Kouzlo snu
Na otazku "co se ti v noci zdalo", casto slysime odpoved
"spal jsem tak dobre, ze jsem zadne sny nemel". Skutecnost
je vsak jina, jak tvrdi vedci. Pri kazdem delsim spanku se v mozku
objevi sny, ale po probuzeni si je proste mnohdy nepamatujeme.
Co jsou vlastne sny? Encyklopedie o snu rika, ze "je iluzorni
(mylny) zazitek vjemu vytvarenych mozkem behem spanku, vychazejici
z vnejsich i vnitrnich podnetu, vzpominek a predstav spiciho".
Jednoduse receno "nic to neni"! Je tomu opravdu tak,
nebo se vedci snazi vysvetlit jednoduse neco, co je pravdepodobne
slozite jako cely nas vesmir? Z ceho cerpaji sva tvrzeni, kdyz
encyklopedie v dalsi stati pokracuje: "sny casto ukazuji
udalosti, mista, ktera jsou ve skutecnosti nemozna, a jsou mimo
kontrolu space". Z toho vyvstava velika otazka, odkud se
tedy berou? Na otazku vsak zatim nikdo nedokazal odpovedet. Sigmund
Freud, povazovany za eso v psychoanalyze, se leta snazil odhalit
tajemstvi spanku, ale s malym uspechem.
Sen, ktery nyni popisu, by mohl castecne odpovidat teoriim o objasnovani
snu S. Freudem. Cerpam z vypraveni jednoho emigranta, kteremu
se doma v Cesku zjevovaly nocni desy. Temer vsechny byly na stejne
kopyto musel prchat z nejakeho mista - ze sklepa, z budovy,
z domu, ktere se na neho hroutily, padaly. Sny byly tak mocne,
ze se mu stalo, ze zatrepal spici manzelkou, aby mu pomahala drzet
stenu bytu, ze na ne pada. Jindy se zase snazil utect z loznice,
pricemz prolitl sklenenymi dvermi do druhe mistnosti. Navstivil
i lekare, ktery mu dal jen prasky na spani, aby tvrdeji spal.
Co se vsak stalo? Po srpnove invazi varsavske smlouvy sebral svou
rodinu a emigroval. Prvni misto emigrace byl sberny tabor Zirndorf
u Norimberka. Na prebirani svych snu tenkrat nebylo moc casu,
ac kazdy emigrant drive nebo pozdeji prosel svymi "emigrantskymi
sny o domovine", ktere pozustavaly vetsinou z navstev u svych
milych a z obav, ze jim je branen navrat zpet za hranice. Po case
ten clovek zjistil, ze jeho nocni mury prestaly a ze ve svych
snech uz nemusi nikam prchat. Pro vysvetleni jeho snu (dle Freuda)
by se dalo rict: "Prisli okupanti v sedesatem osmem a z toho
duvodu chtel prchnout - odejit", coz se odrazelo v jeho snech.
Neni to vsak tak jednoznacne. Dotycny rikal, ze takove sny mel
uz jako mladik. Kde se potom sny o nutnosti uteku (emigraci) u
neho braly davno pred okupaci, kdy jeste zil s rodici?
Vedou uvadene "podnety, vzpominky a predstavy space"
potom jaksi neodpovidaji vysvetleni jevu u lidi. Snare a vyklady
snu, ktere se bohuzel mnoho amateru snazi vysvetlovat, jsou vetsinou
mylne, tim padem jsou lidem pro posmech. Presto, jak je videt
z mnoha pripadu, neco v sobe skryvaji. Nejznamejsi vyklad snu
ve svete je napsan v bibli, kde Josef vylozil Faraonovi jeho sen
o sedmi tucnych kravach a o sedmi chudych kravach, ktere spolkly
tucne kravy. Ve skutecnosti znamenaly sedm urodnych bohatych roku
a nasledne sedm chudych roku. Dusledkem vykladu snu bylo, ze Egypt
byl z nashromazdeneho obili z urodnych let uchranen hladomoru.
Kde pak zustava to snadne vysvetleni a nazory vedcu podane pouze
jako "iluzorni (mylne) zazitky", nebo chemicke reakce
v mozku. Jejich nazory pak neodpovidaji mnohym udalostem z prubehu
dejin, kdyz sny jakkoliv vzaty, sehraly svou roli u mnoha lidi
cerpajicich podnety a rozhodnuti do budoucna.
Varovny sen, ktery je od stareho ceskeho farmare z Manitoby, narazi
tez na budouci dej. Andrej velice rad vypravoval o udalostech
ze sveho mladi, jak to dela snad kazdy. Za I. svetove valky stravil
dlouhy cas s ostatnimi vojaky v rozbahnenych zakopech predni linie,
jen kousicek od svych nepratel. "Nekdy jsme byli tak blizko
od sebe, ze jsme mohli slyset jejich hlasy," povidal. "Uz
delsi cas na nasi fronte probihala priprava na veliky utok. Vedelo
se, ze zbyvaji jen hodiny, nez vyrazime. Tehdy se mi v noci zdal
nezapomenutelny sen: Byla doba zni. Na poli jako za mych detskych
let, jsem videl sve rodice s bratrem, jak si prave sedali k polednimu
obedu. Na rozprostrene platno od batohu mama polozila chleb s
ostatnim jidlem a dzban. Ve snu jsem je z dali pozoroval, nez
mne take zahledli a zacali na mne mavat a volat, abych s nimi
poobedval. Ale i ve snu jsem si byl vedom toho, ze jak rodice,
tak i bratr jsou uz mrtvi. Presto, ze bych po letech tak rad objal
svou mamu a promluvil s otcem, zustal jsem na miste jako zmrazeny.
Jejich mavani nehralo dohromady s vedomim, ze uz jsou davno pohrbeni.
Cely den jsem o svem snu premyslel, a vecer, kdyz nam rozdali
to skrovne jidlo, co jsme jeste dostavali, dosel jsem k napadu
a zeptal jsem se kolegy, zda by nevymenil svuj tabak za moji veceri.
On to s radosti udelal. Za soumraku jsem rozdelal ohnicek a z
vymeneneho tabaku i ze sveho, co jsem mel, jsem uvaril caj, dalo-li
se to tak nazvat. Tu protivnou tekutinu jsem pomaloucku celou
vypil. Druhy den mi mohli rikat "kanarku", jak jsem
zezloutl. Na marodce, kam jsem zasel, mi lekar venoval jen letmy
pohled. Zloutenka byla na beznem poradku mezi vojskem, tak mne
jen odmavnul na lazaret.
Den potom casne zrana pri velikem chaosu se cely pluk vydal na
hromadny utok, nepritel to zrejme ocekaval a byl pripraven. Pripraven
natolik, ze pouzil vse, co se dalo. Z bojiste prinesli jen nekolik
zubozenych a slepych vojaku, jejichz osud byl take zpeceten. Ted
jsem teprve pochopil vyznam sveho snu a snahu prekonat pokuseni
obejmout svou mamu, cimz jsem se vyhnul jiste smrti".
Z uvedenych poznatku by se dalo rict, ze v mozku se behem naseho
spanku odehrava cosi pro nas zatim nevysvetlitelne. Jako kdyby
mozek mel schopnost dostat se do stadia, kdy muze prijimat jako
nejaky radiovy prijimac sdeleni udalosti, a to nejen minule, pritomne,
ale - jak se zda - tez budouci.
Fantazie? Je to fantazie do te miry, pokud pro nesnadnost veci
chceme radeji zustat pri nasich dennich materialnich zkusenostech,
ktere nas mozek chape snadno a nejlepe. Z techto materialnich
zkusenosti se potom muzeme vysmat i slovutnym vedcum jako byli
Sigmund Freud a C. G. Jung, kteri na sve ceste lodi z Brem do
New Yorku kazdy den spolecne analyzovali sve nocni sny a delali
dulezite zavery, podle kterych konali sva denni jednani a praci.
Nazor, ze krome toho, co nase smyslove vjemy v bdelem stavu staci
pochopit, existuji jeste dalsi skutecnosti, je nejen problematicky,
ale v 21. stoleti neni "cool". Asi tak jako sveho casu
nebylo namiste verit kulatosti zeme, do doby nez Newton vysvetlil,
proc nasi protinozci nepadaji do vesmirnych hlubin.
Vybocit vsak z teto prizemni skutecnosti je velice nesnadne, pokud
nam veci nejsou podane po lopate. C. G. Jung si jednou postesknul,
ze "nedokazeme pri veskerem nasem usili badajiciho rozumu
objevit v hlubinach duse zdanlive nic jineho, nez jen to prilis
zname "veskere lidske".
Dnesni vedecky svet s vehementnosti odmita cloveku "dusi"
- dusevno jako neprokazanou vec, ktera nepatri do materialniho
pojeti sveta. Nadmaterialni nauky jsou pro lidstvo casto nesnadne
az nepochopitelne, zahalene do tajemstvi, a tim jsou vetsinou
odmitnuty.
Nejsou to jen sny, ktere zustavaji zahadou, ale mnoho dalsich
fyzikalnich jevu Vesmiru. Mezi ne patri jedna z novych tezko pochopitelnych
teorii o "temne energii" (nebo tez skryte) rovnomerne
vyplnujici 72 % vesmiru a "neviditelna temna hmota"
zabirajici zhruba 23% vesmiru. Vedci jsou si jisti, ze existuji,
ac nikdo nevi, co vlastne jsou. Na otazku, co je vlastne temna
energie, svetoznamy cesky astrofyzik RNDr. Jiri Grygar odpovedel:
"kdybych to tak vedel!"
Nasledne z toho si kazdy, i nestudovany v oboru, muze spekulovat
o tom, co se skryva v temne energii - ve tri ctvrtine vesmiru.
Jedna z teorii muze byt, ze tak, jak lze-li elektromagnetickou
energii prenaset informace, je take mozne predpokladat, ze neznama
tmava energie obsahuje informace. Jake informace? Je to miliardova
otazka! Lze jen spekulovat a poustet uzdu fantazii, se kterou
se muzeme dostat k nazoru, ze "neznama cerna energie"
obsahuje veskere informace od zrodu vesmiru az do skonani veku.
Podane jednoduse, neco jako seminko stromu, ktere musi tez obsahovat
veskere informace o rustu. Ma informace o kazde jehlicce na vetvich,
ze ze seminka smrku na zadne z jeho vetvi nevyroste dubovy list.
Z toho muze vyvstat otazka, zda mozky nekterych lidi maji schopnost
z techto informaci cerpat? Pokrocime-li v tom dale muzeme se
ptat: "Kde se vzala v dejinach sveta velika rada talentovanych
lidi? Geniove, jako byli Archimedes, Leonardo da Vinci, Newton,
Einstein a dalsi, kterych je v populaci pouze asi jedna tisicina
promile. Tito geniove byli schopni objevovat prevratne vynalezy
a zakonitost a proc jenom oni? Nemeli prave tito nam znami geniove
schopnost nejakym zpusobem se napojit na vesmirne informace? Cim
to, ze ostatni studenti kteri studovali s Einsteinem, na stejne
fakulte nejen ze neobjevili zakon relativity, ale pravdepodobne
nic?
Na podporu tohoto nazoru prichazeji pripady nekterych lidi, jako
Paul McCartney, ktery po probuzeni ze spanku mel plnou hlavu hudby,
kterou predtim neznal a tezko by neco takoveho vubec zkomponoval.
Tez prosluly jazzovy skladatel Dave Brubeck (zemrel 5. prosince
2012), kdyz skladal jazzovou msi, zdalo se mu o celem Otcenasi
i se sborem a s orchestrem. Vzpominal na jeden dil pote, co vyskocil
z postele a zapsal to presne tak jak slysel ve snu.
Muj byvaly sef John z tovarny kde jsem pracoval, mi prubehem casu
nekolikrat vypravel svuj nezvykly sen, ve kterem ho ve spanku
navstivili mimozemstane. Chovali se k nemu velice pratelsky a
on to take opetoval. S velikym zajmem se jich vyptaval na mnoho
veci. Jeho osobne nejvice zajimal jejich stroj a hlavne pohon
jaky pouzivaji. Nic pred nim netajili a dopodrobna mu vysvetlovali
system, na jakem funguje antigravitacni pohon. Predvedli mu cele
zarizeni motor a poucovali ho, ktera cast zarizeni ma jakou
funkci. John byl z informaci u vytrzeni. Od sveho mladi mel obrovsky
zajem o veskerou techniku a sam se zabyval konstruovanim ruznych
stroju, masin mimo jine i vznasedel (hovercrafts). Pri navsteve
cizich bytosti uz ve spanku se radoval, ze to vse hned napise,
jen co odejdou a on vstane. Co se vsak stalo, po probuzeni si
nemohl na zadne detaily vzpomenout. Jen povrchne vedel, ze mu
ukazali vse, co chtel videt. "Dovedes si predstavit,"
povidal "co by se stalo ve svete s pouzitim antigravitace?"
Olej by byl na nic. Cestovali bychom bez pohonnych hmot.
Koherentne s problematikou snu a nepochopitelnych informaci, dospejeme
k uchvatnym zaverum. Neni snad cloveka, ktery by neslysel vyrok
"mel to napsano ve hvezdach!" Dnes vime jake je slozeni
hvezd i planet, v prvnim pripade rozzhavene plyny na miliony stupnu
a v druhem pripade horniny, skaly jake mame na zemi. Z toho vyvstala
pochybnost a odmitani vyroku, jelikoz i kdyby nejaka zprava, ci
informace byla vytesana na nejakem nebeskem telese, zustala by
nedosazitelna tykajici se osoby. Avsak cerna energie, o
ktere se vi jenom tolik, ze s nejvetsi pravdepodobnosti existuje,
muze (?) obsahovat informace pro kazdeho z nas. Muze v ni byt
napsana, jak se rika nase kniha zivota. Tak jako elektromagneticke
vlny radia, nebo televize muzou skryvat a prenaset informace,
muze se predpokladat, ze cerna energie ma tez obdobnou vlastnost.
Z toho vyvstava ohromujici otazka, z jakeho duvodu nasi predkove
vubec prisli s napadem o vepsani cehokoliv ve hvezdach, potazmo
v cerne energii? Nebo je snad nekdo o tom poucil, jak by to asi
rekl Erich von Daniken?
Paklize by opravdu neco takoveho existovalo, implikace by byly
nepredstavitelne. Lidstvo by se casem dopracovalo k ziskavani
techto informaci, minulych i budoucich. Vedelo by se, co prijde
a z minulosti by neslo absolutne nic zaprit. Vedelo by se na sto
procent kdo a kdy co vyvedl, nezustala by zadna neodkryta zahada.
Skoncily by konspiracni teorie treba o tom, proc v New Yorku spadla
take budova cislo 7 i bez narazu letadla.
Kdyby cteni budoucnosti bylo pristupne kazdemu, ktere bylo zatim
vysadou Sybily, Nostradama a nekolika dalsich, by pravdepodobne
znicilo lidstvo.
Nez se kouzlo snu vyresi (s velkou pravdepodobnosti se to nikdy
nestane), budeme si prat "sladke sny", abychom po probuzeni
mohli vypravet o uchvatnych mistech, kde jsme byli a o lidech,
se kterymi jsme se sesli nezavisle na miste a case...
Vilem A. Kun, Winnipeg