Zamecek ve Veleslavine
Nez se dostaneme k popisu vlastniho zamecku a jeho strucne
historie musime malicko uvest, jak to cele bylo na zacatku. Veleslavin
byla zemedelska ves tvorena vyhradne zemedelskymi dvory a tyto
dvory jiz od sveho sameho vzniku v desatem stoleti byly v majetku
klastera v Brevnove. V dobe husitske mel majetek uz
drzitelu vic. Od pocatku 15. stoleti patril Veleslavin Nejvyssimu
purkrabstvi Prazskeho hradu v teto dobe se zde jako
drzitele dvoru objevuji bohati mestane a slechtici. Za tricetilete
valky postihla Veleslavin velka pohroma, cast puvodne patrici
Brevnovu zcela zpustla a z casti purkrabske zbyly jen tri
ponicene domy a hodne zdevastovany dvur vrchnostensky.
Vrchnostensky dvur byl v pocatku 18. stoleti obnoven a prave
zde se jeho soucasti stava nova stavba zamecek. Nechala
ho postavit slechticna E. M. Oesterenova, manzelka tehdy znameho
nemeckeho spisovatele a majitelka casti Veleslavina. Byva vyslovovana
domnenka, ze byl postaven podle planu Kiliana Ignace Dienzenhofera.
Slo o barokni jednopatrovou a castecne dvoupatrovou stavbu na
presnem obdelnikovem pudorysu s vystupujicim rizalitem o
sesti okennich osach, nad jejimz stredem byla postavena vezicka.
Zamecek tak uzaviral komplex opraveneho vrchnostenskeho dvora
na jeho severovychodni strane. Pozdeji byly odbourany postranni
jeste puvodni hospodarske budovy a zamecek byl prodlouzen o novobarokni
postranni kridla. Krome vlastniho zamecku byl vybudovan i park,
ktery budovu obklopoval.
V roce 1903 bylo v zamecku zrizeno sanatorium pro nervove
a dusevni choroby. V nasledujicich letech se sanatorium ve svem
interieru stavebne stale dotvari. Urcitou zajimavosti je i to,
ze se zde v dobach valky lecila pani Charlotta Masarykova
a rakouska policie ji zde vytrvala hlidala a sledovala vsechny
za ni dochazejici navstevy.
Po valce ve dvacatych letech se majiteli sanatoria stavaji MUDr.
Leos Kosak a jeho bratranec prof. Oskar Fischer. Stavebni upravy
pod jejich vedenim pokracuji. Na jejich navrzich a realizacich
se podileji zejmena architekt A. D. Focher, stavitel Josef Koci
a architekt F. Kucera.
Kosak a Fischer vedou sanatorium vlastne az do doby druhe svetove
valky, prichodem Nemcu vse konci a nepomaha ani to, ze Fischer
nechava svuj majetkovy podil v roce 1939 prepsat na svoji
nezidovskou manzelku. MUDr Kosak a prof. Fischer jsou za valky
tvrde rasove perzekuovani. Cely objekt byl nakonec vyvlastnen
pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mehren. Doktor
Kosak na nasledky vezneni v koncentracnim tabore zemrel.
Po valce pak zestatneni lecebnych a osetrovacich ustavu pripravilo
nadale rodinu o jejich puvodni majetek. A protoze i dnes uvadeny
majetek patri statu, tak zrejme bud vubec neprobehla restituce
a nebo byla pro rodinu neuspesna.
Zamecek nadale slouzi lecebnym ucelum a stat ho pronajima pro
specialni lecebny soukromy system, ktery zde provozuje Canadian
Medical Care. A to je vse - od slechticny Oesterenove, pres
doktora Kosaka, umuceneho v koncentracnim tabore, az po kanadskou
zdravotnickou peci.
Do zahrady lze vstoupit a take si ji projit, obsluha ve vstupu
proti tomu nic nema. Park je jednoduchy, krasny v anglickem
stylu. V parku prekvapi i dalsi honosna stavba a tou je samostatne
stojici velika vila, o ktere jsem se vubec nic nedozvedela. Dum
je viditelne prazdny a nic se v nem nedeje mohlo
se mozna kdysi jednat i o soukromou rodinnou vilu, ale kdo vi?
Tak jsem ji alespon priblizila na druhe fotografii.
Pri prochazce parkem je stale patrny
pudorys puvodniho komplexu vrchnostenskeho dvora, se stavbou zamku,
ktery, na severovychode pudorys uzavira. Vpravo pri vstupu do
parku je objekt jakesi obrovske stodoly a i kdyz je v soucasne
dobe tento objekt opraven tak se zrejme jedna o opravdu puvodni
soucast dvoru. Na posledni fotografii je pohled na zamecek z parku.
Kdesi jsem vycetla, ze vzpominka na pana doktora Kosaka je zvecnena
na pametni desce obetem valek deska je pry nainstalovana
blizko sportovniho arealu Aritma, Pod lavkou 5 a nese vetu "Umuceni,
vas priklad zari dal". Desku jsem hledala, ale nenasla.
A to uz je opravdu vse, co se mi podarilo zjistit kolem prvniho
cisla popisneho, veleslavinskeho katastru, snad jen jeste to,
ze mnoho roku sidlila v zamecku pneumologicka klinika I.
lekarske fakulty UK, asi uz od konce sedmdesatych roku a zamecek
opustila az kolem roku 2000.
Jana Fafejtova - Praha
