pripadna likvidace atomovych elektraren, ktera je mnohem drazsi nez jejich vystavba.
Podobne jako s telekomunikacemi, ktere jsme vybudovali v okamziku, kdy je nikdo nepotreboval, postavime jaderne elektrarny, kdyz tuto elektrinu nikdo nebude chtit. Lidove se tomu rika: "Prijit s krizkem po funusu!"
S pozdravem
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu