Nakladatelstvi ATELIER IM
v Luhacovicich
Nemyslim, ze by bylo zvlast lichotivym pocinanim nastavit ceskym
politikum poslednich triceti let masarykovskou latku (kdyz nekdy
v roce 1917 Masaryk zaklepal na dvere v petrohradskem hotelu,
kde se konala schuze narodniho vyboru, vratny se ho zeptal, jestli
v hotelu bydli. Masaryk odpovedel neco jako: "Nedelejte hlouposti
a pustte mne dovnitr." Svoji odpoved pozdeji vysvetlil takto:
"Nechtel jsem lhat!"). Nemyslim, ze by vstoupil do komunisticke
strany, aby podeprel svoji karieru. Myslim si, ze kdyby v cele
obrodnych sil v listopadu 1989 v Ceskoslovensku stal Tomas Garrigue
Masaryk, narod, k nemuz nahodou mista sveho narozeni patrime,
by dnes vypadal jinak. Citil jsem to uz pri navsteve prezidenta
Vaclava Havla v Torontu v unoru 1990 v clanku o mesic pozdeji
jsem sam sobe i Vaclavu Havlovi pripomnel, ze ctnosti neni jen
odpousteni, ale i spravedlnost. 12. unora letosniho roku jsem
e-mailem od 'blanche komarek' dostal clanek nazvany "Vrah
z povolani bez naroku na otaznik" (tak se jmenuje film o
Karlu Vasovi, dilo brnenskeho historika Pavla Pakecka (ktery napsal
scenar a film spolureziroval), zacinajici moudrym citatem Jana
Vanka: Bez vyrovnani se s minulosti neexistuje pro zadny narod
uspokojiva soucasnost. Zde je vysledek absence politicke
kultury a mravnosti. V prvnim odstavci clanku se dozvidame,
ze Vas, narozeny v roce 1916 na Podkarpatske Rusi, v zidovske
neproletarske rodine, otec advokat, se dozil velebneho veku
96 roku, v dukladnem kontrastu s osudem premnohych, jimz zivoty
zkracoval v roli udavace, vysetrovatele, mucitele, prokuratora,
soudce, de facto i kata az do posledniho dechu presvedceneho komunistickeho
fanatika, bez pochyb o spravnosti sveho pocinani. Vas si na Univerzite
Karlove udelal dva doktoraty: prav (1939) a (po roce 1956) filosofie.
V roce 1939 utekl do Sovetskeho svazu, dal se k dispozici Stalinove
OGPU-NKVD; Podepisoval rozsudky (az 100 mesicne, nektere s Reicinem;
angazoval se v cinnosti tzv. zvlastnich oddilu poverenych strilet
vlastni vojaky; v roce 1945 se vraci do Prahy, kde jednim z
jeho ukolu bylo zatykani cs. obcanu a jejich predavani do sovetske
pece Ze zhruba 500 zatcenych temer polovina jich v gulagu neprezila;
vycvicil a komandoval jednotky vybranych zabijaku, daval prikaz
k zastreleni nemeckych civilistu - v Postoloprtech jich zlikvidovali
vic nez tisic. Zacatkem padesatych let zatkl generala Karla Janouska,
velitele ceskoslovenskych letcu R.A.F. v bitve o Anglii. Janousek
dostal 5 let. General Heliodor Pika dostal provaz... Pozdeji v
roli soudcovske vynesl 150 rozsudku s mnoha sibenicemi. V
dobe slanskiady byl s Reicinem zatcen (Reicin byl povesen) a odsouzen
na dozivoti, ale po peti a pul letech propusten. V roce 1956,
kdy jeho obeti ve veznicich zkomirali, byl rehabilitovan, shledan
bezuhonnym a dostal odskodneni ve vysi 66 000 korun. Po sametove
revoluci v roce 2001 byl soudem za predsednictvi Lubose Vlasaka
odsouzen k sedmiletemu zalari kvuli jeho nejvetsimu podilu
na justicni vrazde generala Piky. Vas se odvolal a diky byvalemu
hlavnimu vojenskemu prokuratoru CSSR, ktery Vasovy vykony vhodne
prekvalifikoval, aby se na ne vztahovalo "promlceni",
odvolaci soud mu vyhovel, Nejvyssi soud to potvrdil, Vas vitezoslavne
jasal a napsal knihu Moje persekuce v pravnim state. Dva
Vasovy vyroky: "Nabadal jsem podrizene, aby pouzivali nasili.
Nemohl jsem svou nenavist krotit." "Na co jsem pysny?
Byl jsem vzdy na strane lidskeho pokroku. Humanniho, humanistickeho
pokroku." Dekuji "blanche komarek" za zaslani tohoto
clanku. A dekuji Pavlu Paleckovi za film, ktery zachycuje obludnou
kapitolu cs. historie.
Prokurator Karel Vas
Na stesti v nasi rodne zemi neziji jenom Vasove. Nemyslim, ze
- pokud nejsme primo nebo neprimo okupovani Hitlerovou ci Stalinovou
soldateskou - jsme tak moc horsi nez jini. Alespon se neodstrelujeme.
A ve sve rodne zemi nachazime krajany, kteri jako by patrili do
obrozenecke doby, lidi verne a nezistne pracujici na narodu roli
dedicne. Do teto skupiny velmi vyrazne patri Milos Barinka a Irena
Vostova a jejich luhacoviske nakladatelstvi ATELIER IM. Jejich
strucny zivotopis:
MILOS BARINKA, Ing. arch., se narodil 24. 11. 1931 ve Slavicine,
po vystudovani tesarine a studiu na Stredni prumyslove skole stavebni
v Brne absolvoval Fakultu architektury Vysokeho skoleni technickeho
v Brne 16 let projektoval ve statni firme SPUO v Brne, 16
let vyucoval na Stredni prumyslove skole stavebni v Brne dejiny
architektury, odborne kresleni a stavitelstvi. Od roku 1985 pusobil
ve stejne aprobaci na Stredni prumyslove skole stavebni ve Zline.
Po roce 1989 spolu s manzelkou Irenou Vostovou zalozili knizni
nakladatelstvi ATELIER IM. Ve sve praci pro nakladatelstvi se
podili zejmena na layout vsech knih, jejich grafice a zpracovani.
V oblasti architektonicke a stavebni se realizovalo cca 60 staveb,
z nichz nejvyznamnejsi jsou autocampingy,motely, skladove arealy.
Pozornost dodnes poutaji obchodni domy v Prostejove a Prievidze.
Venuje se take cinnosti prednaskove. Manzele maji spolecnou webovou
stranku www. ATELIERim.cz <http://www. ATELIERim.cz>
IRENA VOSTOVA, PhDr., se narodila 11. 8 1940 ve Zline, po maturite
na Obchodni akademii ve Zline nastoupila do Mestske knihovny v
Ostrave, kde vystudovala dalkove Knihovnickou skolu a zaroven
slozila statni zkousku z anglictiny. Po navratu do Zlina pracovala
kratce ve zdejsi knihovne, absolvovala Pedagogicky institut a
odtud presla na Filozofickou fakultu UK do Prahy a studium oboru
historie/cestina ukoncila doktoratem. Posledni rocniky UK studovala
pri zamestnani ucila na strednich skolach, nejdele na Prumyslove
skole stavebni ve Zline. Bezprostredne po roce 1989 zacala se
svym manzelem Milosem Barinkou vydavat knihy, jejichz texty, zejmena
turistickych pruvodcu, napsala. Jsou uvedeny na www. ATELIERim.cz
<http://www. ATELIERim.cz> Manzele zalozili nakladatelstvi
ATELIER IM v roce 1992. Roku 2000 premistili sidlo nakladatelstvi
i bydleni ze Zlina do Luhacovic.
A je to jejich prace vydavatelska a predevsim vydavani knih exilovych
autoru, prevazne kanadskych, ktera inspirovala tento clanek. Tato
cinnost si zaslouzi nas respekt. Sami na sve zacatky vzpominaji:
"Obnovene nadeje po roce 1989 slibovaly, ze k jejich naplneni
se urcite priblizime. Zase jsme se jednou - po tak dlouhe dobe
- dostali do citoveho varu zivotnich idealu a prestali
litovat te dlouhe doby, v niz uteklo mladi, prilezitosti i mnoho
sil. Dokonce jsme vdecni osudu za moznost originalniho prozitku
doby, kterou vychodni Evropa a s ni i nase zeme prosly. Obeti
komunistickeho zrizeni, zmarene lidske nadeje i zivoty zdalo se
ze budou napraveny, vzpomenuty, rozebrany po vsech strankach,
dozvime se jmena a osudy statecnych, budou napraveny krivdy, otevrou
se archivy a budeme moci studovat minulost, ktera mela na svedomi
velke temno i zpozdeni."
Na jedne strane Karel Vas. Na druhe Milos Barinka a Irena Vostova.
A mezi nimi nepreklenutelna propast. Nekde uprostred jsou ti,
"kteri" (jak je Irena Vostova a Milos Barinka popisuji)
"bezpecne a s jistotou poznaji jen cestu vlastniho prospechu".
"T. G. Masaryk mluvil o drobne osvetove praci jako zakladu
zmen mysleni a postoju. Tak jsme se postupne a nenapadne stavali
praktickymi nositeli a vykonavateli teto myslenky, nebot nase
cinnost a prace k tomu primo vedly. Prali jsme si v nove dobe
zurocit, krome znalosti a zivotnich zkusenosti, take praktickou
cinnost, podat svedectvi o tom, co bylo, ziskat svedectvi od tech,
kteri dobu zachytili ve svych umeleckych, zejmena literarnich
dilech, ktere z rady duvodu nemohli vydat... Jak pestrou a jedinecnou
spolecnosti jsme byli obklopeni: politickymi vezni, umelci, kteri
nesmeli publikovat, temi, kteri museli opustit zemi nebot jim
slo o existenci a casto i o zivot. Take zde vsak byli mladi, nezkuseni,
ale s odvahou a s projevy cisteho mysleni a sily a s prevaznym
zamerenim na poezii, eseje a kratke literarni utvary. V teto pestre
spolecnosti jsme zahajili praci, ktera prinesla (pri vydani cca
86 titulu knih, reedici a ruznych jinych nakladatelskych pocinu,
napr. vydavani turistickych pruvodcu - vzdy simultanne prelozenych
do svetovych jazyku - pohlednic, map, skladacek aj.) velmi mnoho
zkusenosti. Zakladni zkusenost je negativni: zcela zmizel zajem
o knihu, o cetbu, a tim se distribuce u mnohych titulu stala takrka
nemoznou. S jistou hrdosti muzeme vsak konstatovat, ze se nam
dilo podarilo - i kdyz s velkymi tezkostmi - nakonec distribuovat
do spravnych rukou."
V novinach, v kterych tento clanek vyjde, muzeme, bohuzel uvest
jen strucny prehled vydavatelske prace ATELIER IM. Zacneme autory
v CR:
Pruvodce Moravou a Slezskem; Luhacovice
zblizka a zdaleka; Reznici a uzenari (prvni cast cyklu remesel);
KRUTIL, Inocenc: Nevsedni osudy Batova exportera; TRNAVSKY´,
Viktor: Leopoldov ... Znameni mych dnu (basnicke sbirky s ilustracemi
Oldrisky Keithove); KONAK, Zdenek: Noci a dny basnicka sbirka;
VACLAVIK, Antonin (zakladatel ceskoslovenske etnografie a etnologie):
Luhacovske Zalesi - textil v lidove tvorbe - Vyrocni obyceje a
lidove umeni; KARLIK, Vladinir: Zlin 1930 - 1946 - Vzpominky (autobiografie
predniho ceskeho architekta, spolupracovnika L Corbusiera a Franka
Lloyda Wrighta); Morava a Slezsko: c.11 (Zd'ar nad Sazavou, Jihlava,
Trebic - Uherske Hradiste, Zlin, Vsetin - Sumperk, Jesenik, Bruntal
- Ostrava a okres Karvina - Ores Zlin - Okres Frydek-Mistek -
Opava, Hlucin, Krnov, Hradec, Budisov; HOREC, Jaromir: Dilna Holderinova
(basnicka sbirka); Morava a Slezsko I. - cast vychodni; Morava
a Slezsko II. - cast zapadni; Morava a Slezsko - Ceska republika
(spojeni I. a II. dilu); HERMAN, Frantisek: Raj i peklo
vzpominky politickeho z Jachymova (predmluva Josefa Skvoreckeho);
POSPISIL, Frantisek: E-F-pigramy (basnicka sbirka); KADLEC, Miroslav
: Slavicin - kostel a farnost sv. Vojtecha; VOSTOVA, Irena: Hvozdna;
GALIK, Josef: Rackova; MÜLLER, Frant. P: Marianske poutni
misto v Provodove - Provodov v minulosti - Baje a povesti
Luhacovicko - Mistni a pomistni jmena Drahanske vrchoviny - Krasensko;
HOLIK, Jaroslav: Brezuvky v promenach veku (1406 - 2006); Obnova
venkova Zlinskeho kraje - Revival of the Countryside of the
Zlin District (soutez Vesnice roku); VY´SMEK, Zdenek:
Hotelova tajemstvi; KAFKA, Miroslav: Povesti a povidacky z kraje
pod Komoncem; MELICHAREK, Milan: PET RAN DO CEPICE - basnicka
sbirka s ilustracemi Daniely Foltynove.
Mensi publikace, skladacky, mapy a pohlednice:
Okres Vsetin; Piskova, Milada - Kratky Vitezslav: Napajedla; Vostova,
Irena: Podhradi; Zapletal, Bohumir P.: Zlate knezske jubileum
1949 -1999 (Drevohostice - Radkovy); kostel a cirkevni centrum
Zlin ¨- Jizni svahy (Milos Barinka); Barinka, Milos: Velehrad
(v ceske a nemecke verzi); Barinka, Milos: Zavisice, Slavicin,
okres Novy Jicin, Okres Prerov, Okres Kromeriz...
50 druhu pohlednic s moravskou a slezskou tematikou...
Krajane, autori z Kanady, USA, Svycarska, Nemecka: Rollerova,
Vera: Kazda ceska zenska (s predmluvou Josefa Skvoreckeho); Cermak,
Josef: Buh se tu zastavil (basne) - Fragmenty ze zivota Cechu
a Slovaku v Kanade - Winston Churchill - It All started with Prince
Rupert (2003) - It all began with Prince Rupert (2005); Klobouk,
Jiri: Windfield, Linda, Oblezene mesto - Muj zivot s Blondie -
Rozhlasove hry I - Rozhlasove hry II - Hudba po pulnoci; Kloboukova,
Eva: Kanada intimni; Havelka, Jaroslav: Tesknice a zvukomalby;
Svoboda, Josef - Novacek Pavel: Rozhovory u Bakerova jezera; Lnenicka,
Josef: Po stopach mych krajanu - Ulomky z zivotu - Dum na skalach;
Havlin, Milan B. (Petr Roman - pseud.): Vlecen pod sibenici -
Cesty do exilu - Nadeje i pro ty, kteri uz propadli beznadeji;
Kalenda, Karel: Vykriky (sbirka basni: pametova sbirka a kresby
spoluveznu); Krivanek, Ladislav: Fotografujeme dnes na cestach
i doma (prirucka techniky rodinne i vzpominkove fotografie); Peuker,
Gerhard: Intimni repete; Obnova venkova Zlinskeho kraje
Revival of the Countryside of the Zlin District; Waldauf,
Jan: SOKOL Male dejiny velke myslenky 1. dil 2007 - dil
2. 2010 - dil 3. 2010.
Dve svedectvi o zivote v nasi rodne zemi v poslednich 70 letech:
svedectvi politickeho vraha ozdobeneho dvema doktoraty Univerzity
Karlovy i soudcovskym talarem, pysneho na sve zlociny a hyckaneho
osudem. A svedectvi dvou cestnych, poctivych a talentovanych lidi,
pokorne slouzicich svemu Bohu a sve zemi, kteri nasli cestu k
uprchlikum, a navzdory obtiznym pomerum vytvorili a dosud vytvari
pozehnane dilo.
Josef Cermak