Karel Schwarzenberg ocima
Vilema Precana
Vlastne nevim, jestli si mohu dovolit bez povoleni soucasneho
prezidenta CR, pana Vaclava Klause, plest se do politickych veci
Ceske republiky. Ja jsem totiz z Ceskoslovenska (po kratke nedobrovolne
navsteve v jednom prazskem vezeni) uprchl 28. rijna 1948 a behem
komunisticke ery Ceskoslovensko navstivil pouze jednou (behem
prazskeho jara, v srpnu 1968), a pan Klaus nema Cechy, kteri uprchli
a nezili behem komunistickeho rezimu v CR, rad. Ja mu to nevycitam:
kazdy delame, co umime. Ale mne pan Karel Schwarzenberg celkem
imponuje. Ne tim, ze je v nekterych kruzich a zemich oslovovan
jako knize to mi nijak zvlast neimponuje ani nevadi (ja
sice vyrustal a ziji v zemich, ktere slechticke tituly nepestuji,
ale vubec by mi nevadilo, kdyby nekdo z knizeciho rodu par roku
bydlel na Hradcanech); ani mi nijak zvlast neimponuje tim, ze
je zrejme neuveritelne zamozny (nepochybuji, ze si je vedomy biblickeho
podobenstvi o velbloudu a uchu jehly): nemohu mu vycitat (i kdybych
chtel a ja nechci) neco, do ceho se narodil. Ani mu nemohu vycitat,
ze uz neni nejmladsi (jeden duvod: ja jsem o 13 roku starsi) -
nikdo z nas si nemuze urcit datum narozeni. Cim mi pan Schwarzenberg
imponuje je, ze se nebere smrtelne vazne, ze si ze sebe dokaze
delat srandu. To byl jeden z duvodu, proc jsem podporoval jeho
kandidaturu v parlamentnich volbach nekdy pred dvema roky a proc
ho volim v prezidentskych volbach. A take z duvodu, o nichz v
textu publikovanem v roce 2008 v knize referatu z konference v
Treboni v r. 2007 pise Vilem Precan. Nekolik z nich ocituji:
"Z potreby koordinovat a usnadnit spolupraci postupne vznikajicich
nevladnich, obcanskych helsinskych vyboru a iniciativ v jednotlivych
zemich, zesilit vahu jejich vystoupeni na mezinarodnim foru a
zprostredkovat spolupraci mezi disidenty v zemich sovetskeho bloku
a jejich zapadnimi partnery vznikla v roce 1982 Mezinarodni helsinska
konference pro lidska prava (International Helsinki Federation
for Human Rights IHF). Ustavujici porady v italskem Bellagiu
v srpnu 1982 se zucastnilo 22 zastupcu z 18 zemi...
Na doporuceni rakouskeho kanclere Bruna Kreiskeho se stal predsedou
ci prezidentem federace v roce 1984 Karel Schwarzenberg a stal
ji v cele sedm let az do roku 1991. V breznu 1989 byl za tuto
cinnost vyznamenan Cenou lidskych prav Evropske rady. Prijimal
ji ve Strasburgu s Lechem Walesou. Pod Schwarzenbergovym predsednictvim
se Mezinarodni helsinska federace se sidlem ve Vidni stala vyznamnym
faktorem evropskeho verejneho prostoru, jehoz soucasti byly vynorujici
se ostruvky obcanske spolecnosti v komunistickych statech; obcanske
spolecnosti, jejichz vzepeti melo sehrat rozhodujici ulohu v demokratickych
prevratech a revolucich zazracneho roku 1989.
Prvnim velkym podnikem, pri jehoz organizaci si IHF vyzkousela
sve sily, bylo evropske kulturni symposium v Budapesti na podzim
1985.... za ucasti 400 az 600 umelcu, predstavitelu kultury a
diplomacie z 35 signatarskych statu helsinske konference. Naplni
teto konference byla diskuse o problemech svobodne kulturni vymeny
mezi staty, o aspektech lidskych prav spojenych s kulturou atd.
Byla to prvni konference inspirovana Helsinkami, ktera se konala
v zemi sovetskeho bloku Francie se usporadani vzdala ve
prospech Madarska. Paralelniho symposia pod zastitou IHF se zucastnilo
150 200 spisovatelu ze Zapadu i zemi sovetske sfery, vetsinou
exulantu. Rezervaci konferencni mistnosti v hotelu Duna International
madarske ministerstvo zahranicnich veci na sovetsky natlak posledni
chvili zrusilo. Paralelni symposium se pak konalo v soukromych
bytech... Mezi jeho ucastniky byli mj. prezident Mezinarodni helsinske
federace Karel Schwarzenberg..."
"Na jare 1989 se pak uskutecnil zajezd delegace IHF v cele
s predsedou Schwarzenbergem do Prahy ve dnech 5. -. brezna 1989...
Pri teto prilezitosti se uskutecnil rozhovor zastupce redakce
samizdatovych Lidovych novin Jiriho Dienstbiera." (Nemylim-li
se, dopisovatele Rudeho Prava z USA po unoru 1948. Jeho syn byl
v prvnim kole prezidentskych voleb jednim ze Schwarzenbergovych
souperu.)
Pretiskujeme nekolik otazek a odpovedi:
D: Proc si delegace zvolila k navsteve Ceskoslovenska prave
tuto chvili?
S: Zpravy z Ceskoslovenska byly znepokojujici. Chteli jsme zjistit,
jaka situace opravdu je, co je mozne delat, je-li mozne mluvit
se zastupci zdejsich uradu...
D: Co si myslite o dnesnim Ceskoslovensku po vsech jednanich,
ktere jste tu vedli?
S: Nikdo neni schopen s nicim opravdu pohnout. Zatimco se cely
svet kolem toci, zmeny prinaseji nekdy az senzacni pokrok, tady
jako by vse bylo v lednicce. Vynechame-li Albanii nebo Rumunsko,
je to dnes v Ceskoslovensku asi nejtezsi v Evrope. A to je smutne,
protoze Ceskoslovensko bylo dlouho zemi, kde se volne myslelo.
Na druhe strane je sympaticka solidarita nezavislych skupin. Lide
velmi ruznych politickych smeru treba katolici, socialiste,
trockiste jsou kamaradi. Tato lidska dimenze je pro cloveka,
ktery sem prijede, necim ohromne pozitivnim. To se jinde tak casto
nevidi.
D: Propujcil jste cast sveho zamku v Nemecku Ceskoslovenskemu
dokumentarnimu stredisku. Proc?
S: Nase rodina mela to stesti, ze uchovala v archivu na Treboni
a na Krumlove nejdulezitejsi dokumenty ceskych dejin. Historie
po staleti z tohoto archivu cerpa. Chtel jsem v teto praci pokracovat.
Nezavisla literatura je v nebezpeci, ze se ztrati. Stredisko je
prozatimnim opatrenim. Tento poklad ceske literatury, vznikly
za tvrdych podminek, se jednoho dne vrati do Narodni knihovny,
kam patri.
D: Kdy jste se odstehoval?
S: V prosinci 1948, tyden nato mi bylo jedenact. Jsem svycarsky
obcan, ziju v Rakousku, nekdy take v Nemecku ve Schwarzenbergu.
Myslim, ze v Evrope clovek muze byt aktivnim clenem spolecnosti
kdekoli, a ma to delat tam, kde ma moznost. Ale nikdy nezapomenu,
kde jsem se narodil, kde je moje detstvi, kde je domov. Moje rodina
byla spjata po dlouhe casy s dejinami teto zeme. Otec me v tom
vychoval. Nemohu zapominat na sve povinnosti, zejmena jsou-li
narod a zeme v situaci, v jake jsou. To se nedela.
Myslim si, ze bychom neprohloupili (povazuji se za clena jeho
naroda, i kdyz jsem z Ceskoslovenska odesel jeste pred nim), kdybychom
Karla Schwarzenberga zvolili svym prezidentem.
Josef Cermak